Autor: Jiří Jánský

Cena zlata osciluje kolem maximálních hodnot. Jaké jsou hlavní faktory, které mohou nyní ovlivnit cenu zlata? Ovlivní cenu zlata pokles hodnoty indické rupie, nebo možný krach na realitním trhu v Číně? Nerozhodný trh přešlapuje na místě a hledá další směr.
S aktuální situací na trhu zlata seznamuje ve své analýze Pavel Hála.

Cena zlata osciluje kolem maximálních hodnot. Jaké jsou hlavní faktory, které mohou nyní ovlivnit cenu zlata? Ovlivní cenu zlata pokles hodnoty indické rupie, nebo možný krach na realitním trhu v Číně? Nerozhodný trh přešlapuje na místě a hledá další směr.
S aktuální situací na trhu zlata seznamuje ve své analýze Pavel Hála.

.

SILVERUM s.r.o. od tohoto týdne sídlí na nové adrese, na pražském Karlově náměstí č.5. Co je důvodem pro změnu sídla firmy?

M.K.: „Již od svého vzniku má společnost hlavní logistické zázemí v Plzni. Díky tomu, že se primárně zaměřuje na internetový obchod, je takové uspořádání nejekonomičtější. Pražské sídlo zpočátku sloužilo pro administrativní účely, pouze příležitostně ke schůzkám s klienty. S rozšiřováním služeb o nové produkty a s narůstajícím počtem velkých zákazníků se ale zvýšila poptávka po osobních konzultacích. Dosavadní, pro tento účel nevhodné prostory v Roháčově ulici, přestaly stačit potřebám našich klientů.“

A nyní? Nová kancelář na Karlově náměstí to umožňuje?

M.K.: „Na Karlově náměstí jsme připravili malou kancelář, která je určena právě pro osobní setkávání s klienty. Zákazník, který má zájem o konzultace, si domluví téma, termín a čas. Je zde lepší dostupnost než na původní adrese. Budova přímo sousedí se stanicí metra, přímo před budovou zastavují tramvaje. Také parkování autem není problémem, na Karlově náměstí a v okolních ulicích je i v pracovní dny vždy volné parkovací místo.“

Bude zde také prodejna?

M.K.: „Kancelář je určena pro individuální konzultace s klienty. Prodejnu zřizovat nebudeme.“

Proč ne? Prodejna investičního stříbra a investičního zlata by v centru Prahy jistě prosperovala.

M.K.: „Prodejna drahých kovů znamená dvě velká rizika: První riziko je bezpečnostní, a to jak pro prodávajícího, tak pro kupujícího. V dnešní době je tedy zbytečné riskovat, když lze investiční stříbro nebo investiční zlato objednat a zaplatit snadno prostřednictvím internetu. Druhým problémem pro mnohé investory, zejména pro ty větší, je diskrétnost. Představ si, že nakupuješ stříbrné cihly nebo zlaté slitky třeba za milion korun. A přes rameno ti nahlíží zvědavec, který se prostě do prodejny přišel podívat…“

To je opravdu nepříjemná představa…

M.K.: „Ano, přesně tak. Konzultovali jsme tuto věc s bezpečnostním expertem a jeho závěr byl jasný. Klasická prodejna, kde se skladuje stříbro a zlato, a kde se také předává větší hotovost, je při nákupu investičního zlata a investičního stříbra zbytečné riziko. A to především pro kupujícího, kterého si při odchodu z takové prodejny může například vyhlédnout zloděj.
Jiná věc je například u zlatnictví, kde si zákazník musí pochopitelně šperky, třeba prsteny, vyzkoušet. Ovšem u investičního stříbra a investičního zlata je vše standardizované, čili je pro investora zbytečné nosit sebou velkou peněžní hotovost a pak si na ulici odnášet střírné cihly nebo zlaté slitky.“

Takže adresa na Karlově náměstí je určena především pro klienty, kteří si přejí svoje investice konzultovat?

