Autor: Jan Hájek

Zveřejněná data za říjen potvrzují, že inflace v Česku zůstává pod kontrolou. Meziročně se ceny zvýšily o 2,5 % (v září to bylo 2,3 %) a měsíčně o 0,5 %. To znamená, že se stále držíme uvnitř tolerančního pásma České národní banky (1–3 %). V harmonizovaném vyjádření HICP je říjnová inflace 2,3 %, tedy lehce nad odhadem pro eurozónu (2,1 %).

Za celkovými čísly jsou rozdílné pohyby u jednotlivých položek. U energií dál pomáhá levnější elektřina a plyn (meziročně −3,3 % a −7,9 %). Naopak služby zdražují rychleji než zboží: ceny zboží jsou meziročně výše o 1,3 %, zatímco služby o 4,6 %. Z potravin výrazně zdražily káva, kakao a čokoláda. Nájemné rostlo zhruba o 5,8 % a tzv. imputované nájemné (odhadované náklady na bydlení ve vlastním) o 4,8 %.

ČNB ve své podzimní prognóze říká, že inflace by měla v dalších čtvrtletích zůstat poblíž 2 % a mírně zrychlit až na začátku roku 2027. Odhad pro průměrnou inflaci letos mírně snížila na 2,5 % a pro rok 2026 na 2,2 %. Jinými slovy: žádný návrat k dvojciferným číslům, ale zároveň ještě ne zcela „hotovo“.

Co z toho plyne pro úrokové sazby? Bankovní rada ČNB na listopadovém zasedání sazby nezměnila a naznačila, že prosincové snížení je málo pravděpodobné. Důvodem jsou právě rychleji rostoucí ceny služeb a stále citlivý vývoj jádrové inflace. Uvolňování měnové politiky tak bude spíše opatrné a pozvolné, v návaznosti na další data.

Souhrnně řečeno: inflace je „v pásmu“ a pod kontrolou, ale ne všude rovnoměrně – služby a některé položky potravin zůstávají dražší. Ekonomika se zvedá pomalu a trh práce ztrácí část své dřívější síly. Centrální banka proto drží opatrný kurz: žádné prudké kroky, spíše vyčkávání na potvrzení trendu v datech.

V září 2025 došlo v USA k dalšímu mírnému nárůstu inflace. Meziročně se inflace zvýšila na 3,0 %, což je nejvyšší hodnota od ledna 2025 a mírně nad srpnovou hodnotou 2,9 %.  Zároveň to však je pod kontrolou a očekáváním analytiků, kteří předpokládali meziroční růst až 3,1 %. Toto je pětiletý graf:

Tento mírný růst byl poháněn především energiemi, kde ceny benzinu vyskočily o 4,1 procenta, což přispělo k celkovému měsíčnímu nárůstu energií o 1,5 procenta. Na druhé straně ceny elektřiny klesly o 0,5 procenta a zemního plynu o 1,2 procenta. Důležitým faktorem je i absence důkazů o inflačním tlaku z cel, které byly v nedávné kampani diskutovány – ani tříměsíční, ani šestiměsíční anualizované míry to nepotvrzují.

Trhy na zářijová inflační data reagovaly relativně klidně. Americký dolar mírně posílil, což odráží očekávání, že data nejsou natolik překvapivá, aby Fed musel měnit svou strategii. Trhy se soustředily na další kroky Fedu, přičemž investoři očekávají pokračování snižování sazeb.

Z hlediska načasování je tato statistika posledními klíčovými daty před jednáním Fedu příští týden. Souhrn dat je proinflačně neutrální až lehce holubičí: meziroční inflace se sice o desetinu zrychlila, ale proti očekávání trhu nedošlo k horšímu výsledku, měsíční tempo je „komfortnější“ (0,2 %) a citelně zvolňuje hlavní tahoun inflace – služby.

To je v souladu s měkkým přistáním americké ekonomiky a Fed může pokračovat v již zahájeném cyklu opatrného uvolňováním o 0,25 % na příštím zasedání. Předseda Fedu Jerome Powell již v září naznačil, že banka očekává dvě snížení v roce 2025 a inflace to potvrzuje. Mírná inflace snižuje obavy z přehřívání a dává Fedu prostor pro podporu růstu bez rizika deflace.

Trhy pracují s říjnovým a prosincovým snížením úroků.

