Archiv autora: Jan Hájek

V posledních letech je často slyšet o tom, že dolar jako rezervní měna končí, protože její objem klesá.  Druhá část věty je pravdivá, první zatím nikoliv.  Setrvalý plynulý pokles využití dolaru je pro drahé kovy ideální vývoj.

 

Procento dolaru v devizových rezervách kleslo za 20 let ze 70 % na 59%. Plynulý pokles je pak poslední 4 roky.

 

Pozici dolaru oslabuje rostoucí vliv eura a dalších měn. V této skupině je nejsilnější euro, jehož podíl na konci loňského roku činil 21,5 procenta. Z toho 1 procentní bod je zvýšení v posledním čtvrtletí loňského roku. Do té doby oscilovalo mezi 19,5 až 20,5 procenty. Zbylých přibližně 20 % je pro všechny ostatní měny a zastoupení v rezervním měnovém koši je následující:

 

• Japonský jen: 6,0 %
• Britská libra: 4,7 %
• Čínský juan: 2,3 %
• Kanadský dolar: 2,1 %
• Australský dolar: 1,8 %
• Švýcarský frank: 0,2 %

Všechny zbývající měny tvoří necelá 3 procenta. Nejrychleji rostoucí podíl má japonský jen (jeho růst je rychlejší nežli v případě eura), na druhé místě je čínský juan. Pomalu rostoucími jsou kanadské a australské dolary. Britská libra a švýcarský frank kolísají kolem svých průměrných hodnot. Devizové rezervy ČNB přibližně odpovídají výše uvedeným hodnotám, „pouze“ je nezbytné prohodit euro a dolar.

 

Jak je zmíněno výše, z pohledu investic do drahých kovů jde o ideální vývoj. Sledovat a svými investicemi následovat plynulý stabilní pokles je lepší než čekat, že možná někdy jednou v budoucnu dojde ke skokové změně v dnes neodhadnutelné velikosti změny ceny.

 

 

Jestli investovat do stříbra a zlata plynule nebo se spoléhat, že se v budoucnu trefíte do dna je na vás. My ale doporučujeme dlouhodobé průměrování cen. Tedy postupný nákup po menších objemech. Většina nákupů totiž paradoxně prběhne vždy okolo maxim. Je to důsledek psychologie a ekonomických cyklů.

 

Čím dál častěji nám posíláte dotazy, zde je v daný okamžik lépe investovat do zlata nebo stříbra. Že jste zaregistrovali, že v posledních několika dnech cena zlata (nebo stříbra) rostla rychleji. Neptáte se na to, co bude lepší jako dlouhodobá investice, ale co je lepší koupit právě v ten den. Proto se podíváme na vývoj poměru cen zlata a stříbra se tedy na tento ukazatel dnes. To to je jeho vývoj za poslední 3 měsíce.

https://goldprice.org/gold-silver-ratio.html

 

Aby vás graf nemátl: zjednodušeně řečeno – v červený den poměr ceny zlata a stříbra klesl z horní hrany obdélníka na spodní. To znamená, že v ten den cena stříbra buďto rostla rychleji nebo klesala pomaleji nežli cena zlata. Naopak, v zelené dny poměr ceny zlata a stříbra rostl ze spodní hrany na horní. V tento den naopak buďto cena stříbra rostla pomaleji nežli cena zlata, nebo klesla rychleji. Poměr klesl 35x a vzrost 32x. Téměř remíza.

 

Graf je tu proto, abychom ukázali, že lepší je dívat se na něj z dlouhodobějšího pohledu. K pokrytí loňského vývoje i bankovní krize z let 2008 a 2009 a krize eurozóny v roce 2011 (téměř bankrotující Řecko) jsme vybrali vývoj za posledních 15 let.

 

Poměr ceny zlata a stříbra vyvrcholil loni v březnu, kdy skokovým růstem z 80 dosáhl necelých 126. Nyní tento poměr klesl na úroveň kolem 70. Takto nízký byl naposledy na jaře 2017. Zde není výrazně pravděpodobný jeho dlouhodobější a významný růst.

 

Pohled na graf říká jedno – jestli sledujete ceny zlata, stříbra apod., netrapte se krátkodobými různě velkými pohyby jejich cen. Protože minimum či maximum ceny zlata a stříbra trefíte pouze náhodou. Neřešte, jestli v konkrétní den bude lepší nákup zlata nebo stříbro, nemá to cenu. Za úvahu stojí jejich nakombinování.

