Autor: Jiří Jánský

Ve středu byl A. Michl jmenován guvernérem ČNB. Reakce trhu byla téměř okamžitá – oslabení kurzu koruny. Oslabení měny jako reakce na oznámení o novém guvernérovi není standardní. Měsíční graf to ukazuje názorně.

 

Skokové oslabení koruny 6. května bylo způsobena informací, že novým guvernérem ČNB by měl být jmenován A. Michl. Následně se kurz koruny během pondělí a úterý stabilizoval. Okamžitě poté, co prezident M. Zeman jmenoval ve středu A. Michla, došlo ke skokovému oslabení koruny. Důvodem je nepříliš vysoká důvěra investorů v jeho postupy a názory. Bankovní rada se díky středečním oslabení koruny ve čtvrtek ráno sešla na mimořádném zasedání a začala intervenovat ve prospěch české koruny.

 

Intervence proti reakci trhu na jmenování jejího nového guvernéra je zajímavá. Kolik podobných kroků bude následovat ukáže čas. Za jejich počet neručí ČNB, ale aktuální míra inflace a investoři, kteří ji k tomu donutí. Čím méně jich bude, tím lépe, zejména do konce června. Oslabení koruny z důvodu jmenování guvernéra ČNB nebo nových členů Bankovní rady není ideálním důvodem.

 

 

 

Dubnová inflace ve výši 14,2 % představuje maximum od prosince 1993 a její růst bude ještě pokračovat. Růst od loňského jara je výmluvný a dosažení 15 % hranice lze považovat za jisté.

 

Pozn: čistě matematicky se 15 zaokrouhluje na 20. Věřím, že naše inflace se na 20 bude zaokrouhlovat pouze zdola. 

 

Vybírám pár bodů:

• Bydlení: elektřina +30,1 %, plyn + 44,2 %, tuhá paliva + 24,1 %, teplo a teplá voda + 17,5 %
• Potraviny: Mouka + 50,3 %, máslo + 31,6 %, mléko +31,3 %, cukr +25,5 %, chléb + 20,3 %, brambory +19,2 %, vejce +14,2 %, maso +11,0 % (tady jsem čekal více),
• Pohonné hmoty + 41,5 %, ceny automobilů + 13,8 %,
• Alkoholické nápoje brzdí inflaci. Pivo +2,0 %, víno beze změny, cena lihoviny poklesla o 4,1 %

 

Novým guvernérem ČNB byl opravdu jmenován A. Michl. Zásadní kroky proti zvýšeným úrokům neudělá, chvíli počká. Vzhledem k názorům dalších členů Bankovní rady může být červnové zvýšení úrokových sazeb větší, než by bylo s jiným guvernérem. Výsledkem bylo včerejší oslabení  o 1,4 % na 25,365 Kč za euro.

 

Z webu ČNB:

„Mohu vás ubezpečit, že ČNB zůstane i nadále konzervativní, budeme plně plnit cíle měnové a finanční stability, nic se na tom nezmění v příštích šesti letech,“ uvedl Aleš Michl během jmenovacího ceremoniálu. „Přepokládám, že navrhnu na prvním zasedání bankovní rady, které povedu v létě, stabilitu úrokových sazeb po určitou dobu, vyhodnotíme dopady dosavadní měnové politiky, vyhodnotíme nové indikátory přicházející z ekonomiky a po určité době se rozhodneme co dál,“ dodal.

 

 

Od července bude mít Bankovní rada nového člena. Jako pravděpodobný se jeví V. Dlouhý.

 

Jsou to 4 měsíce, kdy jsme se v lednu věnovali členům Bankovní rady České národní banky.

 

Letos k 30. červnu končí mandáty třech členů Bankovní rady ČNB. Jedná se o guvernéra J. Rusnoka, viceguvernéra T. Nidetzkého a člena V. Bendu. Jiří Rusnok svůj mandát v Bankovní radě z tohoto důvodu obhajovat nemůže, T. Nidetzký a V. Benda mohou získat druhý šestiletý mandát.

 

Již tehdy se začínalo mluvit o tom, že novým guvernérem ČNB se může stát prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Nyní se podle serveru echo24.cz stává favoritem. Stávající opakující se poměr hlasování v Bankovní radě pro zvyšování úrokových sazeb 5:2 by se změnil na 4:3. K této změně by došlo i v případě, že by se V. Dlouhý nestal guvernérem, ale pouze „běžným“ členem Bankovní rady.

