Autor: Jiří Jánský

Čtvrteční vystoupení Bena Bernankeho a následné zveřejnění záznamu z jednání FEDu očekávaly finanční trhy s napětím. Po úvodním růstu následoval rázný pokles US trhů. Hlavní otázkou bylo, zda FED bude pokračovat v nákupech dluhopisů, čili zda podrží další růst akciových indexů. Šéf FEDu Ben Bernanke nejprve publikum naladil pozitivně, finančním trhům by měl pokračovat příliv likvidity ze strany FEDu. Ovšem jen do doby, než by se oficiální míra inflace přehoupla přes 2%, nebo až by míra nezaměstnanosti v USA klesla pod 6,5%.

Po tomto vyjádření následoval propad trhu, umocněný zveřejněním záznamu z jednání členů FEDu. Ze záznamu vyplynulo, že v dalším pokračování ve skupování dluhopisů nejsou členové FEDu jednotní. Likvidita by tedy mohla vyschnout. Mnozí odborníci varují, že v tom případě křehké ekonomické oživení nemusí pokračovat. Vrátíme se zpět do krizových dob, do recese?

Riziko návratu do recese, umocněné neradostným vývojem v eurozóně (ekonomika jižních států je stále v dlouhodobé recesi, Německo zpomaluje, zvyšuje se nezaměstnanost), poslalo trhy dolů. Ceny zlata a stříbra, které jsou pod tlakem právě z důvodu přelévání peněz, dále neklesaly. Short spekulace na další pokles ceny zlata a stříbra jsou brzděny postojem producentů, kteří vnímají aktuální ceny již dlouhou dobu jako příliš nízké. Nízké ceny papírového stříbra a zlata, tedy spotové ceny na burze, proto ostře kontrastují s realitou fyzického trhu. Zatímco ceny zlata a stříbra na burze klesají, poptávka po investičním stříbře a investičním zlatě neklesá. Důsledkem je stav, kdy světové mincovny produkující likvidní mince nestíhají pokrývat poptávku. A nejde jen o tyto mincovny, poptávku nestíhají pokrývat ani rafinéři. Kupříkladu světová jednička v produkci investičních stříbrných slitků a cihel, rafinérie Johnson Matthey, nestíhá produkovat dostatek stouncových stříbrných cihel. Situaci pocítili i evropští investoři, když zájem o koupi těchto stříbrných investičních cihel převyšuje dodávané objemy.

Na zvláštní situaci upozornil znalec drahých kovů Eric Sprott. Ze statistik US mincovny vyplývá, že mincovna prodává 50x více stříbrných mincí, než prodává zlata. Investiční stříbro je zřejmě vnímáno jako potenciálně zajímavější kov, a to nepochybně i kvůli větším možnostem využití, než má zlato. Sprott varoval před riziky mezi papírovým trhem (burzou) a fyzickým trhem drahých kovů. Jestliže, říká Sprott, se na burze za jediný den zobchoduje formou papírových kontraktů celoroční produkce stříbra, je otázkou, kdy dojde k cenovému růstu. Stačí větší požadavek na fyzické dodání kovu místo vyrovnání v penězích. Fyzického stříbra pak nebude dostatek.

Vystoupení šéfa FEDu ovšem nemělo dopad pouze na US trhy, ačkoliv americká ekonomika by oficiálně měla být z recese venku. Když se otevřela japonská burza, rázem spadl index Nikkei o neuvěřitelných 7%. Japonsko se naopak potýká s dlouhodobou ekonomickou stagnací, je tedy opakem USA. I japonský trh poklesl v reakci na zprávy z FEDu.

Jak vidíme, přelévání peněz z kovů do akcií má své dopady. Pokud velcí hráči likvidovali své pozice v ETF na drahé kovy, aby spekulovali na růst cen akcií tažených levnými penězi FEDu, došlo k poklesu burzovní ceny zlata a stříbra. Není ale jisté, jak dlouho levné peníze od FEDu budou do oběhu pumpovány. Investoři do drahých kovů naopak za nízké ceny nakupují investiční stříbro a investiční zlato. Důkazem je rekordní poptávka po investičním stříbře, kdy US mincovna produkuje 50x více investičních stříbrných mincí než zlatých mincí. Cenové pohyby, které probíhají na akciových trzích a na trzích drahých kovů, hrají do karet kvalifikovaným investorům.

——-
Mohlo by Vás zajímat:

Výnos 38% je důvodem ke spokojenosti

Sedm mýtů o investici do drahých kovů

Drahý slitek aneb Nejsem tak bohatý, abych …

Investiční stříbro: Budujeme osobní portfolio 2.část

Investice do zlata a stříbra: Riziko padělků

Pokles ceny odrazuje nezkušené retailové hráče, naopak zkušení investoři vidí příležitost k levnému nákupu. Tato situace se opakuje nejen na akciovém trhu, ale i na trhu fyzických drahých kovů. Když klesá cena zlata nebo cena stříbra, nákupů přibývá. Přicházejí zkušení investoři, disponující většími finančními objemy, a nakupují stříbrné a zlaté mince, slitky či cihly.

Bylo by chybou představit si tento nárůst poptávky jako záležitost několika desítek či stovek jednotlivců. Nakupují velcí institucionární hráči, kteří mnohdy investují s velmi dlouhodobým investičním horizontem. Příkladem mohou být čínské nákupy investičního stříbra, kde podle kvalifikovaných odhadů jde o nákupy fyzického stříbra s výhledem na 15 až 30 let. Zde jde o výměnu papírového aktiva za fyzický podklad, čili o zajištění před hrozbou inflace. Druhým příkladem, zůstaneme-li v Asii, mohou být nákupy japonských penzijních fondů. Obě zmíněné země patří k největším držitelům amerických státních dluhopisů na světě. Pokud tedy Čína a Japonsko nakupují v době cenových propadů drahé kovy, lze se domýšlet proč. Mimochodem obě země patří také k průmyslovým velmocem, takže další důvod pro doplnění zásob drahých kovů je zřejmý.

