Autor: Jan Hájek

Fed sice včera v souladu s očekáváním snížil úrokové sazby o čtvrt procentního bodu do pásma 4,25 až 4,50 procenta, čímž navázal na jejich předchozí zářijové a listopadové snižování, kde se snažil podpořit domácí ekonomiku při postupném zchlazování inflačních tlaků. Zároveň však naznačil, že v nadcházejícím roce si bude při dalším snižování úrokových sazeb dávat velký pozor.

 

Na rok 2025 počítá s úrovní sazeb o půl procentního bodu vyšší, než předpokládal v září a s jakou do včerejška pracoval trh. Změnu zdůvodňuje ale především výrazně vyšší odhadovanou inflací pro příští rok, když odhad zvýšil na 2,5 % a ani v roce 2026 neočekává dosažení cílové 2% úrovně. Obává se například zavedení cel.

 

Celková rétorika J. Powella na tiskové konferenci byla jestřábí. Snížení úroků na lednovém zasedání se zdá jako nepravděpodobná. Okamžitě se to promítlo do vývoje na trzích. Dolar posílil, zatímco ceny akcií i zlata zamířily dolů.

 

Odpoledne se dozvíme, zda bankovní rada ČNB na svém dnešním zasedání úroky sníží, nebo je ponechá beze změny.

 

V úterý byly zveřejněny Minutes z listopadového zasedání Fedu. Někteří členové uvedli, že pokud inflace zůstane zvýšená, Fed by mohl pozastavit snižování úrokových sazeb a držet je na restriktivních úrovních. Mnozí zdůraznili, že nejistota povede k pomalému snižování úrokových sazeb.

 

Guvernérka Bowmanová, která je považována za nejvíce jestřábí členku Fedu, vidí u inflace větší rizika. Mnozí představitelé také nechávají otevřené možnosti pro budoucí kroky a v souladu s předsedou Powellem čekají na dostupná data před dalším jednáním. Ten uznal, že inflace je na „občas hrbolaté“ cestě zpět k 2 %, ale očekává, že bude nadále postupně klesat směrem k tomuto cíli. Na 2% úroveň by se mohla inflace snížit v roce 2026.

 

Po nedávných datech o inflaci uvedl, že ekonomika nevysílá signály, které by naznačovaly, že Fed musí spěchat se snižováním úrokových sazeb. Někteří také uvedli, že v případě ekonomických problémů by snižování úrokových sazeb mohlo být zrychleno.

 

Představitelé zdůrazňují potřebu opatrnosti a flexibility v měnové politice, s ohledem na nejistoty ohledně neutrální úrokové sazby a potenciální změny v ekonomické aktivitě a na trhu práce. Zde je třeba připomenout, že nezaměstnanost je druhým oficiálním cílem Fedu.

 

 

I když další setkání Evropské centrální banky (ECB) proběhne až téměř za 3 týdny, vyjádření jednotlivých centrálních bankéřů naznačují významnou změnu v myšlení uvnitř Rady guvernérů. Zatímco před létem byla hlavní starostí přetrvávající inflace, nyní se pozornost přesunula k slabému hospodářskému růstu v eurozóně, který by mohl tlačit inflaci až moc dolů.

 

Stejně jako Česká republika očekává i eurozóna dočasný nárůst inflace, lze očekávat zvýšení meziroční inflace z říjnových 2,0 % na prosincových kolem 2,5 %. Rostoucí počet členů Rady guvernérů věří ve vytrvalost snižování míry inflace, kterou neovlivní ani očekávané zvýšení cenových tlaků ke konci roku způsobené nízkou srovnávací základnou. ECB očekává dosažení 2% inflačního cíle na podzim příštího roku.

 

Naopak, nedávné údaje o hospodářském růstu byly pro ECB spíše zklamáním, což zvyšuje její obavy z opožděné reakce snižování úroků na vývoj ekonomiky. Dosavadní vývoj je horší, než ECB ještě nedávno předpokládala. S příchodem dalších rizik, jako je vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách a jeho potenciální negativní dopady na růst v eurozóně, sílí tlak na rychlejší a větší snižování sazeb, než bylo očekáváno, možná i pod 2% úroveň cílované inflace. A bude z ní holubice.

 

ČNB zasedá poté a klidně ji může kopírovat. Nechme se překvapit.

 

 

V pátek začaly letošní Olympijské hry v Paříži a jde o olympijské medaile, ale jaká je cena olympijských medailí? Hodnota pro sportovce a samotná komoditní cena jsou dvě různé věci. O hodnotě pro sportovce nehodlám nijak diskutovat, to je zcela jiná úroveň. Zajímal mě ale obsah drahých kovů v jednotlivých medailích.  Největším rozdílem v jejich složení je přidání 18 gramů  železa z Eiffelovy věže do každé z medailí.