Podle rychlého odhadu Eurostatu dosáhla meziroční inflace v eurozóně v září 2025 hodnoty 2,2 %, po 2,0 % v srpnu. Struktura zůstává podobná předchozím měsícům: služby zrychlily na 3,2 %, potraviny, alkohol a tabák zpomalily na 3,0 %, neenergetické průmyslové zboží drží nízké tempo 0,8 % a energie zůstává v záporu −0,4 %, i když méně hlubokém než v srpnu. Jádrové ukazatele potvrzují, že pod povrchem přetrvávají tlakové faktory – inflace bez energií se drží kolem 2,5 %, resp. po vyloučení energií a potravin 2,3–2,4 %. Podobně je to i v České republice, kde je jádrová inflace vyšší než průměrná.

Mezi členskými státy eurozóny jsou rozdíly výrazné. Na horním konci žebříčku stojí Estonsko s 5,2 %, následované Slovenskem a Chorvatskem (shodně 4,6 %), dále Lotyšskem (4,1 %) a Rakouskem (3,9 %). Dole je Kypr s 0,0 %, poté Francie s 1,1 % a Itálie spolu s Řeckem (obě 1,8 %). Z velkých ekonomik vykazuje Německo 2,4 %, Španělsko 3,0 % a Nizozemsko 3,0 %.

Celkový obrázek naznačuje, že vrchol inflační vlny je za námi, avšak služby dále odrážejí zvýšené mzdové náklady a menší citlivost na komoditní cyklus. Energie zatím inflaci tlumí, ale postupné vyhasínání meziročních poklesů znamená, že tento „protiinflační vítr“ slábne. Zboží mimo energie zůstává utlumené, což může souviset s konkurenčním tlakem a kursem eura v dodavatelských řetězcích.

Výhled pro nadcházející měsíce je smíšený. Při absenci vnějšího šoku se inflace bude pravděpodobně pohybovat v pásmu 2,0–2,5 %; citlivým faktorem zůstávají energie (zejména zima a ceny ropy/plynu). Mzdová dynamika bez odpovídajícího růstu produktivity by mohla prodlužovat období zvýšené inflace ve službách. Naopak slabší poptávka v průmyslu či obchodu by působila protiinflačně. Z pohledu měnové politiky to ponechává ECB v opatrném módu: inflace je blízko cíle, nicméně jádrové tlaky a heterogenita mezi zeměmi radí postupovat velmi pozvolna.

Trhy budou citlivé na signály, zda bankovní rada preferuje delší období stabilních sazeb, či podmíněné uvolnění, pokud se růstový výhled zhorší.

Cena zlata na světových trzích překonává další historické hranice a potvrzuje svou roli nejdůležitějšího bezpečného přístavu pro investory. Podle dat Bloomberg Intelligence a Bloomberg News dosáhla nejen spotová cena nových rekordů, ale po očištění o inflaci překonalo zlato i slavný vrchol z přelomu 70. a 80. let.

Historické paralely: od ropné krize k současnosti

Vývoj ceny zlata od 50. let ukazuje jasně tři velké býčí cykly. V 50. – 60. letech 20. století byly ceny zlata stabilní a nízké, ovlivněné Bretton Woods systémem, kde byl dolar navázán na zlato za fixní cenu 35 dolarů za unci. Inflačně upravená cena se pohybovala kolem 200–300 dolarů.

•  50.  a 60. léta 20. století: Ceny zlata byly stabilní a nízké, ovlivněné Bretton Woods systémem, kde byl dolar navázán na zlato za fixní cenu 35 dolarů za unci. Inflačně upravená cena se pohybovala kolem 200–300 dolarů.
• 70. léta: Po zrušení zlatého standardu v roce 1971 ceny explodovaly. Vrchol přišel v roce 1980, kdy nominální cena dosáhla přibližně 850 dolarů za unci. Po úpravě o inflaci to odpovídalo více než 3 000 dolarům v dnešních cenách, což bylo způsobeno vysokou inflací, ropnými šoky a geopolitickou nestabilitou. Tento prudký růst byl následován dlouhým obdobím stagnace a postupného poklesu, které trvalo téměř dvě dekády.
• 80. až 90. léta: Po vrcholu následoval dlouhý pokles. Inflačně upravená cena klesla pod 1 000 dolarů, zatímco nominální cena se pohybovala kolem 300–400 dolarů.
• Roky 2000–2010: Nový býčí trh začal po finanční krizi v roce 2008, kdy se poprvé cena zlata dostala nad 1 000 dolarů za unci. Nominální cena stoupla na rekordních 1 900 dolarů v roce 2011 v období evropské dluhové krize (zejména Řecka), ale inflačně upravená cena nedosáhla vrcholu z 80. let
• 2010–2020: Ceny kolísaly, ale od roku 2020 začal nový vzestup, poháněný pandemií COVID-19, nízkými úrokovými sazbami a inflací.
• Od roku 2020 probíhá třetí velký býčí trend, začal během pandemie covid-19. Masivní fiskální stimuly, uvolněná měnová politika a později také prudký růst inflace vytvořily silné prostředí pro růst ceny zlata. Geopolitické šoky – ruská invaze na Ukrajinu, napětí v Asii či na Blízkém východě – dále posílily zájem investorů o bezpečné útočiště