Fyzický kov v době příznivé ceny končí tedy ve velkém u velkých hráčů, kteří mohou absorbovat velkou část disponibilního drahého kovu. Zpracovatelé stříbra a zlata, tedy rafinérie a mincovny, jsou pak v situaci, kdy nestíhají pokrýt produkci. Problémy s dostatkem kovu se očekávaly už na přelomu roku, kdy US mincovna oznámila rekordní prodeje zlatých mincí. Dodejme, že šlo o situaci ještě před poklesem ceny zlata a stříbra. A co následovalo?

V době, kdy cena stříbra poklesla až pod 24 USD za unci a cena zlata otestovala hranici 1300 USD za unci poptávky po fyzickém kovu několikanásobně stouply. Vzrůst poptávky zaznamenali také velkoobchodníci s drahými kovy, včetně nás. V určitou chvíli nebyly stříbrné mince Silver Eagle z produkce US mint ani stříbrné mince Maple Leaf z produkce CRM dostupné vůbec, respektive tyto dvě největší světové mincovny nebyly schopny velkoobchodníkům garantovat včasné dodávky. Situace se normalizuje, zásilky již putují i k evropským velkoobchodníkům s drahými kovy.

V současné době tedy jsou dostupné mince Silver Eagle a Maple Leaf. Mezitím US mincovna oznámila nedostupnost malých zlatých mincí Gold Eagle o hmotnosti 1/10 unce – tato situace trvala cca 14 dnů. Tyto extrémně malé mince jsou oblíbeny spíše jako dárkový předmět, z jejich nedostatku lze usuzovat, že ve větším objemu nynějších nízkých cen zlata využívá i drobný retailový investor.

Vidíme, že burzovní cena stříbra a zlata neodpovídá realitě fyzického trhu. Burzovní obchodník ale v drtivé většině případů využívá cenových pohybů k peněžnímu profitu, čili bez fyzického předání kovu. Z toho pak plyne extrémní volatilita drahých kovů v uplynulých týdnech. Zkušenější investor (anebo absolvent našich tradingových konzultací) si na těchto pohybech umí přijít na své. Fyzický trh je, jak jsme si ukázali, veden zcela jinými důvody – na fyzickém trhu zlata a stříbra nejde o zisk z cenového pohybu, ale o fyzické dodání drahého kovu. A to může být ve volatilních dobách potíž. Zejména fyzického investičního stříbra není tak velké množství, aby dokázalo uspokojit nákupní apetit. Problémy US mint a CRM s dostatečnou produkcí stříbrných mincí jsou názorným příkladem.

——-
Mohlo by Vás zajímat:

Investiční stříbro: Budujeme osobní portfolio – 1. část

Sedm mýtů o investici do drahých kovů

Rok 2013: Jaké ceny zlata a stříbra očkává LBMA?

Investice do zlata a stříbra: Riziko padělků

Pokles ceny odrazuje nezkušené retailové hráče, naopak zkušení investoři vidí příležitost k levnému nákupu. Tato situace se opakuje nejen na akciovém trhu, ale i na trhu fyzických drahých kovů. Když klesá cena zlata nebo cena stříbra, nákupů přibývá. Přicházejí zkušení investoři, disponující většími finančními objemy, a nakupují stříbrné a zlaté mince, slitky či cihly.

Bylo by chybou představit si tento nárůst poptávky jako záležitost několika desítek či stovek jednotlivců. Nakupují velcí institucionární hráči, kteří mnohdy investují s velmi dlouhodobým investičním horizontem. Příkladem mohou být čínské nákupy investičního stříbra, kde podle kvalifikovaných odhadů jde o nákupy fyzického stříbra s výhledem na 15 až 30 let. Zde jde o výměnu papírového aktiva za fyzický podklad, čili o zajištění před hrozbou inflace. Druhým příkladem, zůstaneme-li v Asii, mohou být nákupy japonských penzijních fondů. Obě zmíněné země patří k největším držitelům amerických státních dluhopisů na světě. Pokud tedy Čína a Japonsko nakupují v době cenových propadů drahé kovy, lze se domýšlet proč. Mimochodem obě země patří také k průmyslovým velmocem, takže další důvod pro doplnění zásob drahých kovů je zřejmý.

Fyzický kov v době příznivé ceny končí tedy ve velkém u velkých hráčů, kteří mohou absorbovat velkou část disponibilního drahého kovu. Zpracovatelé stříbra a zlata, tedy rafinérie a mincovny, jsou pak v situaci, kdy nestíhají pokrýt produkci. Problémy s dostatkem kovu se očekávaly už na přelomu roku, kdy US mincovna oznámila rekordní prodeje zlatých mincí. Dodejme, že šlo o situaci ještě před poklesem ceny zlata a stříbra. A co následovalo?

V době, kdy cena stříbra poklesla až pod 24 USD za unci a cena zlata otestovala hranici 1300 USD za unci poptávky po fyzickém kovu několikanásobně stouply. Vzrůst poptávky zaznamenali také velkoobchodníci s drahými kovy, včetně nás. V určitou chvíli nebyly stříbrné mince Silver Eagle z produkce US mint ani stříbrné mince Maple Leaf z produkce CRM dostupné vůbec, respektive tyto dvě největší světové mincovny nebyly schopny velkoobchodníkům garantovat včasné dodávky. Situace se normalizuje, zásilky již putují i k evropským velkoobchodníkům s drahými kovy.

V současné době tedy jsou dostupné mince Silver Eagle a Maple Leaf. Mezitím US mincovna oznámila nedostupnost malých zlatých mincí Gold Eagle o hmotnosti 1/10 unce – tato situace trvala cca 14 dnů. Tyto extrémně malé mince jsou oblíbeny spíše jako dárkový předmět, z jejich nedostatku lze usuzovat, že ve větším objemu nynějších nízkých cen zlata využívá i drobný retailový investor.