 

 

Zlatá medaile:

Celková hmotnost medaile činí 526 gramů, z toho je 6 gramů zlata a 505 gramů stříbra a 18 gramů železa z Eiffelovy věže. Výsledná cena je 920 dolarů.

 

 

Stříbrná medaile:

Celková hmotnost medaile činí 525 gramů a je téměř přesně základ zlaté. Obsahuje 507 gramů stříbra a 18 gramů železa z Eiffelovy věže. Výsledná cena je 457 dolarů, což představuje 49,7 % ceny zlaté medaile.

 

 

Bronzová medaile:

Celková hmotnost činí 455 gramů a obsahuje 415,2 gramů mědi a 21,8 gramů zinku a 18 gramů železa z Eiffelovy věže. Výsledná cena tedy činí 3,9 dolaru.

 

 

Cena kovu obsaženého ve zlaté medaili je o 101 % větší nežli cena kovu ve stříbrné medaili. Následně cena kovu obsaženého ve stříbrné medaili je více, než 117x větší, než cena kovu v bronzové. Porovnání zlaté a bronzové medaile tedy vychází 235x větší.

 

 

Pro srovnání – na Olympiádě v Tokiu byla cena zlaté medaile 764 dolarů, stříbrné 416 dolarů a bronzové 4,1 dolaru. U ní jako u jediné došlo k poklesu ceny, a to o 4,8 %, cena stříbrné medaile vzrostla o 9,8 % a cena zlaté o 20,4 %.

 

 

 

Po nějaké době se opět podíváme na vývoj poměru zlata a stříbra. Tento graf ukazuje jeho vývoj za poslední rok. V jeho rámci jsou poměry dosahované v posledních 2 měsících těmi nejmenšími.

 

V květnu se poměr snížil z 87,0 na 73,0, čímž hravě překonal dvouleté minimum, které do té doby činilo 75,30. Tento vývoj tak přispívá k postupnému snižování dvanáctiměsíčního průměru poměru ceny zlata a stříbra a lze očekávat pokračování jeho snižování. Včerejší hodnota je téměř shodná s hodnotou před jedním rokem, kde rozdíl činí 0,22 bodu, resp. 0,28 %. Z dvouletého pohledu je zde pokles o 12,3 bodu, resp. 13,5 %.

 

To neznamená, že se poměr nemůže zvýšit, podmínkou pro skokové zvýšení blízko k úrovni na počátku letošního roku by bylo podmíněno příletem minimálně šedivé labutě.

 

Ze zápisu z červnového jednání Fedu, na kterém úroky zůstaly beze změny, vyplývá, že naprostá většina představitelů Fedu považuje stávající měnovou politiku za restriktivní. Divil bych se, kdyby ji tak neoznačovali. Očekávají ochlazení americké ekonomiky (ale ne recesi). Za faktor přispívající ke zpomalování inflace uvádí zvýšení produktivity v souvislosti se zaváděním technologií souvisejících s umělou inteligencí v podnicích.

 

Zdá se, že Fed je rozdělen v názoru na to, jak na údaje reagovat, přičemž někteří představitelé zdůrazňují potřebu trpělivosti, aby vysoké sazby nadále omezovaly poptávku, zatímco jiní naznačují, že pokud inflace zůstane zvýšená, bude možná nutné sazby dále zvýšit. Zápis také naznačuje, že Fed pozorně sleduje různé faktory, i nepřímo ovlivňující vývoj inflace.

 

Před snížením úroků čekají na zopakované potvrzení vývoje inflace. Důležité jsou náklady na bydlení, které jsou v USA počítány jiným způsobem než v eurozóně. Kdyby se v USA použila metodika eurozóny, míra inflace ve Spojených státech by byla na 2% cíli.

 

Pokud by však došlo k recesi, úroky by nejspíše šly dolů dříve a možná i rychleji.

 

Minulý týden zasedal Fed, k ničemu překvapivému nedošlo. V souladu s očekáváním ponechal (opět jednomyslně) úrokové sazby beze změny na 5,25 %–5,5 %. Pořád se snaží o „měkké přistání“ bez recese.

 

Hlavní událostí je, že Fed uvedl, že do konce roku lze očekávat pouze jedno snížení sazeb a další čtyři jsou možná v příštím roce.  Každé snížení se předpokládá o 0,25 %. Připomínáme, že na začátku roku se očekávalo šest snížení sazeb letos a možná další v příštím roce.

 

Dlouhodobý odhad sazby federálních fondů se v mediánu prognózy zvýšil na 2,8 %, což je druhé zvýšení v řadě. V březnu byl odhad zvýšen z 2,5 % na 2,6 %, což odpovídá jednomu nesnížení úrokových sazeb.

 

P.S.

O nižší, než očekávané míře inflace se Fed dozvěděl až při druhém dnu svého zasedání.

