Červnová inflace v Česku přinesla další výrazné zpomalení. Spotřebitelské ceny vzrostly meziročně o 1,5 %, zatímco v květnu inflace dosahovala 2,1 %. Meziměsíčně ceny dokonce klesly o 0,3 %. Inflace se tak dostala pod dvouprocentní cíl České národní banky a zároveň výrazně pod její jarní prognózu, která pro červen počítala s růstem cen o 2,1 %.

Za poklesem inflace stály především potraviny a pohonné hmoty. Ceny pohonných hmot se meziměsíčně snížily o 8,1 %. Výrazně zlevnila také vejce, mléko, máslo, ovoce nebo drůbeží maso. Průměrná cena másla se dostala na nejnižší úroveň od srpna 2021.

Pohonné hmoty byly stále meziročně o 14,9 % dražší, jejich růst ale výrazně zpomalil z květnových 26,3 %. Právě doprava byla v předchozích měsících jedním z hlavních zdrojů vyšší inflace po růstu cen ropy vyvolaném konfliktem na Blízkém východě. Červnové zlevnění tak zčásti korigovalo předchozí prudký nárůst cen.

Celkové číslo však znovu zakrývá rozdíl mezi zbožím a službami. Ceny zboží byly meziročně nižší o 0,4 %, zatímco služby zdražily o 4,5 %. Domácí cenové tlaky tedy nezmizely, pouze je v červnu převážil pokles cen potravin a energií.

Ve srovnání s eurozónou je česká nižší než v jakékoic zemi eurozóny. Eurostat odhadl červnovou inflaci v eurozóně na 2,8 %, po květnových 3,2 %.

ČNB v červnu zvýšila repo sazbu na 3,75 %. Tento krok zdůvodnila přetrvávajícími domácími proinflačními riziky, zejména vývojem cen služeb, mezd a nemovitostí. Banka zároveň uvedla, že zvýšení sazeb nebylo automatickým začátkem nového cyklu zpřísňování měnové politiky. Červnová inflace sice vyšla podstatně níže, její struktura však ČNB zatím nedává důvod k snižování úrokových sazeb.

Pro investory do zlata a stříbra není samotná česká inflace rozhodujícím faktorem. Důležitější zůstává vývoj amerických úrokových sazeb, reálných výnosů, dolaru, veřejných financí a geopolitických rizik. Červnová data potvrzují, že inflace může rychle zpomalit, pokud zlevní několik proměnlivých položek. Stejně rychle se však může její vývoj znovu obrátit.

Jedno nízké inflační číslo proto dlouhodobou roli drahých kovů nemění. Zlato a stříbro nejsou sázkou na výsledek jednoho měsíce, ale pojistkou proti dlouhodobému znehodnocování měn a událostem, které nelze předem spolehlivě odhadnout.