Autor: Jan Hájek

ČSÚ předevčírem zveřejnil v dubnovou inflaci v ČR. Meziroční míra inflace se skokově snížila z březnových 2,7 % mírně snížila na 1,8 %, což je sedmileté minimum.  Pod 2% úrovní se neudrží. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,2 %. Tahounem inflace zůstávají ceny služeb, které se meziročně zvýšily o 4,7 %, zatímco rychlost růstu cen zboží spadla na 0,2 %. Zde pomohly zejména pohonné hmoty a nečekaně i potraviny.

 

Struktura míry inflace: U cen základního zboží a služeb došlo meziročně k následujícím změnám:

 

• Bydlení: elektřina snížila o 4,7 % (v únoru i březnu o 4,8 %), plyn poklesl o 8,9 % (v březnu pokles o 8,5 %), vodné je stejně jako od ledna všech letošních měsících meziročně +4,2 %, růst ceny stočného se udržuje na +3,7 %
• Nájemné +5,9 % (v březnu +6,3 %), imputované nájemné +4,1 % (březnu +3,6 %), jeho růst se zrychluje zejména kvůli pokračujícímu růstu cen nových nemovitostí.
• Vybrané potraviny: ceny vajec +37,1 % (v březnu +46,0 %), másla +28,8 % (v březnu +27,3 %), masa +1,4 % (v březnu +3,7 %), ceny cukru -32,4 % (v březnu pokles o 22,7 %), čokolády a čokoládových výrobků +17,8 % (v březnu +33,9 %).
• Stravovací služby: +4,7 % (v březnu +4,9 %), ubytovací služby +8,2 % (v březnu +8,1 %).
• Doprava: ceny pohonných hmot -13,4 % (v březnu -8,5 %)

 

Míra inflace dosažená v posledním období je o 0,1 procentního bodu nižší, než předpokládala jarní prognóza ČNB. Jádrová inflace dosáhla hodnoty 2,6 %, což přesně odpovídá očekávání centrální banky. Oproti březnu se jádrová inflace zvýšila o 0,1 procentního bodu.

 

ČNB aktuálně naznačuje, že je zvýšená pravděpodobnost ponechání úrokových sazeb beze změny na červnovém zasedání bankovní rady.  Jakub Matějů, náměstek ředitele pověřený řízením sekce měnové uvádí:

 

“Tento vývoj naznačuje, že i přes stávající nízkou hodnotu celkové inflace není cenový vývoj v oblasti služeb plně stabilizován a nadále vyžaduje opatrný přístup k měnové politice.”

 

Uvidíme, co bude za měsíc.

 

 

Meziroční míra inflace v eurozóně zůstala v dubnu 2025 dle Eurostatu stabilní na úrovni 2,2 %, což je stejná hodnota jako v březnu. I meziměsíčním inflace se ve srovnání s březnem nezměnila a činí 0,6 %. Tento výsledek mírně překonal očekávání analytiků, kteří předpovídali hodnotu 2,1 %. Zatímco celková inflace zůstává relativně blízko 2% cíle Evropské centrální banky (ECB). To je v souladu se stávající prognózou ECB, podle které by se průměrná inflace v eurozóně měla v roce 2025 pohybovat okolo 2,3 %.

 

Největším tahounem růstu cen byly v dubnu služby, kde meziroční inflace dosáhla 3,9 % (oproti 3,5 % v březnu). Výraznější zdražování zaznamenaly také potraviny, alkohol a tabák, jejichž ceny vzrostly o 3,0 % (2,9 % v březnu). Naopak ceny neenergetického průmyslového zboží zůstaly téměř beze změny (0,6 %) – stejný růst jako v březnu. Energie zlevnily o 3,5 %, což je ještě větší pokles než v březnu (pokles o 1,0 %) a díky nim nedošlo ke zvýšení míry inflace.

 

Názorně je to vidět na jádrové inflaci nezahrnující volatilní složky jako energie a potraviny, která v dubnu překvapivě vzrostla z březnových 2,4 % na roční maximum 2,7 %. Tento vývoj je zčásti připisován dočasným faktorům, například načasování Velikonoc, které zvýšilo ceny služeb – například ve Španělsku vzrostly ceny v kategorii „kultura a volný čas“ výrazně nad očekávání.

 

Mezi jednotlivými státy eurozóny jsou však značné rozdíly: nejvyšší inflaci zaznamenalo Estonsko (4,4 %), následované Lotyšskem (4,1 %) a Chorvatskem se Slovenskem (shodně 3,9 %). Na opačném konci žebříčku jsou Francie (0,8 %), Kypr (1,3 %) a Lucembursko (1,7 %). Země eurozóny sousedící s Českou republikou – Německo vykazuje inflaci 2,2 %, Rakousko 3,3 % a Slovensko 3,9 %.

