Únor přinesl oživení po tichém lednu. Dle World Gold Council nakoupily centrální banky  čistých 19 tun zlata — méně než byl průměr roku 2025 (26 tun měsíčně), ale pokles aktivity byl zjevně přechodný. Za první dva měsíce roku nakoupily centrální banky dohromady 25 tun, což je zhruba poloviční tempo oproti stejnému období loňského roku. Část analytiků to přičítá citlivosti na cenu: zlato se pohybuje na historicky vysokých úrovních a institucionální kupci nenakupují ve velkém v přeceněném trhu.

To je důležité rozlišení. Pomalejší tempo nákupů není signál ztráty zájmu. Je to signál opatrnosti vůči ceně — a ta je u centrálních bank zcela racionální.

Kdo nakupoval a s jakým záměrem

Hlavním kupcem byla v únoru Národní banka Polska, která přidala 20 tun. Celkové rezervy země dosáhly 570 tun, přičemž zlato tvoří 31 % celkových devizových rezerv. Guvernér Adam Glapiński má veřejně vyhlášený cíl: 700 tun. Polsko nakupuje soustavně a s konkrétním rámcem.

Na okraj: Glapiński v březnu naznačil možnost prodat část rezerv v hodnotě přibližně 13 miliard dolarů na financování obrany — s tím, že by zlato bylo následně odkoupeno zpět. Trh to zatím bere s rezervou. Detaily chybí a záměr neodráží žádnou změnu dlouhodobé strategie akumulace.

Česká národní banka vykázala 36. po sobě jdoucí měsíc čistých nákupů. Zlaté rezervy ČNB jsou nyní na 75 tunách — číslo, které ještě před třemi lety bylo nepředstavitelné. Čínská centrální banka nakupuje nepřetržitě 16 měsíců v řadě, celkové rezervy dosáhly 2 308 tun a tvoří 10 % celkových čínských rezerv. Uzbekistán je na pátém měsíci nákupů v řadě, zlato tvoří 88 % jeho celkových rezerv.

Tyto nepřetržité série nejsou náhoda. Jsou výsledkem vědomého strategického rozhodnutí, které se nemění s každým výkyvem ceny.

Nový hráč: Afrika

Ugandská centrální banka spustila v březnu 2026 program nákupu domácího zlata. Do konce června plánuje nakoupit nejméně 100 kilogramů od tuzemských těžařů. Keňský guvernér centrální banky naznačil v únoru obdobné záměry. Analytici hovoří o širším trendu: africké centrální banky se obracejí ke zlatu jako strategickému nástroji diverzifikace rezerv a ochrany před riziky mezinárodních finančních trhů

Geografická základna poptávky po zlatě se tedy rozrůstá — a nejde jen o tradiční kupce z Asie a střední Evropy.

Co z toho plyne

Centrální banky nejsou sentimentální investoři. Každý nákup je strategické rozhodnutí s jasným horizontem. To, že nakupují i při historicky vysokých cenách — byť pomalejším tempem — říká víc než jakýkoli krátkodobý cenový pohyb.

Zlato v rezervách centrálních bank neplní funkci výnosového aktiva. Plní funkci ochrany — před sankcemi, před měnovou nestabilitou, před geopolitickými šoky. Právě proto je poptávka z tohoto segmentu strukturální a nekopíruje tržní náladu. Je to „dlouhá“ vrstva poptávky, která posouvá rovnováhu trhu v horizontu let, nikoli týdnů.

Pro fyzického investora do drahých kovů je tato informace relevantní přesně z tohoto důvodu: signalizuje, že institucionální zájem o zlato jako pojistku se neoslabuje. A pojistka dává smysl právě tehdy, když ji ještě nepotřebujete.