Vidíme, že burzovní cena stříbra a zlata neodpovídá realitě fyzického trhu. Burzovní obchodník ale v drtivé většině případů využívá cenových pohybů k peněžnímu profitu, čili bez fyzického předání kovu. Z toho pak plyne extrémní volatilita drahých kovů v uplynulých týdnech. Zkušenější investor (anebo absolvent našich tradingových konzultací) si na těchto pohybech umí přijít na své. Fyzický trh je, jak jsme si ukázali, veden zcela jinými důvody – na fyzickém trhu zlata a stříbra nejde o zisk z cenového pohybu, ale o fyzické dodání drahého kovu. A to může být ve volatilních dobách potíž. Zejména fyzického investičního stříbra není tak velké množství, aby dokázalo uspokojit nákupní apetit. Problémy US mint a CRM s dostatečnou produkcí stříbrných mincí jsou názorným příkladem.

——-
Mohlo by Vás zajímat:

Investiční stříbro: Budujeme osobní portfolio – 1. část

Sedm mýtů o investici do drahých kovů

Rok 2013: Jaké ceny zlata a stříbra očkává LBMA?

Investice do zlata a stříbra: Riziko padělků

Pátek byl na trzích drahých kovů opravdu mimořádný. Cena zlata spadla na 1500 dolarů, aby dále klesla až na 1477 dolarů za troyskou unci. Graf ceny zlata předvedl pokles o 5%, což je mimořádný cenový pohyb. Cena stříbra klesla o 1,5 dolaru a zakotvila těsně pod 26 dolary za unci. V obou případech jde o pokles v době, kdy pozice producentů zlata i stříbra jsou postaveny silně proti dalšímu poklesu. Pokles cen zlata a stříbra nekoresponduje ani s cenovým výhledem LBMA. Co bylo důvodem pátečního výprodeje?

Většina pozorovatelů se shoduje, že propad ceny zlata a stříbra je důsledkem postoje ECB k další sanaci problematického Kypru. Zatímco u zemí PIIGS byly uplatněny standardní postupy, Kypr je sanován dle zcela jiných měřítek. Po krádeži části bankovních vkladů zkouší představitelé EU a ECB v kyperské laboratoři nový postup: dalších 10 miliard nad původní rámec půjčky je nepřímo podmíněno získáním dalších peněz z tzv. vnitřních zdrojů země. Kde Kypr tyto peníze sežene, když je po uši v dluzích? Krádež vkladů už proběhla. A tak množí se spekulace, že Kypr bude muset odprodat své zlaté rezervy.

Jsme u jádra věci. Pokud by se tento postup do budoucna aplikoval i na další zadlužené země, byl by efekt jasný: prodejní tlak na zlato i stříbro. Centrální bankéři a politikové by tak dosáhli i jiného kýženého efektu: zlato a stříbro by zlevnilo. A zkušení by v tichosti za nízké ceny zlato a stříbro nakupovali.
Nezkušeným střadatelům by se oficiálně pokles ceny zlata prezentoval jako riziko. A jak by reagoval nezkušený člověk, který nevidí pod politickou pokličku? Samozřejmě by se rád vrátil se svými penězi do banky. A tím by sociální inženýři z Bruselu získali nové možnosti pro další mimořádné daně – kyperská konfiskace části vkladů by se v té či oné podobě mohla opakovat.

Zkušenější investoři tuto hru prohlédli. Důkazem je setrvalý objem nákupu zlata a stříbra. Páteční objemy nákupů drahých kovů soukromými investory patří v celé Evropě k mimořádným. Samozřejmě si můžeme klást otázku, kam až klesne cena zlata a stříbra. Odpověď ale nezná nikdo. Ti, kteří se na finančních trzích pohybují už nějaký ten pátek, si nepochybně kladli stejnou otázku v roce 2008 a 2009, kdy akciové trhy padaly. Kdy nakoupit? Zachytit cenové dno je velmi těžké, ne-li nemožné. Platí staré přísloví, že nejlépe se nakupuje v době, kdy ulicemi teče krev. Kdo se touto radou řídil v letech 2008 až 2009, asi nelituje. Zejména pokud nakupoval postupně.

Obdobná situace je nyní na drahých kovech. Pokud bude finanční pomoc zadluženým zemím v budoucnu podmiňována odprodejem zlata ze státních rezerv, pak se můžeme dočkat nižších cen. Ovšem co budou zadlužené státy dělat poté, až vyprodají své zlato – a přesto budou tytéž země za čas znovu po uši v dluzích? Co bude potom? Nezapomínejme, že experiment s nekrytou měnou je tu pouhých 40 let.

Investiční zlato a investiční stříbro nejsou určeny pro cenovou spekulaci. Investiční zlato a investiční stříbro jsou určeny k zajištění proti inflaci, proti měnovým reformám, proti krádeži bankovních vkladů ála Kypr. Kdy má investor nakupovat? Když se mu cena líbí. Nejde o ulovení nejnižší ceny. Jde o vybudování vlastního bezpečnostního polštáře pro případ, že se sociálním inženýrům z Bruselu jejich hra jednou vymkne z rukou.

——-
Mohlo by Vás zajímat:

Výnos 38% je důvodem ke spokojenosti

Nákup stříbra v Německu se 7% DPH: Otázky a odpovědi


Sedm mýtů o investici do drahých kovů

Investice do zlata a stříbra: Riziko padělků

Investiční stříbro: Budujeme osobní portfolio (1.část)

Pátek byl na trzích drahých kovů opravdu mimořádný. Cena zlata spadla na 1500 dolarů, aby dále klesla až na 1477 dolarů za troyskou unci. Graf ceny zlata předvedl pokles o 5%, což je mimořádný cenový pohyb. Cena stříbra klesla o 1,5 dolaru a zakotvila těsně pod 26 dolary za unci. V obou případech jde o pokles v době, kdy pozice producentů zlata i stříbra jsou postaveny silně proti dalšímu poklesu. Pokles cen zlata a stříbra nekoresponduje ani s cenovým výhledem LBMA. Co bylo důvodem pátečního výprodeje?

