Autor: Jiří Jánský

Investiční stříbro bylo, je a bude investičním tipem kvalifikovaných investorů. O výhodách stříbra není třeba pochybovat, cenový vývoj dává investování do stříbra jednoznačně za pravdu.
Stříbrné slitky, stříbrné cihly a stříbrné mince jsou atraktivní volbou také proto, že využití stříbra v průmyslu je v trvale rostoucím trendu. Kupříkladu při výrobě solárních panelů vzrostla poptávka po stříbře o 640%, ve farmacii a ve zdravotnictví o 600%. Proč právě investiční stříbro nabízí atraktivní výnos vysvětluje
americký broker Martin Lembak

na našem partnerském webu. Vzhledem ke stále se opakujících dotazů připomínáme, že investovat se vyplatí pouze do
likvidních slitků a mincí

. Jinak řečeno, kupovat nevhodná provedení drahého kovu (byť velmi levně) není rozumná investiční strategie.

A jaká je situace u investičního zlata? Kam až se může podívat cena zlata? Podle názoru profesionálů z firmy Sprott klidně až na 2000 dolarů za troyskou unci. Bližší informace přináší Ing. Jan Dvořák ve svém
výběru článků týdne

, opět na našem partnerském webu.

Máme za sebou jednání lídrů EU o dalším osudu eurozóny. Výsledek jednání a rizika pro budoucnost
jsme již zrekapitulovali

. Byla by ale škoda na tomto jednání nevydělat, ať by dopadl výsledek jakkoliv! Opční techniky jsme postavili pro obě varianty výsledku jednání pro případ paniky a výprodeje, ale i pro optimistický růst finančních trhů. Jak tento obchod dopadl?
Absolventi našich konzultací

z téměř bezrizikového obchodu zinkasovali přes 100% za jediný týden. Podrobnosti se dozvíte ve speciálním článku během tohoto týdne.

Bruselské sezení členů EU přišlo se třemi závěry: ochranný fond se zvýší, banky budou rekapitalizovány a věřitelé odepíšou 50% dluhů Řecka. Zástupci států v Bruselu nešetřili před kamerami úsměvy, vzájemně si tiskli ruce a poplácávali se po ramenou. Krize je vyřešena, recese zažehnána. Je to tak doopravdy?

Především je třeba poopravit údaj o tom, že se Řecko zbavilo poloviny svých dluhů. Smazána bude polovina z těch dluhů, které drží soukromí věřitelé, především banky. Ostatní sekery, které Řecko zaťalo u jiných států, u Mezinárodního měnového fondu nebo u Evropské centrální banky, jsou stále v plné výši. Z celkového dluhu Řecka, který činí 350 miliard eur ubude nakonec pouze něco málo přes 100 miliard. Perličkou je, že v optimálním případě by se nakonec dluh Řecka stabilizoval na 120% HDP. V takové situaci se pochopitelně Řecko nemůže ani omylem vypravit pro další peníze na finanční trhy, ale je nadále závislé na penězovodu z prostředků EU.

Základní problémy Evropy, jako kupříkladu

vysoká nezaměstnanost, velmi slabý růst HDP a globální hrozba recese
, to vše ze dne na den nezmizelo. Záruky, které za řecké (a evropské) dluhy přejímají (leckdy nepříliš nadšeně) jednotlivé státy, mohou ale vést ke snížení ratingu velkých ekonomik, kupříkladu Francie. Dluhová patálie se tak může kdykoliv znovu spustit. Řecká ekonomika je z celoevropského hlediska zcela okrajová. Přesto její záchrana před přiznáním faktického bankrotu stála a bude stát miliardy. Vystačí prostředky eurovalu i v případě, že se do potíží dostanou velké ekonomiky jako například Itálie nebo Francie?

Cena zlata i cena stříbra po oznámení výsledku neklesla, což signalizuje, že trhy situaci za vyřešenou nepovažují. Dluhový kostlivec byl s nemalými náklady dopraven do další skříně, bruselští aktéři doufají, že tam snad chvíli vydrží. Růst ceny zlata a ceny stříbra

, kombinovaný s růstem ceny ropy a akcií, může signalizovat blížící se inflaci. Ruku na srdce: inflace je jedním ze způsobů, jak smazat dluhy. Účet pak zaplatí občané znehodnocením úspor, vysokými daněmi a celkovým zchudnutím. Investiční stříbro a investiční zlato jsou nadále jedním z mála způsobů, jak se na další dluhovou smršť včas připravit.