M.K.: „Nejen pro ně. O konzultace žádají nejen ti, kteří chtějí koupit nebo prodat investiční stříbro nebo investiční zlato. Velmi často se na nás obracejí také investoři, kteří chtějí obchodovat na finančních trzích, od naprostých začátečníků po zkušené investory. Přejí si osobní rozhovor, například při rozhodování v opčních strategiích, při výkladu COT atd. O konzultace s námi mají velký zájem také začátečníci, kteří teprve chtějí začít obchodovat na burze a přejí si získat základní informace.“

A proč se obracejí právě na SILVERUM s.r.o.? Internet se nabídkami všelijakých kurzů a školení jen hemží.

M.K.: „Ten důvod je velmi prostý – SILVERUM s.r.o. vlastní zkušení burzovní obchodníci. Všichni aktivně obchodujeme v tuzemsku i v zahraničí. Uvedu příklady: Honza Dvořák například obchoduje akcie a vede svůj portál proinvestory.cz. Analytik Pavel Hála, kterého naši klienti znají z vystoupení v televizi Z1, obchoduje zrniny pomocí COT a provozuje také portál cotprice.com. Lenka Krautová se vyzná v dluhopisech a v bankovní problematice. Petr Fischer se profesionálně věnuje komoditním spreadům. Já obchoduji opce, specializuji se na velmi konzervativní obchody. Opakuji, že všichni obchodujeme aktivně. A to je právě to, co zájemce láká ke konzultacím právě s námi. Internet je plný nabídek různých kurzů, školení a seminářů. Na některých jsem také byl. Mám pocit, že hodně všelijakých školitelů ovšem jen cosi vyučuje, aniž by vůbec aktivně obchodovalo.“

Je zásadní rozdíl mezi aktivním obchodníkem a školitelem, který neobchoduje?

M.K.: „No já bych to přirovnal k pilotování letadla. Poletíš raději s kapitánem, který létá dlouhé trasy, anebo s instruktorem, který nikdy skutečně nepilotoval?“

To je jasné. Samozřejmě beru zkušeného kapitána…

M.K.: „… a to si právě uvědomují mnozí naši klienti. Proto chtějí konzultace u nás. Oproti masovým akcím má náš klient dvě velké výhody. Konzultace probíhají vždy jen s jedním kientem, kvůli diskrétnosti a také kvůli individiuálnímu přístupu. Druhou výhodou je, že vždy připravujeme konzultaci klientovi dle jeho potřeb. Někdo je zkušený a chce si rozšířit znalosti, někdo je začátečník a hledá základní informace. Individuální přístup umožňuje také vysvětlit vše do detailů, podle potřeb klienta.“

Tak ať se daří v nových prostorách na Karlově náměstí. Jaké máš slovo na závěr tohoto rozhovoru?

M.K.: „Věřím, že v nové kanceláři se budou naši stávající i noví klienti cítit dobře. Konzultace s námi budou nadále přínosem, který klientům pomůže uspět nejen v oblasti investičního stříbra a investičního zlata, ale i na finančních trzích obecně.

Díky za rozhovor.

SILVERUM s.r.o. od tohoto týdne sídlí na nové adrese, na pražském Karlově náměstí č.5. Co je důvodem pro změnu sídla firmy?

M.K.: „Již od svého vzniku má společnost hlavní logistické zázemí v Plzni. Díky tomu, že se primárně zaměřuje na internetový obchod, je takové uspořádání nejekonomičtější. Pražské sídlo zpočátku sloužilo pro administrativní účely, pouze příležitostně ke schůzkám s klienty. S rozšiřováním služeb o nové produkty a s narůstajícím počtem velkých zákazníků se ale zvýšila poptávka po osobních konzultacích. Dosavadní, pro tento účel nevhodné prostory v Roháčově ulici, přestaly stačit potřebám našich klientů.“

A nyní? Nová kancelář na Karlově náměstí to umožňuje?

M.K.: „Na Karlově náměstí jsme připravili malou kancelář, která je určena právě pro osobní setkávání s klienty. Zákazník, který má zájem o konzultace, si domluví téma, termín a čas. Je zde lepší dostupnost než na původní adrese. Budova přímo sousedí se stanicí metra, přímo před budovou zastavují tramvaje. Také parkování autem není problémem, na Karlově náměstí a v okolních ulicích je i v pracovní dny vždy volné parkovací místo.“

Bude zde také prodejna?

