Autor: Jan Hájek

ČNB vykázala za rok 2023 zisk 55,2 miliardy korun. To pouze díky tomu, že od 20. prosince do konce roku vydělala 110 miliard. Hlavním faktorem je kurz koruny k jiným měnám. Zjednodušeně řečeno, vzhledem k devizovým rezervám jako hlavní položce aktiv, oslabení koruny přináší ČNB zisky, posílení koruny ztráty.

 

Za posledních 10 dní loňského roku česká koruna oslabila proti euru o 18 haléřů za euro, proti dolaru o 4 haléře ze dolar. V obou případech je slabší, než byla na konci roku 2022.

 

Posledním rokem, kdy ČNB zaznamenala zisk, byl rok 2020, kdy zisk činil 91,7 miliardy korun. Zisk bude použit ke snížení kumulované ztráty z předchozích let. Na konci roku 2023 tato kumulovaná ztráta činila 487,1 miliardy korun.

 

 

Dne 15. listopadu 1923 byly podniknuty klíčové kroky k ukončení  hyperinflace ve Výmarské republice: Německá centrální banka Reichsbank přestala financovat státní dluh a byla zavedena nová měna – rentenmarka. Tato opatření zastavila hyperinflaci, ale kupní síla papírové marky byla zcela zdevastována.

 

Koncem roku 1922 Německo bylo obviňováno z nedostatečného plnění reparací. Francouzská a belgická vojska vstoupila na začátku ledna 1923 do Porúří, by podpořila své nároky, a obsadila toto území. Německá vláda vyzvala porúřské dělníky, aby se postavili proti cizím instrukcím a slíbila jim, že budou nadále dostávat mzdy. Říšská banka následně začala tisknout nové peníze.

 

Od května 1923 se množství papírových marek začalo nekontrolovatelně zvyšovat. Z dubnových 7 340 miliard stoupla na květnových 8610 miliard a následně skokově na  669 703 miliard v srpnu. V listopadu 1923 dosáhlo neuvěřitelných 400 kvintilionů (tj. 400 x 10^18). Velkoobchodní ceny mezi koncem roku 1919 a listopadem 1923 vzrostly o 1,813 %. Když skončila první světová válka v roce 1918, za stejnou cenu jako v té době za 500 miliard vajec, bylo možné koupit jen jedno vajíčko o pět let později. Do listopadu 1923 cena amerického dolaru v přepočtu na papírové marky vzrostla o 8,912 procenta. Papírová marka se takřka zhroutila na úroveň bezcennosti.

 

Klíčovým problémem v řešení měnové situace byla říšská banka. Její prezident Rudolf E. A. Havenstein tam byl ve funkci doživotně a pod jeho vedením banka stále tiskla stále větší množství papírových marek. Dne 15. listopadu 1923 byla Říšská banka donucena zastavit financování státního dluhu a vydání nových peněz. Zároveň se rozhodlo, že jeden bilion papírových marek (1 000 000 000 000) bude ekvivalentní jedné rentenmarce. Dne 20. listopadu 1923 Havenstein náhle zemřel na srdeční infarkt.

 

Téhož dne Hjalmar Schacht, budoucí prezident Říšské banky, provedl opatření, která zajistila stabilizaci marky vůči americkému dolaru: prostřednictvím intervencí na devizovém trhu Říšská banka dosáhla toho, že 4,2 bilionu marek bylo rovno jednomu americkému dolaru. S ohledem na to, že jeden bilion papírových marek byl ekvivalentem jedné rentenmarky, směnný kurz se ustálil na 4,2 rentenmarky za jeden americký dolar. Tento kurz přesně odpovídal směnnému kurzu mezi markou a americkým dolarem před první světovou válkou.

 

„Zázrak rentenmarky“ pomohl zastavení hyperinflace.

 

 

V sobotu 9. září 2023 proběhla konference Trading Expo. Akce se tradičně konala u příležitosti veletrhu Sběratel, v areálu výstaviště Praha Letňany. Sérii přednášek bylo možné vyslechnout v kongresovém sále výstaviště.