Bruselské sezení členů EU přišlo se třemi závěry: ochranný fond se zvýší, banky budou rekapitalizovány a věřitelé odepíšou 50% dluhů Řecka. Zástupci států v Bruselu nešetřili před kamerami úsměvy, vzájemně si tiskli ruce a poplácávali se po ramenou. Krize je vyřešena, recese zažehnána. Je to tak doopravdy?

Především je třeba poopravit údaj o tom, že se Řecko zbavilo poloviny svých dluhů. Smazána bude polovina z těch dluhů, které drží soukromí věřitelé, především banky. Ostatní sekery, které Řecko zaťalo u jiných států, u Mezinárodního měnového fondu nebo u Evropské centrální banky, jsou stále v plné výši. Z celkového dluhu Řecka, který činí 350 miliard eur ubude nakonec pouze něco málo přes 100 miliard. Perličkou je, že v optimálním případě by se nakonec dluh Řecka stabilizoval na 120% HDP. V takové situaci se pochopitelně Řecko nemůže ani omylem vypravit pro další peníze na finanční trhy, ale je nadále závislé na penězovodu z prostředků EU.

Základní problémy Evropy, jako kupříkladu

vysoká nezaměstnanost, velmi slabý růst HDP a globální hrozba recese
, to vše ze dne na den nezmizelo. Záruky, které za řecké (a evropské) dluhy přejímají (leckdy nepříliš nadšeně) jednotlivé státy, mohou ale vést ke snížení ratingu velkých ekonomik, kupříkladu Francie. Dluhová patálie se tak může kdykoliv znovu spustit. Řecká ekonomika je z celoevropského hlediska zcela okrajová. Přesto její záchrana před přiznáním faktického bankrotu stála a bude stát miliardy. Vystačí prostředky eurovalu i v případě, že se do potíží dostanou velké ekonomiky jako například Itálie nebo Francie?

Cena zlata i cena stříbra po oznámení výsledku neklesla, což signalizuje, že trhy situaci za vyřešenou nepovažují. Dluhový kostlivec byl s nemalými náklady dopraven do další skříně, bruselští aktéři doufají, že tam snad chvíli vydrží. Růst ceny zlata a ceny stříbra

, kombinovaný s růstem ceny ropy a akcií, může signalizovat blížící se inflaci. Ruku na srdce: inflace je jedním ze způsobů, jak smazat dluhy. Účet pak zaplatí občané znehodnocením úspor, vysokými daněmi a celkovým zchudnutím. Investiční stříbro a investiční zlato jsou nadále jedním z mála způsobů, jak se na další dluhovou smršť včas připravit.

Zájem investorů o drahé kovy roste v dobách, kdy převládají obavy z budoucnosti ekonomiky a z budoucnosti měny. Klíčové zasedání, které má zodpovědět další budoucnost eura a tudíž i celé Evropy, bude již tento víkend.

Situace
opravdu není příliš růžová

.

Německá kancléřka Merkelová krotí přílišná očekávání trhu v záchranná opatření, zatímco se v tisku objevují spekulace o navýšení záchranného balíku až na astronomickou částku dvou bilionů eur.
Komentátoři upozorňují, že již navýšení EFSF ze 440 na 780 miliard eur a posílení jeho pravomocí bylo velmi těžké. Na Slovensku bylo toto navýšení důvodem k pádu vlády. Agentura Moody´s sdělila, že by zvýšení záruk mohlo vést ke snížení ratingu Francie.
Výhledy světové ekonomiky také nejsou dobré, panují velké obavy ze zpomalení hospodářského růstu globální ekonomiky i v roce 2012.

Lze předpokládat, že o víkendu bude oznámen alespoň nějaký plán na další postup v případě Řecka, Itálie a Portugalska. Je pravděpodobné, že se dozvíme i varianty rekapitalizace bankovního sektoru. Možná dojde i ke zvýšení prostředků eurovalu, aby se předlužené státy nedostaly do akutní platební neschopnosti. Jaké budou podrobnosti, nevíme. Jisté však je, že opět půjde jen o odsunutí problému dál v čase.

