Podle vyjádření centrálních bank celého světa bude tištění peněz pokračovat, v případě potřeby bude dokonce urychleno. Pohyb úrokových sazeb směrem nahoru je odložen.

I když tržní úrokové sazby, zejména ve Spojených státech, rostou (v ČR také), mluví se o možném vynuceném zvyšování úrokových sazeb. V USA se začíná mluvit o hrozícím zrychlení inflace. Podle mého názoru to neznamená automatické očekávané zvýšení úrokových sazeb. Důvodem je to, že Fed se v srpnu loňského roku vyjádřil, že dočasně zvýšená inflace mu nebude vadit.

Listopadová meziroční inflace činila 1,2 %, letos se počítá s dvouprocentní hodnotou, která je pro řadu centrálních bank – včetně Fedu, ECB či ČNB – jejich cílovou inflací. Velké americké banky mluví o prvním pololetí, Citibank již o dubnu.

To je pravděpodobně tahounem růstu výnosů amerických vládních obligací. Další pohyb výnosů se bude vyvíjet dle směřování inflace.  Podle lednového vyjádření šéfa pobočky Fedu v Chicagu Ch. Evanse nebude Fedu vadit ani její zrychlení. Konkrétně přitom mluvil o třech procentech inflačního ukazatele PCE. To odpovídá klasické CPI inflaci mezi 3,5 až 4 %.

Inflace se ve Spojených státech dočkají rychle. Na růst úrokových sazeb si budou muset ještě nějakou dobu počkat. Investoři v USA reagují logicky, zvýšenou poptávkou po drahých kovech. Stříbro ve fyzické podobě je pak za oceánem vyloženě nedostatkovým zbožím. Například stříbrné slitky je třeba u rafinérů rezervovat dopředu a dodávky jsou rozebrané ještě před naskladněním. Situace se přelévá do Evropy a dalších zemí. Bude to ještě velmi zajímavé.