Většina pozorovatelů se shoduje, že propad ceny zlata a stříbra je důsledkem postoje ECB k další sanaci problematického Kypru. Zatímco u zemí PIIGS byly uplatněny standardní postupy, Kypr je sanován dle zcela jiných měřítek. Po krádeži části bankovních vkladů zkouší představitelé EU a ECB v kyperské laboratoři nový postup: dalších 10 miliard nad původní rámec půjčky je nepřímo podmíněno získáním dalších peněz z tzv. vnitřních zdrojů země. Kde Kypr tyto peníze sežene, když je po uši v dluzích? Krádež vkladů už proběhla. A tak množí se spekulace, že Kypr bude muset odprodat své zlaté rezervy.

Jsme u jádra věci. Pokud by se tento postup do budoucna aplikoval i na další zadlužené země, byl by efekt jasný: prodejní tlak na zlato i stříbro. Centrální bankéři a politikové by tak dosáhli i jiného kýženého efektu: zlato a stříbro by zlevnilo. A zkušení by v tichosti za nízké ceny zlato a stříbro nakupovali.
Nezkušeným střadatelům by se oficiálně pokles ceny zlata prezentoval jako riziko. A jak by reagoval nezkušený člověk, který nevidí pod politickou pokličku? Samozřejmě by se rád vrátil se svými penězi do banky. A tím by sociální inženýři z Bruselu získali nové možnosti pro další mimořádné daně – kyperská konfiskace části vkladů by se v té či oné podobě mohla opakovat.

Zkušenější investoři tuto hru prohlédli. Důkazem je setrvalý objem nákupu zlata a stříbra. Páteční objemy nákupů drahých kovů soukromými investory patří v celé Evropě k mimořádným. Samozřejmě si můžeme klást otázku, kam až klesne cena zlata a stříbra. Odpověď ale nezná nikdo. Ti, kteří se na finančních trzích pohybují už nějaký ten pátek, si nepochybně kladli stejnou otázku v roce 2008 a 2009, kdy akciové trhy padaly. Kdy nakoupit? Zachytit cenové dno je velmi těžké, ne-li nemožné. Platí staré přísloví, že nejlépe se nakupuje v době, kdy ulicemi teče krev. Kdo se touto radou řídil v letech 2008 až 2009, asi nelituje. Zejména pokud nakupoval postupně.

Obdobná situace je nyní na drahých kovech. Pokud bude finanční pomoc zadluženým zemím v budoucnu podmiňována odprodejem zlata ze státních rezerv, pak se můžeme dočkat nižších cen. Ovšem co budou zadlužené státy dělat poté, až vyprodají své zlato – a přesto budou tytéž země za čas znovu po uši v dluzích? Co bude potom? Nezapomínejme, že experiment s nekrytou měnou je tu pouhých 40 let.

Investiční zlato a investiční stříbro nejsou určeny pro cenovou spekulaci. Investiční zlato a investiční stříbro jsou určeny k zajištění proti inflaci, proti měnovým reformám, proti krádeži bankovních vkladů ála Kypr. Kdy má investor nakupovat? Když se mu cena líbí. Nejde o ulovení nejnižší ceny. Jde o vybudování vlastního bezpečnostního polštáře pro případ, že se sociálním inženýrům z Bruselu jejich hra jednou vymkne z rukou.

——-
Mohlo by Vás zajímat:

Výnos 38% je důvodem ke spokojenosti

Nákup stříbra v Německu se 7% DPH: Otázky a odpovědi


Sedm mýtů o investici do drahých kovů

Investice do zlata a stříbra: Riziko padělků

Investiční stříbro: Budujeme osobní portfolio (1.část)

Častým dotazem investorů je, zda je vhodné kromě investičního stříbra investovat také do akcií firem, které těží drahé kovy. Odpověď není jednoduchá, neboť každý investor má jiné důvody jak pro nákup investičního stříbra či zlata, tak pro investování na burze. Fyzický kov má svoje klady a zápory, svoje pro a proti má také akcie těžařské firmy. Pojďme se podívat na základní srovnání.

Předně si musíme ujasnit, co od investice očekáváme. Pokud se obáváme znehodnocení úspor inflací, pak drahé kovy bývají typickou volbou. Investor, který nakupuje investiční stříbro nebo zlato, se zpravidla snaží ochránit své úspory před inflací a neriskovat postupné či skokové znehodnocení měny. Protože považujeme za bezpečnější volbu investiční stříbro (důvody jsou uvedeny zde), budeme se zabývat jen investičním stříbrem. Investiční stříbro je kov, který si podržel to lepší z kovu drahého (zlato) a průmyslového (měď).

Nákup investičního stříbra znamená, že investor má svůj kov pod osobní kontrolou (domácí či bankovní trezor a podobně). Hodnota investice je závislá na vývoji nabídky a poptávky, na ekonomickém cyklu atd. Stříbrné mince, stříbrné slitky nebo stříbrné cihly nenesou žádnou dividendu nebo úrok. Na druhé straně stříbru nehrozí znehodnocení – drahý kov zkrátka zkrachovat nemůže. Nevýhodou je nutnost skladování a zabezpečení stříbra před zničením nebo odcizením. Zatížení stříbra daní z přidané hodnoty (DPH) lze vylepšit vhodným postupem při nákupu.
Nákup investičního stříbra proto volí investor, který preferuje bezpečí a minimální riziko. Nákup investičního stříbra je zpravidla dlouhodobou investicí.

Akcie firem, které těží drahé kovy, patří do spekulativnější kategorie. Investice do akcií volí ten investor, který je srozuměn s vyšší mírou rizika. Sebelepší firma může kdykoliv zkrachovat. Stejně jako u investičního stříbra i v akciích těžařů stříbra se odráží vliv nabídky a poptávky po stříbře, projeví se samozřejmě i vliv ekonomického cyklu apod. Akcie může ovšem přinést dividendy (podíl na zisku firmy), stejně tak může překonat pohyb ceny stříbra – například při převzetí firmy jinou firmou za výhodných odkupních podmínek. U akcií samozřejmě odpadá nutnost skladování, zůstává ale riziko plné ztráty hodnoty v případě krachu firmy.