M.K.: „Kancelář je určena pro individuální konzultace s klienty. Prodejnu zřizovat nebudeme.“

Proč ne? Prodejna investičního stříbra a investičního zlata by v centru Prahy jistě prosperovala.

M.K.: „Prodejna drahých kovů znamená dvě velká rizika: První riziko je bezpečnostní, a to jak pro prodávajícího, tak pro kupujícího. V dnešní době je tedy zbytečné riskovat, když lze investiční stříbro nebo investiční zlato objednat a zaplatit snadno prostřednictvím internetu. Druhým problémem pro mnohé investory, zejména pro ty větší, je diskrétnost. Představ si, že nakupuješ stříbrné cihly nebo zlaté slitky třeba za milion korun. A přes rameno ti nahlíží zvědavec, který se prostě do prodejny přišel podívat…“

To je opravdu nepříjemná představa…

M.K.: „Ano, přesně tak. Konzultovali jsme tuto věc s bezpečnostním expertem a jeho závěr byl jasný. Klasická prodejna, kde se skladuje stříbro a zlato, a kde se také předává větší hotovost, je při nákupu investičního zlata a investičního stříbra zbytečné riziko. A to především pro kupujícího, kterého si při odchodu z takové prodejny může například vyhlédnout zloděj.
Jiná věc je například u zlatnictví, kde si zákazník musí pochopitelně šperky, třeba prsteny, vyzkoušet. Ovšem u investičního stříbra a investičního zlata je vše standardizované, čili je pro investora zbytečné nosit sebou velkou peněžní hotovost a pak si na ulici odnášet střírné cihly nebo zlaté slitky.“

Takže adresa na Karlově náměstí je určena především pro klienty, kteří si přejí svoje investice konzultovat?

M.K.: „Nejen pro ně. O konzultace žádají nejen ti, kteří chtějí koupit nebo prodat investiční stříbro nebo investiční zlato. Velmi často se na nás obracejí také investoři, kteří chtějí obchodovat na finančních trzích, od naprostých začátečníků po zkušené investory. Přejí si osobní rozhovor, například při rozhodování v opčních strategiích, při výkladu COT atd. O konzultace s námi mají velký zájem také začátečníci, kteří teprve chtějí začít obchodovat na burze a přejí si získat základní informace.“

A proč se obracejí právě na SILVERUM s.r.o.? Internet se nabídkami všelijakých kurzů a školení jen hemží.

M.K.: „Ten důvod je velmi prostý – SILVERUM s.r.o. vlastní zkušení burzovní obchodníci. Všichni aktivně obchodujeme v tuzemsku i v zahraničí. Uvedu příklady: Honza Dvořák například obchoduje akcie a vede svůj portál proinvestory.cz. Analytik Pavel Hála, kterého naši klienti znají z vystoupení v televizi Z1, obchoduje zrniny pomocí COT a provozuje také portál cotprice.com. Lenka Krautová se vyzná v dluhopisech a v bankovní problematice. Petr Fischer se profesionálně věnuje komoditním spreadům. Já obchoduji opce, specializuji se na velmi konzervativní obchody. Opakuji, že všichni obchodujeme aktivně. A to je právě to, co zájemce láká ke konzultacím právě s námi. Internet je plný nabídek různých kurzů, školení a seminářů. Na některých jsem také byl. Mám pocit, že hodně všelijakých školitelů ovšem jen cosi vyučuje, aniž by vůbec aktivně obchodovalo.“

Je zásadní rozdíl mezi aktivním obchodníkem a školitelem, který neobchoduje?

