Archiv autora: Jiří Jánský

Poměru cen zlata a stříbra jsme se již několikrát věnovali, nyní je ta pravá chvíle se k tématu vrátit. Gold Silver Ratio patří mezi investory do drahých kovů mezi sledované ukazatele. Jak si tento poměr vede?

 

Jsme více než 2 roky po zahájení covidové krize, proto si ukažme dvouletý graf. Poměr ceny zlata a stříbra vyvrcholil v březnu 2020, kdy velice rychle vzrostl z 80 na téměř 126. Na začátku letošního roku klesl na 64, což je pokles z maxima o téměř 50 procent.

 

Poté několik měsíců osciloval mezi 65 a 70, trendový růst byl nastartován v loni v polovině července a skončil v říjnu na úrovni kolem 80. Od té doby osciluje mezi 70 a 80, a to i při stávající geopolitické situaci. Pokud poměr výrazně překoná 80, bude velmi zajímavé sledovat další vývoj.

 

Pohled na graf říká jedno – jestli sledujete ceny zlata, stříbra apod., netrapte se krátkodobými různě velkými pohyby. Pokud se chcete zajistit proti výkyvům tohoto ukazatele, je dobré investovat do obou kovů. Ideálně k tomu využít Stříbrný účet, který nabízí kromě možnosti pravidelného spoření do stříbra i možnosti pravidelného spoření do zlata.

 

P.S.

Nezapomeňte, že kovy mají ochrannou funkci i v případě oslabení měny, která je základní měnou investora.

 

 

V roce 2021 byl vytvořen historický rekord v objemu prodeje stříbrných mincí. Podle analýzy společnosti World Silver Survey bylo v loňském roce prodáno 150 milionu stříbrných investičních mincí. Vývoj prodaných mincí od roku 2010 ukazuje následující graf.

 

Tahounem poptávky po stříbře je míra inflace na globální úrovni. Ve Spojených státech je na maximu od roku 1982, v eurozóně je na maximu od vzniku eura v roce 1999 a v Německu je na rekordní úrovni roku 1992. Tento „vedlejší“ efekt tištění peněz nebyl očekáván.

 

Kromě amerických Silver Eagle a kanadských Maple Leaf investoři zvýšili zájem o jihoafrické Krugerrand, australské Kangaroo a rakouské Philharmonikery. V loňském roce se zájem zvýšil ve srovnání s rokem 2020 o 17 %, ve srovnání s rokem 2019 o polovinu.

 

V letošním roce je pokles poptávky po investičním stříbře málo pravděpodobný.

 

Nadpis není špatně. Výnosy desetiletých německých dluhopisů se po více než 2,5 letech dostaly do kladných čísel. Nejedná se o reálné výnosy po odečtení inflace, ale o velikost výnosu. V těchto 2,5 letech Německo vracelo věřitelům méně, než si půjčilo. Toto nyní přestalo platit, výnos činí 0,01 % – viz graf agentury Bloomberg.

Historické minimum dosažené v březnu  2020 činí -0,9 %

 

Důvodem je nekončící zvyšování míry inflace, zastavení nouzového pandemického programu a blížící se zpřísnění měnové politiky Evropské centrální banky. Desetiletý německý dluhopis slouží jako benchmark pro dluhopisy zemí eurozóny. Výsledkem bude zvýšení výnosů dluhopisů dalších zemí eurozóny. To prodraží financování rostoucí zadluženosti.

 

Dlouhodobé minimum je za námi. Čím déle a výše inflace poroste, tím vyšší úroky budou investoři požadovat. Zároveň tím lépe pro drahé kovy.

 

 

Letos k 30. červnu končí mandáty třech členů Bankovní rady ČNB. Jedná se o guvernéra J. Rusnoka, viceguvernéra T. Nidetzkého a člena V. Bendu. Členové rady mají šestiletý mandát a mohou ho zastávat nejvýše dvakrát. Jiří Rusnok svůj mandát v Bankovní radě z tohoto důvodu obhajovat nemůže, T. Nidetzký a V. Benda mohou získat druhý šestiletý mandát. Všichni tři patří do skupiny pěti členů Bankovní rady pravidelně hlasujících pro zvýšení úrokových sazeb. Současný poměr pro zvyšování úrokových sazeb činí 5:2.

