Nejhorší poválečná krize je možná před námi

Šéf Evropské centrální banky (ECB) Jean-Claude Trichet konstatoval, že současná evropská krize je nejhorší krizí od dob druhé světové války. S varováním před nedozírnými následky dluhové krize přišly také investorské legendy George Soros a Jim Rogers. Víkendová jednání německé kancléřky Merkelové a francouzského prezidenta Sarkozyho skončila ovšem opět bez konkrétního výsledku.

Neřekneme nic. Tak lze shrnout výstup z víkendového setkání Merkelová-Sarkozy. Státníci se omezili na vágní závazek předložit do listopadu návrh nových opatření pro uklidnění situace v eurozóně. Součástí má být údajně posílení evropského bankovního sektoru a rekapitalizace bank. A samozřejmě nechybělo již klasické prohlášení o nutnosti vyřešit dluhovou krizi Řecka.

Situace je opravdu vážná. Významná evropská banka Dexia se ocitla v existenčních potížích a bude sanována patrně opět na úkor daňových poplatníků. Existuje velké riziko, že Dexii budou následovat další banky. Důvod je stejný – riziková aktiva v podobě státních dluhopisů. Problémy s dluhopisy států PIIGS (Portugalsko, Irsko, Itálie, Řecko, Španělsko) by mohly znamenat pád mnoha významných bank po celé Evropě se všemi negativními důsledky, jakých jsme byli svědky v roce 2008 po pádu amerických bank. Evropské státy se ale nyní potýkají s obrovskými dluhovými problémy, propadem ekonomiky, hrozbou recese a s vysokou nezaměstnaností. Sanace bank by pro státy byla mimořádně obtížná. Život na dluh (nebo na státní dluhopisy, chcete-li) se prostě nevyplácí. Doufejme, že se o tom stejně drsně nepřesvědčí i čeští občané, kteří právě v těchto dnech nakupují s velkým halasem
české státní dluhopisy.

Nedá se očekávat, že by na pomoc Evropě přišly Spojené státy. USA stojí na hranici ekonomické recese, alarmující nezaměstnanost je zásadní hrozbou do budoucna. Prezident Obama již dříve uvedl, že Evropa nemůže čekat od USA finanční pomoc.

Podle posledního vyjádření šéfa mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) v Řecku Poula Thomsena je Řecko na rozcestí a bude muset provádět daleko tvrdší a důslednější reformy, než jaké udělalo dosud. Tím dává MMF najevo, že další pomoc Řecku také nemusí přijít.

Prozíravý investor si z těchto zpráv umí udělat závěr sám. Evropa je bezradná a zkouší vytloukat jeden dluhový klín druhým. Snad to ještě půjde. Možná se dočkáme evropských dluhopisů nebo evropských variant kvantitativního uvolňování. Zda přijde deflace, inflace anebo jedno po druhém, ukáže čas. Prozíravý investor se umí připravit na všechny varianty vývoje.

Co přinesl víkend?

Víkendové zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB) patří vzhledem k eskalujícímu napětí v eurozóně k ostře sledovaným akcím. Výstupy příliš povzbudivé bohužel nejsou.

Eurokomisař pro měnové záležitosti Olli Rehn uvedl, že se hledají možnosti zefektivnění záchranného fondu EFSF, který disponuje 440 miliardami eur. Pokud se ale dluhová krize rozšíří, pak jenom k záchraně Itálie a Španělska by bylo zapotřebí astronomické částky 2 biliony eur. Mezinárodní měnový fond bude zkoumat, zda jsou jeho fondy vůbec dostatečné k zabránění úvěrové krize v případě, že by v důsledku dluhové krize začaly krachovat evropské banky.

Nejtrefněji komentoval situaci prezident Evropské centrální banky (ECB) Jean-Claude Trichet : „Máme před sebou globální dluhovou krizi a eurozóna je epicentrem.“. Trichet upozornil, že v poslední době se dluhová krize začíná šířit z okrajových ekonomik (jako je například Řecko) do podstatně významnějších států, jejichž sanace by byla nesrovnatelně složitější.

Neméně sledované zasedání skupiny ekonomicky vyspělých zemí skupiny G20 mělo stejné téma. G20 v prohlášení slíbila, podnikne kroky, aby dluhová krize v eurozóně neohrozila stabilitu bank a finančního systému. Centrální banky zemí G20 budou zajišťovat likviditu pro banky. Zároveň G20 hodlá monitorovat dostatečnou kapitalizaci bank. Skupina G20 také hodlá zvýšit objem financí v evropském záchranném fondu EFSF.