 

Zde lze připomenout Stříbrné účty, nabízející nákupy zlata i stříbra vždy na začátku měsíce. Minulý týden proběhly již čtvrté letošní nákupy Stříbrných účtů. Kombinace účtů zaměřených na zlato a stříbro vám pomůže nemít důvod vybírat, jestli je lepší zlato nebo stříbro.

 

 

Jak se pohybuje cena zlata? Pavel Hála je velkým odborníkem na obchodování s komoditami na finančních trzích a připravil analýzu vývoje ceny zlata na základě pohybů jeho ceny, pracuje s řadou grafů. S jeho svolením analýzu publikujeme.

 

Toto je shrnutí jeho analýzy:

V tomto případě je skutečně slušná šance, že se cena odrazí vzhůru. Poměr mezi rizikem a potenciálním ziskem se mnohým obchodníkům může jevit jako zajímavý.

Naprosto nejzásadnější je ale trh s vládními dluhopisy v USA. Je nepravděpodobné, že zlato přestane klesat dokud vzdálené úrokové sazby porostou takovou rychlostí jak nyní. I na této frontě se ale začínají objevovat dobré zprávy. Dluhopisy stále klesají, ale rychlost poklesu od začátku března zpomaluje. Nominální výnosy dluhopisů s dlouhou durací stále mají hodně prostoru pro další růst.

 

Závěr je jednoduchý.

Současná situace se zdá být dobrou příležitostí na long. Dost možná se jedná o definitivní cenové dno před dosažením nových maxim. Ale tuhle informaci budeme s určitostí vědět až zpětně. Cena po růstové korekci může klidně ještě klesnout výrazně níže. Ani to by ale nenarušilo dlouhodobý uptrend, v němž se zlato nachází. Nezapomeňte, že zlato je v bull marketu a ten největší pohyb vzhůru je pravděpodobně teprve před námi.

 

Pokud máte zájem, celá analýza je k dispozici zde.  Vřele doporučuji.

 

 

 

Rychlé prodeje Silver Eagle pokračují, stejně jako běžely koncem minulého roku. Za prvních šest týdnů letošního roku US Mint prodal téměř 7 milionu těchto mincí. Za celý rok 2020 jich bylo prodáno 30 milionů kusů, za rok 2019 se prodala polovina, tedy 15 milionů uncí. Z uvedených 7 milionů bylo 4,8 milionů uncí prodáno v lednu a 2,1 v únoru. To vysvětluje aktuálně vysoká prémia a špatnou dostupnost této světově nejznámější stříbrné mince.

 

Krom 6,9 milionům uncí stříbra US Mint prodal 292 tisíc uncí zlata. Poměr jednotek stříbra a zlata je 24 a stávající poměr ceny zlata a stříbra je 67. Investice do stříbra tedy činily o něco málo více než třetinu investic do zlata, což je nadprůměrná hodnota.

 

Únorové hodnoty poměru cen (Gold-Silver Ratio) se pohybují na úrovni pětiletého minima z července 2016.

 

Druhou věcí je skokové zvýšení objemu stříbra s největším ETF (SLV). Proti růstu ceny stříbra v létě loňského roku zde je výrazný rozdíl v objemu přítoku peněz do ETF.  Na přelomu července a srpna cena stříbra skokově vzrostla z 21 na 27 dolarů a objem stříbra držený v ETF vrostl o necelé 3 miliony uncí. Aktuální růst ceny stříbra jsou necelé 3 dolary, avšak v ETF přibylo 9 milionů uncí.

 

Situace se částečně uklidnila, nejzajímavější bude, na jak dlouho. Pokud k něčemu dojde, dozvíte se to. Sledujte náš blog a Facebook.

 

Podle ratingové agentury Standard & Poors částka globálních dluhů letos překoná hranici 200 bilionů dolarů. Tato suma je na úrovni přibližně 265 % světového HDP. Nejde jenom o státní dluhy, jsou započteny také dluhy společností nebo fyzických osob. Na počátku roku to bylo na úrovni 250 procent. V několika nejbližších letech nelze očekávat snížení této hodnoty. Dluh poroste, ale vadit to nebude.

 

Například Spojené státy zvyšují svoji zadluženost, ale díky řadě let trvajícím velmi nízkým úrokovým sazbám je jejich absolutní hodnota menší než před několika lety. Úrokové sazby USA, EU či dalších zemí zůstanou nízké i v několika příštích letech. Absolutní hodnota placených úroků tak může dále klesat. Na ně nebude třeba si půjčovat.

