Autor: Jiří Jánský

Minulý čtvrtek došlo ke snížení úrokových sazeb bankovní radou ČNB o 0,50 %, což bylo očekáváno mnoha analytiky. Při hlasování o snížení úrokových sazeb se 6 členů bankovní rady vyslovilo pro toto snížení, zatímco sedmý člen hlasoval pro snížení o 0,75 %. Bankovní rada odhaduje, že meziroční inflace v lednu dosáhne 3,0 % (přesnost odhadu uvidíme ve čtvrtek).

 

 

Guvernér A. Michl zdůraznil, že Česká národní banka (ČNB) bude opatrně a pozvolna pokračovat ve snižování úrokových sazeb. Pokud se inflace nebude snižovat v souladu s předpověďmi banky, může dojít k přerušení nebo dokonce zastavení snižování úrokových sazeb. V důsledku toho došlo k rychlému oslabení české koruny o 30 haléřů vůči euru na 25,20 koruny za euro, což je nejnižší hodnota od května 2022.

 

Bankovní rada vydala novou makroekonomickou prognózu, ve které došlo k významnému snížení očekávaného růstu HDP v letošním roce z 1,2 % na 0,6 % a z 2,8 % na 2,4 % pro rok 2025. Odhadovaná průměrná míra inflace pro letošní rok zůstala na 2,6 % s tím, že se míra inflace vrátí k cíli 2 % v příštím roce. Odhad kurzu české koruny k euru zůstal beze změny podle prognózy ČNB.

 

 

Za spodní hranici úrokových sazeb lze očekávat míru inflace zvýšenou o 1 procení bod.

 

 

Ministerstvo financí vydalo minulý týden ekonomickou prognózu, předcházející byla vydána loni na počátku listopadu.

 

Za rok 2023 lze pravděpodobně očekávat pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 0,6 %, ve srovnání s listopadem se jedná o změnu pouze 0,1 procentního bodu. V roce 2024 se očekává růst ekonomiky o 1,2 %, především díky obnovenému růstu spotřeby domácností, zvýšení soukromých investic a zvýšení exportu, kterému napomůže i uklidnění situace v dodavatelských řetězcích. V tomto případě se ve srovnání s listopadovou prognózou jedná o významný pokles o 1,9 %.

 

Průměrná inflace v roce 2023 dosáhla výše 10,7 %. Průměrná míra inflace by tak měla letos klesnout na 3,1 %, což je o 0,2 % méně, než byla v listopadové prognóze. Poklesu napomůže fiskální konsolidační balíček a zvýšené úrokové sazby. Ikdyž je ČNB bude snižovat, po zveřejněné lednové inflaci bude pravděpodobné, že zůstanou vyššími, než bude míra inflace.

 

Co se týče míry nezaměstnanosti, i přes oslabení ekonomiky trvá dlouhodobě nízká nezaměstnanost, a to díky struktuře ekonomiky a odchodům do důchodu. Vláda počítá s přetrvávajícím nedostatkem pracovníků. Očekává se, že míra nezaměstnanosti, která byla odhadnuta na 2,6 % v roce 2023, by měla letos stoupnout na 2,8 %.

 

Ohledně zadluženosti České republiky celkový deficit v minulém roce dosáhl 3,6 % HDP. Snaha vlády o konsolidaci by měla přispět ke snížení deficitu pod 3 % hranici stanovenou Maastrichtskými kritérii. Přesto by se v letošním roce měla dluhová kvóta zvýšit z 43,7 % HDP v roce 2023 mírně nad 45% hranici.

 

Jako hlavní rizika je vnímána obnova výpadků v dodavatelských řetězcích, zejména v automobilovém průmyslu, a to zejména díky událostem na Blízkém východě. Zvýšení cen ropy by tlačilo inflaci vzhůru, a to zejména za situace, že by se přestalo dařit nahrazování výpadku dodávek zemního plynu a ropy z Ruska. Rizikem je i trvající nadhodnocení cen rezidenčních nemovitostí.