Již před zasedáním MMF a SB proběhly světovými médii zprávy, že Řecko hodlá o vikendu vyhlásit částečnou platební neschopnost. Na víkendovém zasedání MMF to řecký ministr financí Venizelos popřel: „Řecko bude nadále v eurozóně a nikdy nezbankrotuje, protože by to bylo destruktivní pro eurozónu i pro mnoho dalších zemí.“. Na víkendovém zasedání se plán státního bankrotu Řecka neobjevil. Eurokomisař pro měnové záležitosti Olli Rehn bankrot Řecka a opuštění eurozóny vyloučil.

Dluhová krize zkrátka ještě zdaleka není zažehnána. Globální ekonomika zatím směřuje spíše do další recese a rostou obavy z deflace. Propad na světových burzách způsobil příjemnou korekci na drahých kovech. Cena zlata a cena stříbra v důsledku obav z deflace klesly. Investiční stříbro i investiční zlato se dostaly na příjemnou nákupní úroveň, což je s ohledem na nepříliš růžovou budoucnost pro prozíravé investory jistě dobrá zpráva.

Co přinesl víkend?

Víkendové zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB) patří vzhledem k eskalujícímu napětí v eurozóně k ostře sledovaným akcím. Výstupy příliš povzbudivé bohužel nejsou.

Eurokomisař pro měnové záležitosti Olli Rehn uvedl, že se hledají možnosti zefektivnění záchranného fondu EFSF, který disponuje 440 miliardami eur. Pokud se ale dluhová krize rozšíří, pak jenom k záchraně Itálie a Španělska by bylo zapotřebí astronomické částky 2 biliony eur. Mezinárodní měnový fond bude zkoumat, zda jsou jeho fondy vůbec dostatečné k zabránění úvěrové krize v případě, že by v důsledku dluhové krize začaly krachovat evropské banky.

Nejtrefněji komentoval situaci prezident Evropské centrální banky (ECB) Jean-Claude Trichet : „Máme před sebou globální dluhovou krizi a eurozóna je epicentrem.“. Trichet upozornil, že v poslední době se dluhová krize začíná šířit z okrajových ekonomik (jako je například Řecko) do podstatně významnějších států, jejichž sanace by byla nesrovnatelně složitější.

Neméně sledované zasedání skupiny ekonomicky vyspělých zemí skupiny G20 mělo stejné téma. G20 v prohlášení slíbila, podnikne kroky, aby dluhová krize v eurozóně neohrozila stabilitu bank a finančního systému. Centrální banky zemí G20 budou zajišťovat likviditu pro banky. Zároveň G20 hodlá monitorovat dostatečnou kapitalizaci bank. Skupina G20 také hodlá zvýšit objem financí v evropském záchranném fondu EFSF.

Již před zasedáním MMF a SB proběhly světovými médii zprávy, že Řecko hodlá o vikendu vyhlásit částečnou platební neschopnost. Na víkendovém zasedání MMF to řecký ministr financí Venizelos popřel: „Řecko bude nadále v eurozóně a nikdy nezbankrotuje, protože by to bylo destruktivní pro eurozónu i pro mnoho dalších zemí.“. Na víkendovém zasedání se plán státního bankrotu Řecka neobjevil. Eurokomisař pro měnové záležitosti Olli Rehn bankrot Řecka a opuštění eurozóny vyloučil.

Dluhová krize zkrátka ještě zdaleka není zažehnána. Globální ekonomika zatím směřuje spíše do další recese a rostou obavy z deflace. Propad na světových burzách způsobil příjemnou korekci na drahých kovech. Cena zlata a cena stříbra v důsledku obav z deflace klesly. Investiční stříbro i investiční zlato se dostaly na příjemnou nákupní úroveň, což je s ohledem na nepříliš růžovou budoucnost pro prozíravé investory jistě dobrá zpráva.

Opět rekordní prodej investičního stříbra

Včerejší propad na světových trzích poslal ceny investičního stříbra na ještě atraktivnější úrovně. Investoři poklesu ceny využívají k budování portfolia drahých kovů. Jaké jsou důvody těchto nákupů investičního stříbra?