Spekulativní nákupy a prodeje akcií firem se blíží tradingu, čili burzovnímu obchodování vedené snahou vydělat na změně kurzu. Pak nejde o investici, která bývá dlouhodobějšího charakteru. Podobná je situace při nákupu burzovního futures kontraktu na stříbro – zde jde o nákup či prodej burzovního kontraktu za účelem profitu z pohybu burzovní ceny stříbra. Opět nejde o investici, ale o trading s různými podkladovými aktivy. Vhodnou kombinací lze omezit riziko ztráty a dosáhnout vyššího výnosu, než samotným držením investičního stříbra.

Pokud porovnáme nákup investičního stříbra, investice do akcií těžařů stříbra a spekulativní nákupy akcií či futures kontraktů na burze s ohledem na investorskou toleranci k riziku, pak vychází toto pořadí: Nejnižší míru rizika představuje konzervativní investování do stříbrných investičních mincí, slitků a cihel. Nikdy zde nehrozí naprostá ztráta, stříbro zkrachovat nemůže. Průmysl bude stříbro vždy poptávat a spotřebovávat. Cena stříbra bude zhruba odpovídat průmyslové, investiční a šperkařské potřebě. Pro růst ceny stříbra bude pracovat také inflační znehodnocení peněz.
Více rizika představuje investice do akcií těžařů stříbra, neboť není nikdy vyloučeno riziko krachu firmy. Ovšem je zde možnost vyššího zhodnocení, než by odpovídalo vývoji ceny stříbra. Svoji roli mohou pro některé investory sehrát také dividendy, byť akcie v těžařském sektoru extrémně tučnými dividendami neoplývají.
Trading s akciemi či s futures kontrakty na stříbro je spekulativní činností, nikoliv investicí. Hrajeme pouze na cenový pohyb podkladového aktiva. Trading může být podstatně výnosnější než by činil pohyb stříbra, lze profitovat také na propadu cena atd. Znalosti a zkušenosti pro trading lze získat, takže míra rizika může být malá.

Zkušený investor chápe výhody i nevýhody různých možností investování do stříbra. Nákup investičního stříbra je ochranou proti inflaci a znehodnocení úspor, pokud jsou dodržována pravidla pro budování portfolia drahých kovů. Investice do akcií těžařů stříbra mohou přinést dodatečný příjem ve formě dividendy, svoji roli může sehrát i růst ceny akcie. Tradingem lze dosáhnout velmi výrazného zisku oproti pouhému držení akcií a lze eliminovat rizika poklesu kurzu – s využitím tradingových postupů a znalostí lze na propadu naopak vydělávat. Zkušený investor prot neustrne u jednoho způsobu investování do drahých kovů, ale postupně se naučí vytěžit z výhod všech uvedených postupů to nejlepší. Výsledkem je komplexní ziskový systém, který investorovi přináší kromě zabezpečení proti znehodnocení úspor také nezanedbatelný zisk.

——-
Mohlo by Vás zajímat:

Stříbro s DPH %: Sedm kroků k nákupu

Sedm mýtů o investici do drahých kovů

Trhy na vlně optimismu. Kam půjde cena zlata a stříbra?

Kdo a proč tlačí cenu drahých kovů dolů: Vyděláme?

Častým dotazem investorů je, zda je vhodné kromě investičního stříbra investovat také do akcií firem, které těží drahé kovy. Odpověď není jednoduchá, neboť každý investor má jiné důvody jak pro nákup investičního stříbra či zlata, tak pro investování na burze. Fyzický kov má svoje klady a zápory, svoje pro a proti má také akcie těžařské firmy. Pojďme se podívat na základní srovnání.

Předně si musíme ujasnit, co od investice očekáváme. Pokud se obáváme znehodnocení úspor inflací, pak drahé kovy bývají typickou volbou. Investor, který nakupuje investiční stříbro nebo zlato, se zpravidla snaží ochránit své úspory před inflací a neriskovat postupné či skokové znehodnocení měny. Protože považujeme za bezpečnější volbu investiční stříbro (důvody jsou uvedeny zde), budeme se zabývat jen investičním stříbrem. Investiční stříbro je kov, který si podržel to lepší z kovu drahého (zlato) a průmyslového (měď).

Nákup investičního stříbra znamená, že investor má svůj kov pod osobní kontrolou (domácí či bankovní trezor a podobně). Hodnota investice je závislá na vývoji nabídky a poptávky, na ekonomickém cyklu atd. Stříbrné mince, stříbrné slitky nebo stříbrné cihly nenesou žádnou dividendu nebo úrok. Na druhé straně stříbru nehrozí znehodnocení – drahý kov zkrátka zkrachovat nemůže. Nevýhodou je nutnost skladování a zabezpečení stříbra před zničením nebo odcizením. Zatížení stříbra daní z přidané hodnoty (DPH) lze vylepšit vhodným postupem při nákupu.
Nákup investičního stříbra proto volí investor, který preferuje bezpečí a minimální riziko. Nákup investičního stříbra je zpravidla dlouhodobou investicí.

Akcie firem, které těží drahé kovy, patří do spekulativnější kategorie. Investice do akcií volí ten investor, který je srozuměn s vyšší mírou rizika. Sebelepší firma může kdykoliv zkrachovat. Stejně jako u investičního stříbra i v akciích těžařů stříbra se odráží vliv nabídky a poptávky po stříbře, projeví se samozřejmě i vliv ekonomického cyklu apod. Akcie může ovšem přinést dividendy (podíl na zisku firmy), stejně tak může překonat pohyb ceny stříbra – například při převzetí firmy jinou firmou za výhodných odkupních podmínek. U akcií samozřejmě odpadá nutnost skladování, zůstává ale riziko plné ztráty hodnoty v případě krachu firmy.