 

Inflaci v Česká republice se dozvíme za pár dní.

 

Podle bleskového odhadu Eurostatu z minulého týdne dosáhla meziroční inflace v eurozóně v březnu 2025 hodnoty 2,2 %, což představuje mírný pokles z únorových 2,3 % a jde o nejnižší hodnotu od listopadu 2024, i když míra zůstává nad 2% inflačním cílem ECB. Tento trend naznačuje postupné snižování inflačních tlaků.

 

Největší vliv na celkovou míru inflace měly v březnu služby, kde meziroční růst cen dosáhl 3,4 procenta, což však představuje zpomalení oproti únorové hodnotě 3,7 procent.  Ceny potravin, alkoholu a tabáku naopak mírně zrychlily svůj růst na 2,9 procenta z únorových 2,7 procent. Hlavním faktorem ke snížení inflace je především vývoj cen energií, které v březnu meziročně klesly o 0,7 %, zatímco v únoru ještě vykazovaly mírný růst o 0,2 procenta.

 

Mezi zeměmi eurozóny byly zaznamenány výrazné rozdíly. Nejnižší inflaci hlásila Francie (0,9 %), Lucembursko (1,5 %) a Irsko (1,8 %), zatímco nejvyšší míry zaznamenaly Chorvatsko (4,3 %), Estonsko (4,3 %) a Slovensko (4,3 %). Německo, největší ekonomika eurozóny, vykázalo inflaci 2,3 %, což odpovídá průměru.  Přehled po zemích je zde:

 

Eurostat zveřejní kompletní data za březen 16. dubna, což poskytne podrobnější pohled na vývoj cen. Nicméně hrozí riziko vlivu nových celních opatření USA, která by mohla inflaci opět zvýšit.

 

Podle nejnovějších projekcí ECB by měla inflace v roce 2025 dosáhnout průměru 2,3 %, v roce 2026 1,9 % a v roce 2027 2,0 %. Nejbližší zasedání ECB je plánováno na 17. dubna 2025, kde se uvidí, co s úroky udělá. Teď není 100% jisté nic.

 

 

 

Český statistický úřad předevčírem zveřejnil únorovou míru inflace. Meziroční míra inflace se z lednových 2,8 % mírně snížila na 2,7 % a představuje nejnižší hodnotu za posledních pět měsíců. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,2 %. Tahounem inflace zůstávají ceny služeb, které se meziročně zvýšily stejně jako v lednu o 4,7 %, zatímco rychlost růstu cen zboží se z lednových 1,7 % snížila na 1,4 %.

 

Dlouhodobý vývoj meziroční míry inflace:

Struktura míry inflace:  U cen základního zboží a služeb došlo meziročně k následujícím změnám:

 

• Stravovací služby +4,9 % (v lednu +5,2 %), ubytovací služby stejně jako v lednu +8,7 %.
• Vybrané potraviny: máslo +41,6 % (v lednu +40,5 %), vejce +18,6 % (v lednu +24,7 %), čokoláda a čokoládové výrobky +30,5 % (v lednu +27,8 %), ovoce +7,4 % (v lednu +5,9 %).
• Nájemné se zvýšilo +6,7 % (v lednu +6,6 %), imputované nájemné +3,1 % (v lednu +2,9 %).
• Bydlení: elektřina poklesla o -4,8 % (v lednu -4,7 %), plyn se snížil o 7,9 % (v lednu -7,7 %), vodné stejně jako v lednu +4,2 %, stočné stejně jako v lednu +3,7 %.

 ČNB v komentáři ke zveřejněným údajům naznačila možnost, že na nejbližším zasedání bankovní rady ponechá úrokové sazby beze změny. Jakub Matějů, náměstek ředitele pověřený řízením sekce měnové, výslovně uvádí:

 

„Setrvačnost růstu cen služeb nadále představuje riziko pro stabilizaci inflace blízko cíle a potvrzuje vhodnost opatrného přístupu k uvolňování měnové politiky.“

 

Zajímavostí je, že oproti dřívějším komentářům byl tento výrok ČNB zkrácen téměř na polovinu.

 

Vzhledem k vývoji české a také globální ekonomiky včetně celních válek by ČNB měla pokračovat ve snižování úrokových sazeb.

 

Ve Velké Británii došlo v lednu k překvapivé nárůstu inflace, kdy míra inflace dosáhla 3 % oproti prosincové hodnotě 2,5 %.  Tento nárůst, který je nejvyšší za posledních deset měsíců, překonal očekávání analytiků i odhady Bank of England, kteří předpovídali míru inflace 2,8 %.