S ohledem na výše uvedené nikoho jistě nepřekvapí, že roste poptávka po investičním stříbře.
Stříbrné slitky, stříbrné cihly a stříbrné mince
kupují investoři, kteří chtějí zajistit své prostředky a úspory před nepředvídatelným vývojem eura i tudíž i české koruny. Zajímavé je, že v tomto týdnu prudce roste počet objednávek investičního stříbra ze Slovenské republiky. Pád slovenské vlády a účelové přehlasovávání původního rozhodnutí zřejmě mnohé slovenské investory poučilo, jak snadno politici mění svá rozhodnutí. Útěk od eura do investičního stříbra indikuje velkou nedůvěru v budoucnost eurozóny.

Zájem investorů o drahé kovy roste v dobách, kdy převládají obavy z budoucnosti ekonomiky a z budoucnosti měny. Klíčové zasedání, které má zodpovědět další budoucnost eura a tudíž i celé Evropy, bude již tento víkend.

Situace
opravdu není příliš růžová

.

Německá kancléřka Merkelová krotí přílišná očekávání trhu v záchranná opatření, zatímco se v tisku objevují spekulace o navýšení záchranného balíku až na astronomickou částku dvou bilionů eur.
Komentátoři upozorňují, že již navýšení EFSF ze 440 na 780 miliard eur a posílení jeho pravomocí bylo velmi těžké. Na Slovensku bylo toto navýšení důvodem k pádu vlády. Agentura Moody´s sdělila, že by zvýšení záruk mohlo vést ke snížení ratingu Francie.
Výhledy světové ekonomiky také nejsou dobré, panují velké obavy ze zpomalení hospodářského růstu globální ekonomiky i v roce 2012.

Lze předpokládat, že o víkendu bude oznámen alespoň nějaký plán na další postup v případě Řecka, Itálie a Portugalska. Je pravděpodobné, že se dozvíme i varianty rekapitalizace bankovního sektoru. Možná dojde i ke zvýšení prostředků eurovalu, aby se předlužené státy nedostaly do akutní platební neschopnosti. Jaké budou podrobnosti, nevíme. Jisté však je, že opět půjde jen o odsunutí problému dál v čase.

S ohledem na výše uvedené nikoho jistě nepřekvapí, že roste poptávka po investičním stříbře.
Stříbrné slitky, stříbrné cihly a stříbrné mince
kupují investoři, kteří chtějí zajistit své prostředky a úspory před nepředvídatelným vývojem eura i tudíž i české koruny. Zajímavé je, že v tomto týdnu prudce roste počet objednávek investičního stříbra ze Slovenské republiky. Pád slovenské vlády a účelové přehlasovávání původního rozhodnutí zřejmě mnohé slovenské investory poučilo, jak snadno politici mění svá rozhodnutí. Útěk od eura do investičního stříbra indikuje velkou nedůvěru v budoucnost eurozóny.

Šéf Evropské centrální banky (ECB) Jean-Claude Trichet konstatoval, že současná evropská krize je nejhorší krizí od dob druhé světové války. S varováním před nedozírnými následky dluhové krize přišly také investorské legendy George Soros a Jim Rogers. Víkendová jednání německé kancléřky Merkelové a francouzského prezidenta Sarkozyho skončila ovšem opět bez konkrétního výsledku.

Neřekneme nic. Tak lze shrnout výstup z víkendového setkání Merkelová-Sarkozy. Státníci se omezili na vágní závazek předložit do listopadu návrh nových opatření pro uklidnění situace v eurozóně. Součástí má být údajně posílení evropského bankovního sektoru a rekapitalizace bank. A samozřejmě nechybělo již klasické prohlášení o nutnosti vyřešit dluhovou krizi Řecka.

Situace je opravdu vážná. Významná evropská banka Dexia se ocitla v existenčních potížích a bude sanována patrně opět na úkor daňových poplatníků. Existuje velké riziko, že Dexii budou následovat další banky. Důvod je stejný – riziková aktiva v podobě státních dluhopisů. Problémy s dluhopisy států PIIGS (Portugalsko, Irsko, Itálie, Řecko, Španělsko) by mohly znamenat pád mnoha významných bank po celé Evropě se všemi negativními důsledky, jakých jsme byli svědky v roce 2008 po pádu amerických bank. Evropské státy se ale nyní potýkají s obrovskými dluhovými problémy, propadem ekonomiky, hrozbou recese a s vysokou nezaměstnaností. Sanace bank by pro státy byla mimořádně obtížná. Život na dluh (nebo na státní dluhopisy, chcete-li) se prostě nevyplácí. Doufejme, že se o tom stejně drsně nepřesvědčí i čeští občané, kteří právě v těchto dnech nakupují s velkým halasem
české státní dluhopisy.