Nový rekord: 3 600–3 700 dolarů za unci

Dnes se cena zlata pohybuje na úrovni kolem 3 600–3 700 dolarů za unci, což je nominální rekord. Klíčové ovšem je, že v inflačně očištěném vyjádření překonala i legendární úrovně z roku 1980. To znamená, že zlato je reálně dražší než kdykoli v moderní historii.

Tento vývoj ukazuje, že investoři se připravují na kombinaci faktorů: očekávání dalšího uvolňování měnové politiky ze strany Fedu, obavy ze zpomalování globální ekonomiky a strukturálně vyšší geopolitická rizika. Zároveň vysoká zadluženost států a nízké reálné úrokové sazby podporují dlouhodobý růst poptávky po drahých kovech.

Perspektivy do budoucna

Zlato tradičně profituje z prostředí, kdy reálné sazby klesají – tedy když nominální sazby rostou pomaleji než inflace, nebo když centrální banky zahajují cyklus snižování. Pokud bude Fed v příštích měsících pokračovat ve snižování sazeb, můžeme očekávat, že cena zlata se udrží vysoko, nebo dokonce dále poroste.

Současný růst ceny zlata je výsledkem kombinace krátkodobých i dlouhodobých faktorů. Krátkodobě jde o očekávání měnového uvolnění a geopolitickou nejistotu, dlouhodobě o strukturální změny v globálním finančním systému a rostoucí význam zlata v portfoliích centrálních bank, které (zejména asijské a středoevropské včetně ČNB) v posledních letech masivně navyšují své zlaté rezervy.

Tento trend vytváří strukturální poptávku, která drží ceny zlata na vysokých úrovních i v obdobích, kdy by běžně docházelo k vybírání zisků. Překročení hranice 3 600 dolarů za unci a inflačně očištěného maxima z roku 1980 je symbolickým potvrzením, že zlato i v 21. století zůstává „měnou poslední instance“. Pokud se kombinace nízkých reálných sazeb a vysoké nejistoty udrží, není hranice 4 000 dolarů za unci nedosažitelným cílem, ale reálnou možností.

Český statistický úřad zveřejnil data o inflaci za srpen 2025. Potvrzuje se tak trend, že růst cen postupně zpomaluje.

• Meziroční inflace klesla z červencových 2,7 % na 2,5 %. To je o něco méně, než čekala Česká národní banka (ČNB). Stále se zejména díky pohonným hmotám drží v tolerančním pásmu ČNB, které má horní hranici 3 %.
• Ceny zboží stouply jen o 1,1 %, zatímco ceny služeb dál rostou rychleji – o 4,7 %.
• Meziměsíční inflace byla v srpnu jen +0,1 %, což je výrazné zpomalení proti červenci (+0,5 %).

Co zdražuje a co zlevňuje

Na celkový vývoj mají velký vliv ceny energií. Elektřina i plyn dál zlevňují, zatímco vodné a stočné rostou stejným tempem, jako po celý letošní rok. Nájemné stouplo meziročně o 5,7 %.

V potravinách je vidět zmírnění růstu – například máslo zdražilo o 11 %, zatímco v červenci to bylo přes 15 %. Podobně i čokoláda a sladkosti zdražují pomaleji. Mírné zrychlení je naopak stravovacích služeb: +4,6 % (v červenci +4,5 %).

Pokračuje také několik měsíců trvající pokles cen pohonných hmot – v srpnu byly o 7,6 % levnější než před rokem. I díky tomu je inflace pod zmíněnými 3 %.