 

Přednášky s řadou různých témat probíhaly celou sobotu a byly vždy zakončeny dotazy posluchačů. Na ně odpovídali aktéři přímo v sále nebo i při individuálních konzultacích v předsálí. Samozřejmostí byla naše přítomnost, za Silverum. Rádi jsme osobně pohovořili s mnoha našimi stávajícími i nově získanými zákazníky nebo podiskutovali s ostatními návštěvníky veletrhu o investičním stříbře a zlatě.

 

Nemovitosti

Roman Smejkal z fondu Charles Bridge se věnoval nemovitostem, zda i za stávajícího vývoje cen nemovitostí jsou stále zajímavým investičním nástrojem. Posluchači se dozvěděli informace o aktuální situaci na hypotečním trhu a mnoho dalšího k investicím do nemovitostí.

 

Drahé kovy

Jan Rohrbacher se věnoval zlatu, komentoval vývoj jeho ceny. K tomu dodal, jak ho využít při investici a na co si dát pozor. Uvedl, že čím menší slitek, tím více stojí nákup 1 gramu zlata a rozdíly jsou významné.

 

Bankovky

Robie Kurucz se věnoval tématu bankovek, které nefungují jako běžné platidlo a co mohou nabízet.

 

Veteráni

František Vahala se věnoval problematice investice do autoveteránů. I třeba jak je možné je nakupovat v rámci malého podílu na konkrétním autě.

 

Umělá inteligence

Umělou inteligenci z pohledu investora představil Jakub Daněk. Nejde o ChatGTP nebo jeho aktuální konkurenty. Zmínil již existující fondy či využití AI při automatizovaném obchodování na burze.

 

Poštovní známky

Radek Novák, autor knihy Poštovní známky – koníček nebo investice? člen investiční komise v Portu Gallery vysvětlil problematiku. Ukázal, na co je třeba se zaměřit, pokud chcete, aby se vaše sbírka finančně zhodnotila.

 

Autogramy

Autogramy představil Martin Pros, předseda Klubu sběratelů autogramů. Jak je sbírat a jak s nimi nakládat.

 

Drahokamy

Stěžejním tématem byly kolumbijské smaragdy. Juraj Liška se primárně věnoval kolumbijským smaragdům, vysvětlil jejich výjimečnost, cenový vývoj, rizika a souvislosti.

 

Krátký sestřih konference ke shlédnutí zde:

https://youtu.be/CmuNA07tzuE

 

 

Polská centrální banka snížila hlavní úrokovou sazbu z 6,75 % na 6,0 %, a to i při stávající míře inflace. Ta v Polsku klesla z červencových 10,8 % na srpnových srpnu 10,1 %.  Guvernér banky uvedl, že další snížení úroků může přijít pokud se inflace stane jednocifernou.

 

Někteří ekonomové očekávali menší pokles úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu. Polská centrální banka zdůvodnila své rozhodnutí tím, že očekává rychlejší návrat inflace k jejímu stanovenému cíli.

 

Ke snížení úrokových sazeb došlo poprvé po třech letech a necelých šest týdnů před volbami. Proto někteří ekonomové tvrdí, že rozhodnutí banky je politické. Uvidíme na konci roku, jaký bude vývoj polské inflace.

 

Polský zlotý během dne oslabil vůči euru o 1,5 až 2 %, Banka tvrdí, že inflace se vrátí k cíli rychleji, než bylo původně předpokládáno, a tak si snížení úrokových sazeb může dovolit.

 

Čínská centrální banka (PBOC) již devátý měsíc po sobě zvyšuje své zlaté rezervy. Čínské nákupy zlata jsou navíc součástí širšího globálního trendu, kdy centrální banky po celém světě (včetně ČNB) zvyšují své zlaté rezervy. V červenci čínská centrální banka nakoupila 23 tun zlata, tedy 740 tisíc uncí. Nákupy probíhají od listopadu a během tohoto období přibylo přibližně 188 tun a oficiální zlaté rezervy dosáhly 2.137 tun.