Spekulativní nákupy a prodeje akcií firem se blíží tradingu, čili burzovnímu obchodování vedené snahou vydělat na změně kurzu. Pak nejde o investici, která bývá dlouhodobějšího charakteru. Podobná je situace při nákupu burzovního futures kontraktu na stříbro – zde jde o nákup či prodej burzovního kontraktu za účelem profitu z pohybu burzovní ceny stříbra. Opět nejde o investici, ale o trading s různými podkladovými aktivy. Vhodnou kombinací lze omezit riziko ztráty a dosáhnout vyššího výnosu, než samotným držením investičního stříbra.

Pokud porovnáme nákup investičního stříbra, investice do akcií těžařů stříbra a spekulativní nákupy akcií či futures kontraktů na burze s ohledem na investorskou toleranci k riziku, pak vychází toto pořadí: Nejnižší míru rizika představuje konzervativní investování do stříbrných investičních mincí, slitků a cihel. Nikdy zde nehrozí naprostá ztráta, stříbro zkrachovat nemůže. Průmysl bude stříbro vždy poptávat a spotřebovávat. Cena stříbra bude zhruba odpovídat průmyslové, investiční a šperkařské potřebě. Pro růst ceny stříbra bude pracovat také inflační znehodnocení peněz.
Více rizika představuje investice do akcií těžařů stříbra, neboť není nikdy vyloučeno riziko krachu firmy. Ovšem je zde možnost vyššího zhodnocení, než by odpovídalo vývoji ceny stříbra. Svoji roli mohou pro některé investory sehrát také dividendy, byť akcie v těžařském sektoru extrémně tučnými dividendami neoplývají.
Trading s akciemi či s futures kontrakty na stříbro je spekulativní činností, nikoliv investicí. Hrajeme pouze na cenový pohyb podkladového aktiva. Trading může být podstatně výnosnější než by činil pohyb stříbra, lze profitovat také na propadu cena atd. Znalosti a zkušenosti pro trading lze získat, takže míra rizika může být malá.

Zkušený investor chápe výhody i nevýhody různých možností investování do stříbra. Nákup investičního stříbra je ochranou proti inflaci a znehodnocení úspor, pokud jsou dodržována pravidla pro budování portfolia drahých kovů. Investice do akcií těžařů stříbra mohou přinést dodatečný příjem ve formě dividendy, svoji roli může sehrát i růst ceny akcie. Tradingem lze dosáhnout velmi výrazného zisku oproti pouhému držení akcií a lze eliminovat rizika poklesu kurzu – s využitím tradingových postupů a znalostí lze na propadu naopak vydělávat. Zkušený investor prot neustrne u jednoho způsobu investování do drahých kovů, ale postupně se naučí vytěžit z výhod všech uvedených postupů to nejlepší. Výsledkem je komplexní ziskový systém, který investorovi přináší kromě zabezpečení proti znehodnocení úspor také nezanedbatelný zisk.

——-
Mohlo by Vás zajímat:

Stříbro s DPH %: Sedm kroků k nákupu

Sedm mýtů o investici do drahých kovů

Trhy na vlně optimismu. Kam půjde cena zlata a stříbra?

Kdo a proč tlačí cenu drahých kovů dolů: Vyděláme?

Akciové trhy se po krušných čtyřech letech opět dostaly k výchozím hodnotám. Jako po každém burzovním krachu se i nyní schází několik faktorů, které pomáhají růstu trhů. Tyto faktory se vždy liší, proto se podívejme, co je důvodem pro růst trhů nyní.

Prvním faktorem je přebytek peněz u institucionárních investorů. Velké instituce mají po několika kolech kvantitativního uvolňování (a intervencích evropských záchranných mechanismů) k dispozici obrovské peněžní objemy. Protože firmy v době krize redukují výdaje a optimalizují náklady, vykazují firemní výsledky dlouhodobě pozitivní hodnoty. Velcí investoři proto investují své přebytečné peníze do těchto firem, nezřídka prostřednictvím nákupu akcií na burze. Burza roste.

Druhým faktorem je zvyk. Už jsme uvykli, že nezaměstnanost na jihu Evropy je přes 25 procent. Zvykli jsme si na deficitní hospodaření států, jejichž dluhy řeší centrální banky výrobou nových peněz. Americký FED napumpoval do ekonomiky těžko představitelné objemy dolarů, na riziko inflace jsme si zvykli. Evropská centrální banka skrytě financuje předlužené státy eurozóny, čili dluhy států zametá pod koberec. I na to jsme si zvykli. Když vysoký představitel EU Oli Rehn varuje Kypr před eskalací finančních problémů, trhy reagují jen zdvořilým nezájmem. O rok dříve by takové prohlášení znamenalo tvrdou korekci růstu. Zvykli jsme si, že státní kasy jsou děravé jak Titanic před dosednutím na dno. Zvykli jsme si, že staré dluhy jsou zalepeny novými, nebo zameteny pod koberec centrálními bankami.

Třetím faktorem je obměna na burze. Na burzu přišli noví malí hráči. Průměrná životnost malého burzovního investora, který se pokouší na finančních trzích vydělat, je kolem dvou až tří let. Je to kruté, ale je to tak. Lidé, kteří nakupovali akcie před rokem 2008, již na trhu zpravidla nejsou. O své peníze přišli při pádu trhů v letech 2008 a 2009. Nyní na burzu přicházejí ti investoři, kteří na vlastní kůži propad nezažili. Krach a následnou paniku znají jen z médií. Vnímání kolapsu z uplynulých let je stejné, jako dnešní člověk vnímá katastrofu druhé světové války – jen jako stránky v učebnici dějepisu.

Čtvrtým faktorem je celkové uklidnění trhu, respektive nalezení nové šablony na řešení problému. Před rokem 2008 by nikdo nedokázal říci, jak řešit pád sektoru investičních bank, jak řešit pád hypotéčního trhu, jak řešit hrozící krach státních financí. Nyní jsou tyto šablony vytvořeny a jistě budou nějaký čas fungovat. Jak dlouho? Určitě do dalšího burzovního krachu…

S uklidněním na finančních trzích ale nekoresponduje statistika US mincovny. Trhy sice rostou, přesto US mincovna ohlásila v rychlém sledu rekordní prodeje zlatých mincí Gold Eagle a krátce poté rekordní objemy dosáhla ražba nových stříbrných mincí Silver Eagle.

