Před dvěma týdny
přetékaly stránky tisku optimismem
: Dluhová krize je pryč! Státy se shodují na posílení eurovalu, Řekové budou více šetřit a Italové provedou reformy. O pár dnů později optimisté nevěřícně hledí na pád řecké vlády, hrozící krach Itálie a pochmurné prognózy Němců, že dluhová krize tu bude ještě nejméně 10 let.

Řecký premiér zbořil iluze optimistů jediným prohlášením. I když (dámy prominou) nejapné prohlášení o referendu mělo jepičí život, dokázalo perfektně zničit iluzi o vyřešení krize. Řecku hrozí pád vlády, v zemi sužované nezaměstnaností jsou na denním pořádku bitky demonstrantů s policií. Rostou také obavy z možnosti vojenského puče. Na
budoucnost Řecka

si nikdo nevsadí ani tu příslovečnou zlámanou grešli – nebo v případě Řecka zlámanou drachmu. Řecký premiér Jorgos Papandreu se o víkendu dohodl s prezidentem Karolosem Papuliasem a šéfem opozice Antonisem Samarasem na vytvoření přechodné vlády. . Co bude následovat, nikdo neví.
Obavy Evropské unie z vývoje v Řecku rostou. Eurokomisař pro měnové záležitosti Olli Rehn varoval, EU se připravuje i na variantu odchodu Řecka z eurozóny. V aktuální situaci, do které politici nechali dluhovou krizi dospět, by řecký exodus paradoxně nejspíš nepřinesl úlevu, ale naopak by znamenal explozi potíží v Itálii, Portugalsku a Španělsku.
Doba, kdy mohlo Řecko odejít z eurozóny bez ohrožení ostatních států, je díky váhavosti evropských politiků nenávratně pryč.

Další ranou je neúspěšné jednání o rozšíření eurovalu. Podporu na summitu zemí G20 v Cannes neslíbila žádná členská země. Prezident Evropské unie Herman Van Rompuy s rezignovaným výrazem oznámil, že státy G20 se sice shodly na zvýšení objemu zdrojů Mezinárodního měnového fondu, ale zatím netuší jak. Horší výsledek ostře sledovaného jednání si lze těžko představit.

Svůj hřebík do rakve vyřešení dluhové krize den po skončení jednání v Cannes zatloukla i německá kancléřka Angela Merkelová. Dříve než za deset let se podle Merkelové nepodaří dluhovou krizi vyřešit. To je je faktickým přiznáním, že Německo pochybuje o možnosti vyřešení aktuálních problémů. Eurozónu možná postihne takzvaná ztracená dekáda, čili chabý hospodářský růst v příštích deseti letech. Ztracenou dekádu v minulosti zažilo kupříkladu Japonsko.

Damoklův meč nyní visí nad daleko důležitější ekonomikou, než je Řecko, konkrétně nad Itálií. Evropská centrální banka podle zdrojů údajně uvažuje o zastavení nákupů italských dluhopisů. Pokdu k tomu dojde, Itálie bude mít obrovské potíže získat úvěry a není vyloučeno, že půjde Řeckou cestou. Pokud uvážíme shodnou oblibu stávek a pouličních bitek u Italů i Řeků, může se dluhová nákaza rozšířit do Itálie se všemi negativními jevy – pouličními bitkami, hořícími auty, vyrabovanými bankami. Investoři již začali stahovat své prostředky z italských aktiv.

Poptávka po drahých kovech neslábne. Zkušení investoři preferují stále více investiční stříbro. Cena stříbra poskočila
za jediný měsíc o 16%

. O co je především zájem? Ve velkém skupují investoři především
stříbrné desetiuncové slitky NTR

, z mincí jsou v hledáčku investorů především stříbrné mince A-mark a Silver Buffalo. I evropští investoři již poznali,
jak ošidné je nakupovat investiční stříbro v metrickém provedení

, byť ceny jsou nižší. Důvody jsou jasné: renomovaná značka rafinéra a likvidita stříbrných slitků nebo stříbrných mincí jsou základem pro smysluplnou investici, nikoliv nejlevnější cena.

Jaké jsou vyhlídky do budoucna? Nevalné. Především Německu se zužuje manévrovací prostor. Velmi podrobnou analýzu rizik připravil Ing. Jan Dvořák
ve svém článku na našem partnerském webu

. A co říká náš barometr důvěry, čili poptávka po drahých kovech? Poptávka po investičním stříbře roste v Německu již od začátku krize. Komentář k tomuto faktu myslím není zapotřebí. Pokud dojde Německu dech, má se na co těšit bohužel i česká ekonomika.