Autor: Jiří Jánský

Včera byl Poslaneckou sněmovnou ve třetím čtení schválen státní rozpočet ČR pro rok 2023. Jedná se o třetí mimořádný rozpočet za sebou. Schválené příjmy činí 1,93 bilionu korun, výdaje 2,22 bilionu, deficit pro rok 2023 činí 295 miliard korun, což je o 80 mld. Kč nižší než deficit letošního rozpočtu po všech novelizacích. Schválené pozměňovací návrhy byly minimální, navíc mohou schvalovat pouze přesun mezi kategoriemi.

V platnosti zůstaly výhled pro roky 2024 a 2025 – deficit 280 mld. korun pro rok 2024 a 260 mld. pro rok 2025.

 

„Rozpočtu na příští rok můžeme říkat protikrizový, válečný nebo solidární. Inflace bude i v příštím roce generovat další mimořádné výdaje v čele s vyššími důchody, sociálními dávkami a především zastropováním cen elektřiny a plynu. Vedle toho se rozpočet musí popasovat také s ryze válečnými výdaji, jako jsou dodatečné peníze na modernizaci naší armády či na diverzifikaci našeho energetického mixu a derusifikaci dodávek energií“

 

Ve srovnání s letošním rokem jsou v rozpočtu dvě změnové položky kolem 100 mld. korun. Na straně příjmů se jedná o 100 miliard korun z daně z neočekávaných zisků. Pokud je odhad reálný, pokryje zákonem dané zvýšení důchodů na straně výdajů (93 mld.). Úroky ze státního dluhu jsou očekávány 70 miliard, tedy čtvrtinu deficitu.

 

Během příštího roku bude vláda pracovat na restrukturalizaci rozpočtu, tedy změně složení příjmů i výdajů. Bude to záviset i na vývoji ekonomiky v nejbližších 6 měsících. Uvidíme, s čím přijde. V horizontu několika let to bude mnohem důležitější, než pár miliard korun sem, či tam v příštím roce.

 

 

Inflace v EU se v září zvýšila z 10,9 % na 11,5 %, to znamená další rekordní maximum. Míry v jednotlivých zemích jsou následující.

 

Tahounem růstu inflace jsou stále energie a ceny potravin. Inflace byla dlouhodobě nejvyšší v Pobaltí, nyní se mezi ně vklínilo Maďarsko. Po této čtyřce následuje pětibodový propad míry inflace. Díky zastropování cen elektrické energie se tento rozdíl týká i České republiky.

 

Protože inflace rostla i ve velkých zemích, inflace v žádné ze zemí EU není na více než dvojnásobku inflace v celé EU (ještě před měsícem tam byly všechny tři Pobaltské země).

 

Od ECB lze očekávat pokračování zvyšování úrokových sazeb. Opakovaně zdůraznila, že inflace je to hlavní, co nyní sleduje.

 

 

Za letošní 3. čtvrtletí nakoupily 399 tun zlata, čímž nákupy od začátku roku dosáhly 673 tun. I kdyby v posledním čtvrtletí centrální banky nekupily ani jednu unci, jedná se o rekordní roční nákup od roku 1967, tedy ještě před zrušením zlatého standardu.

od: https://twitter.com/KatusaResearch/status/1587568721060843521/photo/1

 

Sestava dostupných kupujících centrálních bank je zajímavá – jsou tam Indie, Katar, Turecko a Uzbekistán. Nejzajímavějším kupujícím je Turecko. Nejen tím, že to je země s inflací kolem 80 % a lidé nakupovali zlato, aby se ochránili před touto inflací, ale turecká centrální banka se řadí mezi banky, které zlato nejvíce používají.

Před třemi lety turecká centrální banka provedla obchody oběma směry. Nejdříve v rámci ochrany turecké liry před oslabením zlato prodávala, aby měla k dispozici americké dolary. Po skončení měnové krize turecká centrální banka zlato začala nakupovat. Avšak nejen, že nakoupila zpět prodané zlato, ale původní rezervy téměř zdvojnásobila (graf je desetiletý, neodpovídá jeho nadpisu).

 

Nyní má Turecko ve zlatých rezervách zlato v hodnotě přibližně 40 miliard dolarů. Pro srovnání – ČNB přibližně 600 milionů dolarů (15 miliard korun) při aktivech 3,3 bilionu korun. Snad opravdu začne pracovat na zdesetinásobení objemu zlata v devizových rezervách ČR.

 

 

 

Jedná se o mimořádný státní rozpočet. Ve své podstatě se jedná o třetí mimořádný rozpočet za sebou. Schválený deficit pro rok 2023 činí 295 miliard korun, což je o 80 mld. Kč nižší než deficit letošního rozpočtu po všech novelizacích. Ve výhledu je schodek stanoven na 280 mld. korun pro rok 2024 a 260 mld. pro rok 2025. V roce 2023 má jít o 3,5 % HDP, v roce 2024 o 2,7 % a v roce 2,4 %. Maastrichtské kritérium, pro přijetí eura činí 3 %.

