Autor: Jiří Jánský

Bankovní rada ČNB včera v souladu s tržními očekáváními snížila úrokové sazby o 0,25 procentního bodu. Základní dvoutýdenní repo sazba se snížila z 3,75 % na 3,50 %, což představuje nejnižší hodnotu od listopadu 2021. O stejných 0,25 procentního bodu byly sníženy také diskontní a lombardní sazby. Pro snížení úroků hlasovalo 6 členů bankovní rady, jeden hlasoval pro ponechání úrokové sazby na stávající úrovni.

 

V úterý byl zveřejněn předběžný odhad ČSÚ dubnové inflace. Podle něj činí 1,8 %, což je nejnižší hodnota od března 2018 a zároveň je nižší než odhady analytiků, kteří předpovídali inflaci 2,1 %.

 

Guvernér ČNB Aleš Michl uvedl, že prostor pro další snižování úrokových sazeb je omezený. Ve hře je ještě jedno snížení sazeb, v případě ekonomických problémů maximálně dvě. Bankovní rada ve svém prohlášení uvedla:

 

„Nová makroekonomická prognóza sekce měnové, která byla dnes publikována, předpokládá rovněž snížení úrokových sazeb ve druhém čtvrtletí letošního roku následované jejich přibližnou stabilitou.“

 

ČNB zároveň zveřejnila novou makroekonomickou prognózu:

• Odhad růst HDP pro letošní rok 2025 je stejný jako únorový, tedy 2,0 % a pro rok 2026 byl snížen z 2,4 % na 2,1 %.
• Odhad míry inflace pro letošní rok byl zvýšen z 2,4 % na 2,5 %, pro příští rok z 2,1 % na 2,2 %.
• Odhad kurzu české koruny pro letošní rok zůstal beze změny na úrovni 25,20 Kč za euro, pro příští rok mírně posílen z 25,4 Kč za euro na 25,3 Kč za euro.

 

Bankovní rada oznámila, že bude i nadále, podobně jako ostatní centrální banky, reflektovat tvrdá data a také brát v úvahu kroky klíčových globálních centrálních bank. Další uvolnění měnové politiky od České národní banky (ČNB) a Evropské centrální banky (ECB), stejně jako případné pozdější zapojení amerického Fedu, by mohlo napomoci oživení české ekonomiky

Ve čtvrtek 17. dubna 2025 Evropská centrální banka (ECB) nečekaně jednomyslně rozhodla o snížení svých klíčových úrokových sazeb o 0,25 procentního bodu. Depozitní sazba tak klesla na 2,25 %, hlavní refinanční sazba na 2,40 % a mezní zápůjční sazba byla upravena na 2,65 %. Tyto změny vstoupí v platnost od 23. dubna 2025.

Tento krok byl očekáván mnoha ekonomy a finančními trhy, které bedlivě sledují reakce ECB na aktuální hospodářskou situaci v eurozóně. Hlavní refinanční sazba tak klesla na novou úroveň, což má podpořit ekonomický růst a stimulovat inflaci, která se v posledních měsících pohybuje pouze mírně nad cílovou hodnotou ECB 2 %. Tento krok je součástí širší strategie uvolňování měnové politiky v reakci na zpomalující ekonomiku a nízký inflační tlak.

 

Rozhodnutí ECB přichází v době, kdy eurozóna čelí několika výzvám, včetně slabšího růstu HDP a nejistot spojených s globálními obchodními vztahy. Snížení úrokových sazeb má za cíl zlevnit úvěry pro podniky i domácnosti, což by mělo podpořit investice a spotřebu. Prezidentka ECB Christine Lagarde na tiskové konferenci zdůraznila, že banka zůstává odhodlána udržet cenovou stabilitu a je připravena přijmout další opatření, pokud bude ekonomická situace vyžadovat další stimulaci. Zároveň však upozornila na rizika, jako jsou geopolitické napětí a potenciální dopady klimatických změn na ekonomiku.

