Česká národní banka na červnovém zasedání udělala zvýšila dvoutýdenní repo sazbu o 25 bazických bodů na 3,75 %, diskontní sazbu na 2,75 % a lombardní sazbu na 4,75 %. Šlo o první zvýšení sazeb od června 2022 a pro rozhodnutí hlasovalo šest ze sedmi členů bankovní rady.

Na první pohled to není zpráva o zlatě ani stříbře. Ve skutečnosti ale přesně zapadá do prostředí, které je pro drahé kovy důležité. Celková inflace může vypadat relativně klidně, ale centrální banka se dívá dopředu. ČNB nezvýšila sazby proto, že by se česká inflace znovu vymkla kontrole, ale proto, že pod povrchem zůstávají domácí cenové tlaky, zejména v jádrové inflaci, službách, mzdách, úvěrech a cenách aktiv. ČNB nechce čekat, až se inflační rizika znovu naplno objeví ve spotřebitelském indexu.

Pro zlato je takové prostředí dvojznačné. Vyšší sazby jsou pro něj krátkodobě nepříjemné, protože zvyšují výnos bezpečných úročených aktiv a tím i alternativní náklad držby kovu, který žádný úrok nenese. U českého investora může navíc sehrát roli koruna. Přísnější ČNB může podporovat českou měnu, která následně tlumí korunovou cenu zlata, případně omezuje její růst v době, kdy zlato v dolarech zdražuje.

Druhou stranou stejného rozhodnutí je důvod, proč sazby rostou. Pokud centrální banky znovu zpřísňují měnovou politiku, ačkoli inflace už měla být podle dřívějších představ pod kontrolou, znamená to, že se ekonomika nevrátila do starého prostředí levných peněz a nízké inflace. Pro investora do fyzického zlata je to podstatné – zlato není sázka na každý pokles sazeb, je to ochrana pro dobu, ale dlouhodobá ochrana pro období, kdy zůstává nejistá reálná hodnota peněz.

ČNB v tom navíc není sama. Evropská centrální banka 11. června poprvé od září 2023 zvýšila všechny tři základní sazby o 25 bazických bodů. Reagovala na opětovné zrychlení inflace v eurozóně, která podle předběžného odhadu Eurostatu v květnu vzrostla na 3,2 %.  Americký Fed 17. června, den před zasedáním ČNB ponechal sazby v pásmu 3,50–3,75 %, samotné rozhodnutí však nebylo tím hlavním. Důležitější byly projekce a tón komunikace. Fed v nových materiálech potvrdil, že inflace zůstává problémem, a část členů výboru už nepočítá se snižováním sazeb, ale naopak s jejich dalším růstem. Americká spotřebitelská inflace v květnu vzrostla na 4,2 %, zatímco jádrová inflace dosáhla 2,9 %.

Pro stříbro je tento vývoj ještě citlivější než pro zlato. Stříbro se chová zároveň jako drahý kov i průmyslová komodita. Vyšší sazby mohou krátkodobě brzdit investiční poptávku, zatímco slabší hospodářský výhled zvyšuje nejistotu kolem průmyslové spotřeby. Současně však stříbro zůstává součástí trhu drahých kovů, který těží z pochybností o inflaci a měnové stabilitě. Kombinace těchto protichůdných vlivů obvykle znamená vyšší cenové výkyvy než u zlata.

Červnové zvýšení sazeb ČNB proto není pro zlato jednoznačně negativní zprávou. Vyšší úroky a případně silnější koruna mohou jeho korunovou cenu krátkodobě brzdit. Samotná potřeba měnovou politiku znovu zpřísnit ale ukazuje, že stabilita inflace ani kupní síly peněz není samozřejmostí. Právě pro takové prostředí investoři fyzické zlato drží.