Ve hře je stále problém inflace. Objemy peněz, které státy napumovaly do oběhu, jsou velké. Pokud připočteme snahu vlád oslabit vlastní měny, žijeme v době více či méně skrytých měnových válek. Také zametání státních dluhů do bezedných sklepů FEDu a ECB může kdykoliv snížit důvěru investorů v měnu. Inflační obavy jsou trvalé.

Cena zlata může reagovat na uklidnění finančních trhů stagnací nebo poklesem. Problémem zlata je zlato samo – jde především o přístav bezpečí v neklidných dobách, ale bez většího využití mimo oblasti financí nebo šperkařství. Průmyslová spotřeba zlata je malá, respektive zlato je v průmyslové výrobě téměř z 98% recyklovatelným kovem. Pozitivní nálada na finančních trzích, pokud se neprojeví inflační tlaky, nebude pro zlato růstovým faktorem. Přesto zlato zůstává zajímavým instrumentem, do kterého budou investovat i velké instituce.

Stříbro je na pomezí mezi drahým kovem a průmyslovým kovem. V tom je jeho výhoda. Investiční stříbro je poptávané v dobách krizí, stejně jako zlato. Někdy je proto stříbro hanlivě označováno jako zlato chudých. Stříbro má však široké využití v průmyslu, který je jeho největším spotřebitelem. Proto růst průmyslové výroby, vývoj nových náročných technologií a nových postupu v chemickém průmyslu může přinést ještě větší poptávku po stříbře.

Investiční stříbro a investiční zlato mohou tedy z hlediska investora přinést zajímavé nákupní příležitosti. Jako zajištění proti budoucí inflaci (ať již té mírné, nebo nečekaně rychlé) jsou drahé kovy nezastupitelné v portfoliu rozumného investora. Pokud sledujeme klesající hodnotu peněz v nynějších dobách, respektive rostoucí cenu potravin, energií a služeb, pak nelze očekávat, pak drahé kovy představují solidní protiinflační pojistku. Jak křehká může být současná důvěra v růst a ve finanční trhy, ukázal nedávný vývoj po italských volbách.

——-
Mohlo by Vás zajímat:

Stříbro s DPH %: Sedm kroků k nákupu

Sedm mýtů o investici do drahých kovů

Investiční stříbro: Budujeme osobní portfolio 2.část

Kdo a proč tlačí cenu drahých kovů dolů: Vyděláme?

Akciové trhy se po krušných čtyřech letech opět dostaly k výchozím hodnotám. Jako po každém burzovním krachu se i nyní schází několik faktorů, které pomáhají růstu trhů. Tyto faktory se vždy liší, proto se podívejme, co je důvodem pro růst trhů nyní.

Prvním faktorem je přebytek peněz u institucionárních investorů. Velké instituce mají po několika kolech kvantitativního uvolňování (a intervencích evropských záchranných mechanismů) k dispozici obrovské peněžní objemy. Protože firmy v době krize redukují výdaje a optimalizují náklady, vykazují firemní výsledky dlouhodobě pozitivní hodnoty. Velcí investoři proto investují své přebytečné peníze do těchto firem, nezřídka prostřednictvím nákupu akcií na burze. Burza roste.

Druhým faktorem je zvyk. Už jsme uvykli, že nezaměstnanost na jihu Evropy je přes 25 procent. Zvykli jsme si na deficitní hospodaření států, jejichž dluhy řeší centrální banky výrobou nových peněz. Americký FED napumpoval do ekonomiky těžko představitelné objemy dolarů, na riziko inflace jsme si zvykli. Evropská centrální banka skrytě financuje předlužené státy eurozóny, čili dluhy států zametá pod koberec. I na to jsme si zvykli. Když vysoký představitel EU Oli Rehn varuje Kypr před eskalací finančních problémů, trhy reagují jen zdvořilým nezájmem. O rok dříve by takové prohlášení znamenalo tvrdou korekci růstu. Zvykli jsme si, že státní kasy jsou děravé jak Titanic před dosednutím na dno. Zvykli jsme si, že staré dluhy jsou zalepeny novými, nebo zameteny pod koberec centrálními bankami.

Třetím faktorem je obměna na burze. Na burzu přišli noví malí hráči. Průměrná životnost malého burzovního investora, který se pokouší na finančních trzích vydělat, je kolem dvou až tří let. Je to kruté, ale je to tak. Lidé, kteří nakupovali akcie před rokem 2008, již na trhu zpravidla nejsou. O své peníze přišli při pádu trhů v letech 2008 a 2009. Nyní na burzu přicházejí ti investoři, kteří na vlastní kůži propad nezažili. Krach a následnou paniku znají jen z médií. Vnímání kolapsu z uplynulých let je stejné, jako dnešní člověk vnímá katastrofu druhé světové války – jen jako stránky v učebnici dějepisu.

Čtvrtým faktorem je celkové uklidnění trhu, respektive nalezení nové šablony na řešení problému. Před rokem 2008 by nikdo nedokázal říci, jak řešit pád sektoru investičních bank, jak řešit pád hypotéčního trhu, jak řešit hrozící krach státních financí. Nyní jsou tyto šablony vytvořeny a jistě budou nějaký čas fungovat. Jak dlouho? Určitě do dalšího burzovního krachu…

S uklidněním na finančních trzích ale nekoresponduje statistika US mincovny. Trhy sice rostou, přesto US mincovna ohlásila v rychlém sledu rekordní prodeje zlatých mincí Gold Eagle a krátce poté rekordní objemy dosáhla ražba nových stříbrných mincí Silver Eagle.

Ve hře je stále problém inflace. Objemy peněz, které státy napumovaly do oběhu, jsou velké. Pokud připočteme snahu vlád oslabit vlastní měny, žijeme v době více či méně skrytých měnových válek. Také zametání státních dluhů do bezedných sklepů FEDu a ECB může kdykoliv snížit důvěru investorů v měnu. Inflační obavy jsou trvalé.

