Zlato ve středu 24. června prorazilo hranici, kterou trh několik týdnů sledoval s rostoucí nervozitou. Spotová cena klesla o více než 3 % přibližně na 3 974 dolarů za unci, nejníže od listopadu loňského roku. Od lednového rekordu 5 594,82 dolaru tak zlato ztratilo více než 1 600 dolarů na unci, téměř 29 %. Toto je 5% pokles první poloviny tohoto týdne:

Stříbro dopadlo podstatně hůře. Jeho spotová cena se propadla pod 58 dolarů a proti lednovému maximu nad 121 dolary odevzdala více než polovinu hodnoty. Toto je 15% pokles za první 3 dny tohoto týdne:

Hloubka propadu je mimořádná. Sama ale ještě neříká, co se na trhu skutečně změnilo. Vyšší volatilita totiž odpovídá dvojí roli stříbra.

Jde zároveň o drahý kov a průmyslovou surovinu. Vyšší sazby a silnější dolar oslabují investiční poptávku, zatímco obavy z pomalejšího hospodářského růstu zhoršují výhled průmyslové spotřeby. Při růstu mohou obě složky cenu podporovat. Při obratu mohou společně prohloubit pokles.  Napětí na straně nabídky ani průmyslové využití stříbra nezmizely. V krátkém období je však převážila likvidace investičních pozic. Stříbro proto reagovalo na stejné podněty jako zlato, podstatně větším pohybem.

Fed sazby nezvýšil, trh přesto přecenil celý rok

Bezprostřední impuls přišel z červnového zasedání Fedu. Základní sazba zůstala v pásmu 3,50 až 3,75 %. Podstatné nebylo samotné rozhodnutí, ale nové projekce a tón první tiskové konference Kevina Warshe.

Devět z osmnácti účastníků, kteří odevzdali projekci, očekává, že sazby budou na konci roku výše než dnes. Osm počítá s jejich zachováním, pouze jeden s poklesem. V březnu se zvýšením nepočítal nikdo.

Zlato tedy neklesá proto, že Fed sazby zvýšil. Klesá proto, že trh začal reálně počítat s tím, že je zvýšit může. Možnost prvního kroku započítává už pro zářijové zasedání.

Vyšší očekávané sazby zvedly výnosy dluhopisů a náklady příležitosti spojené s držením kovu, který nenese úrok. Dolarový index se dostal nejvýše za více než rok a od začátku června vzrostl přibližně o 2,8 %. Pro investory mimo Spojené státy se zlato zdražilo právě ve chvíli, kdy jeho relativní atraktivitu oslabovaly vyšší dolarové výnosy. Vývoj dolarového indexu od zasedání Fedu ukazuje následující graf:

Další oporu zlatu ubralo uklidnění situace kolem Íránu. Hormuzský průliv se po americko-íránském memorandu postupně otevírá a Brent klesl k 74 dolarům za barel. S ústupem obav z bezprostřední eskalace zmizela také část geopolitické prémie, která zlatu v předchozích týdnech pomáhala. Týdenní vývoj ceny ropy Brent zachycuje následující graf:

Směr určilo makro, rychlost přidaly pozice

Makroekonomické prostředí vysvětluje směr pohybu, nikoliv celý jeho rozsah. Zlato a stříbro patřily na přelomu roku mezi nejpřeplněnější obchody na finančních trzích. Jakmile se trend obrátil, uzavírání pákových pozic pokles urychlilo. Část spekulativního kapitálu se navíc přesunula do polovodičových a paměťových společností, které převzaly roli nového vyhledávaného obchodu.

Pro držitele fyzického kovu má stejný pohyb jiný průběh. Majitel slitku nebo mince nedostává výzvu k doplnění peněz a nemusí prodávat kvůli proražení technické úrovně cen. Pokles tržní hodnoty se mu nevyhne, není však nucen reagovat na likvidaci burzovních pozic během několika dnů.

Časový horizont fyzického investora nemusí kopírovat horizont spekulativního trhu. To nezmenšuje ztrátu. Mění způsob, jakým se s ní musí vypořádat.

Hluboká korekce a dlouhodobý trend se nevylučují

Paul Williams ze společnosti Solomon Global připomíná, že zlato procházelo hlubokými korekcemi i během předchozích dlouhodobých růstových období. V polovině 70. let kleslo přibližně o 45 %, než se v roce 1980 dostalo na tehdejší rekord. Během finanční krize v roce 2008 ztratilo kolem 30 % a následně pokračovalo k maximu v roce 2011.

Historické analogie nepotvrzují, že současná korekce skončila. Ukazují pouze, že třicetiprocentní propad může být součástí dlouhodobého trendu a nemusí znamenat jeho konec. Po proražení pásma 3 950 až 4 000 dolarů analytici sledují úrovně kolem 3 800 až 3 850 dolarů, v hlubším scénáři pokles ke 3 700 dolarům.

Dlouhodobá poptávka přitom zatím nezmizela. Centrální banky v prvním čtvrtletí nakoupily čistých 244 tun zlata, meziročně o 3 % více. Poptávka investorů po slitcích a mincích vzrostla o 42 % na 474 tun. Centrální banky sledují měnová rizika, zadlužení a potřebu diverzifikovat rezervy do aktiva bez úvěrového rizika emitenta. Ani mezi soukromými investory první čtvrtletí neukázalo ústup od fyzického kovu.

Krátkodobý výhled se zhoršil. Dokud dolar posiluje a trh počítá s vyššími americkými sazbami, tlak na kovy nepolevuje. Červnový výprodej nezměnil dlouhodobé důvody pro držení zlata, připomněl však riziko špatného načasování nákupu. Pravidelné měsíční nákupy před poklesem nechrání, snižují ale závislost výsledné nákupní ceny na jediném okamžiku.