M.K.: „No já bych to přirovnal k pilotování letadla. Poletíš raději s kapitánem, který létá dlouhé trasy, anebo s instruktorem, který nikdy skutečně nepilotoval?“

To je jasné. Samozřejmě beru zkušeného kapitána…

M.K.: „… a to si právě uvědomují mnozí naši klienti. Proto chtějí konzultace u nás. Oproti masovým akcím má náš klient dvě velké výhody. Konzultace probíhají vždy jen s jedním kientem, kvůli diskrétnosti a také kvůli individiuálnímu přístupu. Druhou výhodou je, že vždy připravujeme konzultaci klientovi dle jeho potřeb. Někdo je zkušený a chce si rozšířit znalosti, někdo je začátečník a hledá základní informace. Individuální přístup umožňuje také vysvětlit vše do detailů, podle potřeb klienta.“

Tak ať se daří v nových prostorách na Karlově náměstí. Jaké máš slovo na závěr tohoto rozhovoru?

M.K.: „Věřím, že v nové kanceláři se budou naši stávající i noví klienti cítit dobře. Konzultace s námi budou nadále přínosem, který klientům pomůže uspět nejen v oblasti investičního stříbra a investičního zlata, ale i na finančních trzích obecně.

Díky za rozhovor.

Cena zlata se stále drží u dlouhodobých maxim. Jaká je nálada na trzích obecně? Stále panují obavy z nového sklouznutí globální ekonomiky do recese. Před tímto scénářem varuje i Noel Roubini. Pro investora je dnes zajímavé sledovat kromě ceny zlata také trh s dluhopisy. Cena dluhopisů v posledním týdnu výrazně klesá. K aktuální situaci se vyjádřil analytik SILVERUM s.r.o. Pavel Hála v rozhovoru pro televizi Z1, celý rozhovor můžete můžete shlédnout zde.

To by mohlo být velmi pozitivní pro cenu zlata. Trh dluhopisů je mnohonásobně větší než trh zlata. Pokud investoři do dluhopisů vycítí, že i přes obavy na trzích dluhopisy neregují adekvátně, mohou část prostředků z trhu stáhnout a přesunout je do bezpečných aktiv – čili do zlata, stříbra nebo dalších drahých kovů. K tomuto přísunu peněz do zlata (a tedy k následnému zvýšení ceny zlata) by mohlo dojít právě v případě, že by se nepotvrdilo ekonomické oživení.

Investoři mohou stahovat peníze z dluhopisového trhu a zvyšovat tak cenu zlata také kvůli obavám o další vývoj dolaru. Obavy vzbuzuje například monetizace amerických dluhopisů FEDem. Ovšem důvodů pro odliv peněz z dluhopisového trhu a následnému růstu ceny zlata je samozřejmě víc. Trh zlata je obrovský a žádný investor nemůže znát všechny faktory ovlivňující cenu zlata, včetně faktorů „zákulisních“.

Cena zlata také bude záviset na tom, zda dojde v budoucnu k deflačnímu nebo inflačnímu scénáři. Možné jsou oba scénáře, nám se však jeví jako pravděpodobnější ten inflační. Výhled US federálního rozpočtu nepočítá s růstem úrokových sazeb. Pokud by ovšem recese opravdu skončila, je růst sazeb nezbytný. Proč s růstem úrokových sazeb nepočítá? Důvod je prostý -americký dluh je tak obrovský, že jeho servisování by při růstu sazeb nebylo vpodstatě možné. Nízké sazby, či jejich reálný pokles, tedy usnadňují obsluhu státního dluhu. Tento scénář je pro USA možným východiskem ze současné dluhové krize. Toto řešení ovšem znamená inflaci. Cena zlata by v takovém případě rostla, neboť poptávka po zlatě jako po bezpečném aktivu by rostla.

Cena zlata se stále drží u dlouhodobých maxim. Jaká je nálada na trzích obecně? Stále panují obavy z nového sklouznutí globální ekonomiky do recese. Před tímto scénářem varuje i Noel Roubini. Pro investora je dnes zajímavé sledovat kromě ceny zlata také trh s dluhopisy. Cena dluhopisů v posledním týdnu výrazně klesá. K aktuální situaci se vyjádřil analytik SILVERUM s.r.o. Pavel Hála v rozhovoru pro televizi Z1, celý rozhovor můžete můžete shlédnout zde.