Primárním důvodem jsou obavy investorů z budoucnosti eurozóny i z důsledků případné recese v USA. Americký dolar posiluje v důsledku obav z dalšího vývoje eurozóny a eura. Akciové trhy reagují na hrozbu globální recese razantním propadem.
Šéf amerického FEDu středečním prohlášením o chmurných vyhlídkách americké ekonomiky poslal světové trhy strmě ke dnu. Včerejší data z amerického trhu práce byla opět velmi slabá a přispěla k pesimismu ohledně dalšího vývoje na akciových trzích. Ačkoliv v současnosti hrozí deflační vývoj, je velmi snadno představitelná také velmi razantní inflace. Jak je to možné?
Pokud se americká ekonomika propadne do recese, nezbude FEDu patrně nic jiného než provést obdobu kvantitativního uvolňování, které ale bude jednoznačně inflačním signálem.
Kvalifikovaní investoři toto riziko sledují a proto nyní využívají nízké ceny stříbra k nákupům. Rekordní nákupy investičního stříbra pokračují šestým dnem. Dlouhodobá prognóza
je totiž stále stejná

.

Proč jsou právě drahé kovy pro kvalifikované investory atraktivní? Především jde o slušné protiinflační zabezpečení, za druhé drahý kov je reálnou hodnotou za všech situací. Kdo nakupuje drahý kov jako pojistku svých úspor, tomu je pokles ceny vítaným cenovým přilepšením při nákupu. Nákup investičního stříbra nebo nákup investičního zlata by měl být vždy veden snahou ochránit svoje úspory, nikoliv snahou spekulovat na cenový růst. Ke spekulaci na cenové pohyby slouží
jiné nástroje

.

Přístavem bezpečí bývaly kdysi státní dluhopisy. Dnes jde (zejména v Evropě) o hru na Černého Petra, kdy státní dluhopisy – jak vidíme na příkladu Řecka – mohou kolabovat neuvěřitelně rychlým způsobem. Evropské banky mají obrovské problémy, aby se špatných dluhopisů zbavily
se snesitelnými ztrátami

. Je Česká republika výjimkou?
Nikoliv. Tuzemský investor, který si pozorně přečetl podmínky prodeje českých státních dluhopisů, se musel velmi dobře pobavit. Výnos je při reálné inflaci záporný, navíc dluhopisy pro domácnosti budou zcela nelikvidní. Kromě toho vždy hrozí zmrazení splátek, nebo jejich dodatečné zdanění, zkrátka změny pravidel hry. Kdo potřebuje příklady, nechť vzpomene na dodatečné zdanění fotovoltaiky, rošády se stavebním spořením atd. Je jasné, že rozumný investor (vybavený selským rozumem a znalostí základních početních úkonů), o české dluhopisy zájem mít nebude. I tato situace vede mnohé investory k přelévání úspor do investičního stříbra.

Opět rekordní prodej investičního stříbra

Včerejší propad na světových trzích poslal ceny investičního stříbra na ještě atraktivnější úrovně. Investoři poklesu ceny využívají k budování portfolia drahých kovů. Jaké jsou důvody těchto nákupů investičního stříbra?

Primárním důvodem jsou obavy investorů z budoucnosti eurozóny i z důsledků případné recese v USA. Americký dolar posiluje v důsledku obav z dalšího vývoje eurozóny a eura. Akciové trhy reagují na hrozbu globální recese razantním propadem.
Šéf amerického FEDu středečním prohlášením o chmurných vyhlídkách americké ekonomiky poslal světové trhy strmě ke dnu. Včerejší data z amerického trhu práce byla opět velmi slabá a přispěla k pesimismu ohledně dalšího vývoje na akciových trzích. Ačkoliv v současnosti hrozí deflační vývoj, je velmi snadno představitelná také velmi razantní inflace. Jak je to možné?
Pokud se americká ekonomika propadne do recese, nezbude FEDu patrně nic jiného než provést obdobu kvantitativního uvolňování, které ale bude jednoznačně inflačním signálem.
Kvalifikovaní investoři toto riziko sledují a proto nyní využívají nízké ceny stříbra k nákupům. Rekordní nákupy investičního stříbra pokračují šestým dnem. Dlouhodobá prognóza
je totiž stále stejná

.

Proč jsou právě drahé kovy pro kvalifikované investory atraktivní? Především jde o slušné protiinflační zabezpečení, za druhé drahý kov je reálnou hodnotou za všech situací. Kdo nakupuje drahý kov jako pojistku svých úspor, tomu je pokles ceny vítaným cenovým přilepšením při nákupu. Nákup investičního stříbra nebo nákup investičního zlata by měl být vždy veden snahou ochránit svoje úspory, nikoliv snahou spekulovat na cenový růst. Ke spekulaci na cenové pohyby slouží
jiné nástroje

.