 

Názorný přehled nové prognózy je zde:

 

Dnes se podíváme na odvětví s procentuálně velkým využitím drahých kovů. Jde o výrobu zavedených švýcarských hodinek. Jedná se o zajímavý segment, kde se potkávají technologie, drahé kovy a konzervativní investoři. Struktura výroby je zřejmá, na ceně vstupních surovin je podíl zlata a dalších drahých kovů v objemu přibližně 55 procent.

 

Podle nedávné zprávy agentury Bloomberg mají ceny luxusních švýcarských hodinek, včetně značky Rolex, klesající tendenci. Index Bloomberg Subdial Watch Index, který sleduje ceny 50 nejžádanějších hodinek podle hodnoty na trhu s použitými hodinkami, v listopadu opět klesl a dosáhl nového dvouletého minima. Přitom počet zobchodovaných hodinek se nezměnil. To znamená ochotu prodávat levněji. Zde je vidět korelace cen hodinek s úrokovými sazbami:

Pokles cen mohl být výhodný pro ty, kteří hledali luxusní švýcarské hodinky jako dárek k Vánocům, avšak k růstu trhu zatím nedošlo. Trh s novými švýcarskými hodinkami také vykazuje známky zpomalení růstu.

 

Dno není jasné (jako u všeho), je možná zvýšená volatilita jejich ceny a výrobci doufají, že jim pomůže snižování úrokových sazeb.

 

 

 

Dánská Saxo Bank minulý týden vydala pravidelný roční výhled 10 šokujících předpovědí na následující rok.  Jedná se o málo pravděpodobné událost, sami o tom tak mluví, ale kdyby k nim reálně došlo, světové dopady by byly velké. Úspěšnost je jak kdy. V letošním roce obsahují drahé kovy navázané na tisk peněz a globální makroekonomickou situaci, tak ho sem dáváme.

 

Spojené státy, Velká Británie, Indie, Brazílie, Kanada a Francie zakládají Římský klub, jehož záměrem je redukovat schodky běžného účtu mezi zeměmi, které vykazují vysoké deficity. Hlavním katalyzátorem této situace je skutečnost, že dluh USA se stal neudržitelným, dosahuje 33 bilionů dolarů.

 

Z teoretického hlediska je otevřená ekonomika s volným obchodem řízena a regulována prostřednictvím automatických tržních pohybů měnových kurzů. Realita však ukazuje, že řada zemí vykonává devizové intervence (i ČNB je přiznávala), což v ní vytváří trvalé nerovnováhy ve formě deficitů nebo přebytků.

 

V roce 2024, za situace silné globální recese a omezených nástrojů k ovlivňování úrokových sazeb kvůli trvale vysoké inflaci, se největší země s deficity setkají v Římě s úmyslem vytvořit pro sebe lepší podmínky. Půjde o postupné fixní zvyšování hodnoty měn zemí s přebytky. Pro nejvýznamnější země, jako jsou Čína, Německo, Norsko, Japonsko, Nizozemsko a Singapur by to bylo bolestivé.

 

Skutečnost, že se dolar vymyká kontrole, snižuje důvěru ve fiat peněžní systém (tedy tištění peněz) a vytváří podmínky pro velké zisky zlata, stříbra a kryptoměn.

 

 

Ratingová agentura Moody’s ponechala rating na stupni Aa3, zlepšila však výhled ratingu České republiky z negativního na stabilní. Celkově agentura vidí Českou republiku jako stabilní, ale zdůrazňuje potřebu sledovat geopolitická rizika. Moody’s je první ratingovou agenturou, která změnila výhled z negativního na pozitivní.

 

Je to díky snížené závislosti na ruském plynu a konsolidačnímu balíčku ve snaze snížit deficit státního rozpočtu na 2% HDP. Důchodová reforma má potenciál výrazně snížit náklady spojené se stárnutím obyvatelstva. Podle vyjádření agentury tento rating je i díky konkurenceschopnosti, kvalitním institucím, nízkému zadlužený v poměru k HDP a dostupnosti úvěrů.