Pohled ČNB

Inflace je sice pod odhadem centrální banky, ale podle jejího měnového experta Petra Sklenáře ještě není důvod k uvolnění politiky: „Vývoj jádrové inflace ukazuje, že celkový cenový vývoj v domácí ekonomice ještě není plně stabilizován a vyžaduje přísné měnové podmínky.“

Pravděpodobnost, že by ČNB už na zářijovém zasedání snížila úrokové sazby, je proto velmi nízká.

Červnová inflace v EU mírně vzrostla, v Česku dosáhla 2,8 %, uvádí Eurostat, který minulý čtvrtek zveřejnil data o vývoji inflace v Evropské unii a eurozóně za červen 2025. Došlo k jejímu mírnému růstu v porovnání s květnem. V eurozóně se roční míra inflace zvýšila na 2,0 % z květnových 1,9 %, zatímco v celé Evropské unii vzrostla na 2,3 % z 2,2 %. Oproti červnu 2024, kdy inflace v eurozóně činila 2,5 % a v EU 2,6 %, však došlo k poklesu. – viz graf Eurostatu:

Mezi členskými státy EU byly v červnu 2025 zaznamenány značné rozdíly v míře inflace. Ve srovnání s květnem 2025 klesla inflace v pěti členských státech, zatímco v sedmadvaceti zemích vzrostla. Některé země evidentně čelí větším inflačním tlakům než jiné.

Nejnižší roční inflaci vykázaly Kypr (0,5 %), Francie (0,9 %) a Irsko (1,6 %). Naopak nejvyšší hodnoty inflace byly zaznamenány v Rumunsku (5,8 %), Estonsku (5,2 %) a na Slovensku a v Maďarsku (shodně 4,6 %). V České republice inflace vzrostla z 2,3 % v květnu na 2,8 %, což je nad průměrem EU.

Největší příspěvek k roční míře inflace měly v červnu 2025 služby, které přidaly 1,51 procentního bodu. Následovaly potraviny, alkohol a tabák (+0,59 procentního bodu), neenergetické průmyslové zboží (+0,13 procentního bodu) a energie, které naopak inflaci mírně snižovaly (-0,25 procentního bodu).

Inflace v eurozóně se vrátila k inflačnímu cíli, avšak tlaky ve službách (stejně jako v ČR) přetrvávají. ECB se tak nachází v citlivé fázi rozhodování, musí balancovat mezi inflací a podporou ekonomického růstu, který v mnoha členských státech (hlavně v Německu) zůstává malý.

Minulý týden Český statistický publikoval úřad údaje o inflaci za červen 2025, opět shodná s předchozím odhadem. Hlavním motorem inflace pokračují služby s meziročním růstem 5,0 %. Rychlost zdražování zboží se z květnových 0,9 % zvýšila na 1,6 %, přičemž růst táhly i nadále táhnou ceny potravin a nealkoholických nápojů, zatímco ceny pohonných hmot ji zpomalují.

Klíčové údaje o inflaci

• Meziroční inflace se z květnových 2,4 % zvýšila na červnových 2,9 %, což představuje letošní maximum. O 0,1 procentního bodu překonala očekávání analytiků i prognózu ČNB. Brzdí ji energie a pohonné hmoty, bez jejich poklesu by míra inflace činila 4,1 %, ve srovnání s květnem jde o zvýšení o 0,4 %. Připomínám, že horní hranice tolerančního pásma ČNB je 3,0 %.

• Měsíční inflace se z květnových +0,5 snížila na 0,3 %.

Detailní meziroční pohled na jednotlivé kategorie

• Bydlení: elektřina se snížila o 4,8 % (v květnu o 4,6 %), plyn poklesl o 7,8 % (v květnu pokles o 8,4 %), vodné je od ledna meziročně na hodnotě +4,2 %, růst ceny stočného se udržuje na +3,7%
• Nájemné + 6,3 % (v květnu +5,7 %)
• Vybrané potraviny: ceny vajec + 40,4 % (v květnu +44,3 %), ceny cukru – 26,3 % (v květnu pokles o 24,4 %), čokolády a čokoládových výrobků + 26,3 % (v květnu +23,4 %).
• Doprava: ceny pohonných hmot – 9,2 % (v květnu -13,5 %)

Stanovisko České národní banky

Dosažená míra inflace je o 0,1 % vyšší než jarní prognóza ČNB, v krátkém komentáři k ní Petr Sklenář, ředitel sekce měnové uvádí: „Nárůst míry inflace však byl očekávaný a neměl by dále pokračovat.“ a doplňuje „Celkový cenový vývoj v domácí ekonomice ještě není plně stabilizován a vyžaduje přísné měnové podmínky.“

ČNB uvádí, že se v dalším rozhodování bude řídit nejen inflací, ale i kurzem české koruny. Nemá obavy o její oslabení, ale naopak. Kdyby posilovala příliš, zváží ochranu české koruny snížením úrokových sazeb.

