ČNB i nadále plynule nakupuje zlato

Česká národní banka zakončila první čtvrtletí roku 2026 s dalšími pěti tunami zlata v rezervách. Zlaté rezervy ČNB k 30. březnu 2026 dosahují hodnoty 11,3 miliardy dolarů. Celkové devizové rezervy centrální banky jsou 179 miliard dolarů. Zlato z toho tvoří 6,3 procenta.

 

Za jediný rok přibylo v trezorech dvacet tun, nakupuje 5 tun každé čtvrtletí bez ohledu na cenu. Nejednalo se tedy o nic překvapivého. Už v roce 2025 centrální banka překonala historický poválečný rekord 63,3 tuny a aktuální celkový objem přesáhl 76 tun. Bankovní rada chce do roku 2028 tento objem navýšit na 100 tun, což je cíl, o kterém guvernér Aleš Michl mluví od svého nástupu do čela ČNB v roce 2022.

ČNB sama opakovaně zdůrazňuje, že zlato nenakupuje jako spekulaci na cenu. Nakupuje ho postupně, pravidelně a bez snahy časovat trh. Hlavním důvodem je diverzifikace devizového portfolia a snížení volatility hospodářského výsledku centrální banky.

 

ČNB není sama

 

Únorová data ze sledování World Gold Council ukazují, že ČNB je součástí širšího trendu a není v něm žádnou výjimkou. Centrální banky po celém světě nakoupily v únoru čistých 19 tun. Polská národní banka přidala 20 tun a míří na cíl 700 tun v rezervách. Čínská centrální banka nakupuje nepřetržitě šestnáct měsíců v řadě. Ke hře se přidávají i africké centrální banky, např. Uganda spustila program nákupu domácího zlata, Keňa naznačila podobný záměr. Geografická základna poptávky se rozrůstá. Podrobněji jsme to popsali v únorovém přehledu nákupů centrálních bank.

 

Centrální banky nakupují zlato, protože dluhopisy a valuty jsou závislé na důvěře. Zlato na důvěře v protistranu závislé není.

 

Co z toho plyne pro soukromého investora

 

Instituce, která spravuje rezervy celého státu, vsadila na zlato jako pojistku. Udělala z něj součást portfolia, nikoli alternativu k němu.

 

Soukromý investor má dnes stejnou možnost. Fyzické zlato plní tutéž funkci jako pro centrální banku. Chrání před tím, co nelze předvídat. Před inflací, která se vrací. Před geopolitickými šoky, které přicházejí bez varování. Před oslabením měny, které nikdo neoznámí předem. Zlato nekupujete proto, že věříte, že zítra zdraží. Kupujete ho proto, že nevíte, co zítřek přinese.

 

Centrální banky drží kurz: nákupy zlata v únoru 2026

Únor přinesl oživení po tichém lednu. Dle World Gold Council nakoupily centrální banky  čistých 19 tun zlata — méně než byl průměr roku 2025 (26 tun měsíčně), ale pokles aktivity byl zjevně přechodný. Za první dva měsíce roku nakoupily centrální banky dohromady 25 tun, což je zhruba poloviční tempo oproti stejnému období loňského roku. Část analytiků to přičítá citlivosti na cenu: zlato se pohybuje na historicky vysokých úrovních a institucionální kupci nenakupují ve velkém v přeceněném trhu.

To je důležité rozlišení. Pomalejší tempo nákupů není signál ztráty zájmu. Je to signál opatrnosti vůči ceně — a ta je u centrálních bank zcela racionální.

 

Kdo nakupoval a s jakým záměrem

 

Hlavním kupcem byla v únoru Národní banka Polska, která přidala 20 tun. Celkové rezervy země dosáhly 570 tun, přičemž zlato tvoří 31 % celkových devizových rezerv. Guvernér Adam Glapiński má veřejně vyhlášený cíl: 700 tun. Polsko nakupuje soustavně a s konkrétním rámcem.

 

Na okraj: Glapiński v březnu naznačil možnost prodat část rezerv v hodnotě přibližně 13 miliard dolarů na financování obrany — s tím, že by zlato bylo následně odkoupeno zpět. Trh to zatím bere s rezervou. Detaily chybí a záměr neodráží žádnou změnu dlouhodobé strategie akumulace.

 

Česká národní banka vykázala 36. po sobě jdoucí měsíc čistých nákupů. Zlaté rezervy ČNB jsou nyní na 75 tunách — číslo, které ještě před třemi lety bylo nepředstavitelné. Čínská centrální banka nakupuje nepřetržitě 16 měsíců v řadě, celkové rezervy dosáhly 2 308 tun a tvoří 10 % celkových čínských rezerv. Uzbekistán je na pátém měsíci nákupů v řadě, zlato tvoří 88 % jeho celkových rezerv.

Tyto nepřetržité série nejsou náhoda. Jsou výsledkem vědomého strategického rozhodnutí, které se nemění s každým výkyvem ceny.

 

Nový hráč: Afrika

 

Ugandská centrální banka spustila v březnu 2026 program nákupu domácího zlata. Do konce června plánuje nakoupit nejméně 100 kilogramů od tuzemských těžařů. Keňský guvernér centrální banky naznačil v únoru obdobné záměry. Analytici hovoří o širším trendu: africké centrální banky se obracejí ke zlatu jako strategickému nástroji diverzifikace rezerv a ochrany před riziky mezinárodních finančních trhů

 

Geografická základna poptávky po zlatě se tedy rozrůstá — a nejde jen o tradiční kupce z Asie a střední Evropy.