 

Centrální banky vyzvaly vlády, aby se nebály zvýšení státní zadluženosti a pokračovaly v politice velkých rozpočtových deficitů. K témuž vyzval země i Mezinárodní měnový fond. Skokové navýšení zadluženosti zemí mu nevadí, což je 180 stupňová otočka.

 

V kombinaci s návratem k růstu ekonomiky a splácením nyní čerpaných úvěrů pro přežití by tento ukazatel mohl v nejbližších letech začít klesat. Pokud by neklesal, se splácením problém nebude. Kvantitativní uvolňování to jistí a ceny drahých kovů také.

 

 

 

Včera byly zveřejněny Minutes ze zasedání z poloviny září a jsou velmi zajímavé. Fed nezvedne úrokové sazby, pokud se nezaměstnanost nedostane zpět na předkrizovou úroveň a inflace nevzroste nad 2 procenta, avšak s tím, že je předpokládán další její růst. Ve zprávě po zasedání byl zmíněn rok 2023. Ten byl uveden jako nejpravděpodobnější. Podmínky jsou mírně předdefinovány, lidé to nemuseli z textu postřehnout. Výrazně dříve nelze pravděpodobně změnu očekávat. Vždyť stávající situace tlačí inflaci dolů.

 

Nejde však o žádné dogma. Skutečnost, že daná podmínka bude splněna neznamená, že akce bude provedena se 100% pravděpodobností. Očekávání možné změny se samozřejmě zvednou, a to samo o sobě bude informací pro Fed a ten to nebude ignorovat.

 

Bylo oznámeno, že kvantitativní uvolňování bude pokračovat. Jak dopadne Evropa se uvidí. I ta začala mluvit o změně metodiky pro hodnocení míry inflace. Inflace zvýšená po rozumnou dobu nebude vadit. Pro drahé kovy jde o ideální situaci.

 

 

Skutečnost, že Čína prodává dolar není nic překvapivého. Nedávno se objevily zajímavé informace, některé z nich stojí za zmínku.

 

• Čína plánuje postupný prodej amerických vládních obligací na 800 miliard. Nyní je vlastníkem částky necelý 1,1 bilión dolarů. Ted pokles o téměř 300 miliard. Pro porovnání – vlastněné americké vládní bondy klesají od podzimu 2017, ta tuto dobu se objem snížil ani ne o polovinu výše zmíněné částky.
• Prodeje urychlí, kdyby došlo ke konfliktu. V talovém případě by se kupujícím musel stát Fed. Proč vůbec něco takového zveřejní? Spíše to může být signál, že to provedou v případě zesílení konfliktů (covid, obchod…).
• Co by za to Čína koupila? Akcie těžko, nabízí se komodity, samozřejmě včetně ropy či průmyslových kovů. Pro stříbro a zlato by se tam jistě místo také našlo.
• Kurz juanu v posledních měsících oproti dolaru posílil, je na úrovni před rokem a půl. Jeho růst začal během června. Že by shoda se skokovým urychlením růstu ceny drahých kovů byla čistě náhodná?

 

 

Něco takového je pro drahé kovy plusový signál. Nejlepší by bylo, kdyby Čína prodávala obligace plynule a následně plynule nakupovala drahé kovy. Dlouhodobě zajištěná stabilní poptávka je to nejlepší, co na trzích drahých kovů může existovat. Zvláště, pokud by kupující pozitivně reagoval na jakékoliv snížení ceny zlata stylem průměrování nákupních cen.

 

 

 

V červnu Jiří Rusnok oznámil, že ČNB nakoupila zlato. Okamžitě se objevila celá řada komentářů, že ČNB zvyšuje své zlaté rezervy. My jsme se k tomu vyjádřili mnohem střízlivěji ve smyslu, že je to pouze jednorázová náhrada zlata použitého na výrobu zlatých mincí.

 

Minulý týden se k tomuto tématu vyjádřil i sám J. Rusnok, přičemž prohlásil, že nákup je pouze na pokrytí ražby zlatých pamětních mincí, ne k něčemu jinému. Žádná měna na světě není v dnešní době kryta zlatem. Například česká koruna je podle něj de facto derivátem strojírenských, chemických či elektrotechnických výrobků, plus vybraných služeb.

 

Protistranou byli účastníci tzv. cenového fixingu zlata v Londýně. Pro zajímavost přidáváme i jejich abecedně seřazený seznam: Bank of China, Bank of Communications, Citibank N.A. London Branch, Coins ‚N’Things, Goldman Sachs, HSBC Bank USA NA, Industrial and Commercial Bank of China (ICBC), INTL FCStone, Jane Street Global Trading LLC, JP Morgan Chase Bank N.A. London Branch, Koch Supply and Trading LP, Marex Financial Limited, Morgan Stanley, Standard Chartered Bank a The Toronto Dominion Bank.

