Za týden se koná další zasedání vedení ECB. Ve středu přitom hlavní ekonom ECB spolu s guvernérem Bundesbanky přilili oleje do ohně, když prohlásili, že pumpování peněz do ekonomiky se blíží relativně rychle ke svému závěru. To je v rozporu s dříve vysílanými signály, že zatím tento proces bude jen mírně zpomalen.
 
I růstu úrokových sazeb se proto můžeme dočkat dříve, než až v druhé polovině příštího roku, jak bylo signalizováno. Něco takového by významným způsobem podpořilo kurz eura a oslabení dolaru. Vždyť na toto prohlášení reagovaly tržní sazby prakticky okamžitě.
 
Kdo toto uvítá a kdo takříkajíc odskáče? Uvitá to severní křídlo eurozóny vedené Německem. Obavy z tohoto kroku musí pociťovat ba jihu, tedy v posledních dnech tak diskutovaná Itálie, ale jistě i Španělsko a Řecko. Domnnívám se, že Itálie bude tím pravým lakmusovým papírkem pro další vývoj. ECB si nemůže dovolit ji jen tak hodit přes palubu.

Zvýšení rizika jako celku je přesně ta situace, kdy drahé kovy slouží jako nástroj v době, kdy je vhodné budovat pojistku.  Nezapomínejte, že u nich nemá cenu trefovat přesné dno ceny – pokud ho trefíte, je to náhoda. Proto se vyplácí pravidelné investování – nesnažíte se trefovat do vývoje cen. Přesně toto je spolu s nulovými poplatky a nákup a skladování hlavní výhoda Stříbrného účtu.