 

Co z toho plyne

 

Centrální banky nejsou sentimentální investoři. Každý nákup je strategické rozhodnutí s jasným horizontem. To, že nakupují i při historicky vysokých cenách — byť pomalejším tempem — říká víc než jakýkoli krátkodobý cenový pohyb.

 

Zlato v rezervách centrálních bank neplní funkci výnosového aktiva. Plní funkci ochrany — před sankcemi, před měnovou nestabilitou, před geopolitickými šoky. Právě proto je poptávka z tohoto segmentu strukturální a nekopíruje tržní náladu. Je to „dlouhá“ vrstva poptávky, která posouvá rovnováhu trhu v horizontu let, nikoli týdnů.

 

Pro fyzického investora do drahých kovů je tato informace relevantní přesně z tohoto důvodu: signalizuje, že institucionální zájem o zlato jako pojistku se neoslabuje. A pojistka dává smysl právě tehdy, když ji ještě nepotřebujete.

 

Devět dní dolů, pak odraz: zlato a stříbro od 16. do 25. března 2026

Od 16. do 25. března 2026 prošly zlato i stříbro prudkou korekcí, která na první pohled působila paradoxně — geopolitická krize sílila, ale ceny drahých kovů ve stejné době padaly. Nešlo o popření jejich role bezpečného přístavu. Šlo o střet dvou sil: geopolitická nejistota kovům pomáhala, ještě silněji ale proti nim působily dražší energie, vyšší inflační obavy a zejména rychlé přecenění výhledu úrokových sazeb. Cena zlata klesla od 16. do 25. března z přibližně 5 006 na 4 553 USD za unci, stříbro z přibližně 80,8 na 72,4 USD. Ani jedno však nebyla přímka. Zde je měsíční graf:

 

 

 

Výchozí bod nebyl neutrální

 

V pondělí 16. března zavřelo spotové zlato na 5 006 USD za unci a stříbro na 80,8 USD. Oba kovy vstupovaly do druhé poloviny března z mimořádně natažených úrovní — po roce 2025, v němž zlato přidalo přibližně 64 % a stříbro více než 147 %. Takové tempo samo o sobě zvyšuje pravděpodobnost vybírání zisků, zvlášť když se v trhu nahromadí více spekulativního kapitálu než trpělivého dlouhodobého držení. Reuters 25. března výslovně psal, že nedávná volatilita odráží silný růst spekulativních toků v roce 2025 a jejich následný odchod a vybírání zisků.

 

Geopolitická nejistota sice kovům dále poskytovala podporu, ale stále víc se ukazovalo, že tentokrát nestačí jen status bezpečného přístavu.

 

Fed 18. března: tón rozhodl víc než číslo

 

Rozhodující impuls přišel po zasedání Fedu 18. března. Fed ponechal úrokové sazby v pásmu 3,50–3,75 % a ve svém prohlášení uvedl, že inflace zůstává zvýšená, nejistota výhledu je vysoká a dopady vývoje na Blízkém východě na americkou ekonomiku jsou nejasné. Powell na tiskové konferenci dodal, že vyšší ceny energií v nejbližším období zvednou celkovou inflaci. Březnové projekce ukázaly medián sazby 3,4 % pro konec roku 2026 — tedy pouze jedno snížení z aktuálního pásma — a medián PCE inflace 2,7 % pro letošní rok.

 

Vyšší ceny ropy a plynu neznamenaly jen větší nervozitu — znamenaly také vyšší pravděpodobnost, že centrální banky ponechají sazby déle výš. A to je pro bezúročné aktivum krátkodobě nepříznivé. Reuters 18., 19. i 20. března opakovaně psal, že zlato nepadá proto, že by přestalo být pojistkou — ale proto, že trh přeceňuje scénář vyšších sazeb po delší dobu.

 

Do konce týdne se tento mechanismus propsal do cen naplno. Reuters 20. března psal o uzavírací ceně zlata na 4 564 USD a stříbra na 69,4 USD a označil týden za nejhorší pro zlato od roku 1983.

 

Pondělí 23. března: devátý poklesový den

 

Nejtvrdší seancí bylo pondělí 23. března — Reuters psal o devátém poklesovém dni v řadě. Spotové zlato propadlo intradenně až na přibližně 4 099 USD, stříbro na přibližně 61 USD. Kombinace obav z vyšších sazeb, drahých energií a širokého odlivu kapitálu z komoditních pozic — Reuters ve stejný den dokumentoval odliv 54,8 tuny ze zlatých ETF.

Odpoledne přišel obrat. Trump oznámil pětidenní pauzu v útocích na íránská energetická zařízení. Zlato uzavřelo tento den kolem 4 408 USD, stříbro kolem 69,5 USD. Kdo prodával zlato v ranní panice blízko 4 100 USD, realizoval nejhorší cenu dne — a trh sám korigoval velkou část propadu v řádu hodin.

 

Proč zlato padalo, když válka pokračovala

 

Válka na Blízkém východě narušila provoz Hormuzského průlivu, přes který prochází přibližně pětina světového obchodu s ropou a LNG. Dražší energie ale v prostředí, kde centrální banky nemohou uvolňovat politiku, zlatu nepomáhají — přesně naopak.