 

Žádná ze zemí střední a východní Evropy (Rakousko nepočítám) ho nemá lepší. Na úrovni České republiky jsou pouze Estonsko se Slovinskem, všechny ostatní země střední a východní Evropy ho mají nižší. Slovensko je o jeden stupeň níže na A+, Polsko má rating A-. Maďarsko má BBB-, což je nejnižší hranice investičního stupně.

 

Ve srovnání s dalšími jinými zeměmi máme rating lepší, než mají Čína nebo Japonsko (obě země na A1). O Španělsku (Baa1), Portugalsku (Baa2) a Itálii (Baa3) nebo dokonce Řecku (které je ve spekulativním pásmu Ba1) ani nemluvě. Itálie je jen jednu úroveň nad spekulativním pásmem.

 

Poslanecká Sněmovna schválila v prvním kole státní rozpočet na nadcházející rok, který zahrnuje příjmy, výdaje a očekávaný schodek. Podle návrhu vlády by měl schodek činit 252 miliard korun, což představuje snížení v porovnání s letošním plánem. Plánované příjmy by se měly zvýšit o 12 miliard na 1,94 bilionu korun, zatímco plánované výdaje by se měly naopak snížit o 31 miliard na 2,19 bilionu korun.

 

Tato souhrnná čísla jsou daná, poslanci mohou pouze předkládat návrhy na přerozdělení prostředků v rámci rozpočtu.

 

Podle navrženého rozpočtu by měla ekonomika vzrůst o 2,3 procenta, zatímco inflace by se měla snížit z letošních 10,9 procenta na 2,8 procenta a mělo by dojít k růstu reálných příjmů domácností.

 

Příští středu zasedá bankovní rada ČNB a lze očekávat zveřejnění základních ukazatelů její nové makroekonomické prognózy. Porovnání s údaji, na jakých  je postaven státní rozpočet, bude zajímavé. Čím menší rozdíly budou, tím lépe.

 

Mezinárodní ratingová agentura S&P opět potvrdila rating ČR a výhled ratingu u ČR jako stabilní. Na úrovni AA- je již od srpna 2011.

 

Standard & Poor’s v rámci svého stanoviska pozitivně zhodnotila pevnou finanční situaci České republiky v mezinárodním kontextu a akceptovatelnou úroveň veřejného dluhu, což nepotvrzuje tvrzení o možném kolapsu veřejných financí. Důležité je však zmínit, že v době hodnocení nemohla agentura zahrnout vliv konsolidačního balíčku, který byl schválen českými poslanci až po datu zveřejnění této zprávy. Čistý veřejný dluh zůstal na přijatelné úrovni a do roku 2026 by se měl ustálit pod 35 % HDP (nyní činí 44 %). Toto číslo by patřilo mezi nejnižší v Evropské unii.

 

I když ratingové agentury Moody’s a Fitch Ratings loni zhoršily ratingový výhled pro Českou republiku, rating zůstal i po dalším přehodnocení beze změny. Aktuální hodnocení od Standard & Poor’s naznačuje, že ani tyto dvě další agentury v blízké budoucnosti nepředpokládají žádné další zhoršení ani ratingu ani ratingového výhledu pro Českou republiku.

 

Žádná ze zemí střední a východní Evropy (Rakousko nepočítám) ho nemá lepší. Na úrovni České republiky jsou pouze Estonsko se Slovinskem, všechny ostatní země střední a východní Evropy ho mají nižší. Slovensko je o jeden stupeň níže na A+, Polsko má rating A-. Maďarsko má BBB-, což je nejnižší hranice investičního stupně.

 

Ve srovnání s dalšími jinými zeměmi máme rating lepší, než mají Čína nebo Japonsko (obě země také jen jako Slovensko (A+). O Španělsku (A), Portugalsku (BBB+), Itálii (BBB) nebo dokonce Řecku (které je ve spekulativním pásmu BB+) ani nemluvě.

