Podle nového hospodářského výhledu se očekává, že hrubý domácí produkt (HDP) se zvýší pouze o 1,9 % – oproti původnímu odhadu ze září, kdy se růst počítal na 2,4 %. Tento pokles signalizuje pesimističtější pohled banky na domácí ekonomický vývoj, který je ovlivněn řadou globálních i regionálních faktorů.

Revize prognózy EBRD pro Českou republiku je součástí širšího přehodnocení ekonomických vyhlídek pro celý region, ve kterém EBRD působí. Banka snížila svůj odhad růstu ve svých regionech na rok 2025 na 3,2 procenta, což představuje již třetí po sobě jdoucí snížení ekonomického výhledu pro tento region.

Mezi hlavní faktory, které ovlivnily rozhodnutí EBRD snížit prognózu, patří utlumený globální růst, rizika spojená s fragmentací obchodu a divergence mezi ekonomikami USA a vyspělých evropských zemí. EBRD také zdůrazňuje vliv geopolitického napětí a přeskupování, které přetvářejí obchodní a investiční toky, což vede spíše k rekonfiguraci než k fragmentaci globálních ekonomických bloků. Tyto faktory společně přispívají k opatrnějšímu postoji EBRD k budoucímu růstu.

Česká republika je silně propojena s německou ekonomikou, svým největším obchodním partnerem. Jakékoli zpomalení v Německu, zejména v automobilovém průmyslu, má přímý dopad na české exporty a investice, který není dobrý.

Pro srovnání, prognózy jiných institucí nabízejí mírně odlišný pohled na ekonomický výhled České republiky. Česká národní banka (ČNB) ve své zimní prognóze 2025 předpovídá růst HDP o 2,0 % v roce 2025, po růstu 0,9 % v roce 2024. Mezinárodní měnový fond (MMF) je ve svém výhledu o něco optimističtější, očekává zrychlení růstu na 2,4 % v roce 2025 z projektovaného 1 % v roce 2024.

Navzdory sníženému odhadu EBRD se očekává, že česká ekonomika bude v roce 2025 nadále růst, i když pomalejším tempem, než se původně předpokládalo. Klíčovými faktory podporujícími růst budou pravděpodobně oživení spotřeby domácností, podpořené růstem reálných mezd v důsledku klesající inflace, investiční aktivita a využití fondů EU.