Cena zlata může reagovat na uklidnění finančních trhů stagnací nebo poklesem. Problémem zlata je zlato samo – jde především o přístav bezpečí v neklidných dobách, ale bez většího využití mimo oblasti financí nebo šperkařství. Průmyslová spotřeba zlata je malá, respektive zlato je v průmyslové výrobě téměř z 98% recyklovatelným kovem. Pozitivní nálada na finančních trzích, pokud se neprojeví inflační tlaky, nebude pro zlato růstovým faktorem. Přesto zlato zůstává zajímavým instrumentem, do kterého budou investovat i velké instituce.

Stříbro je na pomezí mezi drahým kovem a průmyslovým kovem. V tom je jeho výhoda. Investiční stříbro je poptávané v dobách krizí, stejně jako zlato. Někdy je proto stříbro hanlivě označováno jako zlato chudých. Stříbro má však široké využití v průmyslu, který je jeho největším spotřebitelem. Proto růst průmyslové výroby, vývoj nových náročných technologií a nových postupu v chemickém průmyslu může přinést ještě větší poptávku po stříbře.

Investiční stříbro a investiční zlato mohou tedy z hlediska investora přinést zajímavé nákupní příležitosti. Jako zajištění proti budoucí inflaci (ať již té mírné, nebo nečekaně rychlé) jsou drahé kovy nezastupitelné v portfoliu rozumného investora. Pokud sledujeme klesající hodnotu peněz v nynějších dobách, respektive rostoucí cenu potravin, energií a služeb, pak nelze očekávat, pak drahé kovy představují solidní protiinflační pojistku. Jak křehká může být současná důvěra v růst a ve finanční trhy, ukázal nedávný vývoj po italských volbách.

——-
Mohlo by Vás zajímat:

Stříbro s DPH %: Sedm kroků k nákupu

Sedm mýtů o investici do drahých kovů

Investiční stříbro: Budujeme osobní portfolio 2.část

Kdo a proč tlačí cenu drahých kovů dolů: Vyděláme?

Investoři do akcií a do komodit zažívají zlaté časy. Ceny akcií i komodit dobývají pětiletá maxima, akciové a finanční trhy rostou. Dluhová krize jako by nebyla, o rekordní nezaměstnanosti v jižních státech EU se na titulních stranách finančních periodik již nehovoří. Spotřebitelská důvěra roste, také firmy začínají více investovat do rozvoje. Vypadá to, jako by krize byla definitivně zažehnána.

V protikladu se situací na finančních trzích je ale situace na trhu drahých kovů. Ceny zlata ani ceny stříbra neklesají pod své suporty. A co je více varovné, naopak přibývá nákupů investičního zlata a stříbra. V klidných dobách, kdy se očekává konjunktura, by ceny drahých kovů měly stagnovat nebo spíše klesat. A především by měla ubývat poptávka po fyzickém kovu. Ale opak je pravdou.

Zejména u zlata by měla poklesnout poptávka, protože zlato je zajišťovacím kovem. Statistika nám ale říká něco jiného. Japonské penzijní fondy nevěří vlastní měně a skupují zlato. Centrální banky států také nestojí opodál. V roce 2012 skoupily 536 tun zlata, což představuje největší nárůst nákupu zlata centrálními bankami od roku 1964. Například ruské zlaté rezervy se za loňský rok o 8,7 procenta. Malý Kazachstán posílil zlaté rezervy o plných 41%. Rekordmanem je Turecko, kde zásoby zlata narostly o 84%. Ale ani ostatní centrální banky nezaostávaly v nákupech. Jsou to varovné signály. A nezapomínejme na mediálně vděčné stěhování německého zlata, když Bundesbank stáhla svoje zlaté cihly z USA zpět do Německa. Že by nedůvěra zasáhla i konzervativní německé bankéře?

Růst poptávky po stříbře se jeví jako logičtější. Stříbro je nejen investičním kovem, ale na rozdíl od zlata má uplatnění především v průmyslu. Předpokládaný růst Číny tedy vysvětluje růst poptávky po stříbře. Zapomínat bychom ale neměli ani na dlouhodobé plány čínských ekonomických stratégů, kteří se snaží ovládnout světové zásoby stříbra. A Číňané mají na dobré investice velmi vytříbený čich.

Není to tak dávno, co americká mincovna ohlásila
rekordní prodeje zlatých mincí. Zpráva z americké mincovny o rekordním prodeji stříbrných mincí Silver Eagle proto nepřekvapila. Poptávka po investičním stříbře roste ze dvou důvodů. Prvním je průmyslová potřebnost stříbra. Jestli tedy dojde k růstu globální ekonomiky – a k tomu dříve či později dojít musí – pak poroste průmyslová poptávka po stříbře. Druhým důvodem jsou inflační tlaky. Žijeme ve světě, kde peníze mají jen virtuální hodnotu. Nákup drahého kovu je logickým zajištěním proti inflaci. Krize, byť se o ní nehovoří, zažehnána není. Je jen odsunuta v čase. Investoři nakupují investiční stříbro a zlato, protože očekávají vysoký účet za toto oddalování problému nekrytých měn.

Investorská veřejnost reaguje hbitě. Mnoho českých investorů zaregistrovalo, že se blíží konec výhodné sazby DPH ve výši 7% na investiční stříbrné mince. Nárůst objednávek amerických a kanadských stříbrných mincí jsme proto zaregistrovali především v naší německé pobočce
. V České republice zase vzrostl zájem o desetiuncové stříbrné slitky NTR a o top stouncové stříbrné cihly Johson Matthey. Je zřejmé, že i čeští investoři se nedali ukolébat růstem finančních trhů, naopak si dobře uvědomují inflační rizika budoucnosti.

——-
Mohlo by Vás zajímat:

Novinky: Stouncové cihly JM i kusově, stříbro z Německa výhodněji


Investiční stříbro: DPH 7% letos skončí

Sedm mýtů o investici do drahých kovů

Investiční zlato: Lze očekávat příliv padělků i na český trh?