Před pár dny zveřejnila společnost Patria rozhovor s jedním z členů Bankovní rady ČNB – panem T. Holubem. Vybrali jsme z našeho pohledu důležité body.

Holub zmínil, že v ČNB se stále diskutuje o mimořádných a nekonvenčních operacích. Ne, že by je udělali hned, chtějí ale předem diskutovat varianty, kdyby se pokles ekonomiky ještě více zrychlil a bylo vhodné, či dokonce nezbytné, tyto operace provést. Přesné nastavení není definováno předem, bylo by odvozeno od aktuálního vývoje. Nástroje jsou různě zaměřené a každý by pomohl řešit jinou situaci. A když se pokles nezrychlí, s úrokovými sazbami na stávající úrovni počítá banka ještě alespoň rok a půl.

Pod rizikem pandemie si nepředstavují samotné nemocné, ale dopad případných opatření na naši ekonomiku (nic překvapivého, co jiného by měli sledovat). Je si vědom, že malý krok proti nemoci může být velkým skokem proti ekonomice. Jako příklad uvedl roušky v restauracích. Zdravotní dopad vyjádřil jako velmi malý, ekonomický dopad na sektor restaurací o dost silnější.

Pokud jde o kurz koruny, posílila více, než ČNB očekávala. Proto sleduje i vliv kurzu koruny na naši ekonomiku. ČNB by se snažila v případě prudkého posílení (nebo oslabení) proti stávajícímu stavu reagovat. Přesné informace samozřejmě neřekl, i když při kurzu nedaleko od 28 korun za euro ČNB nereagovala.

Pokud jde o inflaci, ČNB ji stále vnímá jako velmi důležitý ukazatel. Úroveň 2% inflace nyní neřeší, ale ve střednědobém horizontu (rok až 1,5 roku) to ČNB sledovat bude. Zvláště když ČNB předpovídala nižší míru inflace. Zatím očekává navrácení na 2% samospádem, bez nutných bankovních kroků.

Co se týče finanční stability bank, zvýšení počtu nesplácených úvěrů samozřejmě sníží jejich zisky. Vzhledem k aktuální kapitálové přiměřenosti to ale neohrozí jejich finanční stabilitu. I v tomto případě není od věci držet část rezerv v drahých kovech. Jeden nikdy neví…