To by mohlo být velmi pozitivní pro cenu zlata. Trh dluhopisů je mnohonásobně větší než trh zlata. Pokud investoři do dluhopisů vycítí, že i přes obavy na trzích dluhopisy neregují adekvátně, mohou část prostředků z trhu stáhnout a přesunout je do bezpečných aktiv – čili do zlata, stříbra nebo dalších drahých kovů. K tomuto přísunu peněz do zlata (a tedy k následnému zvýšení ceny zlata) by mohlo dojít právě v případě, že by se nepotvrdilo ekonomické oživení.

Investoři mohou stahovat peníze z dluhopisového trhu a zvyšovat tak cenu zlata také kvůli obavám o další vývoj dolaru. Obavy vzbuzuje například monetizace amerických dluhopisů FEDem. Ovšem důvodů pro odliv peněz z dluhopisového trhu a následnému růstu ceny zlata je samozřejmě víc. Trh zlata je obrovský a žádný investor nemůže znát všechny faktory ovlivňující cenu zlata, včetně faktorů „zákulisních“.

Cena zlata také bude záviset na tom, zda dojde v budoucnu k deflačnímu nebo inflačnímu scénáři. Možné jsou oba scénáře, nám se však jeví jako pravděpodobnější ten inflační. Výhled US federálního rozpočtu nepočítá s růstem úrokových sazeb. Pokud by ovšem recese opravdu skončila, je růst sazeb nezbytný. Proč s růstem úrokových sazeb nepočítá? Důvod je prostý -americký dluh je tak obrovský, že jeho servisování by při růstu sazeb nebylo vpodstatě možné. Nízké sazby, či jejich reálný pokles, tedy usnadňují obsluhu státního dluhu. Tento scénář je pro USA možným východiskem ze současné dluhové krize. Toto řešení ovšem znamená inflaci. Cena zlata by v takovém případě rostla, neboť poptávka po zlatě jako po bezpečném aktivu by rostla.

Jaké obchodní příležitosti vidí v komoditních trzích analytik Pavel Hála? Cena ropy poklesla, z krátkodobého hlediska lze předpokládat potenciál pro long, což lze zobchodovat výpisy opcí.

Cena kukuřice atakuje rezist úroveň, je možná krátkodobá spekulace na pokles. Situace na fyzickém trhu diverguje od futures a ani pšenice v razantním uptrendu nepokračuje. Ani COT nenaznačuje, že by kukuřice měla pokračovat v růstu. Předpokládaný pokles lze opět zobchodovat pomocí opcí. Velmi pozorně je ale třeba sledovat příbuzné trhy, zejména pšenici. Pokud by došlo k dalším zákazům vývozu, mohl by následovat opětovný růst.

Analýzu ceny ropy a kukuřice analytika Pavla Hály pro televizi Z1
můžete shlédnout zde.

Jaké obchodní příležitosti vidí v komoditních trzích analytik Pavel Hála? Cena ropy poklesla, z krátkodobého hlediska lze předpokládat potenciál pro long, což lze zobchodovat výpisy opcí.

Cena kukuřice atakuje rezist úroveň, je možná krátkodobá spekulace na pokles. Situace na fyzickém trhu diverguje od futures a ani pšenice v razantním uptrendu nepokračuje. Ani COT nenaznačuje, že by kukuřice měla pokračovat v růstu. Předpokládaný pokles lze opět zobchodovat pomocí opcí. Velmi pozorně je ale třeba sledovat příbuzné trhy, zejména pšenici. Pokud by došlo k dalším zákazům vývozu, mohl by následovat opětovný růst.

Analýzu ceny ropy a kukuřice analytika Pavla Hály pro televizi Z1
můžete shlédnout zde.

Sliby, chyby. Toto přísloví je ve vztahu stát – občan téměř pravidlem, zejména v otázce peněz. Daňové zatížení trvale roste, stejně jako inflace státem emitovaných peněz. Vzrůstá zejména nepřímé zdanění, které není tak „vidět“. Roste DPH, poroste spotřební daň, v důsledku tedy porostou ceny a klesne kupní síla obyvatel. Připočteme-li inflaci a nejspíš i pokles výkonnosti české ekonomiky, pak důsledky pocítí každý.