V květnu se meziroční inflace v zemích eurozóny zvýšila z dubnových 2,4 % na 2,6 %, což je stejná hodnota jako v únoru. Tento nárůst byl způsoben hlavně růstem cen služeb a energií. Nejvyšší meziroční inflace byla zaznamenána u služeb (4,1 % v květnu oproti 3,7 % v dubnu), následovaly potraviny, alkohol a tabák (2,6 % oproti 2,8 % v dubnu), neenergetické průmyslové zboží (0,8 % oproti 0,9 % v dubnu) a energie (0,3 % oproti -0,6 % v dubnu).

Skupina zemí s vysokou inflací se v květnu nezměnila. Belgie a Chorvatsko ji stále mají nad 4 procenty, a to s hodnotami 4,9 % a 4,3 %. Do skupiny zemí s inflací do 1,0 % se opět zařadilo Lotyšsko (dokonce na první místo s inflací pouhých 0,2 %). Zbývající trojice zemí zůstala beze změny – Finsko s inflací 0,5 % a Litva s Itálií na 0,8 %. Žádná země z této skupiny nevypadla.

 

Ve čtvrtek 6. června zasedne vedení ECB, které plánuje snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů. Uvidíme, jestli kvůli této inflaci překvapí nebo ne.

Meziroční míra inflace v eurozóně se z únorových 2,6 % snížila na březnových 2,4 %, při očekávané březnové inflaci 2,5 %. Sice klesá, stále ale zůstává míra inflace nad dvouprocentním cílem stanoveným Evropskou centrální bankou (ECB).  Nejvíce se zvýšily ceny služeb, které stejně jako v únoru vzrostly o 4,0 %, ceny potravin, alkoholu a tabáku vzrostly o 2,7 %.

 

Toto je přehled jednotlivých zemí dle Eurostatu.

 

Nejvyšší inflace je v Chorvatsku s 4,9 %, Rakousku s 4,2 % a Estonsku 4,1 % procenta. Nejnižší byla v Litvě, kde je pouze 0,3 %, Finsku s inflací 0,7 % a Lotyšsku, kde činila 1,0 %. Žádné velké překvapení se nekoná, obě tyto trojice jsou stejné jako před měsícem.

 

 

 

 

Míra inflace se v prosinci snížila z listopadových 7,3 % na 6,9 %, a to navíc se zápornou meziměsíční inflací -0,4 %. Průměrná míra inflace v roce 2023 byla 10,7 %. Pro srovnání – v roce 2022 činila 15,1 %. Ceny zboží celkem v roce 2023 vzrostly o 12,1 % a ceny služeb o 8,4 %

 

Ceny zboží vzrostly o 7,6 % a ceny služeb o 5,7 %.

• Bydlení: elektřina +142,4 % (v listopadu 143 %). Zemní plyn – pokles o 7,7 % (v listopadu pokles o 6,3 %) a teplo a teplé vody stejně jako v listopadu +24,2 %. Vodné stejně jako v říjnu a listopadu +16,3 %, stočné stejně jako v listopadu+26,9 %.
• Imputované nájemné + 0,6 % (v listopadu + 0,5 %), klasické nájemné +7,3 % (v listopadu 7,4 %)
• Potraviny: Ceny vajec klesly o 30,3 % (v listopadu pokles o 25,5 %) a ceny polotučného trvanlivého mléka klesly o 28,3 % (v listopadu o 19,5 %). Proti tomu rostly např. ceny ovoce o 5,8 % (v listopadu + 8,4 %) nebo ceny alkoholických výrobků a tabáku.
• Stravovací služby +8,1 % (v listopadu +8,4 %), ubytovací služby + 11,4 % (v listopadu +12,0 %)

Vývoj inflace je v souladu s odhadem ČNB (+7,0 %). Tomu odpovídá Shrnutí od Petra Krále, ředitele sekce měnové ČNB:

 

Pozorovaný cenový vývoj potvrzuje očekávání podzimní prognózy. Po dočasném zvýšení meziroční inflace v říjnu cenový růst ve zbytku roku zpomaloval. Už v lednu 2024 se meziroční inflace skokově sníží  do blízkosti horní hranice tolerančního pásma 2% cíle. 

 

O síle a plošnosti dezinflačního trendu svědčí utlumený vývoj cenové hladiny v posledních měsících. Dezinflační trend je patrný zejména (ale nejen) v klíčovém segmentu spotřebitelských cen – v tzv. cenovém jádru, kde se cenová dynamika při přepočtu na roční bázi již nyní nachází na nízkých jednociferných hodnotách. Stávající prognóza přitom počítá s lednovým zdražením regulované složky energií pro domácnosti (i podniky) souvisejícím se zrušením vládních dotací na jejich distribuci a znovuzavedením poplatků za obnovitelné zdroje, a to zhruba v míře, která odpovídá zveřejněnému cenovému rozhodnutí Energetického regulačního úřadu.

 

Je pravděpodobné, že lednová inflace bude ve srovnání s prosincovou poloviční, možná i menší.