 

Analytik SP Angel Arthur Parish tento paradox pojmenoval přesně: rally let 2025–2026 přilákala do drahých kovů spekulativní „turisty“ — drobné krátkodobé obchodníky, systematické fondy s momentum strategiemi obchodování s ETF. V korekci odchází jako první.

 

Fyzický trh se liší. Reuters dokumentoval pokračující diverzifikaci rezerv centrálních bank do zlata — čínská centrální banka nakupovala v lednu 2026 již patnáctý měsíc v řadě. Vyprodávaly se papírové pozice. Fyzický kov zůstával fyzickým kovem.

 

Tohle rozlišení není technická poznámka. Je to základ celé investiční logiky. Fyzický slitek nebo mince nečelí margin callům ani nuceným likvidacím. Nelze ho prodat jedním kliknutím. Brutální intradenní pohyby 23. března způsobily přesně tyto mechanismy — papírový trh, ne změna hodnoty kovu.

 

  1. a 25. března: dno, pak první odraz

 

Čtyřiadvacátého března uzavírací cena zlata klesla na 4 389 USD — nejníže od listopadu 2025. Trh stále řešil stejnou otázku: pokud energetický šok drží inflaci zvýšenou, mohou si centrální banky dovolit sazby brzy snižovat?

 

Výraznější obrat přišel až 25. března. Spotové zlato posílilo přibližně o 2 % na 4 553 USD, stříbro přidalo na přibližně 72,4 USD. Hlavním důvodem byl pokles cen ropy a zprávy o americkém diplomatickém návrhu zaslaném Íránu. Íránská strana jej odmítla, geopolitická nejistota zůstala — ale obavy z okamžité další eskalace se dočasně zmírnily. A to stačilo.

 

Tím se potvrdila hlavní pointa celého období: drahé kovy nereagovaly na samotnou válku. Reagovaly na to, co válka dělala s inflací, výnosy a očekáváním měnové politiky.

 

Březnová korekce není zpráva o kovech

 

Březnová korekce nebyla selháním zlata ani stříbra. Za přibližně devět obchodních dní ztratilo zlato z maxim přibližně 18 % a stříbro intradenně více než 24 %. Přesto oba kovy zavíraly 25. března výrazně nad hodnotami z konce roku 2024. Byla to připomínka, jak vypadá trh po mimořádné rally, když se makro obrátí proti němu. Krátkodobě převážily likvidita, sazby a dolar. Dlouhodobě se základní logika drahých kovů nezměnila.

 

U stříbra to platí s jednou důležitou poznámkou: jeho pohyby jsou v obou směrech výraznější než u zlata. Průmyslová poptávka přidává stříbru citlivost na makroekonomický výhled, která zlatu chybí. Kdo to ví předem, čte korekce jinak — ne jako hrozbu, ale jako součást charakteru aktiva, které drží.

 

Březnová korekce není zprávou o tom, že příběh zlata a stříbra skončil. Je zprávou o tom, že v napjatém makroprostředí věci nefungují tak lineárně, jak se čeká. A právě proto má smysl držet fyzické aktivum, jehož hodnota nestojí na rozhodnutí jedné centrální banky, jednom zasedání nebo jednom titulku z Blízkého východu.

 

 

 

ČNB – úroky beze změny

Bankovní rada České národní banky ponechala 19. března 2026 jednomyslně úrokové sazby beze změny. Dvoutýdenní repo sazba zůstává na 3,50 %, kde je od května loňského roku. Inflace v únoru 2026 dosáhla 1,4 % meziročně, nejnižší hodnoty od října 2016. Pro bankovní radu je klíčová jádrová inflace, která se pohybuje kolem 2,7 %.

Únorová inflace 1,4 % vypadá klidně. Jenže celkový index skrývá dva faktory. Ceny zboží klesají, ceny služeb ale rostou. Tam domácnosti reálně žijí: nájmy, restaurace, volný čas. A právě proto ponechává bankovní rada úrokové sazby beze změny.Reálná hodnota peněz se tedy dále klesá, i když pomaleji a méně viditelně než v letech 2021–2023. Tato dynamika je přesně tím prostředím, pro které fyzické drahé kovy existují.

 

Nový prvek: Blízký východ

 

Oproti únoru přineslo dnešní zasedání jeden významný nový prvek. Bankovní rada musí sledovat konflikt na Blízkém východě mezi specifická rizika sledovaného období. Zajímá ji nejen přímý vliv zdražení energetických komodit na inflaci, ale i možné negativní dopady na ekonomickou aktivitu a finanční podmínky.

 

Stejné téma rezonuje i za hranicemi. Fed při svém posledním zasedání zvýšil inflační projekce s přímým odkazem na energetické ceny, ECB varovala před přetrvávající geopolitickou nejistotou, Bank of England sazby také nezměnila. Všechny velké centrální banky nyní operují v prostředí, kde jeden vnější šok může rychle přepsat výhled.

 

V takových chvílích se ukazuje, proč má zlato v portfoliu jiné místo než akcie nebo dluhopisy. Není navázáno na výkonnost žádné ekonomiky ani na solventnost žádného státu. Právě proto investoři historicky zvyšují jeho podíl v momentech, kdy geopolitická rizika přestávají být abstrakcí a stávají se konkrétní tržní proměnnou.