 

Pozn.:

Od 1. 1. 2022 byl jmenován nový prezident německé Bundesbanky. Nově jmenovaný Joachim Nagel je jestřábem hlasujícím pro zvyšování úrokových sazeb.

 

 

Minulý čtvrtek ČNB  zvýšila úrokové sazby. Dvoutýdenní reposazba byla zvýšena z 4,5 % na 5,0 %, což je maximum od roku 2001, diskontní sazba na 4,0 % a lombardní sazba na 6,0 %.

Po dlouhé době bylo zvýšení úrokových sazeb v souladu s očekáváním analytiků. Hlavním důvodem je míra inflace, poslední únorová činí 11,1 %, navíc se očekává pokračování růstu. Guvernér J. Rusnok v polovině března připustil, že inflace může letos dosáhnout až 14 procent.

 

Ve svém čtvrtečním prohlášení Bankovní rada mimo jiné uvedla (tučně je naše zvýraznění): „Bankovní rada bedlivě sleduje aktuální vývoj a je připravena pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb tak, aby se inflační očekávání dlouhodoběji nevzdálila od 2% inflačního cíle ČNB. Opětovné brzké obnovení cenové stability je nyní naprostou prioritou ČNB, protože jde o zcela nezbytnou podmínku pro dlouhodobou prosperitu české ekonomiky“. Plus dodala, že „inflace zůstane velmi vysoká i po celý zbytek letošního roku.“

 

Důvody, v jakých ČNB vidí rostoucí míru inflace, jsou inflace dovezená ze zahraničí, skokové zvýšení cen energií a komodit díky válce na Ukrajině a zastavené snižování deficitu státního rozpočtu. To vše navíc doprovázené očekáváními trvání zvýšené inflace.

 

Zvyšování úrokových sazeb proto bude pokračovat, dosažení 6% úrokové sazby klidně může nastat. Zároveň ČNB oznámila, že v případě potřeby bude pokračovat v intervencích ve prospěch české koruny.

 

 

 

Rusko před dvěma týdny slavnostně oznámilo, že kvůli zájmu Rusů o nedržení rublů a blokaci cizích měn zlepšuje možnost investice do zlata jako ochranu proti inflaci. Na úroveň platnou po řadu let v EU. ?

 

• Počítá se pouze s prodeji bankami
• Investice do zlata nebudou podléhat DPH
• Zisk při prodeji zlata bude podléhat pouze dani z příjmu. Při prodeji za více než 3 roky bude od daně z příjmu osvobozeno
• Také obchod by měl probíhat pouze s bankami

 

Výslovně zmiňují dokonce hyperinflaci. Opravdu nikde nevídané podmínky…  přiznávám se, že by mě nenapadlo, že by někde investice do zlata podléhala DPH.

 

 

Útok ruské armády na sousední Ukrajinu začal v noci ze středy na čtvrtek. Všechny trhy se chovaly podobným způsobem. Velký skok při otevírání trhů, ale již v průběhu čtvrtka se trh zastavil a dostavila se korekce růstu či poklesu cen. V případě drahých kovů se jednalo o korekci růstu a návrat na předchozí úroveň.

 

 

Faktorem zastavená růstu bylo opětovné shledání dolaru bezpečnou globální měnou. Dolar skokově posílil proti všem hlavním měnám, včetně eura a díky tomu i vůči české koruně. U drahých kovů lze očekávat spíše dlouhodobější reakce. Ve středu minulého týdne jsem se věnoval poměru ceny zlata a stříbra 80,3. V okamžik vyvrcholení skokového zvýšení cen zlata se stříbrem činil 77,4 a při pátečním konci obchodování dosahoval 77,7. Změny cen obou drahých kovy byly téměř identické.

 

O víkendu došlo k dohodě vyloučit vybrané ruské banky z platebního systému SWIFT a dohodě o snaze Fedu, ECB a BoE eliminovat z finančních trhů ruskou centrální banku. K tomu se přidaly i centrální banky Kanady a Japonska. Švýcarská centrální banka o tom uvažuje.

 

Reakci finančních trhů prakticky nemožné odhadnout. O to zajímavější bude sledování vývoje a vývoj budeme komentovat.

 

 

Poměru cen zlata a stříbra jsme se již několikrát věnovali, nyní je ta pravá chvíle se k tématu vrátit. Gold Silver Ratio patří mezi investory do drahých kovů mezi sledované ukazatele. Jak si tento poměr vede?

