Během devíti dnů rozhodovaly o úrokových sazbách čtyři významné centrální banky. Americký Fed 28. října a Evropská centrální banka o den později sazby ponechaly. Bank of England a ČNB naopak 5. listopadu oznámily jejich zvýšení. Všechny čtyři se potýkají s inflací, jejich pohled na potřebu dalšího zpřísnění měnové politiky se ale liší. Pro zlato a stříbro jsou podstatné zejména americké sazby a dolar.

Fed čeká na další údaje. Dva členové chtěli sazby zvýšit

Americká centrální banka ponechala sazby v pásmu 3,75–4 %. Pro rozhodnutí hlasovalo deset členů měnového výboru, proti byli dva. Lisa Cooková a Beth Hammacková požadovaly zvýšení o čtvrt procentního bodu. Uvnitř Fedu tak dál existuje podpora pro přísnější měnovou politiku.

V hodnocení americké ekonomiky přitom Fed nepopisuje výrazné ochlazení. Domácí výdaje zůstávají odolné, investice silné a nezaměstnanost se příliš nezměnila. Inflace však zůstává zvýšená. Většina výboru se proto rozhodla vyčkat na další údaje, které pomohou posoudit, zda současné nastavení sazeb stačí k návratu růstu cen ke dvěma procentům.

Pro trh se zlatem není ponechání sazeb automaticky příznivou zprávou. Pokud investoři čekali mírnější vyjádření nebo náznak budoucího snižování, může je i rozhodnutí beze změny zklamat. Důležité je, jak se po zasedání změní očekávání dalších kroků Fedu a s nimi výnosy amerických dluhopisů a kurz dolaru.

ECB brzdí obavy o ekonomiku

Evropská centrální banka 29. října ponechala depozitní sazbu na 2,50 %. Sazba hlavních refinančních operací zůstala na 2,65 % a mezní zápůjční sazba na 2,90 %. ECB upozornila, že pokračující růst cen energií současně zvyšuje inflační rizika a zhoršuje vyhlídky hospodářského růstu.

Dražší energie zdražují výrobu a domácnostem ubírají peníze na ostatní výdaje. Zvýšení sazeb by mohlo omezit přenos nákladů do dalších cen, zároveň by však přidalo další zátěž firmám i spotřebitelům. ECB zatím hodnotila podkladové inflační tlaky jako převážně stabilní a nepozorovala výraznou reakci mezd na energetický šok. Také podmínky financování se od předchozího zasedání zpřísnily, což by mělo tlumit poptávku. K budoucímu směru sazeb se banka nezavázala.

Bank of England se obává inflace kolem pěti procent

Britská centrální banka oznámila 5. listopadu zvýšení základní sazby o čtvrt procentního bodu na 4 %. Na potřebě zpřísnit měnovou politiku se shodlo všech devět členů výboru. Osm podpořilo čtvrtbodový krok, Catherine Mannová požadovala zvýšení o půl bodu na 4,25 %. Rozdíl proti těsnému hlasování ČNB je tak poměrně výrazný.

Britská inflace v září dosáhla 3,5 % a podle nové prognózy se má do poloviny příštího roku přiblížit pěti procentům. Hlavní příčinou jsou drahé energie, jejichž dopad se postupně promítá do účtů domácností a nákladů podniků. Bank of England zatím vidí jen omezené důkazy širšího přenosu do ostatních cen a mezd. Délka a rozsah energetického zdražování už ale podle ní představují dostatečný důvod k zásahu. Ke zvýšení sazeb přispěla také odolnější ekonomika, než banka očekávala.

Britské rozhodnutí ukazuje, že centrální banky nemusí čekat, až se drahé energie naplno promítnou do mzdových požadavků a ceníků firem. Pro zlato je v tom stejný rozpor jako jinde: obavy ze znehodnocování peněz mohou podporovat poptávku, odpověď v podobě vyšších sazeb však zvyšuje atraktivitu úročených aktiv.

ČNB zvýšila sazby navzdory slabšímu růstu

Česká národní banka zvýšila základní sazby o čtvrt procentního bodu: dvoutýdenní repo sazbu na 4 %, diskontní na 3 % a lombardní na 5 %. Pro zvýšení hlasovali čtyři členové bankovní rady, tři chtěli sazby ponechat. Po červnovém kroku a následné pauze šlo o letošní druhé zpřísnění měnové politiky.

Předběžný odhad říjnové inflace přitom ukázal mírné zpomalení ze zářijových 2,5 % na 2,4 %. Proti předchozímu měsíci ovšem spotřebitelské ceny vzrostly o 0,4 %. Bankovní radu navíc zajímá především to, kam inflace zamíří v době, kdy se nynější rozhodnutí do ekonomiky plně promítne.