 

Stabilní sazby nejsou stejné jako bezpečné prostředí

 

Výhled ČNB počítá s přibližnou stabilitou krátkodobých sazeb v první polovině roku 2026. Pro držitele fyzického zlata a stříbra to neznamená nepříznivé prostředí, naopak. Prostředí, kde jádrová inflace přetrvává kolem 2,7 % a nominální sazby stojí na 3,50 %, vytváří kladné reálné úrokové sazby, ale jen mírně. Historicky právě tento typ prostředí,  kdy reálné výnosy existují, ale nejsou dostatečně atraktivní na to, aby kompenzovaly nejistotu, podporuje zájem o drahé kovy jako součást diverzifikovaného portfolia.

 

Stříbro přidává ještě jednu vrstvu: vedle monetární funkce sdílené se zlatem roste jeho průmyslová poptávka — zejména v oblasti energetické tranzice a elektroniky — bez ohledu na rozhodnutí centrálních bank.

 

Jednomyslné rozhodnutí ČNB není zprávou o klidu. Je to zpráva o opatrnosti — centrální banka čelí přetrvávající jádrové inflaci, nejistému geopolitickému vývoji a otevřenému výhledu, který se může rychle změnit. Fyzické drahé kovy v takovém prostředí neplní roli sázky na konkrétní scénář. Plní roli pojistky pro případ, že se scénář změní způsobem, který nikdo neplánoval.

 

 

Fed ponechal úrokové sazby beze změny. Zlato a stříbro korigovaly.

Americký Fed na středečním zasedání ponechal v souladu s očekáváním základní sazbu beze změny v pásmu 3,50 až 3,75 %. Překvapení se nekonalo. Hlasování skončilo poměrem 11:1 — bez dramatického obratu, ale ani bez jasného signálu, že má Fed situaci komfortně pod kontrolou.

 

Důležitější než samotné rozhodnutí byl tón. Fed dal jasně najevo, že inflace zůstává nevyřešená, nejistota je vysoká a dopady konfliktu na Blízkém východě na americkou ekonomiku zatím nelze spolehlivě odhadnout. Nové projekce to jen potvrdily: medián výhledu pro PCE inflaci i jádrovou inflaci v roce 2026 se posunul na 2,7 %, medián očekávané sazby na konci roku 2026 zůstal na 3,4 %. Anonymní výhled jednotlivých členů FOMC navíc dál ukazuje jen jedno snížení sazeb v roce 2026 a další až v roce 2027. Fed ponechává úroky beze změny, ale zároveň netvrdí, že má inflační problém vyřešený. Scénář vyšších sazeb po delší dobu zůstává v platnosti.

 

Energie přidává další vrstvu nejistoty

 

Powell po zasedání připustil, že vyšší ceny energií v nejbližším období celkovou inflaci dále zvýší. To je přesně ten typ situace, ve které se centrálním bankám špatně rozhoduje: inflace dostává nový impuls, ale ekonomika není dost slabá na to, aby bylo možné sazby bezstarostně snižovat. Fed tak zůstává sevřen mezi dvěma protichůdnými tlaky — a jednoduchého úniku se nedočkal.

 

Bezprostřední reakce trhu

 

Bezprostřední reakce trhu byla pro zlato i stříbro negativní. Spotové spadlo na 4 820 dolarů za unci, tedy na více než měsíční minimum. Stříbro odepsalo 4,2 % a sestoupilo k 75,15 dolaru za unci – viz vývoj jejich cen ve středu 18. března:

 

Krátkodobá logika je dobře známá: jestřábí Fed drží výnosy relativně výše a posiluje dolar, což jsou pro bezúročné kovy nepříznivé podmínky. Kdo čekal, že pauza Fedu automaticky spustí růst zlata nebo stříbra, dostal další připomínku, že v napjatém makroprostředí věci nefungují tak mechanicky.

 

Zlato a stříbro: podobný příběh, odlišný charakter

 

Fed přiznal, že inflace zůstává problémem a že dopady blízkovýchodního konfliktu na americkou ekonomiku jsou nejisté. Centrální banka tedy sice nesnižuje sazby, ale zároveň nedodává jistotu, že má vývoj plně pod kontrolou. Dluhopisy nenabízejí klid, akcie jsou citlivé na sazby i na zklamání z růstu. Hotovost dál nese inflační riziko. Fyzické zlato a stříbro v takovém prostředí nefungují jako nástroj okamžitého výnosu — fungují jako ochrana před tím, že systém bude pokračovat v režimu nejistoty a improvizace.

 

Zlato reaguje primárně jako uchovatel hodnoty a ochrana proti měnové nejistotě. Stříbro v sobě nese navíc výraznou průmyslovou složku — elektromobilita, fotovoltaika, elektronika — a jeho pohyby bývají prudší oběma směry. Když trh věří v růst a technologickou poptávku, umí stříbro zlato předbíhat. Když roste nervozita kolem sazeb a dolarové síly, koriguje zpravidla rychleji. Dnešní reakce to jen potvrdila.

 

Pro investora to znamená jedno: stříbro zůstává dynamičtějším doplňkem ke zlatu — ne jeho plnou náhradou.