 

Reakce finančních trhů na rozhodnutí ECB byly smíšené. Zatímco někteří investoři uvítali další uvolnění měnové politiky, jiní vyjádřili obavy z dlouhodobých dopadů nízkých úrokových sazeb na bankovní sektor a důchodové fondy. Slabší euro v reakci na oznámení může na jednu stranu podpořit exportéry, ale na druhou stranu zvyšuje náklady na dovoz, což by mohlo komplikovat inflační výhled.

 

Ekonomové očekávají, že banka bude pozorně sledovat inflaci, růstu HDP a nezaměstnanost, aby zhodnotila dopady aktuálního snížení sazeb. Zároveň bude důležité sledovat, jak se vyvine globální ekonomické prostředí, včetně politiky zatím jestřábího Fedu a vývoje v Číně.

 

Bankovní rada České národní banky se na svém včerejším zasedání rozhodla zachovat úrokové sazby na dosavadní úrovni. Důvodem její obezřetný postoj k uvolňování měnové politiky. S konsensem všech členů rady zůstává hlavní dvoutýdenní reposazba na 3,75 %, v souladu s předpověďmi analytiků i očekáváními trhu.

Banka si klade za cíl udržet inflaci dlouhodobě blízko 2 %, avšak podle aktuálních odhadů se tento cíl nepodaří naplnit ani v roce 2026. Guvernér Aleš Michl upozornil na přítomnost rizik, která by mohla inflaci podpořit – například rostoucí rozpočtové výdaje státu, tlak na růst mezd či zhoršující se globální obchodní prostředí. Současná úroveň sazeb podle něj stále mírně brzdí ekonomiku.

 

Ve svém vyjádření rada zdůraznila, že další kroky budou vycházet z konkrétních ekonomických ukazatelů, a zachovává si flexibilitu pro budoucí rozhodování. Guvernér A. Michl výslovně uvedl:

 

„Cílem dnešního rozhodnutí je zajistit, aby celková inflace byla dlouhodobě stabilizovaná poblíž 2% inflačního cíle. To vyžaduje, aby růst množství peněz v ekonomice nadměrně nezrychloval, respektive aby úvěrová dynamika zůstala umírněná. Tím měnová politika přispěje k udržení nízké inflace“.

 

Zároveň ČBV uvedla, že zohledňuje i vývoj měnové politiky velkých světových centrálních bank.

 

 

Fed na svém včerejším zasedání rozhodl v souladu s očekáváním o zachování úroků na úrovni 4,25 % až 4,5 %. Toto rozhodnutí představuje druhé po sobě jdoucí zasedání, na kterém Fed ponechal úrokové sazby beze změny.  Inflace zůstává mírně zvýšená a očekává se zpomalení ekonomického růstu a Fed zdůraznil pozornost věnovanou rizikům ovlivňujícím obě strany jeho dvojitého mandátu – maximální zaměstnanost a cenovou stabilitu

 

Významnou změnou je úprava tempa kvantitativního utahování. Od dubna Fed zpomalí snižování svých držeb cenných papírů tím, že sníží měsíční strop pro odkup státních dluhopisů z 25 miliard dolarů na 5 miliard dolarů, zatímco strop pro agenturní dluh a cenné papíry kryté hypotékami zůstane na 35 miliardách dolarů.

 

Jerome Powell na tiskové konferenci po zasedání vyjádřil několik klíčových bodů:

• Ekonomika zůstává silná navzdory vysoké nejistotě ohledně růstu a inflace. Analýzu inflace je v tomto roce potřeba upravit, zejména s ohledem na nově zavedené tarify. Naznačil, že zatímco tarify mohou způsobit krátkodobé zvýšení cen, neočekává se, že by vedly k dlouhodobé inflaci, kterou by Fed musel okamžitě řešit.
• Vyjádřil pozitivní výhled na ekonomiku, když uvedl, že se cítí „dobře“ ohledně současných ekonomických podmínek a zmínil potřebu ladit úrokovou politiku tak, aby lépe odpovídala vývoji inflace. Fed je připraven reagovat na měnící se ekonomické podmínky.

