Autor: Jiří Jánský

ECB pracuje na operacích na záchranu stávajíc situace. Šéfová ECB Ch. Lagardeová by uvítala, kdyby se nezadlužovala každá země samostatně, ale aby všechny země eurozóny vydaly společný balík dluhopisů. Nesplácela by je konkrétní země, ale eurozóna jako celek. To už by ve své podstatě fungovalo jako Spojené státy Evropské.

 

Jak to vypadá? Sever proti jihu. Jih (Itálie, Řecko, Španělsko…) je pro, Sever (Německo, Nizozemí, pravděpodobně i Rakousku a další podobné země) jsou proti.

 

Druhou možností je nechat si poradit od předchůdce šéfové. Výstupem totiž může být nabídka ECB nakupovat neomezený objem státních dluhopisů. Země eurozóny bude potřebovat vydat dluhopisy a nebude řešit, jestli je někdo koupí. ECB řekne předem „ano“. Tento projekt v historii nebyl spuštěn, je však hotov, stačí vytáhnout ze šuplíku a nechat si poradit od M. Draghiho.

 

Toto je jedním z kroků, který investoři zohledňují. Výsledek vidíte na trhu zlata a stříbra. Bohužel ČR není v této době žádnou výjimkou.

 

 

Evropská centrální banka před pár dny oznámila, že loni dosáhla zisku téměř 2,5 miliardy euro, tedy kolem 60 miliard korun. Je to hodně nebo málo? Jak generovala zisk ECB? ECB vydělala na posílení dolaru a držených státních i korporátních dluhopisech (ty byly zhodnoceny nižšími tržními úrokovými sazbami). ECB přeposílá zisk státním bankám eurozóny, nejvíc půjde do banky se zkratkou „Buba“, tedy německé centrální banky. Ta dostane více než čtvrtinu.

 

Přijde vám ECB jako rekordní? Moc ne, vždyť téměř stejného zisku (58 miliard korun) dosáhla i ČNB. Ta upozorňuje, že tvorba zisku je jenom vedlejším produktem. ČNB nebude zisk rozdělovat, využije zisk na úhradu kumulované ztráty z minulých let (má tam 187 miliard z udržování kurzu koruny). Ta logiky nehrozí bankrotem. Hlavní položkou přispívající k loňskému zisku byly držené devizové rezervy. Mimochodem, dalším přispěvatelem byly i globálně rostoucí akciové trhy. Tušili jste, že ČNB má ve svém portfolia rento druh aktiv? Upozorňuji, že toto není výjimka, velké množství akcií drží švýcarská centrální banka.

 

ČNB samozřejmě drží i drahý kov, jako Vy.

 

Dostáváme řadu dotazů, jak se díváme na v poslední době rostoucí ceny zlata, i s historickými rekordy cen akcií. Není možné někomu radit, rozhodli jsme se alespoň ukázat relace cen akcií a ceny zlata.

 

Zlato poslední dobou vrostlo, ceny akcií taktéž. Cena zlata (mezi 1500 a 1600 dolarů za unci), není daleko od sedmiletých maxim cena akcií v S&P 500 pravidelně zvyšuje historické rekordy (> 3.300 bodů).

 

Jak to vypadá vzájemně? Toto je poměr indexu S&P 500 k ceně zlata. Propad poměru na počátku 70. let bylo zrušení fixní ceny zlata na 35 dolarech za unci. Rok 2000 bych vrchol akciové bubliny zaměřené na technologické akcie. V téže době byly ceny zlata kolem dlouhodobých minim. Minimální poměr v letech 2008 – 2011, finanční krize nastartovaná bankovním problémy ve Spojených státech na podzim 2008. Maximální cena zlata nad úrovní 1900 dolarů byla v roce 2011 při bojích o přežití měny euro.

 

Aktuální úroveň je poměr indexu S&P 500 k ceně zlata kolem dvou. Nad stávající úrovní byl tak poměr akcií k ceně zlata největší v době před a krátce po prasknutí zmíněné bubliny roku 2000. Historický průměr od ukončení fixace ceny zlata v létě 1971 činí 1,6.

 

Nyní se tedy nepohybujeme na žádných extrémech a je pouze na Vás, co preferujete do svého portfolia.