 

Středeční zasedání není signálem, že kovy musí okamžitě růst. Ani důkazem, že jejich příběh končí. Je to další potvrzení, že rok 2026 zůstává rokem vyšší inflace, dražší energie, geopolitického napětí a opatrné měnové politiky. A právě v takovém světě dává smysl mít část majetku v aktivech, jejichž hodnota nestojí na rozhodnutí jedné centrální banky, jednom hlasování nebo jedné nové projekci.

 

 

Americká makrodata: co říkají čísla a co z toho plyne pro zlato a stříbro

Americká ekonomika vstupuje do roku 2026 v nezvyklém režimu: inflace se uklidnila, ale neklesla tam, kam by Fed potřeboval. Růst zpomaluje, ale recese zatím nepřichází. Trh práce drží, ale nenabírá. Tento článek rozebírá čtyři klíčová makrodata – inflaci, HDP, trh práce a vývoj úrokových sazeb – a vysvětluje, co z nich plyne pro investory do fyzického zlata a stříbra.

 

Americká inflace: oheň uhašen, žhavé uhlíky zůstávají

Únorová inflace v USA vzrostla meziměsíčně o 0,3 % a meziročně dosáhla 2,4 %. Jádrový index, tedy ukazatel bez potravin a energií, přidal 0,2 % meziměsíčně a meziročně zůstal na 2,5 %. Největší příspěvek k měsíčnímu růstu cen dál představovalo bydlení, především nájemné; to vzrostlo o 0,2 %, zatímco potraviny přidaly 0,4 % a energie 0,6 %. Oproti inflačním maximům posledních let jde o výrazné uklidnění, ale nikoli o úplný návrat k cenové stabilitě.

 

Důležité je i to, co únorová čísla ještě neukazují. Do dat se dosud nepropsal plný dopad březnového ropného šoku spojeného s eskalací konfliktu na Blízkém východě. Právě březnová a dubnová inflace proto může nabídnout přesnější odpověď na otázku, zda šlo jen o krátkodobý cenový výkyv, nebo o nový tlak na celkové inflační prostředí.

 

Trh se na únorová data dívá dvěma optikami. Jestřábí část investorů zdůrazňuje, že přetrvávající cenové tlaky ve službách a bydlení stále brání rychlému snižování sazeb. Holubičí tábor naopak vidí stabilizaci headline inflace i jádra jako signál, že Fed může ve druhé polovině roku 2026 začít s uvolňováním politiky, pokud se trend potvrdí. Pro dlouhodobého investora do fyzického zlata a stříbra je ale podstatné něco jiného: i relativně umírněná, ale déle zvýšená inflace dál ukrajuje z kupní síly peněžních úspor. Právě v takovém prostředí drahé kovy plní roli pojistky, nikoli spekulace.

 

Zpomalení HDP: měkké přistání, nebo únava růstu?

Druhý odhad amerického HDP za čtvrté čtvrtletí 2025 ukázal annualizovaný růst jen 0,7 %, zatímco první odhad pracoval s tempem 1,4 %. Za celý rok 2025 vzrostla americká ekonomika o 2,1 %. Ve srovnání s rokem 2024, kdy růst dosáhl přibližně 2,8 %, je zpomalování zřejmé. Nejde o recesi, ale ani o ekonomiku, která by působila dojmem nového silného zrychlení.

 

Na slabším výsledku se podepsal i loňský 43denní vládní shutdown, který odečetl z růstu přibližně jeden procentní bod. Bez tohoto efektu by základní tempo růstu bylo blíže 1,7 %. Současně ale platí, že po druhém odhadu už nelze celé zpomalení jednoduše svést jen na shutdown. Revize ukázala slabší spotřebu domácností, nižší investice, slabší růst exportu i pokles vládních výdajů. Celkový závěr je proto střízlivý: americká ekonomika zpomalila výrazněji, než se původně zdálo.

 

Do prvního čtvrtletí 2026 ale Spojené státy nevstupují jako ekonomika na hraně pádu, pesimisté v tom však vidí náběh na plíživou stagnaci. Průběžné modely zatím spíše ukazují na pokračující, i když méně přesvědčivý růst. To je důležité i pro interpretaci dopadu na zlato a stříbro: pokud riziková aktiva přejdou do období nižších výnosů, roste relativní atraktivita aktiv, která neslibují vysoký výnos, ale stabilitu hodnoty v čase – tedy fyzických drahých kovů.

 

Trh práce: žádná panika, Fed má čas

Nové žádosti o podporu v nezaměstnanosti dosáhly v týdnu končícím 7. března 213 tisíc. Pokračující žádosti se držely kolem 1,85 milionu a čtyřtýdenní průměr činil 212 tisíc. To jsou stále nízké hodnoty v historickém srovnání, které nesignalizují náhlé zhoršení trhu práce ani vlnu masového propouštění.

 

Současně ale není přesné tvrdit, že americký trh práce zůstává jednoznačně silný ve všech směrech. Přesnější je mluvit o režimu nízkého propouštění a nízkého nabírání. Firmy zaměstnance ve velkém nepropouštějí, ale ani nové pozice neotevírají s takovou dynamikou jako dříve. Pro Fed je to komfortní kombinace: pracovní trh zatím nepůsobí jako argument pro nutné rychlé snižování sazeb. Pro držitele fyzického zlata a stříbra je ale důležitější jiná věc: reálné sazby se mohou během několika čtvrtletí změnit rychle, zatímco eroze kupní síly peněz působí tiše a průběžně.

