Čína letos nakupuje zlato tempem, které nemá obdoby. Za prvních osm měsíců dovezla více než 1 000 tun a zaplatila za ně 158,8 miliardy dolarů. Už teď je tak hodnota dovozu výrazně vyšší než za celý loňský rok, kdy země dovezla 886 tun zlata za 96,5 miliardy dolarů.

Část rozdílu jde samozřejmě na vrub vyšší ceně. Samotný objem ale ukazuje, že ani zlato nad 4 000 dolary čínské kupce z trhu nevyhnalo.

Zajímavější je, kdo vlastně nakupuje. Rekordní dovoz totiž neznamená, že by zájem o zlato rostl všude. V některých částech čínského trhu se děje přesný opak.

Čínská centrální banka v srpnu zvýšila své zlaté rezervy o 20,2 tuny. Byl to její největší měsíční nákup od října 2023 a zároveň už 22. měsíc v řadě, kdy oficiální zásoby zlata vzrostly. nyní vykazuje 2 387 tun zlata a jeho podíl na čínských devizových rezervách se během srpna zvýšil z 8 na 9 %.

U čínských údajů je ovšem namístě určitá opatrnost. O tom, zda Peking zveřejňuje všechny své nákupy, se na trhu diskutuje dlouhodobě a objevují se odhady, podle kterých mohou být skutečné nákupy vyšší. Z veřejně dostupných údajů to ale potvrdit nelze.

Nejde jen o centrální banku

Samotná PBoC rekordní čínský dovoz nevysvětluje. Výrazně se totiž zvýšil také zájem investorů.

Čínské zlaté ETF v srpnu nakoupily dalších 11 tun a jejich celková držba se zvýšila na 293 tun. Hodnota majetku v těchto fondech dosáhla 282 miliard jüanů, přibližně 42 miliard dolarů. Nákupy pokračovaly i v září. Během prvních deseti obchodních dnů zaznamenaly čínské zlaté ETF příliv peněz každý den.

Živo bylo také na termínovém trhu. Průměrný denní objem obchodů se zlatými futures na burze v Šanghaji vzrostl v srpnu proti předchozímu měsíci o 36 %. Čisté dlouhé pozice dvaceti největších účastníků trhu se zvýšily ze 117 na 154 tun.

Vysvětlení lze hledat i mimo trh se zlatem. Nemovitosti byly dlouhá léta jedním z hlavních způsobů, jak čínské domácnosti ukládaly své úspory. Po několika letech problémů realitního sektoru už stejnou jistotu nenabízejí. Výnosy čínských státních dluhopisů jsou nízké a ani domácí akcie nejsou pro konzervativnější investory samozřejmou náhradou.

Zlato tak dostává prostor, který dříve z velké části zabíraly jiné investice. Nejde přitom nutně jen o sázku na další růst jeho ceny. Může být i místem, kam přesunout peníze z aktiv, kterým investoři momentálně příliš nevěří.

Vedle soukromých investorů nakupuje stát, byť z jiných důvodů. Peking postupně mění strukturu devizových rezerv a zlato je jedním z aktiv, která k tomu používá. V jednom ohledu se ale oba proudy potkávají: současná cena zatím jejich nákupy nezastavila.

U šperků už vysoká cena vadí

U běžných spotřebitelů vypadá situace jinak. Výběry zlata ze Shanghai Gold Exchange v srpnu klesly proti červenci o 22 % a meziročně o 27 %. World Gold Council za tím vidí mimo jiné slabší zájem o šperky. Vysoká cena už je v této části trhu znát a někteří zákazníci nákup odkládají.

Čínský trh se tak začíná rozevírat. Šperkařská poptávka slábne, zatímco peníze dál míří do zlatých ETF a PBoC pokračuje v nákupech.

Více než 1 000 tun dovezeného zlata proto není důkazem, že by Číňané přestali cenu řešit. Řeší ji. Jen ti, kteří dnes nakupují zlato jako investici nebo rezervní aktivum, zatím z trhu neodcházejí.