Poprvé za téměř 30 let drží zahraniční centrální banky více zlata než amerických státních dluhopisů (US Treasuries). Tento posun je významný, protože tradičně byly americké dluhopisy považovány za nejbezpečnější a nejlikvidnější rezervní aktivum. V posledních letech však došlo k poklesu hodnoty těchto dluhopisů – jejich tržní cena klesla o 7 % mezi lety 2019 a 2024, což vedlo k latentním ztrátám v bilancích mnoha centrálních bank.

Jedním z hlavních důvodů, proč centrální banky navyšují své zlaté rezervy, je snaha diverzifikovat rizika a snížit závislost na americkém dolaru. Zlato poskytuje ochranu před volatilitou fiat měn a geopolitickými riziky, včetně možnosti sankcí. Navíc zlato dává centrálním bankám větší vyjednávací sílu vůči obchodním partnerům a pomáhá jim lépe čelit finančním otřesům.

Například Čína v posledních měsících výrazně navyšuje své zlaté rezervy – od října 2022 přidala více než 300 tun zlata a nakupuje zlato již 16 měsíců v řadě. Zároveň některé země, včetně Číny, prodávají americké státní dluhopisy a diverzifikují své rezervy do jiných měn, jako jsou eura nebo německé státní dluhopisy. Mezi kupujícími je i ČNB, která míří k cíli 100 tun na jaře 2028.

Tento trend je součástí širší strategie tzv. de-dolarizace, kdy se státy snaží snížit svou závislost na americkém dolaru a vytvořit vyváženější globální finanční systém. Pokud bude tento trend pokračovat, může to mít dlouhodobé důsledky pro postavení dolaru jako světové rezervní měny a pro stabilitu amerických finančních trhů. Zároveň to potvrzuje rostoucí význam zlata jako bezpečného přístavu v době nejistoty.