Autor: Jiří Jánský

Minulý týden jsme se konečně stali svědky týdenní rychlé korekce na trhu drahých kovů. Bez něčeho takového nemůže trh čehokoli, tedy ani tento, existovat.  První několikadenní srpnová korekce byla hned z celé části vymazána a ceny drahých kovů před touto korekcí byly výše o 5-10%, oproti ceně dosažené v tehdejší korekci.

 

Chování drahých kovů při této korekci je minulému vývoji velmi podobné, téměř přes kopírák. Pokles ceny zlata činil 10 %, u stříbra to byl dvojnásobek. Poté došlo k určitému protipohybu, zejména u stříbra s vyšším poklesem.

Zlato je zde

 

a vývoj ceny stříbra je v tomto grafu:

Něco takového lze přivítat. Když se ceny v podělí poprvé propadly, investoři vycítili zajímavou investiční příležitost. Díky tomu ETF zaměřený na zlato zažil největší příliv finančních prostředků za poslední rok.

 

Stejná příležitost se logicky nabízí i Vám. Pokud během pár dní nedojde ke skoku směrem vzhůru, na Stříbrných účtech budou velmi zajímavé nákupní ceny. Nezapomínejte, že průměrování nákladů je velmi dobrý nástroj.

 

 

Včera Fed vydal Minutes ze svého dvoudenního jednání na konci července. Tehdy k žádné změně úrokových sazeb nedošlo, takže tam nebyly dramatické změny.

 

Včera zveřejněné Minutes ukazují na obavy, že se nezastavení pokles americké ekonomiky a považují virus za něco, co rozhodne téměř o všem. Ostatní se budou muset podřídit. Proto pravděpodobně Fed nebude vydávat přesnější odhady a mluvit o případných reakcích. Neví se co virus udělá a Fed neví, jak bude reagovat. Něco takového je pro ekonomy nejhorší možná varianta – je to skokově zvýšená nejistota.

 

J. Powell uvedl, že americké ekonomice hrozí silnější oslabení, než je očekáváno. Že v případě potřeby bude Fed reagovat, a to nutnou silou. Nástrojem primárně budou nákupy vládních obligací a úpravy výše těchto nákupů. Logicky proto nebyla uvedena přesná čísla o kolik a za kolik. Proto také, při ponechaní úroků na úrovni blízké nule, Fed nijak nemluvil o výhledu. Před dvěma měsíci Fed oznámil, že výnosovou křivku jako celek moc sledovat nebude, nyní ji prohlásil za stabilizovanou.

 

Takže dále platí „vím, že nic nevím“.

 

P.S.

Příští zasedání Fedu v polovině září je posledním před prezidentskými volbami.

 

 

V posledních článcích o soustavném a rychlém růstu cen drahých kovů (zejména u stříbra) jsme psali o nutné korekci. Bez korekce takový růst není možný. V úterý k předvídanému poklesu cen došlo, ve středu se pokles zastavil a kov opět částečně vzrostl.

 

Propad ceny unce zlata z týdenního maxima na týdenní minimum byl o 186 dolarů resp. o 9 procent. Ve středu se míra poklesu korigovala, stávající pokles činí 6,8 %.

 

Co se týče stříbra, propad ceny jedné unce z týdenního maxima na týdenní minimum činil necelých 6 dolarů resp. 20 procent. To je více nežli dvojnásobek u poklesu ceny zlata. Ve středu se míra poklesu korigovala, stávající pokles činí 14 %. Opět dvojnásobek, ve vztahu ke zlatu.

 

Měřeno v cenách na počátku týdne byl poměr ceny zlata a stříbra 70, v úterý vylétl na 80 a včera korigoval na 75.

 

Z hlediska ročních grafů není nic téměř vidět, jenom něco malého na konci:

 

 

Buď stávající korekce bude něco na grafu málo viditelného nebo korekce bude ještě nějakou dobu pokračovat. Avšak i tak nejspíš přinese vysoké ceny drahých kovů.

 

 

Inflace se ve Spojených státech mírně zrychlila. Jádrová inflace, dosáhla 1,2 %. V tamní politice to znamená inflaci bez změn cen potravin a energií. Do 2% cílové inflace je stále dost daleko. Cílová inflace je shodná s hodnotou nastavenou jak v České republice, tak i eurozóně. Naše inflace je nad cílem, americká e evropská pod ním. I když např. Slovensko nemá do naší inflace moc daleko.

