Balíček překonal očekávání, lídři CDU/CSU a SPD oznámili dohodu o rozšíření rozpočtové politiky, která zahrnuje tři klíčové změny dluhové brzdy, ještě před ustavením nového parlamentu 25. března:

• Zvláštní fond 500 miliard eur (11,6 % HDP 2024) na infrastrukturu, rozložený na 10 let, z čehož 100 miliard eur půjde spolkovým zemím.
• Reforma dluhové brzdy vyjímající obranné výdaje nad 1 % HDP z rozpočtu ministerstva obrany, což umožní neomezené půjčky na obranu a uvolní 0,25 % HDP (11 miliard eur) na jiné účely, například snížení daní.
• Zvýšení povoleného strukturálního deficitu pro spolkové země z 0 % na 0,35 % HDP a vytvoření komise pro dlouhodobou reformu dluhové brzdy do konce 2025.

Deutsche Bank označila tuto změnu za „jeden z nejhistoričtějších paradigmatických posunů v německé poválečné historii“ a naznačila, že existuje významné riziko růstu jejich prognózy růstu pro rok 2026. Odhad pro rok 2025 však bude pravděpodobně dominován globální obchodní politikou. Investoři žádají vyšší výnosy kvůli rostoucímu dluhu, ačkoli německá dluhová zátěž zůstává relativně nízká. Úzce sledovaný ukazatel atraktivity německého dluhu klesl na nejnegativnější hodnotu v historii, když výnos desetiletého německého dluhopisu dosáhl rekordních šesti bazických bodů nad srovnatelnými swapy, což je nejvíce v údajích od roku 2007.

Tyto změny vyžadují dvoutřetinovou většinu a strany je chtějí prosadit ještě ve starém parlamentu do 24. března, aby předešly blokádě AfD v novém Bundestagu. Konzervativci označili krok za „moment všeho“ s cílem „kompletně se vyzbrojit“, což podle Deutsche Bank naznačuje růst obranných výdajů až na 3 % HDP již příští rok. Nejistota však přetrvává – Zelení zatím nesouhlasili, i když fond na infrastrukturu by mohl splnit jejich požadavky.

Deutsche Bank a Goldman Sachs vidí v opatřeních potenciál pro růst ekonomiky, i když Deutsche Bank upozorňuje na nejistotu kolem globálního obchodu pro rok 2025 (předpověď 0,5 % růstu) a riziko pomalejšího efektu obranných výdajů. Přesto Deutsche Bank předpokládá revizi své prognózy 1% růstu pro 2026 směrem nahoru.

Rostoucí dluh a případná neklesající inflace by mohly vést k neudržitelným výnosům, což by ECB donutilo vrátit se k tištění peněz. Zlato by se nezlobilo 😊