 

Fed také zveřejnil aktualizovaný výhled:

• Růst reálného HDP je pro rok 2025 projektován a snížen z prosincových 2,1 % na 1,7 %
• Míra nezaměstnanosti je očekávána ve výši 4,4 %, což představuje mírný nárůst oproti prosincovému odhadu 4,3 %.
• Inflace měřená osobními spotřebními výdaji (PCE) je pro rok 2025 očekávána na úrovni 2,7 %, což je nárůst oproti prosincovému odhadu 2,5 %.

 

Fed bude i dál hledat rovnováhu mezi podporou ekonomiky a kontrolou inflace. Budoucí vývoj bude záviset na dalších ekonomických datech a jejich interpretaci. Zvláštní pozornost bude věnována dopadu nových cel na inflaci a vývoj ekonomiky jako celku.

 

Na svém zasedání 6. února 2025 rozhodla bankovní rada ČNB o dalším snižování úrokových sazeb. Základní dvoutýdenní reposazba byla jednomyslně snížena z 4,0 % na 3,75 %, což představuje nejnižší úroveň za poslední tři roky. Diskontní a lombardní sazby byly rovněž sníženy o 0,25 %. Hlasování proběhlo jednomyslně.

Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) publikovaném ve dne zasedání bankovní rady dosáhla lednová meziroční inflace 2,8 % (prosincová činila 3,0 %).

 

Guvernér ČNB Aleš Michl přiznává, že i po snížení jsou stávající úrokové sazby nadále mírně restriktivní. Před slovo „restriktivní“ bylo přidáno slovo „mírně“. V prohlášení bankovní rady je výslovně uvedeno:

 

“S tím, jak se míra restrikce měnové politiky postupně uvolňuje a některá dlouhodobější proinflační rizika přetrvávají, ale bude bankovní rada k dalšímu případnému uvolnění měnové politiky přistupovat velmi opatrně. Je tedy možné, že měnová politika zůstane mírně restriktivní déle, než očekává základní scénář prognózy.”

 

Očekává se, že ČNB bude ve snižování úrokových sazeb pokračovat, i když by mohlo dojít ke zpomalení snižování sazeb na jednou za čtvrtletí.

 

ČNB zároveň zveřejnila novou makroekonomickou prognózu.

 

• HDP: Odhad růstu HDP pro rok 2024 byl snížen z 1,0 % na 0,9 %, pro rok 2025 z 2,4 % na 2,0 % a pro rok 2026 z 2,6 % na 2,4 %.
• Inflace: Odhad letošní inflace byl snížen z 2,6 % na 2,4 %, naopak odhad pro rok 2026 byl zvýšen z 2,1 % na 2,2 %.
• Kurz koruny: Pro rok 2025 byl odhad kurzu vůči euru upraven z 25,4 na 25,2 koruny za euro. Pro rok 2026 byl změněn z 25,5 na 25,4 koruny za euro.

 

Pokud ECB udrží tempo snižování sazeb a Fed převezme roli ČNB ve druhé polovině roku, česká ekonomika by z toho mohla těžit.

ČNB podle předběžných výsledků za rok 2024 vykázala rekordní zisk necelých 155 miliard korun, což je ve srovnání s předchozími lety nevídaná částka – v roce 2023 byl zisk mírně nad 55 miliardami. Klíčovými faktory, které k této částce přispěly, byly zejména změny v úrokových sazbách a jejich dopad na výnosy z rezerv, stejně jako kurzové pohyby koruny vůči zahraničním měnám. Zisk z těchto operací přinesl ČNB výrazné posílení bilance.

 

Vysoký zisk ovšem nevypovídá o tom, zda a jak se promítne do hospodaření státu. V minulosti ČNB kumulovala ztráty, a proto z legislativního hlediska přednostně pokrývá tyto dřívější ztráty, které na konci rok 2023 činily 432 miliard. V praxi to znamená, že část nebo dokonce celý zisk se může využít právě na jejich dorovnání, což ovlivňuje, zda bude mít stát možnost jej nějakým způsobem využít, například ve státním rozpočtu.

