Autor: Jiří Jánský

V úterý byl zveřejněn rychlý odhad zářijové inflace v eurozóně. Podle něj klesla inflace na 1,8 %, což znamená, že se poprvé po třech letech dostala pod 2% inflační cíl Evropské centrální banky (ECB). Tento pokles překonal i zářijovou prognózu ECB, která předpokládala inflaci ve výši 2 %.

 

Za tímto poklesem inflace stojí především výraznější meziroční propad cen energií, kde srpnový pokles o 3 % zesílil na 6 % v září. Z ostatních hlavních složek inflace se očekává, že potraviny, alkohol a tabák zaznamenají meziroční růst o 2,4 % (oproti 2,3 % v srpnu), zatímco ceny neenergetického průmyslového zboží zůstaly stabilní na 0,4 %. Růst cen služeb zpomalil z 4,1 % na 4 %.

 

Inflace v jednotlivých zemích podle Eurostatu:

 

Z hlediska vývoje v jednotlivých zemích si Belgie už půl roku drží nejvyšší inflaci, nyní 4,5 %, což je více než dvojnásobek cílové inflace ECB. Skupina zemí s inflací pod 1 % prošla velkými změnami. Litva s inflací 0,4 % v ní zůstala, nově se přidalo Irsko (0,2 %), Slovinsko (0,7 %) a Lucembursko (0,8 %). Itálie a Finsko se do této skupiny po dvou měsících vrátily, zatímco Lotyšsko po jednom měsíci vypadlo.

 

Vývoj inflace v hlavních ekonomikách eurozóny je pro ECB klíčový: Německo kleslo z 2 % na 1,8 %, Francie z 2,2 % na 1,5 %, Španělsko z 2,4 % na 1,7 % a Itálie z 1,3 % na 0,8 %. Česká republika v srpnu dosáhla inflace 2,4 % podle unijní metodiky.

 

Nejbližší zasedání ECB je naplánováno za dva týdny a trhy nyní předpokládají s 90% pravděpodobností, že dojde ke snížení úrokových sazeb již na tomto zasedání, nikoliv až v prosinci, jak se původně předpokládalo.

 

 

Bankovní rada pokračuje ve zpomaleném snižování úrokových sazeb, dvoutýdenní reposazbu snížila o 0,25 % na 4,25 %. Pro toto snížení hlasovalo 6 členů bankovní rady. Jeden byl pro snížení o 0,50 %. Rozhodnutí bylo očekáváno finančním trhem, který předpokládal podobný krok již v srpnu, kdy došlo ke stejnému snížení.

Ve snižování úrokových sazeb před dvěma týdny pokračovala ECB, která je snížila o 0,25 %, minulý týden se přidal i Fed, který začal razantním snížením o 0,50 %. Podle Aleše Michla je to dalším uvolněním na měnovém trhu.

 

Že snížení o 0,25 % je jestřábí rozhodnutí přiznává i guvernér Aleš Michl, v prohlášení bankovní rady je, cituji: „…bankovní rada považuje za nezbytné vytrvat v přísné měnové politice a další snižování sazeb pečlivě zvažovat“ a následně i varoval, že může být kdykoliv přerušeno či zastaveno na stále restriktivních úrovních.

 

Očekává se, že ČNB bude pokračovat ve snižování úrokových sazeb i na nadcházejících zasedáních, přičemž další snížení o 25 bodů je téměř jisté ve čtvrtém čtvrtletí tohoto rok. Přesto A. Michl oznámil, že další rozhodnutí budou na základě tvrdých dat.

 

 

Minulý týden byla zveřejněna srpnová inflace. Meziroční inflace zůstala na úrovni 2,2 %, stejně jako v červenci, zatímco meziměsíční inflace dosáhla 0,3 %. Ceny zboží vzrostly o 0,5 %, a ceny služeb stouply o 5,0 %. Dlouhodobý vývoj je názorně vidět zde:

Ceny hlavních zboží a služeb se změnily následujícím způsobem:

 

• Bydlení: elektřina +8,2 % (v červenci 8,9 %). Zemní plyn – pokles o 7,2 % (v červenci pokles o 6,7 %). Vodné +10,9 % stočné +13,4 %, oboje několik měsíců beze změny
• Imputované nájemné + 1,2 % (v červenci + 0,9 %), klasické nájemné +6,6 %, (červenci + 6,8 %)
• Ceny mouky v červenci klesly o 10,6 % (v červenci pokles o 15,4 %), vajec o 6,2 % (v červenci pokles o 17,2 %). Naopak se o 22,4 % zvýšila například cena másla (v červenci stoupla o 15,2 % %) nebo čokoládových výrobků o 18,6 % (v červenci růst o 16,0 %).
• Stravovací služby +6,8 % (v červenci +7,1 %), ubytovací služby + 8,5 % (v červenci +8,8 %).

