Že výnosy penzijních fondů nepatří k „hitům roku“, to je jasné. Že ovšem výnos 1,5% je považován za dobrý, to je dost silná káva. Šéf KB penzijní společnosti Pavel Racocha v rozhovoru pro webový portál uvedl tato čísla jako příklad zhodnocení v penzijních fondech. Domníváme se, že dosahovat 1,5 až 3% je velmi podprůměrné. Nelze ovšem penzijním fondům způsob investování zazlívat – zákonem jsou fondy tlačeny do tzv. konzervativních investic. Bohužel i do státních dluhopisů, které jsou z neznámo jakého důvodu stále považovány za konzervativní investici…

V článku zaznívá, že na stáří by měl mít každý člověk naspořeno alespoň 3 miliony. Ok, s tím lze souhlasit, čím větší částka, tím lépe. Ovšem musíme počítat s inflací. Pokud bude pouhá 2%, reálný výnos fondů se blíží nule. Na konci mnohaletého spoření tak člověk na stará kolena může získat v podstatě velmi málo. Pokud bude růst mezd pokračovat nadále tak, jak tomu bylo v minulých desetiletích, může částka 3 miliony nakonec reprezentovat třeba jen dvouletý plat. A to je na stáří žalostně málo.

Alternativou, která chrání proti znehodnocení peněz, jsou proto drahé kovy. Mnozí investoři si založili tzv. Stříbrné účty, kam pravidelně spoří – a to i po malých částkách. Pravidelné nákupy stříbrných mincí nebo zlatých slitků průměrují nákupní ceny. Drahé kovy nepodléhají státním devalvacím, nelze je natisknout ani uměle znehodnotit. Drahé kovy jsou jistotou, která je prověřena tisíciletími.

V první listopadový den provedeme nákup na Stříbrné účty . Bude to letos již jedenáctý nákup zlatý a stříbrných mincí a cihel. Pravidelné ukládání peněz do drahých kovů je rozumnou diverzifikací spoření na stáří. I když drahé kovy nenesou úrok ani dividendu, mají jednu základní důležitou vlastnost: drahé kovy nemohou nikdy zkracovat. Což se o penzijních fondech, papírových penězích ani úsporách říci bohužel nedá.

E-BOOK ZDARMA