Ve středu 29. října 2025 rozhodla FOMC o snížení cílového pásma pro federální fondy o 25 bazických bodů (na 3,75 %–4,00 %). Volba nebyla jednomyslná a na tiskové konferenci J. Powell otevřeně přiznal, že výbor čelí rozlišným názorům ohledně tempa dalšího uvolňování — dva členové se hlasování vzdali jinak: jeden prosazoval větší snížení, druhý žádné.

Fed se snaží udržet rovnováhu mezi ochlazením pracovního trhu, stagnujícími inflačními tlaky (inflace kolem 3 % ročně) a probíhajícím vládním shutdownem, jenž narušuje tok klíčových makrodat.

Dále byla oznámena klíčová změna: od 1. prosince 2025 ukončí svůj program kvantitativního utahování („QT“) — Fed začne plně reinvestovat splátky držených státních dluhopisů.

Powell během tiskové konference zároveň varoval, že další snížení sazeb není automatické:

„Další snížení sazeb na prosincovém zasedání rozhodně není jisté – vůbec ne. Politika Fedu není nastavena na žádnou předem danou trajektorii.“
Dodával že:
„Neexistuje cesta bez rizika pro naši politiku, když manévrujeme mezi cíli zaměstnanosti a inflace.“

Prostředí a rizika

Mezi klíčové faktory, které Fed zohlednil:

• Trh práce: Růst zaměstnanosti se zpomalil a data za poslední období jsou méně dostupná kvůli vládnímu uzavření
• Inflace: Roční tempo spotřebitelských cen se pohybuje kolem 3 % — výše než cíl 2 %, ale pod extrémními úrovněmi předchozích let.
• Likvidita a bilance Fedu: Zvýšená využívání reposystémů a pokles rezerv upozornily na blížící se konec QT.
• Data vaccum: Vládní shutdown znamená výpadek některých klíčových indikátorů, což zvyšuje nejistotu v rozhodování centrální banky.

Tento tón odhaluje, že Fed přechází z aktivní fáze snižování sazeb do fáze uvážené pauzy, při níž pokračování ve snižování bude zcela záviset na vývoji makrodat — zejména zaměstnanosti a cen. To má významné implikace pro trhy i strategii investorů.