K těmto evergreenům se v posledních týdnech přidaly zprávy o razantní změně ve stavebním spoření. A právě stavební spoření je produktem, který využívá velká část obyvatel České republiky. Produkt, původně koncipovaný jako podpora pro získání vlastního bydlení, využívá ovšem velká část občanů ke zvýhodněnému úročení svých úspor. Původní smysl stavebního spoření se tak vytratil již od samého počátku.

Ročně vydával stát na výplatu příspěvků ke stavebnímu spoření cca 10 miliard korun. Razantní změny před několika měsíci ohlásil tehdejší ministr financí Janota, který zvažoval snížení státního příspěvku z 3.000 Kč na polovinu. Pro úplnost dodejme, že původně střádalové dostávali příspěvek až 4.500 Kč ročně, a to při vložení vlastních prostředků ve výši 18.000 Kč ročně po dobu pěti let. V současnosti je pro získání třítisícového příspěvku zapotřebí vkládat 20.000 Kč a o rok déle, tedy po dobu šesti let.

Plány ministra Janoty bude v té či oné podobě realizovat současná vládní koalice. Pravděpodobný je scénář, kdy státní příspěvky budou zdaněny daní ve výši 50%. Tím stát elegantně změní původní podmínky, aniž by se vystavoval riziku soudních sporů s občany, kterým se jednostranná změna podmínek samozřejmě příliš líbit nebude.

Obdobná je situace u penzí, kdy bude docházet jednak ke snižování reálné hodnoty vypláceného důchodu a zároveň ke zvyšování věku pro odchod do penze. Pokud se naplní demografické scénáře, které počítají s nízkou porodností, pak na jednoho důchodce budou časem připadat pouze dva eknomicky aktivní plátci pojistného. Penze se proto stane almužnou, které se však mnozí ani nedožijí. Ostatně, dovedete si představit horníka nebo slévače, který pracuje v 68 letech?

Co z uvedených příkladů plyne? Především to, že dlouhodobá platnost jakýchkoliv „smluv“ se státem je iluzí. Pokud politikové prohospodaří peníze v rozpočtu (které mimochodem do rozpočtu dodávají občané svými daněmi), sanují zaťatou sekeru opět z kapes občanů. Racionálně uvažují občan by se tedy neměl na jakékoliv „státem garantované produkty“ spoléhat. Co bude v horizontu pěti, deseti či patnácti let s penzijním systémem nebo třeba se státními dluhopisy? Jaká bude inflace, jaká bude kupní síla v České republice? Zářnou budoucnost asi neočekává ani největší optimista…

Ve světle těchto faktů lze znovu opakovat starou investiční poučku, že každý člověk by měl být nejlepším správcem svých vlastních peněz . V první řadě to ovšem znamená, že si každý připustí nepříjemnou pravdu, že v jakékoliv smlouvě se státem jedinec vždy takzvaně „tahá za krátky konec“. Stát prostě může změnit cokoliv, kdykoliv a jakkoliv. Papírové produkty mají stejně krátkou životnost jako sliby politků. Investor by proto neměl zapomínat, že jedinou investicí, která přetrvá jakékoliv změny politických nálad i výkyvy papírové měny, jsou jedině investiční kovy. Proto je rozumné část vlastních prostředků pravidelně investovat především do nákupů investičního stříbra, neboť invesiční zlato je v současné době v poměru k investičnímu stříbru poměrně drahé. Pravidelné investování do drahých kovů lze přirovnat k budouvání bezpečného přístavu pro budoucnost. Naopak důvěřovat v platnost smluv uzavřených se státem může pro každého občana skončit nepříjemným vystřízlivěním, jak tomu je v těchto dnech například u stavebního spoření.