 

Podle vyjádření České televize se stane novým guvernérem, nemusí to být totiž žádný ze stávajících z členů Bankovní rady, prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Ten vnímá zvyšování úrokových sazeb jako krok s tvrdým dopadem na české podniky, kterým zvýší náklady na financování. V. Dlouhý na dotaz odpověděl, že zatím osloven nebyl.

 

I kdyby nebyl jmenován přímo novým guvernérem, ale „pouze“ členem Bankovní rady, a guvernérem by se stal někdo ze stávajících členů Bankovní rady, poměr pro zvyšování úrokových sazeb by se stal těsným 4:3.

 

Bude to velmi zajímavé.

 

 

Včera byly zveřejněny Minutes z listopadového zasedání Fedu, na kterém nedošlo k žádným překvapením.

 

Nebylo v něm tedy zahrnuto včerejší neočekávané zpomalení ekonomického růstu. Stále velmi pozorně sledují vývoj inflace. Na rozdíl od ČNB úrokové sazby zvyšovat nezačnou, může se urychlit snižování objemu QE. V listopadu se jednalo o snížení ve výši 15 miliard dolarů, mluvilo se i o možnosti jeho zrychlení.

 

Finanční trhy očekávají ještě rychlejší postup, než Fed tvrdí, tedy silnější brzdu nejenom o zpomalování QE, ale zohledňují trojí zvýšení úrokových sazeb do konce června roku 2022 se 100% pravděpodobností. Fed sice o tom diskutoval, ale v prohlášení po zasedání o tomto kroku neřekl ani slovo. Kdyby takto rychlé zvýšení skutečně nastalo, bylo by to vnímáno jako zvýšená obava Fedu o výši inflace.

 

Na co se lze spolehnout je, že každé zvýšení úrokových sazeb bude o 25 bp. Na dvě poslední zvýšení realizované ČNB bude Fed potřebovat 8 zasedání Boardu. Při jejich standardu by to trvalo do konce roku 2023. Větší krok než 25 bp signalizuje velmi špatnou situaci, zejména inflaci nad akceptovatelnou úrovní.

 

Ze zápisu je vidět, že největší obavou Fedu je stagflace, tedy silnější inflace a slabší ekonomický růst. Zde mu výše zmíněné zpomalení růstu HDP jistě přidá vrásky. Nerad by se vrátil do 70. let minulého století. Zlatu by se to líbilo.

 

 

Pokud vás napadne, že nadpis je divný, tak věřte, že v něm není chyba.  Země opravdu uvítají oslabení jejich měny.  Slabší měna je pro mezinárodní obchod výhodou. Zlevňuje export a zdražuje import.

 

Stávající metodou oslabování měny je 5 kroků:

• Snížení úrokových sazeb (proběhlo po celém světě)
• Realizace masívního QE
• Držet úrokové sazby na úrovni blízké nule co nejdéle (ECB je používá déle než Fed)
• Souhlasit s vyšší mírou inflace – zde je inflace na mnohaletých maximech, ve Spojených státech dokonce na třicetiletém maximu
• Podpora deficitů státního rozpočtu

 

Ve čtyřech z výše uvedených 5 bodů vede Fed. Ministryně financí J. Yellen nedávno prohlásila, že kurz dolaru bude výsledkem obchodování na devizových trzích a Spojené státy se nebudou snažit oslabit dolar, ale v případě snah jiných se budou bránit. O oslabení měn se nejvíce snaží EU, Čína, Japonsko a Švýcarsko. Čí měna spadne, vyhraje. Ostatní tři země drží záporné úrokové sazby.