 

Inflace ve službách vzrostla na 5,0 % (z prosincových 4,4 %), což je klíčový ukazatel pro Bank of England. Ekonomové sic očekávali vyšší nárůst (5,2 %), ale i tak jde o signál přetrvávajících cenových tlaků. Hlavními faktory stojícími za tímto nárůstem byly zvýšené náklady na dopravu a nová daň na školné na soukromých školách. Jádrová inflace, která nezahrnuje ceny energií, potravin, alkoholu a tabáku, vzrostla na 3,7 % z prosincových 3,2 %, což odpovídá předpovědím analytiků.

 

Bank of England má stejně jako jiné centrální banky (vč. ČNB) inflační cíl 2 %. Guvernér Bank of England, Andrew Bailey, uvedl, že ačkoli inflace v současnosti roste, očekává se její zpomalení v průběhu roku. Nicméně upozornil na rizika spojená s rostoucími cenami energií a mzdovými tlaky (zvýšení daní pro zaměstnavatele a minimální mzdy, které vstupují v platnost v dubnu), což by mohlo udržovat inflaci nad cílovou úrovní 2 %.

 

Neočekávaný nárůst inflace snižuje pravděpodobnost brzkého snížení úrokových sazeb ze strany Bank of England. Investoři nyní odhadují pravděpodobnost snížení sazeb v březnu na 15 %, přičemž stále očekávají dvě snížení do konce roku.

 

 

Český statistický úřad (ČSÚ) včera zveřejnil lednovou míru inflace, která meziročně klesla z prosincových 3,0 % na 2,8 %, čímž se vrátila na úroveň října a listopadu 2024. Tento pokles znamená, že inflace opustila horní hranici 3% tolerančního pásma České národní banky (ČNB). Zpomalení růstu cen bylo nejvýraznější v oblasti bydlení, zatímco lednová meziměsíční inflace 1,3 % dosáhla nejnižší hodnoty od roku 2019.

Hlavním tahounem inflace zůstávají služby, jejichž ceny meziročně vzrostly o 4,7 % (prosincový nárůst činil 5,0 %). Ceny zboží se meziročně zvýšily o 1,7 %, stejně jako v prosinci.

 

Lednová inflace je o 0,3 % vyšší než prognóza ČNB, avšak jádrová inflace (2,5 %) je o 0,1 % nižší, než banka očekávala. ČNB ve svém komentáři uvedla, že zrychlení růstu imputovaného nájemného souvisí s oživením trhu nemovitostí, zatímco mírný pokles cen pohonných hmot odpovídá její předpovědi.

 

Jakub Matějů, náměstek ředitele pověřený řízením sekce měnové se vyjádřil tímto: „Oproti předchozímu měsíci vzrostly v lednu spotřebitelské ceny o 1,3 %. Míra tradičního přecenění na počátku roku byla celkově mírně vyšší, než předpokládala zimní prognóza. Podle ní inflace v jarních měsících zpomalí a bude se letos pohybovat horní polovině tolerančního pásma cíle ČNB. Tahounem inflace zůstanou i v následujících čtvrtletích zejména ceny potravin.“

 

Viceguvernérka ČNB, Eva Zamrazilová, mezi zveřejněním odhadu míry inflace a zveřejněním finálních čísel k vývoji úrokových sazeb o víkendu prohlásila: „Úrokové sazby bych snižovala velmi ráda rychleji, ale nedovolí mi to zodpovědnost k dlouhodobému vývoji inflace, kterou ještě pořád nevnímám jako 100% ukotvenou u 2% cíle, byť tam bude směřovat“.

 

Potenciál pro další snížení úroků zůstává zachován.

 

 

Evropská centrální banka (ECB) minulý čtvrtek oznámila další snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů. Jde o reakci na aktualizovaný výhled inflace a jádrovou inflaci. Klíčová depozitní sazba byla snížena na 2,75 %. Jde o další krok v postupném snižování sazeb, které ECB zahájila loni v červnu. Trhy očekávají, že banka bude v tomto trendu pokračovat i letos.

Prezidentka ECB Christine Lagarde je přesvědčena, že inflace v eurozóně se letos vrátí k cílovým 2 %. Ačkoli hospodářství eurozóny v současnosti stagnuje, ECB očekává, že dostupnější úvěry a rostoucí reálné mzdy by měly podpořit oživení. Varovala však před riziky plynoucími z mezinárodních obchodních konfliktů. Tyto obavy zesílily zejména kvůli hrozbám nového amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně zavedení rozsáhlých dovozních cel.

 

ECB tvrdí, že dezinflace se vyvíjí dobře a inflace se brzy ustálí na požadované úrovni. Snižování sazeb má pomoci zlevnit úvěry pro firmy i domácnosti. Přestože podmínky financování zůstávají stále přísné, banka věří, že se ekonomika eurozóny postupně zotaví, i když HDP eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku stagnovalo, což je pod očekáváním.