 

 

Inflace v Británii v červenci zpomalila na 6,8 procenta z červnových 7,9 procenta, což je nejnižší inflace od loňského února. Poklesu inflace pomohlo snížení cen plynu a elektřiny.

Jádrová inflace, která nezahrnuje nestabilní ceny potravin a energií, činila 6,9 procenta. Bank of England proto na posledním zasedání  zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 5,25 procenta.

Britská ekonomika se v letošním roce zatím vyhnula recesi, ale stále jen stěží dosahuje úrovně z doby před pandemií. Centrální banka předpokládá, že inflace do konce letošního roku zpomalí na 4,9 procenta, ale k dvouprocentnímu cíli se má vrátit až ve druhém čtvrtletí roku 2025.

ČNB je pro českou ekonomiku o dost optimističtější, čeká to do půl roku. V případě ČR rozhodne říjnová míra inflace. 

 

Dnes se vrátíme k vývoje poměru cen zlata a stříbra. Toto je roční vývoj tohoto poměru.

Zářijové maximum při „vyloučení“ necelých prvních 5 měsíců od globálních problémů s COVIDem (březen – polovina července 2020) představuje třicetileté maximum. Od této doby se významným způsobem snížil, i když nešlo o přímý pokles.

 

Aktuální hodnota je výrazně pod ročním průměrem a je blízko letošnímu minimu. Letošní dno poměru ceny zlata a stříbra bylo dosaženo 4. května, tedy v den, kdy cena zlata dosáhla ceny 2050 dolarů za unci. Jeho hodnota byla 78,9, páteční činí 80,6.

 

K vývoji tohoto poměru se v září opět vrátíme a bude zajímavé sledovat, jestli se dostane na roční minimum.

 

 

Kumulovaný státní dluh zemí EU se ke konci prvního čtvrtletí letošního roku zvýšil na více, než 13,5 bilionu eur, před rokem těsně přesahoval 13,0 bilionu eur.

 

Paradoxně i díky inflaci (větší nominální růst HDP) se zadlužení EU snížilo z 87,4 % HDP v prvním čtvrtletí loňského roku na 83,7 % HDP v prvním čtvrtletí letošního roku. Nejvyšší zadlužení v EU má Řecko s 168,3 % HDP, následované Itálií s 157,8 % HDP. Nejvyšší zadlužení mezi velkými ekonomikami má Francie s 112,4 % HDP. Naopak nejnižší zadlužení dosahuje Estonsko s 17,2 % HDP. Česká republika má deváté nejnižší zadlužení. Názorně je to zde:

Fiskální pravidla Evropské unie, známá jako Pakt stability a růstu, vyžadují, aby veřejný dluh nepřekročil 60 % HDP a rozpočtové deficity tři procenta HDP. Tato pravidla byla v roce 2020 z důvodů hospodářským dopadům pandemie COVID-19 pozastavena. Toto mimořádné uvolnění bylo později prodlouženo, zejména kvůli energetické krizi způsobené válkou na Ukrajině.

 

Samotné číslo zadlužení České republiky na konci prvního čtvrtletí nebylo uvedeno, ale bylo zmíněno, že vzrostlo těsně pod 3,1 bilionu korun. To je rekordní hodnota a představuje nárůst o více, než 400 miliard korun ve srovnání s předchozím rokem, kdy byl státní dluh necelých 2,7 bilionu korun.

 

V novodobé historii České republiky, tedy od roku 1993, bylo nejnižší zadlužení státu mezi lety 1996 až 1998, kdy činilo 9 % HDP. Od roku 1999 až do roku 2013 se zadlužení vytrvale zvyšovalo, z deseti procent se dostalo až na 41 procent HDP.

 

Z hlediska splácení státního dluhu se mezi nejefektivnější nástroje řadí inflace. Uvidíme, jaké kroky ČNB bude s úrokovými sazbami podnikat.