Sliby, chyby. Toto přísloví je ve vztahu stát – občan téměř pravidlem, zejména v otázce peněz. Daňové zatížení trvale roste, stejně jako inflace státem emitovaných peněz. Vzrůstá zejména nepřímé zdanění, které není tak „vidět“. Roste DPH, poroste spotřební daň, v důsledku tedy porostou ceny a klesne kupní síla obyvatel. Připočteme-li inflaci a nejspíš i pokles výkonnosti české ekonomiky, pak důsledky pocítí každý.

K těmto evergreenům se v posledních týdnech přidaly zprávy o razantní změně ve stavebním spoření. A právě stavební spoření je produktem, který využívá velká část obyvatel České republiky. Produkt, původně koncipovaný jako podpora pro získání vlastního bydlení, využívá ovšem velká část občanů ke zvýhodněnému úročení svých úspor. Původní smysl stavebního spoření se tak vytratil již od samého počátku.

Ročně vydával stát na výplatu příspěvků ke stavebnímu spoření cca 10 miliard korun. Razantní změny před několika měsíci ohlásil tehdejší ministr financí Janota, který zvažoval snížení státního příspěvku z 3.000 Kč na polovinu. Pro úplnost dodejme, že původně střádalové dostávali příspěvek až 4.500 Kč ročně, a to při vložení vlastních prostředků ve výši 18.000 Kč ročně po dobu pěti let. V současnosti je pro získání třítisícového příspěvku zapotřebí vkládat 20.000 Kč a o rok déle, tedy po dobu šesti let.

Plány ministra Janoty bude v té či oné podobě realizovat současná vládní koalice. Pravděpodobný je scénář, kdy státní příspěvky budou zdaněny daní ve výši 50%. Tím stát elegantně změní původní podmínky, aniž by se vystavoval riziku soudních sporů s občany, kterým se jednostranná změna podmínek samozřejmě příliš líbit nebude.

Obdobná je situace u penzí, kdy bude docházet jednak ke snižování reálné hodnoty vypláceného důchodu a zároveň ke zvyšování věku pro odchod do penze. Pokud se naplní demografické scénáře, které počítají s nízkou porodností, pak na jednoho důchodce budou časem připadat pouze dva eknomicky aktivní plátci pojistného. Penze se proto stane almužnou, které se však mnozí ani nedožijí. Ostatně, dovedete si představit horníka nebo slévače, který pracuje v 68 letech?

Co z uvedených příkladů plyne? Především to, že dlouhodobá platnost jakýchkoliv „smluv“ se státem je iluzí. Pokud politikové prohospodaří peníze v rozpočtu (které mimochodem do rozpočtu dodávají občané svými daněmi), sanují zaťatou sekeru opět z kapes občanů. Racionálně uvažují občan by se tedy neměl na jakékoliv „státem garantované produkty“ spoléhat. Co bude v horizontu pěti, deseti či patnácti let s penzijním systémem nebo třeba se státními dluhopisy? Jaká bude inflace, jaká bude kupní síla v České republice? Zářnou budoucnost asi neočekává ani největší optimista…

Ve světle těchto faktů lze znovu opakovat starou investiční poučku, že každý člověk by měl být nejlepším správcem svých vlastních peněz . V první řadě to ovšem znamená, že si každý připustí nepříjemnou pravdu, že v jakékoliv smlouvě se státem jedinec vždy takzvaně „tahá za krátky konec“. Stát prostě může změnit cokoliv, kdykoliv a jakkoliv. Papírové produkty mají stejně krátkou životnost jako sliby politků. Investor by proto neměl zapomínat, že jedinou investicí, která přetrvá jakékoliv změny politických nálad i výkyvy papírové měny, jsou jedině investiční kovy. Proto je rozumné část vlastních prostředků pravidelně investovat především do nákupů investičního stříbra, neboť invesiční zlato je v současné době v poměru k investičnímu stříbru poměrně drahé. Pravidelné investování do drahých kovů lze přirovnat k budouvání bezpečného přístavu pro budoucnost. Naopak důvěřovat v platnost smluv uzavřených se státem může pro každého občana skončit nepříjemným vystřízlivěním, jak tomu je v těchto dnech například u stavebního spoření.