Investiční stříbro je celosvětově oblíbenou formou zajištění úspor proti inflaci i rozumným nástrojem pro budování rezervy na horší časy. Laik, často ke své škodě, chápe investování do drahých kovů jako honbu za nejnižší cenou. Výsledkem je namísto kvalitního investičního portfolia drahých kovů zpravidla zklamání.
V tomto seriálu si ukážeme, jak se kvalitní investiční portfolio buduje. V několika pokračováních si ukážeme, jak vypadá investiční proces, jaké otázky si musíme zodpovědět a jakým nástrahám musíme umět odolat. Ukážeme si různé přístupy k investování, vyplývající z mentality a finančních možností různých investorů, přičemž na konci každého investičního přístupu bude kvalitní investiční portfolio drahých kovů. Povíme si, proč je velmi nebezpečné koncentrovat se pouze na tzv. skvělé ceny a jaká rizika musíme při investování do drahých kovů vyloučit.

Základní otázka, kterou si musí budoucí investor zodpovědět, zní: Co vlastně od investice do stříbra očekáváme? Prvním důvodem pro investici do drahých kovů by měla být ochrana úspor před znehodnocením. Teprve na druhém místě je v případě investování do drahých kovů zisk. Ano, je to tak. Investiční stříbro (a samozřejmě i investiční zlato), nakupujeme primárně proto, abychom ochránili svoje peněžní přebytky (čili zisky z podnikání, z tradingu, nebo úspory) před znehodnocením. Participace na růstu ceny stříbra nebo ceny zlata (anebo na poklesu ceny zlata a stříbra, jak si podrobněji ukážeme v dalším dílu) až následným krokem.

Víme tedy, proč stříbro a zlato kupujeme. Jak velkou část úspor je vhodné proměnit ve stříbro a zlato? Univerzální odpověď pochopitelně neexistuje. Přesto máme orientační vodítka, která nám mnohé o alokaci peněz do stříbra a zlata napoví. Pokud má investor dojem, že světová ekonomika nemá nějaké zásadní problémy, nebo že inflace příliš neporoste, pak postačí držet investiční kovy v objemu cca 20% volných aktiv. Pokud zastáváme skeptičtější pohled na budoucnost světových měn a globální ekonomiky, pak stojí za zvážení zvýšení objemu drahých kovů až na 35%.

Pokud se na situaci podíváme z hlediska absolutních čísel, pak minimální investiční portfolio by mělo být v objemu cca 300 tisíc Kč. Maximální objem prostředků pro zajištění jedince, které by měly být uloženy v drahých kovech, je kolem 5 mil Kč. Proč právě tato čísla?
První částka, 300 tisíc Kč, stačí v případě velkých ekonomických potíží k přežití dejme tomu po dobu půl roku až jednoho roku. Druhá částka, čili 5 milionů korun, patrně postačí i v případě skutečného kolapsu (státu, ekonomiky apod.) k úspěšnému restartu existence investora a jeho rodiny. Tato čísla jsou samozřejmě, jak bylo řečeno výše, jen orientačním vodítkem. Každý investor musí sám uvážit, s jakou částkou by v případě potíží vystačil k přežití i kolik by potřeboval k restartu vlastní existence (například pro nový rozjezd podnikání, pro přestěhování za prací apod.).

Když jsme si zodpověděli důvod, proč vlastně chceme nakupovat drahé kovy (a co od nich očekáváme), položíme si samozřejmě další otázku: zlato nebo stříbro? Začínající investor bude preferovat zlato, protože vidí pouze klady (osvobození od DPH, vysoká likvidita) a nezná zápory. Zlato by v našem budoucím investičním portfoliu určitě chybět nemělo. Nicméně poměr zlata a stříbra v našem portfoliu se ( s růstem našich znalostí o drahých kovech) bude ve finále vychylovat ve prospěch stříbra. S přibývajícími znalostmi a zkušenostmi
znalejší investor ocení výhody stříbra

a logicky začne mezi investičními kovy preferovat stříbro. Důvody, které
favorizují investiční stříbro před zlatem

, jsou zkušenějším investorům velmi dobře známy. Proto se také o stříbře často hovoří jako o investičním nástroji profesionálů. Vývoj typického investora do drahých kovů (podle našich dosavadních zkušeností) probíhá tak, že jako začínající investor nejprve objeví investiční zlato. Posléze investor prozkoumá také investiční stříbro a pochopí, jaké výhody má stříbro proti zlatu. Znalosti kvalifikovaného investora se pak projeví ve složení investičního portfolia drahých kovů. Výsledné portfolio by tedy mělo v peněžním vyjádření obsahovat přibližně 25% zlata a 75% stříbra.

První část našeho povídání o stavbě investičního portfolia zakončíme ukázkou myšlenkové pasti, do které začínající investor často padá. Už víme, proč budeme investiční kovy nakupovat. Umíme si také stanovit, v jakém celkovém objemu bude naše portfolio zlata a stříbra. Umíme si zodpovědět otázku, proč budeme nakupovat stříbro i kolik bude v našem portfoliu zlata. Takže co zbývá? Nakoupit zlato a stříbro nejlevněji … ? Slíbená myšlenková past se právě projevila.
Nejde totiž o nákup toho nejlevnějšího, ale toho nejlepšího. O tom, co a proč konkrétně do portfolia nakoupíme, si povíme v další části tohoto seriálu.

——-
Mohlo by Vás zajímat:

Investiční stříbro: Budujeme osobní portfolio (1.část)

Investiční stříbro: Budujeme osobní portfolio (2.část)

Investiční stříbro: Budujeme osobní portfolio (3.část)

Investiční stříbro: Budujeme osobní portfolio (4.část)

Investiční stříbro: Budujeme osobní portfolio (5.část)

Investiční stříbro, investiční zlato a certifikáty – věčné téma?