Přístavem bezpečí bývaly kdysi státní dluhopisy. Dnes jde (zejména v Evropě) o hru na Černého Petra, kdy státní dluhopisy – jak vidíme na příkladu Řecka – mohou kolabovat neuvěřitelně rychlým způsobem. Evropské banky mají obrovské problémy, aby se špatných dluhopisů zbavily
se snesitelnými ztrátami

. Je Česká republika výjimkou?
Nikoliv. Tuzemský investor, který si pozorně přečetl podmínky prodeje českých státních dluhopisů, se musel velmi dobře pobavit. Výnos je při reálné inflaci záporný, navíc dluhopisy pro domácnosti budou zcela nelikvidní. Kromě toho vždy hrozí zmrazení splátek, nebo jejich dodatečné zdanění, zkrátka změny pravidel hry. Kdo potřebuje příklady, nechť vzpomene na dodatečné zdanění fotovoltaiky, rošády se stavebním spořením atd. Je jasné, že rozumný investor (vybavený selským rozumem a znalostí základních početních úkonů), o české dluhopisy zájem mít nebude. I tato situace vede mnohé investory k přelévání úspor do investičního stříbra.

Investoři skupují stříbro, světové trhy padají

Světové burzy skokově propadly poté, co nové zprávy z Řecka zvýšily riziko krachu státu. Obavy o budoucnost eura se prohlubují. Propad ceny akcií také odráží nervozitu, která panuje před zasedáním amerického FEDu. Není jisté, zda a s čím šéf FEDu Ben Bernanke po dvoudenním zasedání vystoupí, aby uklidnil volatilní trhy.

Zároveň s poklesem akcií přišla korekce na zlatě a na stříbře, kterou od začátku pondělního obchodování využívají zkušení investoři. Obrovský zájem tentokrát o investiční stříbro. Největší nákupy zkušení investoři realizují ve

stříbrných slitcích NTR
, ovšem nebývalé objemy objednávek jsou také

ve stříbrných mincích Buffalo
. Důvodem je atraktivní cena stříbra a relativně příznivý kurz koruny a dolaru.

Dnes po poledni došlo krátkodobě k vyprodání slitků NTR a mincí Buffalo. Již dnes odpoledne byly skladové zásoby doplněny o další posílené dodávky z USA. Stříbrné slitky NTR a stříbrné mince Buffalo jsou nyní opět k dispozici i přes extrémní objemy objednávek. Fixační objednávky rovněž plynule pokračují.

Investoři skupují stříbro, světové trhy padají

Světové burzy skokově propadly poté, co nové zprávy z Řecka zvýšily riziko krachu státu. Obavy o budoucnost eura se prohlubují. Propad ceny akcií také odráží nervozitu, která panuje před zasedáním amerického FEDu. Není jisté, zda a s čím šéf FEDu Ben Bernanke po dvoudenním zasedání vystoupí, aby uklidnil volatilní trhy.

Zároveň s poklesem akcií přišla korekce na zlatě a na stříbře, kterou od začátku pondělního obchodování využívají zkušení investoři. Obrovský zájem tentokrát o investiční stříbro. Největší nákupy zkušení investoři realizují ve

stříbrných slitcích NTR
, ovšem nebývalé objemy objednávek jsou také

ve stříbrných mincích Buffalo
. Důvodem je atraktivní cena stříbra a relativně příznivý kurz koruny a dolaru.

Dnes po poledni došlo krátkodobě k vyprodání slitků NTR a mincí Buffalo. Již dnes odpoledne byly skladové zásoby doplněny o další posílené dodávky z USA. Stříbrné slitky NTR a stříbrné mince Buffalo jsou nyní opět k dispozici i přes extrémní objemy objednávek. Fixační objednávky rovněž plynule pokračují.

Vyplatí se investovat do zlata nebo je na něm bublina?

Minulý pátek se Jan Dvořák dostal mezi vybrané osobnosti, které na serveru www.penize.cz v článku Očima expertů měli odpovědět na otázku, zda se vyplatí investovat do zlata. Zde je jeho odpověď:

„To, co vidíme, má do zlaté horečky hodně daleko. Bublina je stav, kdy se cena nějakého aktiva výrazně vzdálí od jeho hodnoty. Nutnou podmínkou je enormní příliv kapitálu. Zlato se sice obchoduje blízko historických maxim, ale příliv nového kapitálu od investorů je mizivý.

Kdyby se podíl zlata v investičních portfoliích vrátil na úroveň roku 1968, znamenalo by to příliv devíti bilionů dolarů, což odpovídá 4,9 miliardy uncí – to je zhruba tolik, kolik bylo dosud vytěženo. Zlato jen dohání ztrátu hodnoty za 40 let. Od roku 1971 (konec směnitelnosti dolaru za zlato) nese reálný výnos dvě procenta ročně. To je ukázka uchování hodnoty v dlouhodobém horizontu, ne bublina.