 

„Rozpočtu na příští rok můžeme říkat protikrizový, válečný nebo solidární. Inflace bude i v příštím roce generovat další mimořádné výdaje v čele s vyššími důchody, sociálními dávkami a především zastropováním cen elektřiny a plynu. Vedle toho se rozpočet musí popasovat také s ryze válečnými výdaji, jako jsou dodatečné peníze na modernizaci naší armády či na diverzifikaci našeho energetického mixu a derusifikaci dodávek energií“

 

Ve srovnání s letošním rokem jsou v rozpočtu dvě změnové položky kolem 100 mld. korun. Na straně příjmů se jedná o 100 miliard korun z daně z neočekávaných zisků. Pokud je odhad reálný, pokryje zákonem dané zvýšení důchodů na straně výdajů (93 mld.). Úroky ze státního dluhu jsou očekávány 70 miliard, tedy čtvrtinu deficitu.

 

Během příštího roku bude vláda pracovat na restrukturalizaci rozpočtu, tedy změně složení příjmů i výdajů. Bude to záviset i na vývoji ekonomiky v nejbližších 6 měsících. Uvidíme, s čím přijde. V horizontu několika let to bude mnohem důležitější, než pár miliard korun sem, či tam v příštím roce.

 

 

 

Inflace v EU se v září zvýšila z 10 % na 10,9 %, to je rekordní maximum. Míry v jednotlivých zemích jsou následující.

Tahounem růstu inflace jsou energie a ceny potravin. Inflace je dlouhodobě nejvyšší v Pobaltí. Ve všech třech zemích je míra inflace na více, než dvojnásobku průměru EU. Následuje Maďarsko, Česká republika a Nizozemsko. Inflace v těchto třech zemích je minimálně o polovinu rychlejší, nežli je průměr EU.

 

Zeměmi s nejrychleji rostoucí mírou inflace je Maďarsko a Nizozemsko. Kromě těchto šesti, inflace rostla v dalších 14 zemích, tedy celkem ve 20 zemích z 27.

 

Od ECB lze očekávat pokračování zvyšování úrokových sazeb. Opakovaně zdůraznila, že inflace je to hlavní, co nyní sleduje.

 

 

Na svém včerejším zasedání Fed jednomyslně zvýšil v souladu se všemi očekáváními úrokové sazby o 0,75 % na 3,00 % – 3,25 %. Zvýšení o 0,75 % se stává oblíbeným, Fed jej použil potřetí za sebou – v červnu, červenci a nyní opět. Do čtveřice k tomu může dojít v listopadu.

 

Odpovídajícím způsobem se zvyšují úrokové sazby očekávané na konci letošního roku. Na jaře tato očekávání činila, 2,4 %, před letními prázdninami 3,4 % a nyní již 4,4 %. Důvodem je inflace, která sice klesla na 8,3 %, ale pokles je menší, než bylo očekáváno.

 

Guvernér Fedu J. Powell prohlásil, že Fed se bude primárně řídit tvrdými makroekonomickými ukazateli a inflace má největší prioritu. K recesi může dojít, tu krátkodobě Fed obětuje, mluví totiž také o zhoršení situace na jinak velmi dobrém pracovním trhu.

 

Další zasedání Fedu bude týden před volbami do Kongresu a Senátu. Uvidíme, zda se to na jednání Fedu promítne, či nikoliv. Trhy zatím očekávají, že nikoliv.

 

 

Mezinárodní ratingová agentura Moody’s snížila výhled ratingu u ČR ze stabilního na negativní. Rating sám o sobě je stále lepší, než se podle titulků může zdát.

 

Jako hlavní důvod snížení výhledu uvedla možné narušení dodávek ruského plynu a následné spuštění recese a zvýšení deficitů státního rozpočtu. Agentura doslovně uvedla: „Dlouhodobé a závažné přerušení dodávek plynu z Ruska by mělo podstatný negativní dopad na trend růstu a rozpočtové ukazatele České republiky.“

 

Rating zůstal na Aa3, žádná ze zemí střední a východní Evropy (Rakousko nepočítám) ho nemá lepší. Na úrovni České republiky je pouze Estonsko, všechny ostatní země střední a východní Evropy ho mají nižší. Ve srovnání s jinými zeměmi máme rating na úrovni Velké Británie a lepší, než mají Čína nebo Japonsko (obě země A1). O Španělsku (Baa1), Portugalsku (Baa3), Itálii (Baa3) nebo dokonce Řecku (které je ve spekulativním pásmu Ba3) ani nemluvě.

 

 

V prvních březnových dnech jsme se na komoditních trzích stali svědky nevídané situace. Londýnská burza LME zaměřená na obchodování s průmyslovými kovy v úterý ráno zastavila obchodování s niklem a retrospektivně byly zrušeny ochody za posledních 8 hodin. Důvodem bylo nebývale velké uzavírání spekulací na pokles, následně zvýšení ceny během jednoho dne o 250 %.