Nedá se očekávat, že by na pomoc Evropě přišly Spojené státy. USA stojí na hranici ekonomické recese, alarmující nezaměstnanost je zásadní hrozbou do budoucna. Prezident Obama již dříve uvedl, že Evropa nemůže čekat od USA finanční pomoc.

Podle posledního vyjádření šéfa mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) v Řecku Poula Thomsena je Řecko na rozcestí a bude muset provádět daleko tvrdší a důslednější reformy, než jaké udělalo dosud. Tím dává MMF najevo, že další pomoc Řecku také nemusí přijít.

Prozíravý investor si z těchto zpráv umí udělat závěr sám. Evropa je bezradná a zkouší vytloukat jeden dluhový klín druhým. Snad to ještě půjde. Možná se dočkáme evropských dluhopisů nebo evropských variant kvantitativního uvolňování. Zda přijde deflace, inflace anebo jedno po druhém, ukáže čas. Prozíravý investor se umí připravit na všechny varianty vývoje.

Šéf Evropské centrální banky (ECB) Jean-Claude Trichet konstatoval, že současná evropská krize je nejhorší krizí od dob druhé světové války. S varováním před nedozírnými následky dluhové krize přišly také investorské legendy George Soros a Jim Rogers. Víkendová jednání německé kancléřky Merkelové a francouzského prezidenta Sarkozyho skončila ovšem opět bez konkrétního výsledku.

Neřekneme nic. Tak lze shrnout výstup z víkendového setkání Merkelová-Sarkozy. Státníci se omezili na vágní závazek předložit do listopadu návrh nových opatření pro uklidnění situace v eurozóně. Součástí má být údajně posílení evropského bankovního sektoru a rekapitalizace bank. A samozřejmě nechybělo již klasické prohlášení o nutnosti vyřešit dluhovou krizi Řecka.

Situace je opravdu vážná. Významná evropská banka Dexia se ocitla v existenčních potížích a bude sanována patrně opět na úkor daňových poplatníků. Existuje velké riziko, že Dexii budou následovat další banky. Důvod je stejný – riziková aktiva v podobě státních dluhopisů. Problémy s dluhopisy států PIIGS (Portugalsko, Irsko, Itálie, Řecko, Španělsko) by mohly znamenat pád mnoha významných bank po celé Evropě se všemi negativními důsledky, jakých jsme byli svědky v roce 2008 po pádu amerických bank. Evropské státy se ale nyní potýkají s obrovskými dluhovými problémy, propadem ekonomiky, hrozbou recese a s vysokou nezaměstnaností. Sanace bank by pro státy byla mimořádně obtížná. Život na dluh (nebo na státní dluhopisy, chcete-li) se prostě nevyplácí. Doufejme, že se o tom stejně drsně nepřesvědčí i čeští občané, kteří právě v těchto dnech nakupují s velkým halasem
české státní dluhopisy.

Nedá se očekávat, že by na pomoc Evropě přišly Spojené státy. USA stojí na hranici ekonomické recese, alarmující nezaměstnanost je zásadní hrozbou do budoucna. Prezident Obama již dříve uvedl, že Evropa nemůže čekat od USA finanční pomoc.

Podle posledního vyjádření šéfa mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) v Řecku Poula Thomsena je Řecko na rozcestí a bude muset provádět daleko tvrdší a důslednější reformy, než jaké udělalo dosud. Tím dává MMF najevo, že další pomoc Řecku také nemusí přijít.

Prozíravý investor si z těchto zpráv umí udělat závěr sám. Evropa je bezradná a zkouší vytloukat jeden dluhový klín druhým. Snad to ještě půjde. Možná se dočkáme evropských dluhopisů nebo evropských variant kvantitativního uvolňování. Zda přijde deflace, inflace anebo jedno po druhém, ukáže čas. Prozíravý investor se umí připravit na všechny varianty vývoje.