 

Celkově tato zpráva potvrzuje, že se ČNB daří efektivně pracovat s rezervami a vyrovnávat kurzové a úrokové vlivy na finančních trzích. Zároveň ale ukazuje, jak volatilní může být hospodářský výsledek centrální banky, protože se odvíjí od externích ekonomických podmínek a měnových opatření přijatých v průběhu roku.

 

Konečné výsledky hospodaření budou zveřejněny během několika měsíců.

 

 

Český statistický úřad zveřejnil v úterý míru inflace za listopad. Meziroční míra inflace zůstala na říjnových 2,8 %, meziměsíční inflace se z říjnových 0,3 % snížila na 0,1 %, čímž se i nadále drží v tolerančním pásmu ČNB. Analytici očekávali její zrychlení na 3,0 %, ČNB na 2,9 %. V souladu s očekáváním tahounem inflace zůstávají ceny služeb, které se meziročně zvýšily o 5,2 % (v říjnu 5,3 %), ceny zboží vzrostly meziročně v listopadu o 1,4 % (v říjnu +1,3 %). Zde je její vývoj:

Vyšší míra inflace u služeb, která přetrvává dlouhodobě, není nijak překvapivá. Podobný trend lze pozorovat i v zemích eurozóny a Spojených státech. Jde o setrvačnost cen spojených s dlouhodobými smlouvami.

 

Listopadová míra inflace je o 0,1 % nižší, než činí necelé dva měsíce stará prognóza ČNB. Jádrová inflace činí 2,3 %, také o 0,1 % nižší, než činil odhad ČNB.

 

Petr Král, ředitel sekce měnové politiky ČNB, zdůraznil, že se inflace drží v tolerančním pásmu. V úterním komentáři k listopadové míře inflace použil na písmeno přesně stejný výraz, jako při komentování říjnové inflace:

 

„V příštím roce bude nárůst cenové hladiny zpomalovat a postupně se navracet k 2% cíli centrální banky. Růst regulovaných cen totiž počínaje lednem výrazně zvolní. Pohonné hmoty budou meziročně zlevňovat i v příštím roce. Jádrová inflace se mírně nad 2 % bude pohybovat i v následujících čtvrtletích“.

 

Tuto míru inflace Česká národní banka očekávala a nemá důvod nepokračovat ve snižování úrokových sazeb.

 

 

 

Minulý týden oznámil Český statistický úřad inflaci za říjen. Inflace se zvedla z 2,6 % v září na 2,8 % v říjnu, přičemž oproti minulému měsíci je to nárůst o 0,3 %. Nejvíc na meziroční inflaci působí ceny služeb, které oproti loňsku stouply o 5,3 % (v září to bylo 5,0 %). Ceny zboží v říjnu vzrostly o 1,3 % (v září to bylo 1,2 %). Kdyby se ceny benzínu a nafty meziročně nesnížily, inflace by byla ještě vyšší.

 

Tady je vývoj meziroční inflace:

To, že služby mají dlouhodobě vyšší inflaci, není překvapení. Podobný trend vidíme i v zemích eurozóny a v USA. Hlavním důvodem je, že ceny spojené s dlouhodobými smlouvami (jako nájmy s ročním navýšením) se mění pomaleji. U cen v restauracích a dalších podobných službách je pak pokles cen skoro nereálný.

 

Říjnová inflace přesně odpovídá odhadu ČNB. Vzhledem k tomu, že svůj odhad zveřejnili minulý čtvrtek, taková přesnost se dala čekat. Petr Král, šéf měnové politiky ČNB, zdůraznil, že inflace je stále v tolerančním pásmu, a dodal: „V příštím roce bude nárůst cenové hladiny zpomalovat a postupně se navracet k 2% cíli centrální banky. Růst regulovaných cen totiž počínaje lednem výrazně zvolní. Pohonné hmoty budou meziročně zlevňovat i v příštím roce. Jádrová inflace se mírně nad 2 % bude pohybovat i v následujících čtvrtletích.“

 

Na svém prosincovém zasedání bude bankovní rada mít k dispozici data za říjen a listopad.