 

Petr Král, ředitel sekce měnové politiky ČNB, dále uvedl: „Cenová hladina v srpnu oproti předchozímu měsíci vzrostla o 0,3 %. Podle letní prognózy ČNB se inflace ve zbytku letošního roku i v dalších dvou letech bude pohybovat poblíž 2% cíle centrální banky.“

 

Blížící se zasedání bankovní rady proběhne příští týden, kdy by se měly opět snížit úrokové sazby, nejspíše o 0,25 %. Evropská centrální banka snížila své úrokové sazby minulý čtvrtek a tento týden se koná zasedání Fedu, kde je to také možné.

Bankovní rada zpomalila snižování úrokových sazeb, dvoutýdenní reposazbu snížila méně než na předchozích letošních zasedáních, a to o 0,25 % na 4,50 %.

Že snížení o 0,25 % je jestřábí rozhodnutí přiznává i guvernér Aleš Michl, v prohlášení bankovní rady je, cituji: „…bankovní rada považuje za nezbytné vytrvat v přísné měnové politice a další snižování sazeb pečlivě zvažovat, případně k němu přistupovat velmi opatrně“ a následně i varovala, že snižování úrokových sazeb může být kdykoliv zastaveno.

 

Zároveň vydala novou makroekonomickou prognózu, kde zhoršila letošní výhled české ekonomiky. Odhad růstu HDP snížila z 1,4 % na 1,2 %, pro rok 2025 ho zvýšila z 2,7 % na 2,8 %. Průměrná inflace letos očekává 2,2 %, v květnu očekávala 2,3 %. Pro roky 2025 a 2026 očekává 2% inflaci.

 

Nejbližší zasedání bankovní rady se koná 25. září, před ní zasedá i vedení Evropské centrální banky a Fedu. Ze všeho nejzajímavější bude Fed, po pátečním zveřejnění míry nezaměstnanosti ve Spojených státech se nudit nebude.

 

 

Bank of Canada naprosto očekávaně snížila úrokové sazby na 4,50 %. Učinila tak již podruhé po sobě, což naznačuje posun k uvolňování s tím, jak se snižují obavy z inflace. Bank of Canada se stala první centrální bankou skupiny G7, která zahájila cyklus uvolňování měnové politiky a nyní je opět první, která je snížila podruhé.

Vzhledem k tomu, že míra inflace se zmírňuje a prognózy naznačují, že jádrová inflace se stabilizuje kolem 2% cíle, je kanadská centrální banka připravena na další snižování úrokových sazeb a zároveň se zaměřuje na prevenci výrazného podhodnocení inflačních cílů.

 

Krok umožnilo i snížení inflace na 2,7 %. Guvernér BoC Tiff Macklem uvedl, že výhled inflace se zlepšuje – podle projekcí banky by se měla jádrová inflace ve druhé polovině letošního roku 2024 snížit na přibližně 2,5 % a postupně se zmírňovat až do roku 2025. Banka očekává, že “klasická“ inflace ještě letos v letošním roce klesne pod úroveň jádrové inflace, a to především díky ceně benzinu.

 

V rámci skupiny G7 se k ní přidala ECB, nejbližší zasedání Fedu je na konci července. Den po něm zasedá ČNB. Uvidíme.

 

 

Švédská centrální banka Riksbank jako první „západní“ centrální banka snížila hlavní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na 3,75 %, což je první snížení úrokové sazby za posledních osm let. Aktuální míra inflace ve Švédsku je 2,2 %.

 

V problémech je švédská ekonomika, HDP kleslo v posledních 4 po sobě jdoucích čtvrtletích. Proto Riksbank oznámila, že pokud výhled inflace zůstane stabilní, je připravena provést další dvě snížení ve druhé polovině roku.

 

Rozhodnutí Riksbank o úrokových sazbách bude platné až za týden, od 15. května, přičemž v tentýž den bude zveřejněn zápis z dnešního zasedání. Opatrný přístup Riksbank podtrhuje nejistota spojená s výhledem inflace, kterou ovlivňují globální makroekonomické faktory, geopolitické napětí a kurz švédské koruny, která letos vůči euru oslabila o 5,4 %, v případě české koruny tomu odpovídá oslabení o 1 korunu a 30 haléřů za euro.

 

V porovnání s ECB, natož ČNB, je Riksbank holubice.

 

 

Dnes se po delší době vracíme k vývoji poměru cen zlata a stříbra. Od května loňského roku až konce loňského roku pravidelně cykloval mezi 79 a 87.

 

Vývoj cen zlata a stříbra v březnu a dubnu byl mimořádný. Když to porovnáme s aktuální cenou, tak během těchto 2 měsíců se cena zlata zvýšila téměř o 200 dolarů za unci, ceny stříbra o 5 dolarů za unci. Poměr zvýšení cen je tedy 40:1.