Víkendové zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB) patří vzhledem k eskalujícímu napětí v eurozóně k ostře sledovaným akcím. Výstupy příliš povzbudivé bohužel nejsou.

Eurokomisař pro měnové záležitosti Olli Rehn uvedl, že se hledají možnosti zefektivnění záchranného fondu EFSF, který disponuje 440 miliardami eur. Pokud se ale dluhová krize rozšíří, pak jenom k záchraně Itálie a Španělska by bylo zapotřebí astronomické částky 2 biliony eur. Mezinárodní měnový fond bude zkoumat, zda jsou jeho fondy vůbec dostatečné k zabránění úvěrové krize v případě, že by v důsledku dluhové krize začaly krachovat evropské banky.

Nejtrefněji komentoval situaci prezident Evropské centrální banky (ECB) Jean-Claude Trichet : „Máme před sebou globální dluhovou krizi a eurozóna je epicentrem.“. Trichet upozornil, že v poslední době se dluhová krize začíná šířit z okrajových ekonomik (jako je například Řecko) do podstatně významnějších států, jejichž sanace by byla nesrovnatelně složitější.

Neméně sledované zasedání skupiny ekonomicky vyspělých zemí skupiny G20 mělo stejné téma. G20 v prohlášení slíbila, podnikne kroky, aby dluhová krize v eurozóně neohrozila stabilitu bank a finančního systému. Centrální banky zemí G20 budou zajišťovat likviditu pro banky. Zároveň G20 hodlá monitorovat dostatečnou kapitalizaci bank. Skupina G20 také hodlá zvýšit objem financí v evropském záchranném fondu EFSF.

Již před zasedáním MMF a SB proběhly světovými médii zprávy, že Řecko hodlá o vikendu vyhlásit částečnou platební neschopnost. Na víkendovém zasedání MMF to řecký ministr financí Venizelos popřel: „Řecko bude nadále v eurozóně a nikdy nezbankrotuje, protože by to bylo destruktivní pro eurozónu i pro mnoho dalších zemí.“. Na víkendovém zasedání se plán státního bankrotu Řecka neobjevil. Eurokomisař pro měnové záležitosti Olli Rehn bankrot Řecka a opuštění eurozóny vyloučil.

Dluhová krize zkrátka ještě zdaleka není zažehnána. Globální ekonomika zatím směřuje spíše do další recese a rostou obavy z deflace. Propad na světových burzách způsobil příjemnou korekci na drahých kovech. Cena zlata a cena stříbra v důsledku obav z deflace klesly. Investiční stříbro i investiční zlato se dostaly na příjemnou nákupní úroveň, což je s ohledem na nepříliš růžovou budoucnost pro prozíravé investory jistě dobrá zpráva.

Víkendové zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB) patří vzhledem k eskalujícímu napětí v eurozóně k ostře sledovaným akcím. Výstupy příliš povzbudivé bohužel nejsou.

Eurokomisař pro měnové záležitosti Olli Rehn uvedl, že se hledají možnosti zefektivnění záchranného fondu EFSF, který disponuje 440 miliardami eur. Pokud se ale dluhová krize rozšíří, pak jenom k záchraně Itálie a Španělska by bylo zapotřebí astronomické částky 2 biliony eur. Mezinárodní měnový fond bude zkoumat, zda jsou jeho fondy vůbec dostatečné k zabránění úvěrové krize v případě, že by v důsledku dluhové krize začaly krachovat evropské banky.

Nejtrefněji komentoval situaci prezident Evropské centrální banky (ECB) Jean-Claude Trichet : „Máme před sebou globální dluhovou krizi a eurozóna je epicentrem.“. Trichet upozornil, že v poslední době se dluhová krize začíná šířit z okrajových ekonomik (jako je například Řecko) do podstatně významnějších států, jejichž sanace by byla nesrovnatelně složitější.

Neméně sledované zasedání skupiny ekonomicky vyspělých zemí skupiny G20 mělo stejné téma. G20 v prohlášení slíbila, podnikne kroky, aby dluhová krize v eurozóně neohrozila stabilitu bank a finančního systému. Centrální banky zemí G20 budou zajišťovat likviditu pro banky. Zároveň G20 hodlá monitorovat dostatečnou kapitalizaci bank. Skupina G20 také hodlá zvýšit objem financí v evropském záchranném fondu EFSF.