Podle v úterý zveřejněného rychlého odhadu statistického úřadu Eurostatu dosáhla roční inflace v eurozóně v červnu 2025 úrovně 2,0 %, což představuje mírný nárůst oproti květnovým 1,9 %, ale nižší než v dubnu (2,2 %) a březnu (2,2 %). Dosažená hodnota je rovna inflačnímu cíli Evropské centrální banky.

Nejvyšší příspěvek k celkové inflaci nadále poskytuje sektor služeb, kde se roční míra inflace zvýšila na 3,3 % z květnových 3,2 %. Následují potraviny, alkohol a tabák s 3,1 % (pokles z 3,2 % v květnu). Neenergetické průmyslové zboží zaznamenalo míru inflace 0,5 % (pokles z 0,6 %), zatímco energetický sektor pokračoval v deflaci s mírou -2,7 %, což je snížení deflace oproti květnovým -3,6 %.

Mezi jednotlivými zeměmi eurozóny jsou patrné výrazné rozdíly v míře inflace. Nejvyšší inflaci v červnu zaznamenalo Estonsko s 5,2 %, následované Slovenskem s 4,6 % a Chorvatskem s 4,4 %. Na opačném konci spektra se nachází Kypr s pouhými 0,5 % a Francie s 0,8 %. Německo, největší ekonomika eurozóny, vykázalo inflaci 2,0 %, což odpovídá průměru celé měnové unie. Tyto rozdíly odrážejí jak odlišnou strukturu ekonomik, tak i různé vnější a vnitřní faktory ovlivňující cenovou hladinu v jednotlivých zemích

Vývoj inflace v eurozóně odráží složitou ekonomickou situaci, kdy se projevuje postupné oslabování deflačních tlaků v energetickém sektoru, zatímco služby nadále vykazují vyšší míru růstu cen. Měsíční míra inflace dosáhla v červnu 0,3 %, což naznačuje pokračující mírný růst cenové hladiny. Eurostat plánuje zveřejnit kompletní data o harmonizovaném indexu spotřebitelských cen pro červen 17. července 2025.

Tento vývoj bude pravděpodobně důležitý pro další rozhodování Evropské centrální banky o měnové politice, zejména pokud jde o případné úpravy úrokových sazeb v nadcházejících měsících. Přiblížení k inflačnímu cíli při současném udržení ekonomické stability zůstává klíčovou výzvou pro měnové autority eurozóny.

Ve středu 10. června 2025 publikoval Český statistický úřad údaje o inflaci za květen 2025, které opět potvrdily předchozí týdenní odhad. Hlavním motorem inflace pokračují služby s meziročním růstem 4,9 %. Rychlost zdražování zboží se zrychlila z dubnových 0,2 % na 0,9 %, přičemž růst táhly ceny potravin a nealkoholických nápojů, zatímco ceny pohonných hmot působily tlumivě.

Klíčové údaje o inflaci

• Meziroční inflace se v květnu zvýšila na 2,4 % z dubnových 1,8 %, čímž se vrátila nad dvouprocentní inflační cíl České národní banky. Přestože zůstává pod úrovní z února a března, kdy dosahovala 2,7 %, překonala očekávání analytiků (2,0 %) i prognózu ČNB o 0,1 procentního bodu.
• Měsíční inflace dosáhla v květnu +0,5 % oproti dubnovému poklesu o 0,1 %. Cenový růst tlumí především pokles cen energií, které meziročně klesly o 6,2 %. Bez tohoto efektu by inflace vystoupila na 3,7 %, což by znamenalo překročení tolerančního pásma ČNB.