 

Sazby a výnosy: protivítr dnes, možný motor zítra

 

Fed na lednovém zasedání ponechal cílové pásmo sazby na 3,50–3,75 %, a zůstává plně závislý na datech

Nejbližší zasedání proběhne toto úterý a středu 17.–18. března 2026. Samotná změna sazeb se neočekává, ale tisková konference Jeroma Powella bude klíčovým signálem dalšího směřování politiky. Z dlouhodobějšího pohledu však aktuální výnosy samy odrážejí prostředí vyšší inflace a nejistoty. Pokud by ekonomika dále zpomalovala a inflace se ukázala houževnatější, než dnes trh čeká, bude Fed dříve či později nucen z reálných sazeb slevit.

 

Na dluhopisovém trhu se tato opatrnost odráží poměrně jasně. K 12. březnu činil výnos desetiletého amerického státního dluhopisu 4,28 % a výnos dvouletého papíru 3,76 %. Křivka je tedy mírně normální: delší splatnosti nesou vyšší výnos než kratší. Pro zlato a stříbro je to krátkodobý protivítr, protože kladné reálné výnosy dávají části investorů důvod držet kapitál v dluhopisech a dalších úročených aktivech.

 

 

Zároveň ale není rozumné vykládat dnešní úroveň výnosů jako trvalý argument proti drahým kovům. Po ropném šoku a nové geopolitické nejistotě je trh opatrnější a očekávání prvního snížení sazeb se posunula spíše směrem k září. Jinými slovy: Fed dnes vyčkává, ale zároveň roste pravděpodobnost, že pokud ekonomika dále oslabí nebo se inflace začne vyvíjet jinak, než trh nyní čeká, bude muset později z reálných sazeb slevit. A právě taková fáze bývá pro fyzické zlato a stříbro podstatně příznivější.

 

Co z toho plyne pro investory do fyzického zlata a stříbra

 

Když spojíme všechny linie – únorovou inflaci 2,4 % a jádro 2,5 %, růst HDP 0,7 % v posledním čtvrtletí a 2,1 % za celý rok 2025, nové žádosti o podporu kolem 213 tisíc týdně a desetiletý výnos přibližně 4,27 % – dostaneme prostředí nízkého, ale kladného růstu, inflace mírně nad cílem a centrální banky, která nemůže ani dramaticky uvolnit, ani přetáhnout šrouby tak, aby ekonomiku zlomila.

 

A nad tím vším visí otazník jménem energie a Blízký východ. Energetický šok se v datech teprve projeví a může celý obraz měnové politiky zkomplikovat rychleji, než si dnes trhy připouštějí.

 

Fyzické zlato a stříbro v takovém prostředí plní dvě role zároveň. Jednak fungují jako dlouhodobá ochrana kupní síly. Zároveň představují pojistku proti scénáři, kdy bude potřeba měnovou politiku uvolnit více, než si dnes trhy dovedou představit – ať už kvůli dluhům, slabšímu růstu nebo nové geopolitické krizi. Právě v takové chvíli dává smysl mít část majetku uloženou v něčem, co nestojí na důvěře v politiku centrálních bank – v dobře dostupném fyzickém zlatě a stříbře, které lze v případě potřeby kdykoli zpětně prodat.

 

Zároveň ale není rozumné vykládat dnešní úroveň výnosů jako trvalý argument proti drahým kovům. Po ropném šoku a nové geopolitické nejistotě je trh opatrnější a očekávání prvního snížení sazeb se posunula spíše směrem k září. Jinými slovy: Fed dnes vyčkává, ale zároveň roste pravděpodobnost, že pokud ekonomika dále oslabí nebo se inflace začne vyvíjet jinak, než trh nyní čeká, bude muset později z reálných sazeb slevit. A právě taková fáze bývá pro fyzické zlato a stříbro podstatně příznivější.

 

 

Jamie Dimon varuje: Finanční trhy opakují chyby z roku 2008. Je čas na „bezpečný přístav“?

V investičním světě existuje jen málo hlasů, které mají takovou váhu jako Jamie Dimon. Šéf největší americké banky JPMorgan Chase, který jako jeden z mála dokázal provést svou instituci krizí roku 2008 v zisku, vyslal tento týden do světa varování. Podle něj se část trhu opět chová „hloupě“ a současná situace mu v mnoha ohledech připomíná období let 2005–2007, které předcházelo globálnímu kolapsu.

 

Dimon ve svém vystoupení na investorském dni JPMorgan upozornil na nebezpečný koktejl faktorů: vysoké ceny aktiv, agresivní konkurenci a uvolňování úvěrových standardů. „Bohužel vidíme téměř to samé co v letech 2005 až 2007. Stoupající příliv zvedá všechny lodě, všichni vydělávají spoustu peněz a lidé začínají věřit, že je to nový normál,“ uvedl Dimon.