 

Roční vývoj kurzu dolaru vůči euru je následující:

 

Faktorem pro oslabení měny je míra inflace. Zde dosud vedou Spojené státy s třicetiletým maximem ve výši 6,2 %, je možné další zvýšení.  Oslabení dolaru je jedním z faktorů růstu cen drahých kovů. Pokud by dolar posílil jenom z důvodu bojů na devizových trzích, drahé kovy by to nemělo srazit, spíše naopak.

 

 

Přibližně před měsícem jsme se věnovali poměru cen zlata a stříbra. Tehdy se jednalo o dvouměsíční růst tohoto poměru. Samozřejmě poměr není nutné sledovat denně, ale poslední měsíc stojí za zmínku.

 

Vývoj v říjnu se velmi podobá září, pouze s opačným znaménkem, velká vlna desetiprocentního zvýšení od poloviny července do poloviny září byla vymazána a poměr cen se vzdálil od ročního maxima.

Ve srovnání s polovinou července je páteční hodnota vyšší pouze o necelých 5 procent. Aktuální dvanáctiměsíční maximum je rovno 80,35 a je přibližně 7,5 % nad páteční hodnotou. Při minulém článku hodnota tohoto maxima činila 82,1.

 

Tato čísla jsem uvedl úmyslně. V listopadu a prosinci loňského roku tento poměr významným způsobem klesal a na konci loňského roku činil 72,1. To znamená, že i kdyby se poměr ceny zlata a stříbra do konce roku nezměnil ani o setinu, dostane se na dvanáctiměsíční maximum.

 

Opravdu, jestli sledujete ceny zlata, stříbra apod., netrapte se krátkodobými různě velkými pohyby jejich cen. Průměrování cen je efektivní přístup.

 

 

Během prvního říjnového týdne došlo ke skokovému nárostu prodeje Gold Eagle na 84,5 tisíce uncí. V porovnání s prvním zářijovým týdnem (20 tisíc) jde o čtyřnásobek.  To je první pohled. Ještě zajímavější je pro mě skutečnost, že prodej do 8. října je větší, než prodej za celé září.

Díky tomu došlo k překonání hranice 1 milionů prodaných uncí Gold Eagle. Navíc letošní prodej od 1. října do 8. října odpovídá 10 % loňského celoročního prodeje. Roční prodeje větší, než 1 milion uncí byly naposledy dosaženy v roce 2011. Porovnání s celkovým prodejem za loňský rok je zde:

K čemu došlo? Velkou ekonomickou událostí je růst cen elektřiny v Evropě a události s tím spojené.  Protože zlato funguje jako pojistka při nečekaných událostech, objevila se skoková poptávka. Těžko říci, jak dlouho takto zvýšená poptávka bude na trhu existovat. Možná začne klesat, ale její zvýšení proti týdenním velikostem v září by mohlo nějako dobu přetrvat. Až dojde k další významné změně, budeme se jí věnovat.

 

 

 

Ve druhém zářijovém týdnu došlo ke skokovému zvýšení prodeje Silver Eagle. Toto je graf ukazující prodej za leden–srpen.

 

Měsíční průměr vychází na 2,8 milionu uncí. Roční hranice 30 milionů uncí by tedy měla být bez problémů překonána. Z tohoto důvodu stojí za to podívat se na probíhající zářijový vývoj. Za první dva týdny byly prodány téměř 2 miliony uncí.

 

 

Prodej od začátku roku do poloviny září činí 24,9 milionů uncí. Dosažení třicetimilionové hranice je otázka pár týdnů.

 

Za stejné období ( do 13. září) bylo prodáno 879 uncí zlata. Loňský celoroční prodej zlata činil 844 tisíc, tedy o 35 tisíc uncí méně, než letos do poloviny září. Dosažení milionové roční hranice by neměl být problém, minimálně se šestitýdenní rezervou, možná i dvouměsíční.

 

Zájem o zlato i stříbro je tažen vzhůru dlouho nevídanou vyšší inflací ve Spojených státech. Ta se sice již stabilizovala, ale nad 5 procenty.

 

Fed si jistě představoval polovinu této hodnoty. Odhad mu nevyšel, má se o co strachovat.