 

Neustálé nákupy zlata v Číně jsou motivovány snahou méně používat americký dolar. A to jak v devizových rezervách, tak i při jeho využívání v zahraničním obchodním styku.

 

Podle World Gold Council jsou oficiální nákupy klíčové pro výhled cen v tomto roce. Dále očekává, že centrální banky budou nadále zvyšovat své zásoby, i když pomalejším tempem, než v loňském roce. V něm poptávka prudce vzrostla ve snaze najít alternativu k dolaru poté, co USA uvalily sankce na ruské rezervy po invazi na Ukrajinu.

 

Mezitím PBOC také oznámila, že celkové devizové rezervy Číny se v červenci zvýšily o 11,3 mld. dolarů na 3,204 bil. dolarů. Jejich významný pokles by se stal varovným signálem. Zvláště v situaci, kdy se v Číně z malé inflace stala deflace.

 

 

Silver Institute včera zveřejnil výroční zprávu za rok 2022.  Vybíráme hlavní body.

 

Rekordní poptávka 1,24 je o 18 % větší, než v roce 2021 a o 38% větší, než v roce 2020. Největší poptávky jsou od průmyslu (45 % celkové poptávky) a investorů (27 %). Na třetím místě jsou šperky s 19% podílem. Veškeré zvýšení průmyslové poptávky je od výrobců fotovoltaiky. Zvýšení jejich poptávky je větší, než zvýšení celkové průmyslové poptávky.

 

Jediným regionem se sníženou průmyslovou poptávkou, ve srovnání s rokem 2021, je Evropa (-6 %). Všude jinde se poptávka zvýšila, nejvíce v Indii (+24 %). Svůj vliv zde mají i přesuny části výroby elektroniky, včetně mobilních telefonů, z Číny do Indie. Indie zároveň byla zemí s růstem poptávky po špercích.

 

Po růstu v předchozích letech se těžba stříbra v roce 2022 snížila z 828 na 822 milionů uncí. Do celkové nabídky 1,00 miliardy uncí (shodné v letech 2021 i 2022) přispělo znovupoužití stříbra. Hlavní zemí se sníženou těžbou je Čína a Peru. Růst těžby v Mexiku, Argentině a Rusku zmíněné snížení těžby nenahradil.

 

Znovupoužití stříbra 180 mil uncí představuje desetileté maximum. Hlavním tahounem je průmyslové využití.

 

Souhrnný přehled je zde:

 

V pátek byla zveřejněna lednová inflace v České republice dosahující 17,5 % Ve srovnání s prosincem (15,8 %) je vyšší. Dobré je, že se nejedná o překvapení a reakce nebudou mimořádné. Vývoj je názorně zde:

 

Zde je shrnující citát z webu Českého statistického úřadu:

 

„Spotřebitelské ceny vzrostly v lednu oproti prosinci o 6,0 % a meziročně o 17,5 %. Tento růst byl významně ovlivněn ukončením Úsporného tarifu pro domácnosti ve formě příspěvku na energie. Ceny elektřiny meziročně vzrostly o 36,4 %, zemního plynu o 87 %, vodného o 16,3 %, stočného o 30,3 % a tepla a teplé vody o 44,7 %,“ uvádí Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.

https://www.czso.cz/csu/czso/cri/indexy-spotrebitelskych-cen-inflace-leden-2023

 

Z dalších informací vybíráme:

 

• Zboží: +20,8 %, služby +12,2 %. Rozdíl mezi růstem cen zboží a služeb na rekordní úroveň  8,6 procentního bodu.
• Pokračuje zpomalení růstu imputovaného nájemného, činí 9,1 %, klasické nájemné se zvýšilo o 6,1 %.
• Potraviny: cukr +84,7 %, vejce + 85 %, mouka + 44,2 %, polotučné trvanlivé mléko + 39,5 %, rýže +35,1 %,
• Stravovací služby + 23,8 %, ubytovací služby + 19,9 %

 

Dosažená inflace je o 0,1 procentního bodu nižší, než v zimní prognóze ČNB. Jedná se přijatelný výsledek, protože obecně je lednová inflace vnímána jako důležitější než prosincová a nevychýlila se od odhadu ČNB.