 

Zatímco před osmnácti lety byly spouštěčem toxické hypotéky, dnes Dimon vidí rizika v jiných oblastech:

  • Soukromý dluh (Private Credit): Trh s nebankovními úvěry pro firmy nabobtnal do obřích rozměrů a často postrádá transparentnost tradičního bankovnictví.
  • AI bublina: Dimon upozorňuje, že euforie kolem umělé inteligence může vést k podcenění rizik v technologickém sektoru. „Tentokrát může být překvapením software kvůli AI,“ varoval s tím, že tektonické desky pod tímto průmyslem se hýbou.
  • „Hloupé věci“ pro zisk: Banky a finanční instituce se v honbě za výnosem (net interest income) opět pouštějí do riskantních obchodů, aby vykázaly růst, což je typický příznak pozdní fáze cyklu.

 

Proč se historie rýmuje (ale neopakuje se přesně)

Pro investory do drahých kovů jsou Dimonova slova důležitým indikátorem. V Silverum dlouhodobě zdůrazňujeme, že zlato a stříbro nejsou jen komodity, ale především pojistka proti systémovému selhání.

Když Dimon mluví o „vysoké úzkosti“ a o tom, že vysoké ceny aktiv riziko nesnižují, ale naopak zvyšují, popisuje prostředí, ve kterém se papírová bohatství mohou velmi rychle vypařit. V roce 2008 trvalo měsíce, než si trh uvědomil hloubku problémů. Ti, kteří drželi fyzické kovy, tehdy získali stabilitu v době, kdy akcie a nemovitosti ztrácely desítky procent hodnoty.

 

Fyzické zlato a stříbro: Ochrana před „hloupostí“ trhu

 

Zatímco bankéři na Wall Street se předhánějí v tom, kdo nabídne riskantnější produkt, fyzické drahé kovy stojí mimo tento dluhový řetězec.

 

  1. Nulové riziko protistrany: Fyzické zlato a stříbro nejsou ničí pohledávkou. Pokud zkolabuje finanční instituce dělající „hloupé věci“, hodnota vašeho kovu v trezoru zůstává nedotčena.
  2. Ochrana před geopolitickými otřesy: Dimon zmínil i napětí v globálním obchodu a nepředvídatelnou politiku cel. Zlato historicky funguje jako univerzální platidlo, které nezná hranice ani politické režimy.
  3. Likvidita v době sucha: Jak ukázala krize 2008, v momentě paniky zamrzají úvěrové trhy. Drahé kovy si však svou likviditu udržují i v těch nejhorších časech.

 

 Jamie Dimon netvrdí, že krach přijde zítra. Říká však, že cyklus se dříve či později otočí a že současná míra optimismu je nezdravá. Toto je připomínkou, proč je diverzifikace do drahých kovů zásadní.

 

Zatímco se trh opájí AI euforií a levnými úvěry, moudrý investor se připravuje na období, kdy se příliv odlije. Jak se říká: „Teprve když odliv ustoupí, zjistíte, kdo plaval nahý.“ S kouskem zlata nebo stříbra v portfoliu máte jistotu, že vy to nebudete.

 

Inflace v USA za leden 2026: Zpomalení růstu cen přináší optimismus, drahé kovy vzrostly

V lednu 2026 meziroční míra inflace ve Spojených státech zpomalila na 2,4 %, což je nejnižší hodnota od května minulého roku. Po dvou měsících na 2,7 % (listopad–prosinec 2025) jde o viditelné ochlazení inflace. Část zlepšení je ale mechanická: nižší energie a zároveň efekt srovnávací základny, kdy do meziročního výpočtu vstupují jiné, méně „horké“ měsíce než před rokem.

 

Na měsíční bázi CPI vzrostl o 0,2 % m/m, což bylo pod konsenzem 0,3 %. Jádrová inflace (core CPI; bez potravin a energií) naopak zůstává relativně vytrvalá: v lednu přidala 0,3 % m/m a meziročně zpomalila na 2,5 % y/y, což je nejnižší meziroční core od března 2021. Z pohledu Fedu je to podstatné: headline může krátkodobě „pomoci“ energie, ale měnová politika se rozhoduje hlavně podle toho, zda polevují služby a bydlení, tedy složky s tendencí být cenově „lepivé“.

 

Ceny energií, zejména benzínu, meziročně výrazně klesly, což přispělo ke zmírnění celkové inflace. Tento pokles byl způsoben stabilizací cen ropy na světových trzích a nižší poptávkou během zimních měsíců. Naopak ceny plynu pro domácnosti zůstávají zvýšené, což nadále zatěžuje rozpočty domácností. Ceny potravin vykazují smíšený vývoj – některé základní potraviny, jako vejce, zlevnily, zatímco jiné položky, například nápoje, zdražily.

 

Klíčovou položkou pro trh zůstává bydlení (shelter). V lednu index bydlení meziměsíčně vzrostl o +0,2 % a meziročně je výše o +3,0 %. Náklady na nájemné a ceny nemovitostí rostou rychleji než celková inflace, což odráží omezenou dostupnost bydlení a vysokou poptávku. Náklady na bydlení jsou největší přispěvatel k meziměsíčnímu růstu celkové inflace. To je důležité, protože právě bydlení a služby mají tendenci být „lepivé“ – když jednou zrychlí, často se vracejí dolů pomaleji než zboží.

 

Energie headline zlepšily, detail je důležitější než jedno číslo. V lednu zlevnil benzín meziměsíčně o 3,2 % a meziročně je -7,5 %, což významně stlačilo celkovou inflaci. Současně ale platí, že energetický obraz není jednotný napříč položkami – část domácích energií zůstává dražší a domácnosti to vnímají citlivěji než statistické číslo. Energie tentokrát pomohly, ale nejsou zárukou trvale nízké inflace.

