Česká národní banka dál doplňuje zlaté rezervy. Ke konci září držela 87,4 tuny zlata a ke stovce, kterou si stanovila jako cíl do roku 2028, jí zbývá 12,6 tuny. Od začátku letošního roku se zásoby zvýšily přibližně o 15,8 tuny, tedy o 22 procent. To je růst množství kovu, bez ohledu na to, jak se mezitím změnila jeho cena.

Ještě v roce 2019 měla přitom ČNB pouhých osm tun. Dnešní stav je téměř jedenáctinásobný. V přístupu banky ke zlatu se za několik let odehrál výrazný obrat: po období prodejů a ubývajících zásob přišel návrat k pravidelným nákupům.

Zlatý poklad prošel válkou i prodeji

Zlato provází českou měnu od vzniku Československa. K budování tehdejších rezerv přispívali také občané svými dary. Nový stát potřeboval získat důvěru ve vlastní měnu a zlaté zásoby mu v tom pomáhaly. Před druhou světovou válkou dosahovaly československé rezervy 96,6 tuny. Následovaly válečné ztráty a dlouhé čekání na navrácení alespoň části uloupeného kovu. Největší část vráceného zlata byla Československu uvolněna až v roce 1982.

Další úbytek už souvisel s rozhodnutím samotné centrální banky. Po prodejích na konci devadesátých let jí zůstalo přibližně čtrnáct tun, později zásoby klesly až na osm. Výraznější nákupy začaly v roce 2023. Stotunový cíl by znamenal nejvyšší objem zlata v historii samostatné ČNB.

Co si ČNB od zlata slibuje

Historická symbolika má své místo, hlavním důvodem nákupů je však složení devizových rezerv. ČNB spravuje rozsáhlý majetek a hledá takovou kombinaci aktiv, která jí umožní rozložit rizika. Zlato v ní plní jinou úlohu než dluhopisy nebo akcie. Člen bankovní rady Jan Kubíček právě diverzifikaci označil za hlavní motiv jeho nákupů.

Cena zlata samozřejmě kolísá. Pro správce rezerv je ale důležité i to, zda se pohybuje stejným směrem jako zbytek portfolia. Pokud jednotlivá aktiva reagují na vývoj trhu odlišně, mohou se jejich výkyvy částečně vyrovnávat. ČNB ve své výroční zprávě vysvětluje roli zlata právě jeho nízkou korelací s ostatními aktivy.

Ani tento přínos ovšem neroste bez omezení s každou další nakoupenou tunou. Aktualizovaná studie ekonomů ČNB z letošního roku hodnotí doplnění zásob ke stotunovému cíli jako menší úpravu, která celkový poměr výnosu a rizika rezerv zásadně nemění. Číst nákupy ČNB jako předpověď brzkého zdražení zlata by proto bylo zavádějící. Banka mu vyhradila dlouhodobou roli v rezervách a postupně je doplňuje. K takovému rozhodnutí nepotřebuje znát cenu příští měsíc.

Nakupovat postupně znamená méně spoléhat na jeden okamžik

ČNB rozkládá nákupy v čase. V roce 2025 pořídila celkem 20,99 tuny zlata, část kovu zároveň využila zejména na ražbu mincí. Rok tak uzavřela se zásobou 71,61 tuny. Letošní nárůst na 87,4 tuny na tento postup navazuje.

Drobný investor pochopitelně hospodaří v jiných podmínkách. Potřebuje peníze na běžné výdaje, pohotovostní rezervu a často spoří na konkrétní účel. Přesto může při pořizování zlata využít stejný princip rozložení nákupů.

Při pravidelném měsíčním nákupu za stejnou částku získá při poklesu ceny více kovu, při zdražení méně. Nemusí celou investici načasovat do jediného dne ani při každém pohybu trhu znovu rozhodovat, zda už nastala vhodná chvíle. Průměrování nákupní ceny nezaručí zisk a při nepřetržitém růstu vyjde lépe dřívější jednorázový nákup. Omezuje ale riziko, že člověk vloží všechny připravené peníze právě na krátkodobém vrcholu.

Na příběhu českých zlatých rezerv je nakonec nejzajímavější trpělivost, s jakou je banka obnovuje. Od necelých dvanácti tun na konci roku 2022 se dostala k dnešním 87,4 tuny sérií postupných nákupů. Pro člověka, který chce ve zlatě dlouhodobě držet část majetku, je takový postup použitelnější inspirací než odhady, kam se cena posune do konce týdne.