 

Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek v souladu s většinovým očekáváním opět snížila úrokové sazby, a to všechny o 0,25 %, klíčovou dvoutýdenní reposazbu snížila na 4,00 %. Pro toto snížení hlasovalo pět členů bankovní rady, jeden chtěl snížit sazby o 0,50 % a jeden chtěl nechat sazby beze změny.

Guvernér ČNB Aleš Michl uznává, že i po tomto snížení jsou úrokové sazby stále restriktivní. V prohlášení bankovní rady uvedl: „Bankovní rada potvrzuje své odhodlání pokračovat v přísné měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě pohybovala poblíž dvouprocentního cíle.“ Zároveň upozornil, že snižování úrokových sazeb může být kdykoliv zastaveno nebo přerušeno, i když sazby zůstávají na přísných úrovních.

 

Očekává se, že ČNB bude v tomto trendu pokračovat, i když by mohlo dojít ke zpomalení snižování sazeb na jednou za čtvrtletí. Guvernér Michl také zdůraznil, že další rozhodnutí budou přijímána na základě aktuálních ekonomických dat, podobně jako to dělají ECB či Fed, a že bankovní rada vezme v úvahu i kroky ostatních centrálních bank.

 

ČNB spolu s tím vydala i novou makroekonomickou prognózu:

Očekává, že inflace příští rok bude vyšší než letos a očekává se zpomalení růstu HDP. Česká ekonomika se stále potýká s vysokou mírou úspor a slabým vývojem německé ekonomiky, na kterou je silně navázána. Plus plánuje pokračovat ve snižování úrokových sazeb, což má podpořit ekonomiku, která neroste tak rychle, jak by mohla, a to i když se očekává vyšší inflace. Snížila odhad koruny vůči euru a očekává, že zůstane na současné úrovni, dříve byla optimističtější.

 

 

Minulý týden byla zveřejněna míra inflace za září. Meziroční inflace se ze srpnových 2,2 % zvýšila na 2,6 %, meziměsíční inflace byla záporná, -0,4 %. Kombinace zvýšení meziroční inflace při záporné meziměsíční inflaci se může jevit jako zarážející, ale není tomu tak. Důvodem je loňská hodnota záporné meziměsíční míry inflace v září, kdy činila -0,7 %.

To se následně promítlo do zrychlení meziročního růstu cen zboží ze srpnových 0,5 % na 1,2 %, přičemž hlavním důvodem jsou potraviny. Ceny služeb se stejně jako v srpnu meziročně zvýšily o 5,0 %.

 

Zářijová míra inflace je o 0,3 % vyšší, než Česká národní banka (ČNB) očekávala, a to především kvůli cenám potravin. Jádrová inflace, která pokračuje v plynulém poklesu, se snížila z 2,4 % na 2,3 %, zatímco očekávaná hodnota byla 2,4 %. Podle metodiky Eurostatu dosáhla meziroční míra inflace HICP 2,8 %, tedy i touto metodikou zůstává stále pod 3% horní úrovní pásma ČNB.

 

Petr Král, ředitel sekce měnové politiky ČNB, dále uvedl: „Cenová hladina v září oproti předchozímu měsíci klesla o 0,4 %. Dle letní prognózy ČNB se bude meziroční inflace ve zbytku letošního roku i v dalších dvou letech pohybovat na dohled 2% cíle centrální banky.“ Kromě změny hodnoty inflace změnil ve srovnání se srpnovým prohlášením slovo „poblíž“ na výraz „na dohled“. Očekává tedy zpomalení snižování míry inflace.

 

Dnes zasedá vedení ECB a jeho výsledek a následné komentáře jistě vezme bankovní rada v úvahu. Předpokládáme, že ČNB sníží úrokové sazby o 0,25 %, i když snížení o 0,50 % se vrátilo do hry.

 

 

Upozorňujeme, že zítra jsou v mnoha zemích svátky a tak nákupy Súčtů proběhnou až v pondělí.