 

Pravděpodobnost snížení úrokových sazeb v červnu 2026 se po zveřejnění dat zvýšila, což by mohlo podpořit hospodářský růst. Přesto zůstávají obavy z nominace Kevina Warshe na post šéfa Fedu, která před několika týdny způsobila turbulence na trzích.

 

Data o inflaci okamžitě ovlivnila ceny drahých kovů. Cena zlata (XAU/USD) vzrostla o přibližně 2 % na úrovně kolem 5 050 USD za unci, což představuje odraz od předchozího poklesu. Tento růst je spojen s očekáváním nižších úrokových sazeb, které dělají zlato atraktivnější jako neúročené aktivum. Zlato testuje rezistenci kolem 5 000 USD, s potenciálem k dalšímu růstu směrem k 5 150 USD nebo vyšším, pokud se potvrdí uvolnění měnové politiky.

Cena stříbra (XAG/USD) vzrostla o přibližně 4 % na úrovně 77,5 USD za unci, což představuje odraz od předchozího poklesu o 10-11 %. Tento růst je spojen s očekáváním nižších úrokových sazeb, které dělají stříbro atraktivnější jako neúročené aktivum. Stříbro se však stále potýká s rezistencí pod 80 USD, kde se nachází 50denní klouzavý průměr kolem 79 USD.

Pro investory představuje tento vývoj pokračování příležitostí.

 

 

 

ČNB opět ponechala úrokové sazby beze změny

Bankovní rada ČNB na svém zasedání 5. února 2026 jednomyslně ponechala úrokové sazby beze změny. Dvoutýdenní repo sazba zůstává na 3,50 %, diskontní sazba na 2,50 % a lombardní sazba na 4,50 %. Na těchto úrovních setrvávají od května 2025.

 

 ČNB zůstává opatrná

 

Centrální bankéři měli k dispozici čerstvá data: lednová meziroční inflace zpomalila na devítileté minimum 1,6 %. Ačkoliv se nacházíme pod inflačním cílem, guvernér Aleš Michl zůstává obezřetný. Hlavním důvodem poklesu bylo zejména snížení cen energií (meziročně o 7,9 %) a zároveň jednorázový efekt převedení poplatku za OZE na státní rozpočet.

 

Přestože je inflace pod cílem ČNB, guvernér Aleš Michl zdůraznil, že hlavním kritériem pro případné snížení sazeb zůstává jádrová inflace, která stále odráží poptávkové tlaky v ekonomice a pohybuje se nad 2 %. Bankovní rada proto považuje rizika pro inflaci za vyrovnaná a bude vyžadovat jasné snížení jádrové inflace, než přistoupí k uvolnění měnové politiky.

 

ČNB nechce přeceňovat dočasně nízkou celkovou inflaci, pokud jádrové tlaky zůstávají zvýšené. To ostatně ČNB říká, že letošní přechodný pokles inflace je zejména díky převedení poplatku za OZE na státní rozpočet. Ve svém rozhodnutí ČNB opakovaně upozorňuje na objem poskytovaných úvěrů:

 

„Cílem dnešního rozhodnutí je zajistit, aby celková inflace byla dlouhodobě stabilizovaná poblíž 2% inflačního cíle. To vyžaduje, aby růst množství peněz v ekonomice nadměrně nezrychloval, respektive aby úvěrová dynamika zůstala umírněná. Tím bude měnová politika přispívat k udržení nízké inflace.“

 

Neočekává oslabení koruny

 

Následně ČNB opět připomíná, že při svém rozhodování zohledňuje nejen vývoj české ekonomiky (míru inflace, HDP či kurz české koruny), ale bere v úvahu i globální vývoj a kroky dalších centrálních bank. Ve stejný den o ponechání úrokových sazeb beze změny rozhodly i ECB a Bank of England; americký FED ponechal sazby beze změny na zasedání 28. ledna 2026.

 

V nové makroekonomické prognóze ČNB posílila odhad kurzu koruny na 24,4 CZK/EUR pro rok 2026 a 24,5 CZK/EUR pro rok 2027. Silná koruna zvyšuje kupní sílu českých investorů při nákupu zlata a stříbra v zahraničních měnách, ale zároveň může mírně snižovat korunové zhodnocení těchto investic, pokud globální ceny stagnují.

 

Výhled na rok 2026 zůstává optimistický – pokud se inflace stabilizuje u cíle a domácí poptávkové tlaky poleví, může ČNB přistoupit k postupnému snižování sazeb, což by vedlo ke snížení úroků na bankovních vkladech. V prostředí nízkých sazeb a silné koruny zůstávají drahé kovy atraktivní jako dlouhodobá ochrana proti inflaci i jako diverzifikace portfolia, zejména s ohledem na globální nejistoty a přetrvávající jádrovou inflaci.

 

ČNB i nadále bude pokračovat v nákupech zlata.

 

 

 

Veselé Vánoce 2025

Milí přátelé, vážení klienti a obchodní partneři,
 
děkujeme Vám za přízeň a důvěru v roce 2025 a přejeme pohodové prožití vánočních svátků, pevné zdraví, hodně štěstí a vše nejlepší v roce 2026.

 

Vaše Auringo