Pro rok 2027 ČNB nově očekává průměrnou inflaci 3,2 %, zatímco v srpnu počítala s 2,5 %. V roce 2028 by měla zpomalit na 2,3 %. Současně banka snížila odhad letošního hospodářského růstu z 2,2 na 1,7 % a pro příští rok z 2,7 na 2,5 %. Stejné tempo růstu předpokládá také v roce 2028.

ČNB tedy zvýšila sazby v situaci, kdy podle její prognózy ekonomika poroste pomaleji a ceny rychleji, než čekala v létě. Vedle energií ji znepokojují domácí inflační tlaky: zdražování služeb, rychlý růst mezd, úvěrová aktivita a ceny nemovitostí. Rizika inflačního výhledu hodnotí celkově jako proinflační.

Pro střadatele může vyšší repo sazba znamenat lepší úročení vkladů. Banky ji ale nemusí do svých nabídek přenést celou ani okamžitě. A vyšší číslo na spořicím účtu ještě nemusí znamenat lepší ochranu kupní síly.

Repo sazba vzrostla o čtvrt procentního bodu, zatímco odhad průměrné inflace pro příští rok se posunul o 0,7 bodu výše. Tyto změny nelze jednoduše odečíst: týkají se různých období a sazba ČNB není výnosem klientského vkladu. Připomínají ale, že při hodnocení úspor je potřeba porovnávat výnos po zdanění s inflací za stejnou dobu.

Pro zlato a stříbro jsou podstatné zejména americké sazby a dolar. Českému investorovi do výsledku navíc vstupuje kurz koruny. Měsícnjí boatuila je vidět názorně.

Co z toho plyne pro zlato

Zlato se v takovém prostředí vyrovnává se dvěma protichůdnými vlivy. Obavy z přetrvávající inflace mohou podporovat zájem o dlouhodobé uchování hodnoty v kovu. Vyšší úroky ale zároveň zvyšují příjem, kterého se jeho držitel vzdává. Zlato na rozdíl od vkladu nebo dluhopisu žádný úrok nevyplácí.

Rozhodující přitom není pouze nominální sazba. Pokud výnosy amerických dluhopisů porostou rychleji než inflační očekávání, zvýší se jejich reálný výnos a zlato získá silnější konkurenci. Jestliže naopak převáží růst inflačních očekávání, může kov najít podporu i při vyšších sazbách. Proto neplatí jednoduchá úměra, podle které vyšší inflace vždy znamená dražší zlato.

Do ceny navíc vstupuje poptávka centrálních bank a investorů, geopolitická nejistota i kurz dolaru. Tyto vlivy mohou působení úrokových sazeb převážit. Měsíční vývoj ceny proto nelze připsat jen posledním zasedáním, přestože Fed patří k událostem, které trh pozorně sleduje.

Česká repo sazba světovou cenu zlata zásadně neovlivní. Pro tuzemského kupujícího má význam hlavně přes úročení korunových úspor a měnový kurz. Pokud koruna vůči dolaru posílí, při nezměněné dolarové ceně zlato v korunách zlevní. Slabší koruna působí opačně.

Vyšší sazby ČNB mohou českou měnu podpořit, zejména pokud trh takové rozhodnutí nečekal. Předem očekávaný krok už ale může být v kurzu zahrnutý. A samotné posílení koruny vůči euru ještě neříká, jak se změní korunová cena zlata — pro ni je rozhodující kurz vůči dolaru.

Stříbro musí sledovat také průmysl

U stříbra je vedle sazeb, inflace a měnových kurzů výrazněji přítomna průmyslová poptávka. Drahé energie a přísnější financování mohou omezovat výrobu i nové investice, a tím brzdit spotřebu kovu. Ve stejnou chvíli přitom může ekonomická nejistota zvyšovat zájem o drahé kovy mezi investory. Oba vlivy se mohou do určité míry vyrovnávat, jejich síla se však v čase mění.

Stříbro proto nemusí na stejné zprávy reagovat stejně jako zlato a jeho cenové výkyvy bývají výraznější. Slabší prognóza českého HDP sama o sobě o světové poptávce mnoho nevypovídá. Podstatnější je kondice velkých průmyslových ekonomik a vývoj odvětví, která stříbro spotřebovávají.

Poslední čtyři zasedání nepřinesla důvod očekávat rychlý a plošný pokles sazeb. Pro držitele korunových úspor je navíc nepříjemné zhoršení domácího inflačního výhledu. Zlato může v dlouhodobém portfoliu pomáhat rozložit riziko, jeho cena ale nekopíruje českou inflaci a v jednotlivých měsících může výrazně klesnout. U stříbra je třeba počítat ještě s větší citlivostí na průmysl. O výsledku obou investic v korunách nakonec rozhodne nejen cena kovu, ale také kurz, za který investor nakoupí a později prodá.