 

Vzhledem k tomu, že jako první pravidelně rostlo zlato a stříbro ho následně dohánělo, přesáhl poměr jejich cen krátkodobě několikrát i 90:1. Před pár dny byla hodnota poměru na 83, v pátek byla na 86, což byla horní hranice tohoto poměru v druhé polovině loňského roku. Názorně je to vidět zde:

 

Uvidíme, co se bude dít v tomto týdnu, ve středu totiž zasedá Fed a bude mu věnována extrémní pozornost.

 

Při investicích do drahých kovů je možné tuto volatilitu z velké části jednoduchým způsobem eliminovat – jde o využití průběžného nakupování. Vaše nákupní cena se dlouhodobě zprůměruje, trefit se na minimální cenu při nákupu je náhoda. Navíc se při vyšších cenách stříbra nakoupí méně mincí nebo slitků a naopak, při nízkých cenách více.

 

 

Ministerstvo financí ČR ve své čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu minulý týden oznámilo čtvrtletní údaje o výši státního dluhu ČR, který je tvořen vládními dluhy a vzniká především akumulací schodků státního rozpočtu. Je financován pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.

 

Český státní dluh v prvním čtvrtletí roku 2024 dosáhl rekordních 3,221 bilionu korun, což představuje nárůst o 109,9 miliardy korun oproti stejnému období roku 2023. Podle ministerstva financí je tento nárůst způsoben zejména prodejem státních dluhopisů za účelem krytí schodku státního rozpočtu, který ke konci března dosáhl 105 miliard korun.

 

Zadlužení se zvýšilo na 43,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP), což je nárůst oproti 42,4 procentům v roce 2023 a na každého občana České republiky připadá dluh ve výši 295.480 korun.

 

Podle ministerstva financí je hlavním důvodem růstu dluhu zejména prodej státních dluhopisů v prvním čtvrtletí, který sloužil k průběžnému pokrytí schodku státního rozpočtu. Hlavně byly vydávány dlouhodobé dluhopisy, díky čemuž došlo k  prodloužení průměrné doby splatnosti vydávaných střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů. Na primárním a sekundárním trhu se prodaly státní dluhopisy v celkové hodnotě 78,7 miliardy korun (z toho primární trh činil 76,4 miliardy korun) s průměrnou dobou do splatnosti 11,2 roku. To je o 2,7 roku více než ve stejném období v roce 2023 a o 2,1 roku více než za celý rok 2023.

 

Průměrný výnos nově prodaných fixně úročených státních dluhopisů dosáhl 3,8 procenta. Zajímavé bude, jaká útoková sazba vyjde ve 2. čtvrtletí.

 

 

Bankovní rada ČNB včera v souladu s očekáváním snížila stejně jako v únoru úrokové sazby o 0,50 %. Při hlasování o snížení úrokových sazeb se 5 členů bankovní rady vyslovilo pro toto snížení, zbylí dva členové hlasovali pro snížení o 0,75 %.  Vzhledem k 2% meziroční míře inflace a dosažení inflačního cíle bylo toto snížení možné.

 

Důvodem pro snižování úrokových sazeb je nižší hodnota jádrové inflace (bez energií a potravin) na úrovni 2,8 %.

 

Po únorovém snížení úrokových sazeb došlo k rychlému oslabení české koruny o 30 haléřů vůči euru na 25,20 koruny za euro. Nyní kurz koruny zůstal v klidu a prakticky se nezměnil.

 

Guvernér A. Michl stejně jako v únoru zdůraznil, že ČNB bude opatrně a pozvolna pokračovat ve snižování úrokových sazeb. Pokud se inflace nebude snižovat v souladu s předpověďmi bank, může dojít k přerušení nebo dokonce zastavení snižování úrokových sazeb.

 

Za spodní hranici úrokových sazeb lze očekávat míru inflace zvýšenou o 1 procení bod.

Včera byl zveřejněn zápis ze zasedání Fedu, které proběhlo na konci ledna. Vyplývá z něj, že Fed se více obává rizik příliš rychlého snižování úrokových sazeb než příliš dlouhého vyčkávání, a zároveň upozorňují na důležitost pečlivého vyhodnocování údajů pro udržitelné snižování inflace. Potvrzuje to, že Fed opravdu nemá v úmyslu snížit sazby, dokud není větší jistota, nejen že inflace poklesne k dvouprocentnímu cíli, ale že se tam i udrží.

 

Na zasedání také byly obavy z finančních podmínek a možných narušení dodavatelských řetězců, které mají dopad na inflaci.

 

Trhy to konečně začínají chápat a očekávání snižování sazeb klesla od posledního zasedání FOMC, přičemž březnové snižování už není očekáváno a počet snižování v roce 2024 se pohybuje mezi třemi a čtyřmi, trhy dříve pracovaly se šesti sníženími úroků. K tomu se Fedu líbí i vysoké ceny akcií a menší úrokový spread. Tyto dva faktory Fed vidí, že dělají práci za něj a může v klidu vyčkávat a také „s radostí“ vyčkávat bude.