 

V USA dojde ke změně politiky Fedu. Stabilizační politika bude nahrazena akomodační. To znamená, že úroky s nepohnou do doby, než inflace vzroste na 2 procenta a ekonomika bude poskytovat plnou zaměstnanost, tedy práci všem skutečným zájemcům.  Fed slíbil pokračování neomezených nákupů zejména obligací, tisk peněz tedy pokračuje.

 

Dolar na to nijak dramaticky nereagoval, cena zlata se udržela nad hranicí 1.800 dolarů za unci, cena stříbra se přiblížila dvaceti dolarům. Výsledkem je pokles poměru ceny zlata a stříbra na 93, což odpovídá konci února, tedy před startem ekonomické krize. Před týdnem to bylo 98,včera při psaní článku 93,2, to je pokles o 5 procent.

 

 

Nákup stříbra na extrémním výkyvu gold/silver ratia se tedy, dle všech očekávání, vyplatil. A tento poměr je pro stříbro stále příznivý. Mluvíme ale o dlouhodobém horizontu. Krátkodobě může být velmi volatilní.

 

 

Bankovní rada ČNB dnes poprvé od března hlasovala jednomyslně – tentokrát nezměnila výši úrokových sazeb. Základní úroková sazba tak zůstává na 0,25 %. Vždyť pokles se zastavil. Ekonomika je nyní, proti červnu loňského roku, níže o 6 procent. Pokles proti letošnímu březnu je 6,3 %. Celkový letošní pokles ekonomiky je odhadován na 8 procent.

 

České národní bance zatím stačí standardní nástroje, krizové nástroje jsou pod polštářem. Aby došlo k jejich použití nebo i „pouhé“ změně úrokových sazeb, to už by muselo být něco opravdu velmi silného. Něco takového by bylo avizováno předem.

 

Navíc je naše ekonomika velmi závislá na exportu. Pokud nebude ještě více šílet Fed či ECB, tak i ČNB sotva přikročí k dalším razantním opatřením. Jako největší lokální rizika ČNB uvedla míru inflace (ta je stále vyšší, než ČNB očekávala) a rozpočtovou politiku. Pokud se někdo z členů Bankovní rady vyjádří k deficitu státního rozpočtu, bude to velmi sledované.

 

 

Jak asi víte, dubnová inflace u nás klesla z 3,3 na 3,1 procenta. Díky tomu se nám podaří přenechat prvenství Polsku, které je na 3,4 procentech.  Za námi je Maďarsko s 2,2 procenty. Inflace EU jako celku je pouze 0,6 procenta, táhne ji dolu eurozóna. Tam má dokonce několik zemí deflaci, vede Estonsko s -1,8 %. Největší inflaci v rámci eurozóny mají na Slovensku: +2,1 %. Rozdíl v eurozóně je téměř 4 procenta! Neplatí tak často používaný mýtus, že používání eura garantuje nízkou míru inflace. Za Maďarskem Slovensko zaostává jenom o desetinu procenta.

 

ECB se výše inflace moc nelíbí. Potřebuje vyšší. Jí definovaná ideální je jako cílová u nás, tedy 2 procenta. Ani tisk peněz zatím nepomáhá, evidentně vázne jejich rychlost obratu.

 

Podobně jako eurozóna je na tom i Velká Británie. Tamní inflace je na úrovni eurozóny, činí 0,5 procenta, což je čtyřleté minium. Víceméně tedy od hlasování o Brexitu.

 

Další inflační vývoj v eurozóně bude zajímavý, sotva však okamžitě vyskočí strmě vzhůru. Setrvačnost je veliká a zatím se neprojevily kroky související s Covid19 a následnou snahou oživit hibernované ekonomiky.

 

Minulý týden guvernér ČNB J. Rusnok oznámil, že ČNB začne nakupovat do svých aktiv zlato. Pokud jste o tom četli i jinde, podívejte se na podcast ČNB (viz. odkaz níže).

 

ČNB aktuálně drží necelých 7,8 tun. Na první pohled divné číslo. V uncích to je 250 tisíc, obratem je číslo pěkně „kulaté“. Zlaté pozice budovala řada zemí. O nich jsme již v minulosti psali a čekali, kdy se ČNB přidá.

 

V souvislosti s nákupy zlata se nejvíce mluví o Číně a Rusku, to ale vlnu nákupů letos omezilo.  Naopak relativně velkými investory ve střední Evropě se krom Slovenska stalo Polsko či Maďarsko. Polsko aktuálně drží nejvíce zlata ze všech zemí střední a východní Evropy, Maďarsko 4x více než ČR.