 

Cílovou úrovní je přibližně 8 tun (dodáváme, že 7,8 tuny odpovídá přibližně 250 tisícům uncím). To je méně než u západoevropských centrálních bank. Jejich zlaté rezervy vznikaly postupně, během řady let, nikoliv skokově v poslední době. Z pohledu ČNB není zlato dostatečně likvidní a nepřináší pravidelně vyplácený výnos. Proto ho vedení ČNB i nadále nepovažuje za vhodný nástroj pro tvorbu rezerv.

 

Dobrým krokem je, že nakoupené zlato ČNB přivezla do ČR. Příští nákupy budou menší, ale opakované. Je tedy vidět, že i ČNB uznává metodiku průměrování nákupních cen. Že by se inspirovala u Stříbrného účtu? 🙂

 

 

Před pár dny zveřejnila společnost Patria rozhovor s jedním z členů Bankovní rady ČNB – panem T. Holubem. Vybrali jsme z našeho pohledu důležité body.

 

Holub zmínil, že v ČNB se stále diskutuje o mimořádných a nekonvenčních operacích. Ne, že by je udělali hned, chtějí ale předem diskutovat varianty, kdyby se pokles ekonomiky ještě více zrychlil a bylo vhodné, či dokonce nezbytné, tyto operace provést. Přesné nastavení není definováno předem, bylo by odvozeno od aktuálního vývoje. Nástroje jsou různě zaměřené a každý by pomohl řešit jinou situaci. A když se pokles nezrychlí, s úrokovými sazbami na stávající úrovni počítá banka ještě alespoň rok a půl.

 

Pod rizikem pandemie si nepředstavují samotné nemocné, ale dopad případných opatření na naši ekonomiku (nic překvapivého, co jiného by měli sledovat). Je si vědom, že malý krok proti nemoci může být velkým skokem proti ekonomice. Jako příklad uvedl roušky v restauracích. Zdravotní dopad vyjádřil jako velmi malý, ekonomický dopad na sektor restaurací o dost silnější.

 

Pokud jde o kurz koruny, posílila více, než ČNB očekávala. Proto sleduje i vliv kurzu koruny na naši ekonomiku. ČNB by se snažila v případě prudkého posílení (nebo oslabení) proti stávajícímu stavu reagovat. Přesné informace samozřejmě neřekl, i když při kurzu nedaleko od 28 korun za euro ČNB nereagovala.

 

Pokud jde o inflaci, ČNB ji stále vnímá jako velmi důležitý ukazatel. Úroveň 2% inflace nyní neřeší, ale ve střednědobém horizontu (rok až 1,5 roku) to ČNB sledovat bude. Zvláště když ČNB předpovídala nižší míru inflace. Zatím očekává navrácení na 2% samospádem, bez nutných bankovních kroků.

 

Co se týče finanční stability bank, zvýšení počtu nesplácených úvěrů samozřejmě sníží jejich zisky. Vzhledem k aktuální kapitálové přiměřenosti to ale neohrozí jejich finanční stabilitu. I v tomto případě není od věci držet část rezerv v drahých kovech. Jeden nikdy neví…

 

 

Bankovní rada ČNB minulý týden podruhé od března hlasovala jednomyslně – „překvapivě“ ponechala úrokové sazby na stávající úrovni, základní úroková sazba tak zůstává na 0,25 %. V základním odhadu je to do léta příštího roku.

 

Zvýšení inflace, (klidně nad 3 procenty) zatím ČNB řešit nebude, nevidí to jako velký problém. Celkový letošní pokles ekonomiky je odhadován na 8 procent, i když je výhled pesimističtější než dříve. Na úroveň před krizí by se naše ekonomika měla vrátit na konci přespříštího roku. Míra nezaměstnanosti také dosud neexplodovala.

 

České národní bance zatím stačí standardní nástroje, pro jistotu však opět zmínila, že v případě nezbytnosti použije krizové. I když ČNB uznává vysokou nejistotu dalšího vývoje, vývoj u nás se sotva bude dramaticky lišit od vývoje v Evropě či Spojených státech. Aby ČNB předběhla novými akcemi Fed nebo ECB, to by muselo být něco hodně závažného.

 

Dnes si jen může sednout na ruce a čekat. Stále lepší, než kdyby musela něco dalšího dělat.

 

Stávající ceny drahých kovů (neříkám, že půjdou jenom vzhůru) je názorným příkladem průměrování cen.