 

Stát zvažuje možnost, že by penzijním (účastnickým) fondům umožnil širší paletu investičních aktiv. Jednalo by se o rozšíření možnosti investic, například o fondy soukromého kapitálu nebo třeba drahé kovy. Tyto specializované fondy by mohly vybírat vyšší poplatky než stávající fondy. Všimněte si „vyšší poplatky“. Co je k tomuto kroku vede? Je to nabídka diverzifikace. Stačí jeden tweet prezidenta Trumpa a akcie jsou jedním směrem, drahé kovy druhým apod.

 

Takové fondy mohou nakupovat akcie těžařů nebo zpracovatelů drahých kovů nebo investovat do fyzických drahých kovů – investiční mince a slitky. Když to vezmeme z pohledu chování stávajících klientů penzijních fondů – drtivá většina z nich při dožití penzijního věku nevolí pravidelnou výplatu důchodu, jak si zákonodárci představovali, ale jednorázové vyrovnání.

 

Penzijní společnosti spravující penzijní fondy se však do něčeho takového nehrnou. Obávají se malého zájmu o tento typ fondů s tím, že by pro ně bylo nezajímavé je zakládat. Zkusí tedy dojednat možnost typu „něco málo přimíchat“ do stávajících fondů. Při minimálním množství to však bude mít na fond jako celek velmi omezený efekt. Budou ale moci tvrdit, že inventují „i do zlata nebo stříbra“.

 

Z tohoto pohledu vám tutéž službu, vlastně ještě lepší, nabízí Stříbrný účet. Každoročně dostanete naspořené mince a slitky do vlastních rukou. Následně je jen na vás, kolik a kdy proměníte na finanční prostředky. To je jenom na vašem rozhodnutí. A žádné poplatky tam nenajdete. Zvažte to.

 

Ovlivňují dárky cenu zlata? Ano, zejména pokud dojde na svatby.

 

Ne, nemluvím o svatbách u nás, to opravdu nehrozí. Mluvím o startující sezóně svateb v Asii. Indie a Čína patří k největším spotřebitelům zlata. Tento víkend skončil v Indii festival světel Diwali, který startuje skokový růst poptávky po zlatých špercích, je totiž následován tamní svatební sezónou. Zlaté šperky mají v indické kultuře dlouhou a silně zakořeněnou tradici a jakmile dojde na svatby, projeví se v ještě větší intenzitě.

 

Vzhledem k Vánocům roste poptávka po zlatých špercích samozřejmě i v Evropě a Spojených státech. Ve srovnání s již zmíněnou Indií (a připočteme-li i Čínu a další asijské země), jde stále o malou část poptávky v Asii.

 

Pokud se domníváte, že šperky cenu zlata nijak výrazně neovlivňují, a svatby či Vánoce proto nemají valný význam, tak vězte, že šperkařská poptávka po zlatě v posledních 5 letech tvořila v průměru 53 % světové poptávky po zlatě. V porovnání s investiční poptávkou jde o dvojnásobek.

 

„Investiční problém“ šperků je ten, že cena kovu představuje jen část ceny šperku. Takže pokud chcete investovat do zlata, investiční mince či slitky jsou lepším nástrojem než šperky a jistě také pod stromečkem potěší :-).

 

 

Včera Fed zveřejnil Minutes z posledního zasedání, kde snížil sazby o 25 bp. Věnoval jsem se jim tady.

 

Co mě zaujalo v Minutes? Připravovaná akce, kterou J. Powell v úterý oznámil v Kongresu, ale netroufl si to nazvat QE4. „I want to emphasize that growth of our balance sheet for reserve management purposes should in no way be confused with the large-scale asset purchase programs that we deployed after the financial crisis“.

 

Někteří členové vedení vyjádřili obavy o finanční stabilitu, jmenovitě o příliš úzké spready a zvyšující se zadluženost firem, hlavně zpětné odkupy akcií financované dluhy. Čím nižší ale sazby budou, tím zajímavější tento krok bude.

 

Další debata se vedla o míře inflace, která je stále pod inflačním cílem a ani inflační očekávání prozatím nesignalizují její urychlení v blízké budoucnosti. Fed je ale připraven na jakékoliv výkyvy inflace patřičně reagovat. Fed přiznává, že bude muset pracovat i s velikostí rozvahy, aby posílil rezervy bankovního systému jako celku.

 

Pokud jde o úroky, Fed musí kromě ukazatelů ekonomiky Spojených států pracovat i s úrokovými sazbami dalších významných světových bank (primárně jde o ECB, BoE a BoJ).  Ty budou muset brát v úvahu zase Fed…. a běžíme dokola. Štafetový kolík teď přebírá ECB a BoJ.