 

ECB si klade za cíl udržitelně stabilizovat inflaci na 2 % a při rozhodování se bude opírat o aktuální data a ekonomické ukazatele. Banka zároveň zdůrazňuje, že se nezavazuje k žádnému konkrétnímu pohybu úrokových sazeb, na vývoj bude pružně reagovat.

 

 

Americký Fed včera v souladu s očekáváním ponechal základní úrokovou sazbu beze změny v rozmezí 4,25 % až 4,5 %. Toto rozhodnutí představuje pauzu v sérii snižování úrokových sazeb, které Fed prováděl v posledních měsících a odráží jeho opatrný přístup k současné ekonomické situaci.

 

Dnešní rozhodnutí představuje významný odklon od nedávných kroků Fedu. V prosinci 2024 Fed pokračoval ve snižování úrokových sazeb o 0,25 % potřetí v řadě, přičemž v září je nečekaně snížil dokonce o půl procentního bodu.

 

Hlavním důvodem pro zachování stávajících sazeb je přetrvávající obava z inflace. Fed ve svém prohlášení uvedl, že inflace zůstává „poněkud zvýšená“. Fed je stále obezřetný ohledně cenových tlaků v ekonomice. Dalším faktorem ovlivňujícím rozhodnutí Fedu je uspokojivá míra nezaměstnanosti a nejistota ohledně dopadů ekonomických politik prezidenta Donalda Trumpa, zejména v oblasti cel a imigrace.

 

Fed odstranil část prohlášení, která říkala, že inflace udělala pokrok směrem ke dvouprocentnímu cíli centrální banky. To odpovídá opatrnějšímu tónu, který představitelé Fedu zaujímají ohledně výhledu inflace. Návrat ke snižování úroků je otázkou, možná až na podzim.

 

 

Bývalý guvernér švýcarské centrální banky a současný viceprezident společnosti Blackrock Philipp Hildebrand před pár dny označil přetrvávající inflaci za největší riziko pro globální ekonomiku v letošním roce. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu vysvětlil pro Bloomberg, že několik faktorů, včetně stárnoucí populace, technologického vývoje a nestabilní geopolitické situace, pravděpodobně povede k dalšímu růstu cen.

 

I když inflace po pandemii výrazně klesla, Hildebrand varuje, že pokles nemusí být definitivní. Upozorňuje zejména na riziko spojené s možností, že se inflace, podobně jako v první polovině 70. let minulého století, ukáže jako mnohem odolnější, než se původně předpokládalo. Spolu s možným nárůstem obchodního napětí již Fed začíná být jestřábem. Hildebrand dokonce naznačil, že k jejich snížení nemusí vůbec dojít. Podobný názor začínají mít i velké americké banky.

 

Na rozdíl od předchozích desetiletí, kdy převládalo ekonomické uvolňování a relativně jednoduché snižovaní míry inflace je nyní situace jiná. Zvláště znepokojivá je situace v Evropě, která podle Hildebranda zaostává v digitalizaci a energetice, přičemž čelí vážným problémům s konkurenceschopností. Evropa má co dělat.

 

A pokud inflace nebude klesat, podpoří to poptávku po investičním zlatu.

 

V prosinci 2024 dosáhla roční míra inflace v eurozóně 2,4 %, což je nárůst oproti 2,2 % v listopadu. O rok dříve byla inflace 2,9 %. V Evropské unii byla roční inflace v prosinci 2,7 %, což je také zvýšení z 2,5 % v listopadu, zatímco před rokem činila 3,4 %. Tyto údaje zveřejnil Eurostat, statistický úřad Evropské unie. V obou případech jde o nejvyšší inflaci od července loňského roku.

 

Ve srovnání s listopadem 2024 klesla roční inflace v sedmi členských státech, zůstala stabilní v jednom a vzrostla v devatenácti. Přehled po zemích je zde:

 

Nejnižší roční míry inflace byly zaznamenány v Irsku (1,0 %), Itálii (1,4 %), Lucembursku, Finsku a Švédsku (všechna 1,6 %). Naopak nejvyšší roční míry inflace byly v Rumunsku (5,5 %), Maďarsku (4,8 %) a Chorvatsku (4,5 %). Zlatou medaili za nejvyšší inflaci v rámci eurozóny předala Belgie Chorvatsku.

 

V prosinci 2024 měl největší podíl na roční inflaci eurozóny sektor služeb (+1,78 procentního bodu), následovaný potravinami, alkoholem a tabákem (+0,51 pb), neenergetickými průmyslovými výrobky (+0,13 pb) a energií (+0,01 pb).