Takto je nutno k nákupu zlata přistupovat. Opravdová zlatá horečka bude vrcholit, až se lidé zde na Peníze.cz budou v diskusích chlubit, kde ještě sehnali pár gramů zlata. Tato doba je ještě před námi.“

Vyplatí se investovat do zlata nebo je na něm bublina?

Minulý pátek se Jan Dvořák dostal mezi vybrané osobnosti, které na serveru www.penize.cz v článku Očima expertů měli odpovědět na otázku, zda se vyplatí investovat do zlata. Zde je jeho odpověď:

„To, co vidíme, má do zlaté horečky hodně daleko. Bublina je stav, kdy se cena nějakého aktiva výrazně vzdálí od jeho hodnoty. Nutnou podmínkou je enormní příliv kapitálu. Zlato se sice obchoduje blízko historických maxim, ale příliv nového kapitálu od investorů je mizivý.

Kdyby se podíl zlata v investičních portfoliích vrátil na úroveň roku 1968, znamenalo by to příliv devíti bilionů dolarů, což odpovídá 4,9 miliardy uncí – to je zhruba tolik, kolik bylo dosud vytěženo. Zlato jen dohání ztrátu hodnoty za 40 let. Od roku 1971 (konec směnitelnosti dolaru za zlato) nese reálný výnos dvě procenta ročně. To je ukázka uchování hodnoty v dlouhodobém horizontu, ne bublina.

Takto je nutno k nákupu zlata přistupovat. Opravdová zlatá horečka bude vrcholit, až se lidé zde na Peníze.cz budou v diskusích chlubit, kde ještě sehnali pár gramů zlata. Tato doba je ještě před námi.“

Investiční zlato a investiční stříbro ve stínu QE3

Ben Bernanke na ostře sledovaném vystoupení v Jackson Hole nepřekvapil. Podle očekávání neoznámil pokračování kvantitativního uvolňování, ale ujistil o připravenosti FEDu
zasáhnout v případě potřeby
. Bernanke konstatoval, že americká ekonomika roste podstatně pomalejším tempem, než se předpokládalo. Pravděpodobnost dalšího kvantitativního uvolňování je tedy velká. Varovným signálem je, že další významné zasedání FEDu bude netradičně dvoudenní, 20. – 21. září 2011 . Inflační tlaky tedy nejspíš budou pokračovat.

Cena zlata se po krátké korekci vydala po Bernankeho projevu opět na sever, páteční obchodování zakončilo na hodnotě 1829 dolarů za troyskou unci zlata. Graf ceny zlata sice prošel razantním poklesem, avšak nyní je aktuální cena zlata opět na dosah historických maxim.

Investiční stříbro potvrdilo v tuto chvíli statut klidnějšího trhu. Páteční close cena stříbra byla 41,50 dolaru za troyskou unci. Graf ceny stříbra ukazuje, že investiční stříbro se stále obchoduje pod historickými high. I proto se investiční stříbro těší většímu zájmu investorů než investiční zlato.

Pokud se objeví dobrá makrodata, respektive pokud se v Evropě podaří opět odsunout dluhový problém PIIGS, pak může dojít opět ke korekci ceny zlata i ke korekci ceny stříbra. Ovšem spoléhat na takový vývoj je diskutabilní. Předsedkyně Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová varuje před možností pádu světové ekonomiky do recese a vyzývá k urychlení politických kroků směřujících ke snížení zadlužení evropských států. Otázkou je, zda a jak se krizi eurozóny podaří řešit, když například tento týden řecké dvouleté vládní dluhopisy měly výnos přes 45% …

Osobně bych věnoval opět pozornost spíše investičnímu stříbru, které má po dubnové korekci případné cenové dno přeci jen zřetelnější, než investiční zlato. Korekce investičního zlata

není zatím nijak přesvědčivá. Investiční stříbro je z mého hlediska s ohledem na aktuální cenový vývoj lepší volbou, než volatilní a dosud solidně nekorigující zlato. Ovšem nákupy drahého kovu jako ochrany kapitálu proti inflaci jsou i nyní samozřejmě prosty úvah o pohybu cen – kov je pojistkou proti pádu měn (aktuálně je na tom euro hůře než americký dolar) a pohyb ceny tedy příliš nehraje roli. Každopádně
kvalifikovaný investor nyní může opět slušně vydělat

, jak v situaci razantního růstu ceny zlata a stříbra, tak v případě pádu. Opět platí, že kdo ovládá

opční techniky zajištění

, má šanci na solidní výdělek při jakémkoliv pohybu drahého kovu.