Evropská centrální banka (ECB) minulý týden pokračovala v souladu s tržním osekáváním ve snižování úrokových sazeb, které snížila posedmé v řadě. Všechny tři sazby byly sníženy shodně o 25 bazických bodů. Je možné, že ECB jejich snižování zastaví.

Nová prognóza ECB přinesla významné revize směrem k nižší inflaci. V základním scénáři ECB očekává celkovou inflaci na úrovni 2,0 % pro letošní rok (oproti původním 2,3 %), v příštím roce pak 1,6 % místo dříve předpokládaných 1,9 %. A opět 2,0 % v roce 2027. Jádrová inflace by se měla v příštích dvou letech držet těsně pod 2% cílem banky.

Z hlediska ekonomického růstu ECB předpokládá mírné oživení. Výhledy počítají s růstem reálného HDP o 0,9 % v roce 2025, který by měl postupně zrychlit na 1,1 % v roce 2026 a na 1,3 % v roce 2027. Tento výhled však může být významně ovlivněn obchodními vztahy mezi EU a USA, zejména s ohledem na blížící se deadline pro celní dohodu 9. července. V případě zavedení 20% plošných cel by mohlo dojít ke kumulativnímu poklesu HDP v letech 2025-2027 o přibližně jeden procentní bod.

Guvernérka Christine Lagarde zdůraznila, že ECB je v současnosti spokojená s nastavením sazeb a bude postupovat opatrně a rozhodně se „nikam nepožene“. Bude i nadále rozhodovat o sazbách na základě aktuálních ekonomických údajů. I když je zde určitý prostor pro další jemné ladění sazeb, způsob komunikace ECB naznačuje spíše jejich stabilitu v nejbližších měsících. Ke konci roku však trhy stále vidí možnost posledního snížení sazeb, zejména pokud by došlo k negativnímu vývoji v oblasti ekonomického růstu nebo obchodních vztahů s USA.