 

Trader s niklem, konkrétně hedge fond Elliott Associates se rozhodl žalovat LME za zmíněné zrušení obchodů. Dnešní cena niklu je ve srovnání s tehdejším maximem nižší o téměř 75 %. Nejvíce postižení jsou burzovní obchodníci s niklem. Ne ti, kteří ho drží ve fyzické podobě, ale ti, kteří spekulují s pohybem ceny. Hedge fond určitě nebude vyžadovat fyzickou dodávku niklu do jeho sídla.

 

Investoři využívající fyzický nikl nemají důvod vývoj cen ve zmíněných dvou dnech řešit. To samé platí i pro fyzické investory do jakýchkoliv kovů. Za prvé, evidentně to nejsou spekulanti na pokles cen vybrané komodity s pákovým efektem. Za druhé, pokud by chtěli prodat skutečný fyzický kov, zájemci jim téměř „urvou ruce“. Kov dostanou takříkajíc do ruky a nebude někde na elektronickém účtu.

 

To je přesně důvod, proč jednotlivé obchody v e-shopu dodáváme obratem a Stříbrné účty jednou ročně. Investoři tak mají jistotu že to, co nakupili, mají pod vlastní kontrolou. Mimochodem, za tři týdny začíná druhá polovina letošních nákupů ve Stříbrných účtech a za půl roku budou rozeslány. Žádné virtuální instrumenty, ale ryzí fyzický kov.

 

 

 

 

Poměru cen zlata a stříbra jsme se již několikrát věnovali, vzhledem k vývoji během posledního měsíce se nabízí zajímavý pohled na tento poměr. Před dvěma měsíci jsme psali, že je relativní klid. Na konci března poměr osciloval mezi 76-78. Od té doby došlo ke změně, která stojí za pozornost. Roční graf je názorný:

 

V druhé polovině dubna byla čistě proražena hranice 80, vrchol činí 87,5. Dvanáctiměsíčnímu maximu na této úrovni odolávalo opakovaně. Až nyní bylo zvýšeno, a to z 80,5 na 87,5, tedy o výrazných 9 %.  Z desetiletého pohledu je patrné, že tato úroveň není dlouhodobě udržitelná.

 

 

Nejdéle za posledních 10 let vydržela během roku 2020 po zahájení covidové krize. Jak je známo, zlato je v případě velké krize považováno za ochrannou investici. Při stávajícím vývoji je výrazný pokles ceny zlata málo pravděpodobný. Snížení poměru cen zlata a stříbra tedy znamená růstový potenciál pro cenu stříbra i při nezměněné ceně zlata. V případě, že by cena zlata rostla a tento poměr klesal, znamenalo by to rychlejší růst ceny stříbra. Potenciál je velmi zajímavý.

 

A pro případ nesnažení se trefit okamžik změny ceny připomínáme Stříbrné účty s nízkou volatilitou a upozorňujeme, že polovina jejich letošních nákupů již proběhla.

 

 

 

 

 

 

Podle člena Bankovní rady ČNB T. Holuba finanční trhy udělily A. Michlovi krátce po jmenování do funkce „žlutou“ kartu. Pohyb kurzu koruny minulý týden okomentoval: „Situace je jasná. Finanční trh, jakožto jakýsi nestranný rozhodčí, ukázal novému kapitánovi týmu žlutou kartu ještě dřív, než nastoupil na hřiště.“ Toto vyjádření je součástí rozhovoru T. Holuba a HN. Vybíráme některé body, rozhovor je k dispozici zde.

 

• Pohyb kurzu koruny dokazuje existenci korelace výše úrokových sazeb a kurzu koruny
• ČNB bude bránit korunu silněji, nežli dříve. A. Michl hlasoval pro měnové intervence (řečeno nepřímo). T. Holub pro ně hlasoval také.
• Oceňuje, že hlasování členů Bankovní rady nebylo ovlivněno tím, kdy jim končí mandáty.
• Potvrzuje obavu z inflačních očekávání, že by se lidé přestali divit, kdyby inflace pokračovala. (není se čemu divit, taková očekávání by s radostí naplnily i společnosti, které pod tlakem inflace nejsou)
• Zdůraznil, že zvýšení úrokových sazeb začíná mít efekt v boji proti inflaci rok až rok a půl. Cílové inflaci se snad přiblížíme koncem příštího roku
• Nebude tipovat, kdo budou další jmenovaní členové Bankovní rady
• Odmítl se vyjádřit k dotazu, jestli někdo z ČNB zvažuje odchod. (tipuji, že to někdo zvažuje, jinak by ten dotaz nebyl položen)

 

Nejbližší zasedání Bankovní rady je v červnu. Jsem zvědav, kam až budou úrokové sazby zvýšeny. Zvýšení o 0,75 % – 1,0 % by mě nepřekvapilo.