Již před zasedáním MMF a SB proběhly světovými médii zprávy, že Řecko hodlá o vikendu vyhlásit částečnou platební neschopnost. Na víkendovém zasedání MMF to řecký ministr financí Venizelos popřel: „Řecko bude nadále v eurozóně a nikdy nezbankrotuje, protože by to bylo destruktivní pro eurozónu i pro mnoho dalších zemí.“. Na víkendovém zasedání se plán státního bankrotu Řecka neobjevil. Eurokomisař pro měnové záležitosti Olli Rehn bankrot Řecka a opuštění eurozóny vyloučil.

Dluhová krize zkrátka ještě zdaleka není zažehnána. Globální ekonomika zatím směřuje spíše do další recese a rostou obavy z deflace. Propad na světových burzách způsobil příjemnou korekci na drahých kovech. Cena zlata a cena stříbra v důsledku obav z deflace klesly. Investiční stříbro i investiční zlato se dostaly na příjemnou nákupní úroveň, což je s ohledem na nepříliš růžovou budoucnost pro prozíravé investory jistě dobrá zpráva.

Včerejší propad na světových trzích poslal ceny investičního stříbra na ještě atraktivnější úrovně. Investoři poklesu ceny využívají k budování portfolia drahých kovů. Jaké jsou důvody těchto nákupů investičního stříbra?

Primárním důvodem jsou obavy investorů z budoucnosti eurozóny i z důsledků případné recese v USA. Americký dolar posiluje v důsledku obav z dalšího vývoje eurozóny a eura. Akciové trhy reagují na hrozbu globální recese razantním propadem.
Šéf amerického FEDu středečním prohlášením o chmurných vyhlídkách americké ekonomiky poslal světové trhy strmě ke dnu. Včerejší data z amerického trhu práce byla opět velmi slabá a přispěla k pesimismu ohledně dalšího vývoje na akciových trzích. Ačkoliv v současnosti hrozí deflační vývoj, je velmi snadno představitelná také velmi razantní inflace. Jak je to možné?
Pokud se americká ekonomika propadne do recese, nezbude FEDu patrně nic jiného než provést obdobu kvantitativního uvolňování, které ale bude jednoznačně inflačním signálem.
Kvalifikovaní investoři toto riziko sledují a proto nyní využívají nízké ceny stříbra k nákupům. Rekordní nákupy investičního stříbra pokračují šestým dnem. Dlouhodobá prognóza
je totiž stále stejná

.

Proč jsou právě drahé kovy pro kvalifikované investory atraktivní? Především jde o slušné protiinflační zabezpečení, za druhé drahý kov je reálnou hodnotou za všech situací. Kdo nakupuje drahý kov jako pojistku svých úspor, tomu je pokles ceny vítaným cenovým přilepšením při nákupu. Nákup investičního stříbra nebo nákup investičního zlata by měl být vždy veden snahou ochránit svoje úspory, nikoliv snahou spekulovat na cenový růst. Ke spekulaci na cenové pohyby slouží
jiné nástroje

.

Přístavem bezpečí bývaly kdysi státní dluhopisy. Dnes jde (zejména v Evropě) o hru na Černého Petra, kdy státní dluhopisy – jak vidíme na příkladu Řecka – mohou kolabovat neuvěřitelně rychlým způsobem. Evropské banky mají obrovské problémy, aby se špatných dluhopisů zbavily
se snesitelnými ztrátami

. Je Česká republika výjimkou?
Nikoliv. Tuzemský investor, který si pozorně přečetl podmínky prodeje českých státních dluhopisů, se musel velmi dobře pobavit. Výnos je při reálné inflaci záporný, navíc dluhopisy pro domácnosti budou zcela nelikvidní. Kromě toho vždy hrozí zmrazení splátek, nebo jejich dodatečné zdanění, zkrátka změny pravidel hry. Kdo potřebuje příklady, nechť vzpomene na dodatečné zdanění fotovoltaiky, rošády se stavebním spořením atd. Je jasné, že rozumný investor (vybavený selským rozumem a znalostí základních početních úkonů), o české dluhopisy zájem mít nebude. I tato situace vede mnohé investory k přelévání úspor do investičního stříbra.