Detailní meziroční pohled na jednotlivé kategorie

• Oblast bydlení: Elektřina zlevnila meziročně o 4,6 % (duben: -4,7 %), plyn o 8,4 % (duben: -8,9 %). Vodné vzrostlo o 4,2 %, stočné o 3,7 %. Nájemné zdražilo o 5,7 % (duben: +5,9 %), imputované nájemné o 4,6 % (duben: +4,1 %), přičemž jeho růst se dále zrychluje vlivem pokračujícího zdražování nových nemovitostí.
• Potraviny: Výrazně zdražila vejce o 44,3 % (duben: +37,1 %) a maso o 3,6 % (duben: +1,4 %). Čokoláda a čokoládové výrobky se prodražily o 23,4 % (duben: +17,8 %). Naopak cukr zlevnil o 24,4 % (duben: -32,4 %).
• Služby: Stravovací služby zdražily o 4,6 % (duben: +4,7 %), ubytovací o 7,7 % (duben: +8,2 %).
• Doprava: Pohonné hmoty pokračovaly v poklesu o 13,5 % (duben: -13,4 %).

Stanovisko České národní banky

Aktuální míra inflace je o 0,1 % vyšší než jarní prognóza ČNB, jádrová inflace dosahuje 2,8 %, což je také o 0,1 % více než prognóza a o 0,2 % více než v dubnu. Petr Sklenář, ředitel sekce měnové, uvedl: „Cenový vývoj však ještě není stabilizován a vyžaduje opatrný přístup měnové politiky. Důvodem je zejména jádrová inflace, která se zvýšila na 2,8 % a poblíž této hodnoty se udrží i v příštích měsících.“

ČNB má stále možnost snížit úrokové sazby z aktuálních 3,50 %, na které je upravila 7. května 2025. Na nejbližším zasedání 25. června se však předpokládá zachování stávajících sazeb beze změny.

V dubnu 2025 došlo ve Spojených státech k nečekanému zpomalení inflace, když meziroční míra inflace klesla na 2,3 %, což je nejnižší hodnota od února 2021 a přibližuje se 2% cílové hodnotě Fedu.

Dubnový vývoj tak potvrzuje klesající trend inflace z předchozích měsíců, kdy jsme mohli pozorovat postupný pokles z lednových 3 % přes únorových 2,8 % až po březnových 2,4 %. Tento vývoj překvapil ekonomy, kteří očekávali mírně vyšší hodnotu. Zpomalení inflace bylo způsobeno především poklesem cen potravin a energií, zatímco jádrová inflace, která nezahrnuje volatilní ceny potravin a energií, zůstala stabilní na úrovni 2,8 % meziročně a 0,2 % meziměsíčně, což bylo rovněž mírně pod prognózou.

Významným faktorem ovlivňujícím celkovou míru inflace zůstávají náklady na bydlení, které v dubnu vzrostly o 0,3 % a za posledních 12 měsíců o celých 4 %. Tento segment představuje více než tři čtvrtiny celkové roční míry inflace, což odráží jeho důležitost v rozpočtech amerických domácností.

V oblasti energií došlo k zajímavému vývoji – zatímco celkový energetický index meziročně poklesl o 3,7 %, především díky snížení cen benzínu o 11,8 % a topného oleje o 9,6 %, ceny elektřiny vzrostly o 3,6 % a zemní plyn dokonce o výrazných 15,7 %.

V oblasti spotřebního zboží a potravin můžeme pozorovat smíšené trendy. Index potravin v dubnu poklesl o 0,1 %, přičemž potraviny konzumované doma zaznamenaly pokles o 0,4 %, zatímco stravování mimo domov zdražilo o 0,4 %. Za zmínku stojí především výrazný pokles cen vajec o 12,7 % v dubnu, který přispěl k celkovému snížení cen potravin. I přes tyto měsíční poklesy však potraviny v meziročním srovnání zdražily o 2,8 %, zejména v kategoriích masa, drůbeže, ryb a vajec,

Budoucí vývoj bude záviset na několika faktorech, včetně výsledků obchodních jednání, vývoje cen komodit a reakce spotřebitelů na měnící se ekonomické podmínky. Pokud se podaří udržet inflaci v blízkosti 2% cíle Fedu, mohl by to být pozitivní signál pro dlouhodobou ekonomickou stabilitu. Fed bude pečlivě sledovat další ekonomické ukazatele, aby mohl adekvátně reagovat na případné změny v inflaci a celkovém hospodářském vývoji.

P. S.

Ratingová agentura Moody’s snížila v pátek rating USA z Aaa na Aa1.