Pokles ceny odrazuje nezkušené retailové hráče, naopak zkušení investoři vidí příležitost k levnému nákupu. Tato situace se opakuje nejen na akciovém trhu, ale i na trhu fyzických drahých kovů. Když klesá cena zlata nebo cena stříbra, nákupů přibývá. Přicházejí zkušení investoři, disponující většími finančními objemy, a nakupují stříbrné a zlaté mince, slitky či cihly.

Bylo by chybou představit si tento nárůst poptávky jako záležitost několika desítek či stovek jednotlivců. Nakupují velcí institucionární hráči, kteří mnohdy investují s velmi dlouhodobým investičním horizontem. Příkladem mohou být čínské nákupy investičního stříbra, kde podle kvalifikovaných odhadů jde o nákupy fyzického stříbra s výhledem na 15 až 30 let. Zde jde o výměnu papírového aktiva za fyzický podklad, čili o zajištění před hrozbou inflace. Druhým příkladem, zůstaneme-li v Asii, mohou být nákupy japonských penzijních fondů. Obě zmíněné země patří k největším držitelům amerických státních dluhopisů na světě. Pokud tedy Čína a Japonsko nakupují v době cenových propadů drahé kovy, lze se domýšlet proč. Mimochodem obě země patří také k průmyslovým velmocem, takže další důvod pro doplnění zásob drahých kovů je zřejmý.

Fyzický kov v době příznivé ceny končí tedy ve velkém u velkých hráčů, kteří mohou absorbovat velkou část disponibilního drahého kovu. Zpracovatelé stříbra a zlata, tedy rafinérie a mincovny, jsou pak v situaci, kdy nestíhají pokrýt produkci. Problémy s dostatkem kovu se očekávaly už na přelomu roku, kdy US mincovna oznámila rekordní prodeje zlatých mincí. Dodejme, že šlo o situaci ještě před poklesem ceny zlata a stříbra. A co následovalo?

V době, kdy cena stříbra poklesla až pod 24 USD za unci a cena zlata otestovala hranici 1300 USD za unci poptávky po fyzickém kovu několikanásobně stouply. Vzrůst poptávky zaznamenali také velkoobchodníci s drahými kovy, včetně nás. V určitou chvíli nebyly stříbrné mince Silver Eagle z produkce US mint ani stříbrné mince Maple Leaf z produkce CRM dostupné vůbec, respektive tyto dvě největší světové mincovny nebyly schopny velkoobchodníkům garantovat včasné dodávky. Situace se normalizuje, zásilky již putují i k evropským velkoobchodníkům s drahými kovy.

V současné době tedy jsou dostupné mince Silver Eagle a Maple Leaf. Mezitím US mincovna oznámila nedostupnost malých zlatých mincí Gold Eagle o hmotnosti 1/10 unce – tato situace trvala cca 14 dnů. Tyto extrémně malé mince jsou oblíbeny spíše jako dárkový předmět, z jejich nedostatku lze usuzovat, že ve větším objemu nynějších nízkých cen zlata využívá i drobný retailový investor.

Vidíme, že burzovní cena stříbra a zlata neodpovídá realitě fyzického trhu. Burzovní obchodník ale v drtivé většině případů využívá cenových pohybů k peněžnímu profitu, čili bez fyzického předání kovu. Z toho pak plyne extrémní volatilita drahých kovů v uplynulých týdnech. Zkušenější investor (anebo absolvent našich tradingových konzultací) si na těchto pohybech umí přijít na své. Fyzický trh je, jak jsme si ukázali, veden zcela jinými důvody – na fyzickém trhu zlata a stříbra nejde o zisk z cenového pohybu, ale o fyzické dodání drahého kovu. A to může být ve volatilních dobách potíž. Zejména fyzického investičního stříbra není tak velké množství, aby dokázalo uspokojit nákupní apetit. Problémy US mint a CRM s dostatečnou produkcí stříbrných mincí jsou názorným příkladem.

——-
Mohlo by Vás zajímat:

Investiční stříbro: Budujeme osobní portfolio – 1. část

Sedm mýtů o investici do drahých kovů

Rok 2013: Jaké ceny zlata a stříbra očkává LBMA?

Investice do zlata a stříbra: Riziko padělků