 

ČNB se však k něčemu takovému vůbec nechystá. Chce objem zlata ve svých rezervách udržet na stávající úrovni. Bude tak nakupovat objem zlata odpovídající spotřebě zlata na ražbu mincí. Zajímavé je vyjádření guvernéra J. Rusnoka v podcastu ČNB (druhý díl nově zavedeného systému ČNB). Naleznete zde: https://youtu.be/2ZepErc1GuE

 

Doporučujeme poslech. Pokud byste nechtěli strávit celých 20 minut, hodně doporučuji úsek začínající v 11:05, prakticky až do konce. Proto nebudou nákupy zlata z pohledu ČNB  velké.

 

 

Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek oznámila, že téměř zdvojnásobí „koronavirový“ nákup dluhopisů. Zvedne ho ze 750 na 1.350 bilionu euro.  Tento byl naplánován do konce letošního roku. Jak bývá u ECB zvykem, trvání programu bylo prodlouženo. Poběží minimálně do června 2021, plus rozšíří a prodlouží i další nákupy obligací. Chová se, jako by se s Bundesbankou nic nedělo.

 

Dělá to i proto, že pokles ekonomiky států eurozóny je odhadován na 8,7 procenta. Na konci roku 2022 by se ekonomika eurozóny měla vrátit na úroveň roku 2019. Natvrdo přiznala, že je zde riziko zhoršení tohoto výhledu, a to až na pokles o téměř 13 procent. Tím by se vyrovnání ekonomiky protáhlo na roky 2023 až 2024. Naše ekonomika je na tom podobně.

 

S úroky ECB nijak nehýbala, ona stejně moc možností nemá. ECB bude tisknout peníze, dokud se inflace nedostane na 2 procenta. Třeba se jim něco takového povede. Potom nezbývá než doufat, že až vysněného cíle dosáhne, inflace nezajásá a nezrychlí růst. To se však může klidně stát. Při množství peněz, co pouští do oběhu, by měla co dělat. Zde by byla faktorem i rychlost oběhu peněz v ekonomice.

 

Zvýšení rychlosti obratu peněz v ekonomice tlačí inflaci vzhůru, tedy i ceny drahých kovů. U drahých kovů je to opačně. Zmenšení rychlosti jejich obratu tlačí jejich cenu vzhůru.

 

 

Státní rozpočet pro letošní rok byl původně navržen s deficitem 40 miliard. V 1. čtvrtletí se nejen ekonomice podlomilo zdraví a následně se vše změnilo, rozpočet logicky nevyjímaje. Před šesti týdny vláda vybojovala jeho zvýšení na 300 miliard. Jednání bylo dramatické, že je to přestřeleno apod.

 

Nyní vychází ještě horší čísla. Deficit je tak roztahován dvěma silami – příjmy klesají, výdaje ve stejnou dobu rostou. Už na konci května jsme na 157 miliardách deficitu rozpočtu, samotný květen byl 60 miliard. K loni plánovanému deficitu tak nejspíše připíší nulu a přičtou 100 miliard. Ano, řeč je o možných 500 miliardách korun za tento rok a ministryně financí Schillerová s tímto návrhem dost možná půjde do Sněmovny. Je tu ještě jedna otázka. Bude muset přijít projednání rozpočtu i potřetí či nikoliv? Aby původní rozpočtový deficit vynásobili dvaceti… Doufejme, že ne.

 

Následně je tu ještě jeden faktor – inflace. Ať už to bude tak či onak, inflace nezmizí. Nyní jsme v rámci EU držiteli zlaté inflační medaile za nejvyšší inflaci. Podle všech ukazatelů se nám obhajoba putovní zlaté medaile za nejvyšší inflaci v rámci EU se bude ještě nějakou dobu bez problémů dařit.

 

Na získanou medaili za nejvyšší inflaci je třeba reagovat protiinflačními aktivy – tedy nákupem investičního zlata a stříbra.  V případě rychlejší inflace budou právě zlato a stříbro oceněny na stupních vítězů.

 

 

 

V pondělí to budou dva měsíce, co jsme psali, že cena zlata přesáhla hranici 1.600 dolarů. Před pár dny prolétlo zlato hranicí 1.700 dolarů. Včera její cena oscilovala kolem 1.720-1.730 dolary za unci.

 

Udržení se nad překonanou úrovní je jedině dobře.  Výsledkem je možný silný psychologický efekt – prolomení další stodolarové hranice jistě stojí za pozornost. Gold Silver Ratio bylo včera na hranici 110. Poměr ceny zlata a stříbra se tak i nadále pohybuje s velkou rezervou nad stovkou.

Významnou negativní doprovodnou událostí skoku ceny zlata je pád likvidity na trhu s drahými kovy. Ta by se ale měla postupně zlepšovat.