Archiv autora: Jan Hájek

V pátek ministerstvo financí oznámilo velikost dluhu ČR. Za první polovinu letošního roku objem dluhu stoupl o 516 miliard korun a narůst byl financován emisí dluhopisů. Cílem emisí je předfinancování letošního deficitu státního rozpočtu. Více než tři čtvrtiny jsou již předfinancovány. U zbylých dluhopisů se jednalo o refinancování končících dluhopisů. V druhém pololetí letošního roku je splatných 158 miliard, stát je bude refinancovat novými dluhopisy, což je zaběhnutá praxe ve všech zemích. Jaké byly jejich parametry?

 

Hlavními parametry jsou splatnost a úroková sazba. Ve stejném období byly vydány dluhopisy v hodnotě 533 miliard, což je historický rekord pololetní emise.  Průměrná úroková sazby činí 1,15 % p. a. Vzhledem ke stávající situaci by úroky měly být ještě nižší. Mimochodem, koncem června byly vydány dluhopisy splatné v září příštího roku se zápornou úrokovou sazbou -0,04 %.

 

Pokud jde o splatnosti, nejbližší splatnost je v příštím roce,  nejvzdálenější je až v roce 2057. Zaujalo mne, že nejčastějšími dobami splatnosti jsou liché počty let. To se týká třech čtvrtin vydaných dluhopisů. Splatnost v sudých letech má pouze čtvrtina.

 

Zájem o dluhopisy je velmi důležitý. V průměrné emisi činila poptávka 328 % nabídky.  To není nic mimořádného, trojnásobek se považuje za standardní poměr například i ve Spojených státech. Hodnota tohoto ukazatele pod 1,5 by signalizovala možné riziko zajištění financování. Zatím to nenastalo, to je jedině dobře.

 

Včera se cena zlata poprvé od roku 2011 dostala nad úroveň 1.800 dolarů. Investoři zesílili svůj pohled na zlato jako na bezpečné útočiště v období nejistoty. Hranice 1.600 dolarů za unci byla překonána letos v polovině února, hranice 1.700 dolarů v polovině dubna. Od té doby uběhly necelé 3 měsíce a cena zlata se zvedla o dalších 100 dolarů.

Výsledkem je možný silný psychologický efekt – prolomení stodolarové hranice jistě stojí za pozornost. Do ceny 1.700 se o tom psalo zejména na doménách zaměřených na drahé kovy. Pohyb ceny zlata nad 1.800 dolarů se dostal i na weby médií věnovaných ekonomickému vývoji. I nyní takovýto pohyb není pod velkým dohledem široce sledovaných médií, probíhá více méně v poklidu. Cena zlata by se nad hranicí 1.800 dolarů za unci mohla udržet. Pokud bychom si měli tipnout první opravdu velkou zmiňovanost, lze ji odhadovat na úrovni historického maxima, nad 1.900 dolarů za unci. O hranici 2.000 dolarů ani nemluvě.

 

Poměru ceny zlata a stříbra se poslední dobou věnujeme relativně často. V posledním měsíci osciluje kolem 100. Ani dnešní růst ceny zlata nad 1.800 nijak dramaticky neovlivnil tento poměr. Při proražení hranice 1.600 dolarů za unci poměr činil 88, při hranici 1.700 dolarů činil 110. Nyní je na 97, tedy ne moc daleko od průměru těchto dvou hodnot.

 

 

Společnost Citigroup zpracovala přehled vývoje cen různých aktiv za první pololetí letošního roku. Zlato na prvním místě se zhodnocením více než 17 procent. Po něm následují technologické akcie, kterým se podařilo, díky pár společnostem, překonat březnový propad. Výsledek je 12 procent.  Za nimi řada obligací vedené britskými (+téměř 10 procent), následují americké, německé a index evropských obligací. Za těmito obligacemi se drží stříbro. Cokoliv dalšího (jiné akcie, všechny jiné komodity či obligace jiných zemí apod.), je až za stříbrem. Úplně na konci je ropa. Zde to máte graficky:

 

Další vývoj na trzích bude závislý na ekonomické vývoji po celém světě. Vrácení na původní stav není ze dne na den možný. Pozice zlata a stříbra ukazuje, že v případě problémů jsou tyto kovy skutečnou funkční pojistkou. Poměr jejich cen během května pokles ze 115 pod 100. Tam se pár dní udržel a následně od poloviny června se měnil velmi málo a úzce osciloval kolem této hranice.

 

Díky zlepšení vývoje se situace na trhu s fyzickými drahými kovy nadále zlepšuje a nákupy na Stříbrných účtech opět probíhají.

 

 

Americká centrální banka dne zveřejnila zápis z jejich posledního jednání 29. dubna. K tomu Fed vydal půlroční pohled na aktuální rizika. Varoval v něm před nepatřičným oceněním určitých aktiv.  Od zmíněného jednání šly nahoru ceny akcí a zlata se stříbrem a nepatrně oslabil dolar (méně, než vzrostla cena zlata). Na poměr jejich cen se nejspíše podíváme opět v pondělí.

