Evropská centrální banka na červnovém zasedání zvýšila všechny tři základní úrokové sazby o 25 bazických bodů, přičemž rozhodnutí bylo jednomyslné a část členů Rady guvernérů uvažovala o zvýšení sazeb už v dubnu. Depozitní facilita vzrostla na 2,25 %, hlavní refinanční operace na 2,40 % a mezní zápůjční úroková sazba na 2,65 %.

Je to první zvýšení úrokových sazeb od září 2023, kdy ECB zakončila mimořádně rychlý utahovací cyklus a depozitní sazba dosáhla vrcholu 4,00 %. V první polovině roku 2025 sazby klesly o 1 procentní bod a depozitní úroková sazba se v červnu 2025 zastavila na 2,00 %.

Prezidentka ECB Christine Lagardeová po zasedání další pohyb sazeb neslíbila a odmítla označení, že šlo o preventivní krok, který lze snadno vzít zpět. Trhy jí nevěří na slovo: v horizontu 12 měsíců počítají se dvěma dalšími zvýšeními, přičemž první by mohlo přijít v září. Pozdní reakce ECB na inflaci z let 2021 a 2022 zůstává varováním — důvěryhodnost se ztrácí rychleji, než se znovu získává.

Může za to zrychlená inflace

Ještě na začátku roku vypadala eurozóna klidněji, ještě před pár měsíci mohla ECB pracovat s představou postupného návratu inflace ke dvěma procentům. V lednu byla meziroční inflace na 1,7 %, v únoru na 1,9 %. Poté přišel íránský konflikt a s ním omezený provoz Hormuzského průlivu s dopadem na ceny ropy a inflace eurozóny vyskočila na 2,6 % v březnu, 3,0 % v dubnu a 3,2 % v květnu, což je nejvyšší hodnota od roku 2023. Toto je vývoj za posledních 12 měsíců.

Nejostřeji se vyjádřila členka Výkonné rady ECB Isabel Schnabel. V květnovém rozhovoru pro Reuters uvedla, že inflace vzrostla na 3 % a podle tržních očekávání může do konce roku mířit ke 4 %. Zároveň zdůraznila, že rozhodující není jen velikost šoku, ale i jeho trvání, a varovala před rizikem ztráty ukotvení inflačních očekávání. Pokud firmy a domácnosti začnou brát vyšší inflaci jako nový normál, centrální banka musí reagovat tvrději, než by odpovídalo jednomu energetickému šoku. O tomto riziku při zvyšování úrokových sazeb 2021-2023 mluvili všichni centrální bankéři včetně ČNB.

Výhled

Nový výhled počítá s průměrnou inflací 3,0 % v roce 2026, 2,3 % v roce 2027 a návratem na cíl 2,0 % v roce 2028. HDP eurozóny má růst o 0,8 % letos, 1,2 % příští rok a 1,5 % v roce 2028. Revidovaná data navíc ukázala, že ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí 2026 mezikvartálně klesla o 0,2 %. Stále zde zůstává riziko stagflace (kombinace vyšší inflace a slabého ekonomického růstu).

Příští týden zasedá americký Fed s novou sadou projekcí a ve čtvrtek 18. června bankovní rada České národní banky. Guvernér Michl naznačil, že zvýšení sazeb je znovu reálnou možností a jako hlavní problém označil jádrovou inflaci. Po ECB tak přichází další dvě rozhodnutí, která ukážou, jestli se návrat vyšších sazeb zastaví ve Frankfurtu, nebo začne být širším tématem centrálních bank.