 

Jsme více než 2 roky po zahájení covidové krize, proto si ukažme dvouletý graf. Poměr ceny zlata a stříbra vyvrcholil v březnu 2020, kdy velice rychle vzrostl z 80 na téměř 126. Na začátku letošního roku klesl na 64, což je pokles z maxima o téměř 50 procent.

 

Poté několik měsíců osciloval mezi 65 a 70, trendový růst byl nastartován v loni v polovině července a skončil v říjnu na úrovni kolem 80. Od té doby osciluje mezi 70 a 80, a to i při stávající geopolitické situaci. Pokud poměr výrazně překoná 80, bude velmi zajímavé sledovat další vývoj.

 

Pohled na graf říká jedno – jestli sledujete ceny zlata, stříbra apod., netrapte se krátkodobými různě velkými pohyby. Pokud se chcete zajistit proti výkyvům tohoto ukazatele, je dobré investovat do obou kovů. Ideálně k tomu využít Stříbrný účet, který nabízí kromě možnosti pravidelného spoření do stříbra i možnosti pravidelného spoření do zlata.

 

P.S.

Nezapomeňte, že kovy mají ochrannou funkci i v případě oslabení měny, která je základní měnou investora.

 

 

V roce 2021 byl vytvořen historický rekord v objemu prodeje stříbrných mincí. Podle analýzy společnosti World Silver Survey bylo v loňském roce prodáno 150 milionu stříbrných investičních mincí. Vývoj prodaných mincí od roku 2010 ukazuje následující graf.

 

Tahounem poptávky po stříbře je míra inflace na globální úrovni. Ve Spojených státech je na maximu od roku 1982, v eurozóně je na maximu od vzniku eura v roce 1999 a v Německu je na rekordní úrovni roku 1992. Tento „vedlejší“ efekt tištění peněz nebyl očekáván.

 

Kromě amerických Silver Eagle a kanadských Maple Leaf investoři zvýšili zájem o jihoafrické Krugerrand, australské Kangaroo a rakouské Philharmonikery. V loňském roce se zájem zvýšil ve srovnání s rokem 2020 o 17 %, ve srovnání s rokem 2019 o polovinu.

 

V letošním roce je pokles poptávky po investičním stříbře málo pravděpodobný.

 

Nadpis není špatně. Výnosy desetiletých německých dluhopisů se po více než 2,5 letech dostaly do kladných čísel. Nejedná se o reálné výnosy po odečtení inflace, ale o velikost výnosu. V těchto 2,5 letech Německo vracelo věřitelům méně, než si půjčilo. Toto nyní přestalo platit, výnos činí 0,01 % – viz graf agentury Bloomberg.

Historické minimum dosažené v březnu  2020 činí -0,9 %

 

Důvodem je nekončící zvyšování míry inflace, zastavení nouzového pandemického programu a blížící se zpřísnění měnové politiky Evropské centrální banky. Desetiletý německý dluhopis slouží jako benchmark pro dluhopisy zemí eurozóny. Výsledkem bude zvýšení výnosů dluhopisů dalších zemí eurozóny. To prodraží financování rostoucí zadluženosti.

 

Dlouhodobé minimum je za námi. Čím déle a výše inflace poroste, tím vyšší úroky budou investoři požadovat. Zároveň tím lépe pro drahé kovy.

 

 

Letos k 30. červnu končí mandáty třech členů Bankovní rady ČNB. Jedná se o guvernéra J. Rusnoka, viceguvernéra T. Nidetzkého a člena V. Bendu. Členové rady mají šestiletý mandát a mohou ho zastávat nejvýše dvakrát. Jiří Rusnok svůj mandát v Bankovní radě z tohoto důvodu obhajovat nemůže, T. Nidetzký a V. Benda mohou získat druhý šestiletý mandát. Všichni tři patří do skupiny pěti členů Bankovní rady pravidelně hlasujících pro zvýšení úrokových sazeb. Současný poměr pro zvyšování úrokových sazeb činí 5:2.

 

Podle vyjádření České televize se stane novým guvernérem, nemusí to být totiž žádný ze stávajících z členů Bankovní rady, prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Ten vnímá zvyšování úrokových sazeb jako krok s tvrdým dopadem na české podniky, kterým zvýší náklady na financování. V. Dlouhý na dotaz odpověděl, že zatím osloven nebyl.

 

I kdyby nebyl jmenován přímo novým guvernérem, ale „pouze“ členem Bankovní rady, a guvernérem by se stal někdo ze stávajících členů Bankovní rady, poměr pro zvyšování úrokových sazeb by se stal těsným 4:3.

 

Bude to velmi zajímavé.