 

Fed řeší ekonomické dopady jakéhokoliv vývoje. Kde všude coronavirus zasáhne. Co HDP, co inflace, co nezaměstnanost, co cokoliv jiného… Minutes obsahují i větu, že se Fed zabýval možnými riziky bankovního sektoru, že na něj může dát mnohem větší pozor, zkoumat detaily. Tato věta sama o sobě signalizuje, že nic nelze vyloučit. Mimochodem, díval se i na dividendovou politiku bank a možností do ní případně zasáhnout.

 

Fed potvrdil, že s bude řídit tvrdými daty a bude pracovat s předem nastavenými odchylkami. Bude průběžně informovat o případné změně pohledu na situaci, aby jeho akce nebyly neočekávané. Zatím o záporných úrokových sazbách nemluvil, tak se nechme překvapit. Opravdový mazec by však nastal, až by začal mluvit o zlatě a stříbře.

 

 

 

Snad nejsledovanější akcí minulého týdne bylo u nás snížení úrokové sazby, což realizovala ČNB. O tom se psalo všude kolem do kola. Proto jsme vybrali jiné téma – měnovou reformu v Íránu.

 

Íránský parlament nedávno schválil měnovou reformu – vytvoření nové národní měny, která se bude jmenovat toman. Přejmenování není snahou vykázat změnu měny. Název stávající měny „rial“ byl oficiální, používal se 90 let, avšak jen v právních dokumentech. Jméno toman bylo používáno v běžném životě. Íránci škrtnou 4 nuly. Nejde o jednorázovou hyperinflaci. Jde o „vyčištění“ inflace nakumulované za několik desetiletí. Desetiprocentní inflace byla „úspěch“. Poslední roky vše ale pravděpodobně odstartovaly.

Níže uvedený graf je i s prognózou na příští rok.

Šéf íránské centrální banky slíbil, že se bude snažit o čistý průběh. Nová a stará měna se budou překrývat po dobu dvou až pěti let. Proti inflaci, jako takové, tato reforma nechrání. Jenom sníží počet nul na bankovkách a objem potištěného papíru v peněženkách.

 

Bude zajímavé sledovat, jak moc „rovný“ tento proces bude. Drahé kovy (běžní Íránci si ropu těžko někde uskladní) bývají v takovém případě nejjistější variantou.

 

K ČNB se vrátíme, když udělá něco neočekávaného. Třeba škrtne několik nul u koruny, jako následek „kvantitativní“ podpory ekonomiky :).

 

 

Německý ústavní soud označil hlavní politiku kvantitativního uvolňování ECB (program PSPP) jako v Německu protiústavní. Podobných zasedání absolvoval již několik, toto je první s výsledkem tohoto typu.  Dal ECB tři měsíce na vypořádání se s touto skutečností. Pokud by k tomu nedošlo, německá Bundesbank dostane zákaz podílet se na této evropské politice.

 

Jako důvod je to, že obrovským nákupem dluhopisů veřejného sektoru překračuje ECB své pravomoci, silně to přehání. Nejde jenom o program, schválený nyní, ale i činnosti defacto tištění peněz realizované ECB v posledních 5 letech. Jedná se o 2 bilióny euro. Ohrožuje to stabilitu eura. Něco takového sotva může ECB ignorovat.

 

ECB tak získala práce nad hlavu, v následujících třech měsících se pěkně zapotí. Zvláště, kdyby se k Bundesbance přidaly další centrální banky. Pokud někdo další, lze spekulovat o Rakousku či zemích Beneluxu.

 

Co s tím? Takový krok ukazuje, že drahé kovy při stávajících akcích centrálních bank ještě více nabírají na smyslu.

 

 

O aktuálním dění na globální trhu zlata jste u nás našli článek již několikrát. Dnes se podíváme na trh stříbra. V loňském roce šla poptávka po investičním stříbru nahoru. Jak to vypadá letos? Průmyslová poptávka stoupla o 0,4 procenta. Při porovnání s ropou to není špatné číslo. Stávající situace se veze na investorské poptávce po stříbru. V březnu pak zájem explodoval – podívejte se na graf:

Takový skokový nárůst březnové poptávky ve srovnání s únorem nebyl v posledních letech vidět. Vzhledem ke stávajícímu globálnímu ekonomickému vývoji je možné očekávat určitý pokles poptávky po stříbře ze strany výrobců. Tím se doufejme uvolní fyzický kov pro lepší plnění investorům.

 

Z hlediska komentářů analytiků je zajímavý postoj Bank of America. Ta zveřejnila výhled, že se cena stříbra během jednoho roku může dostat na 20 dolarů za unci. Jestli se banka trefí samozřejmě jisté není. Zajímavé je to, že velká banka vůbec něco takového zveřejní. U zlata se to děje relativně často, u stříbra nikoliv.