 

Podle Luboše Komárka, náměstka ředitele sekce měnové ČNB:

„Zimní prognóza očekává, že zrychlení cenového růstu počátkem letošního roku je přechodné a souvisí zejména s výrazným zrychlením růstu regulovaných cen. Inflace začne následně rychle klesat a ve druhé polovině letošního roku se sníží na jednociferné hodnoty. Tržní složky inflace zvolní vlivem snižujících se nákladových tlaků ze zahraničí i z domácí ekonomiky. Současně dojde k postupné korekci aktuálně kulminujících ziskových marží domácích výrobců, obchodníků a poskytovatelů služeb. Začátkem roku 2024 se celková i měnověpolitická inflace sníží do blízkosti 2% cíle ČNB, kde setrvá do konce prognostického horizontu. K tomu přispěje i zpřísněná měnová politika.“

 

Obecně je očekáváno zmírnění inflace již v únoru. Uvidíme za měsíc.

 

Na středečním zasedání Fed jednomyslně zvýšil v souladu se všemi očekáváními úrokové sazby o 0,25 % na 4,50 % – 4,75 %. Od června loňského roku až do listopadu zvyšoval úrokové sazby na každém zasedání o 0,75 %.  V prosinci je zvýšil pouze o 0,50 %, nyní ještě méně. Díky od léta klesající inflaci si zpomalení zvyšování úrokových sazeb může již dovolit.

 

Jedná se o další zpomalení zvyšování úrokových sazeb, ale ne ukončení zvyšování. Z prohlášení Fedu vyplývá, že je zatím plánuje dále zvyšovat, ale ne výrazně. Dosažení 5% hranice na březnovém zasedání je téměř jisté.

 

Při následném rozhodování v květnu budou hlavním kritériem opět tvrdá data. Debatou bude, zda podle v té době dostupných dat ukončit zvyšování úrokových sazeb nebo ne.

 

Dnes zasedá Bankovní rada ČNB, vedení Evropské centrální banky i Bank of England. Kromě ČNB by nezvýšení úrokových sazeb bylo velkým překvapením.

 

V reakci na to dolar oslabil a cena zlata reagovala růstem.

 

 

Milí přátelé, vážení klienti a obchodní partneři,

děkujeme Vám za přízeň a přejeme jen to nejlepší v roce 2023. Co se týče Stříbrných účtů – první nákup je již za dveřmi a bude v ročníku 2023

 

Vaše Silverum

 

 

Na londýnské burze pro obchodování s drahými kovy (LBMA) jsme svědky pádu zásob stříbra. Letos klesají plynule měsíc po měsíci, ani v jenom z nich nedošlo k jejich zvýšení. Zásoby jsou na minimu od července 2016, kdy se začaly evidovat. Zásoby na konci srpna činily 25,8 milionu tun, resp. 916 milionů uncí. Letošní pokles již přesahuje 20 %.

Zásoby však neklesají pouze letos. Počínaje loňským července, jediným měsícem, kdy se množství zásob zvýšilo je listopad 2021. Ve všech ostatních měsících zásoby klesaly a souhrnný pokles činí 8200 tun (263 milionu uncí)

 

Zmíněných 916 milionu uncí je méně, než očekávaná letošní těžba, která má podle odhadu Silver Intitute dosáhnout necelých 845 milionů uncí. K něčemu takovému v posledních letech nedošlo.

 

Do hry dále vstupují ETF. Vydaná ETF mají být krytá fyzickými kovy. Za předpokladu, že tomu tak skutečně je, téměř dvě třetiny uloženého stříbra je takříkajíc „blokováno“ ETF. Na investory zbývá přibližně 10 400 tun, tedy 334 mil uncí. To je přibližně 40 % očekávané letošní těžby.

 

Volného stříbra není mnoho, zvláště, když další uložené stříbro je drženo soukromými investory.