Ve čtvrtek Eurostat oznámil odhad únorové inflace v eurozóně. Zpomalování  inflace sice probíhá, ale došlo k jeho přibrzdění.  Únorových 8,5 % je sice menších než lednových 8,6 %, avšak zároveň je vyšší než očekávaných 8,3 %. Autorem těchto a následujících dat je Eurostat.

Největším problémem je jádrová inflace nezahrnující energie a potraviny. Ta je pozorně sledována jak ECB, tak i Fedem nebo Českou národní bankou. V případě eurozóny se její růst dosud nezastavil a dosáhla 5,6 %. Tahounem jsou průmyslové ceny plus ceny zboží a služeb.

Zajímavý je i vývoj inflace v jednotlivých zemích eurozóny:

Nejvyšší inflace zůstává v Pobaltí. Na prvním místě je Lotyšsko s 20,1 %, na druhém místě Litva s inflací 17,8 % a na třetím je Estonsko s 17,2 %. Nejnižší míra inflace je v Lucembursku (4,8 %), za ním je Belgie (5,5%) a Španělsko (6,1 %). I když je španělská inflace třetí nejnižší, Španělsko patří mezi země, kde je únorová inflace vyšší než lednová. Není však jedinou zemí se zvýšenou inflací. Dalšími zeměmi jsou Německo, Irsko, Španělsko, Francie, Malta, Nizozemí a Slovensko. Největší zvýšení je v Irsku a Nizozemí, konkrétně o 0,50 %. Francie a Slovensko jsou jediné dvě země, kde je únorová inflace na maximu od roku 2020. U všech ostatních zemí dochází k jejímu zpomalování (maximum bylo obvykle na podzim loňského roku).

Na příštím zasedání ECB zvede úrokové sazby se 100% jistotou, nejpravděpodobnější je zvýšení úrokových sazeb o 0,50 %.