 

 

Objem zlata uloženého přímo v New Yorku, kvůli fyzickým dodávkám na burze COMEX, před pár dny skočil nahoru. Jde o dva miliony uncí. Na duben investoři ohlásili, že požadují fyzické pokrytí velkých kontraktů. V drtivé většině jsou vypořádány dolary, nyní však někteří velcí investoři předem ohlásili, že u svých kontraktů vyžadují fyzické vypořádání. Tedy zlaté cihly.

 

Burza se nemůže dovolit, aby náhodou nebyla schopna splnit kontrakty tohoto typu. To by silně otřáslo celým finančním trhem. Při březnových kontraktech se takovéto případy řešily na poslední chvíli a cena zlata na pár dní explodovala. Pro zjednodušení se proto dovezly nejen 100 uncové cihly jako v březnu, ale i množství 400 uncových. Před dvěma týdny takto bylo přepraveno 1,75 milionu uncí, nyní 10,5 milionu.

 

To, co jsme psali nedávno, je z našeho pohledu bohužel pravda. Výše uvedené je jeden z důvodů, proč nejsou k dispozici standardní malé investiční mince či slitky. Ještě horší je situace u stříbra. Plnění závazků jde od shora směrem dolů.

 

Když se podíváte na výnosy různých typů aktiv, uvidíte že zlato patří mezi jediné tří významné druhy aktiv s kladným výnosem. Před ním jsou jenom americké krátkodobé obligace a americký dolar. Graf přebrán ze sobotního článku agentury Bloomberg.

 

Podle vývoje minulého týdne a informací agentury Bloomberg se zdá, že důvodem podivných pohybů spotu jsou obchodníci na burze. Opravdu nemáme na mysli obchodní společnosti našeho typu, které vám prodávají fyzické zlato či stříbro. Ve výše uvedeném případě se jedná se o burzovní obchodníky, kteří obchodováním s papírovou formou drahých kovů spekulovali na snížení jejich ceny.

 

Spread mezi dubnovými a červnovými kontrakty minulé úterý vyskočil u zlata na 20 dolarů za unci. Dubnový nákup se díky tomu stal dražím než nákup červnový. To potvrdilo, že investoři chtěli zlato fyzicky okamžitě. V pátek vypadalo rázem vše jinak. Domluvení ceny na červen bylo o 30 dolarů dražší než a duben. Za dny od úterý do pátku se pravděpodobně množství investorů uspokojilo a situace se uklidnila.

 

Na druhou stranu investoři, držící cenné papíry, které jim umožňují dodání drahých kovů i ve fyzické formě, začali tyto dodávky výrazně vyžadovat. Řadu let jim stačilo dostat na účet dolary, nyní chtějí investiční cihly do ruky, a to i za cenu přirážky. Nyní jsou ochotni připlatit u zlata více než 100 dolarů za unci.

 

Banka Morgan Stanley bohužel předpokládá další pokračování takovéhoto stavu. V době eskalující krize je tu řada lidí ochotných si připlatit, aby byli první na řadě. Jedná se o podobné chování, jakého jsme byli svědky při minulé finanční krizi. Takže vysoké volatilitě a nesouladu cen mezi fyzickými a virtuálními drahými kovy patrně ještě nějakou dobu nebude konec.

 

 

 

Prach se rozvířil, ČNB si přestala sedět na rukou začala jednat. Minulý čtvrtek ČNB překvapila snad všechny a zvedla úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Dvoutýdenní repo sazba je na 2,25 %, diskontní sazba činí 1,25 % a lombardní sazba činí 3,25 %. Byl to boj – jednání bylo mimořádně dlouhé a hlasování následně skončilo 4:3, tedy nejtěsnějším možným rozdílem. Přesun dvou lidí z hlasování pro zachování úroků na stranu zvýšení úroků překvapilo téměř všechny, a to včetně guvernéra J. Rusnoka. On byl jedním z ve čtverek poražených snažících se úroky nezvyšovat

 

Důvodem je u nás rostoucí míra inflace držící se nad 3 procenty a počítá s tím i ČNB. Tuto inflaci vnímali 4 členové Bankovní rady jako o dost důležitější faktor než Brexit, vývoj ekonomik Spojených států, zemí v eurozóně, akce Fedu a ECB.

 

Co to znamená pro nás? Čím větší rozdíl mezi sazbami u nás a v eurozóně, tím větší tlak na posílení koruny. Už teď je na rekordech od roku 2012. Co to znamená pro ceny zlata a stříbra u nás? Cena drahých kovů vyjádřená k českých korunách jde díky posílení koruny dolů. To je pro kupující dobrý faktor.

 

K denním pohybům dolaru s cenami zlata a stříbra přibyl další faktor – zvýšený pohyb koruny. Proto je dobré nákupní ceny průměrovat. Pro tyto účely, můžete využít Stříbrného účtu, který samozřejmě nabízí i investice do zlata. Jeho prostřednictvím do vybraných mincí či slitků spoříte pravidelně každý měsíc. Nespekulujete na to, jestli koupíte na dně či vrcholu, investujete pravidelně a využíváte efektu průměrování nákupních cen. Jednou za rok je Vám zašleme.