Archiv autora: Jan Hájek

Polská centrální banka snížila hlavní úrokovou sazbu z 6,75 % na 6,0 %, a to i při stávající míře inflace. Ta v Polsku klesla z červencových 10,8 % na srpnových srpnu 10,1 %.  Guvernér banky uvedl, že další snížení úroků může přijít pokud se inflace stane jednocifernou.

 

Někteří ekonomové očekávali menší pokles úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu. Polská centrální banka zdůvodnila své rozhodnutí tím, že očekává rychlejší návrat inflace k jejímu stanovenému cíli.

 

Ke snížení úrokových sazeb došlo poprvé po třech letech a necelých šest týdnů před volbami. Proto někteří ekonomové tvrdí, že rozhodnutí banky je politické. Uvidíme na konci roku, jaký bude vývoj polské inflace.

 

Polský zlotý během dne oslabil vůči euru o 1,5 až 2 %, Banka tvrdí, že inflace se vrátí k cíli rychleji, než bylo původně předpokládáno, a tak si snížení úrokových sazeb může dovolit.

 

Čínská centrální banka (PBOC) již devátý měsíc po sobě zvyšuje své zlaté rezervy. Čínské nákupy zlata jsou navíc součástí širšího globálního trendu, kdy centrální banky po celém světě (včetně ČNB) zvyšují své zlaté rezervy. V červenci čínská centrální banka nakoupila 23 tun zlata, tedy 740 tisíc uncí. Nákupy probíhají od listopadu a během tohoto období přibylo přibližně 188 tun a oficiální zlaté rezervy dosáhly 2.137 tun.

 

Neustálé nákupy zlata v Číně jsou motivovány snahou méně používat americký dolar. A to jak v devizových rezervách, tak i při jeho využívání v zahraničním obchodním styku.

 

Podle World Gold Council jsou oficiální nákupy klíčové pro výhled cen v tomto roce. Dále očekává, že centrální banky budou nadále zvyšovat své zásoby, i když pomalejším tempem, než v loňském roce. V něm poptávka prudce vzrostla ve snaze najít alternativu k dolaru poté, co USA uvalily sankce na ruské rezervy po invazi na Ukrajinu.

 

Mezitím PBOC také oznámila, že celkové devizové rezervy Číny se v červenci zvýšily o 11,3 mld. dolarů na 3,204 bil. dolarů. Jejich významný pokles by se stal varovným signálem. Zvláště v situaci, kdy se v Číně z malé inflace stala deflace.

 

 

Silver Institute včera zveřejnil výroční zprávu za rok 2022.  Vybíráme hlavní body.

 

Rekordní poptávka 1,24 je o 18 % větší, než v roce 2021 a o 38% větší, než v roce 2020. Největší poptávky jsou od průmyslu (45 % celkové poptávky) a investorů (27 %). Na třetím místě jsou šperky s 19% podílem. Veškeré zvýšení průmyslové poptávky je od výrobců fotovoltaiky. Zvýšení jejich poptávky je větší, než zvýšení celkové průmyslové poptávky.

 

Jediným regionem se sníženou průmyslovou poptávkou, ve srovnání s rokem 2021, je Evropa (-6 %). Všude jinde se poptávka zvýšila, nejvíce v Indii (+24 %). Svůj vliv zde mají i přesuny části výroby elektroniky, včetně mobilních telefonů, z Číny do Indie. Indie zároveň byla zemí s růstem poptávky po špercích.

 

Po růstu v předchozích letech se těžba stříbra v roce 2022 snížila z 828 na 822 milionů uncí. Do celkové nabídky 1,00 miliardy uncí (shodné v letech 2021 i 2022) přispělo znovupoužití stříbra. Hlavní zemí se sníženou těžbou je Čína a Peru. Růst těžby v Mexiku, Argentině a Rusku zmíněné snížení těžby nenahradil.

 

Znovupoužití stříbra 180 mil uncí představuje desetileté maximum. Hlavním tahounem je průmyslové využití.

 

Souhrnný přehled je zde:

 

V pátek byla zveřejněna lednová inflace v České republice dosahující 17,5 % Ve srovnání s prosincem (15,8 %) je vyšší. Dobré je, že se nejedná o překvapení a reakce nebudou mimořádné. Vývoj je názorně zde:

 

Zde je shrnující citát z webu Českého statistického úřadu:

 

„Spotřebitelské ceny vzrostly v lednu oproti prosinci o 6,0 % a meziročně o 17,5 %. Tento růst byl významně ovlivněn ukončením Úsporného tarifu pro domácnosti ve formě příspěvku na energie. Ceny elektřiny meziročně vzrostly o 36,4 %, zemního plynu o 87 %, vodného o 16,3 %, stočného o 30,3 % a tepla a teplé vody o 44,7 %,“ uvádí Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.

https://www.czso.cz/csu/czso/cri/indexy-spotrebitelskych-cen-inflace-leden-2023

 

Z dalších informací vybíráme:

 

• Zboží: +20,8 %, služby +12,2 %. Rozdíl mezi růstem cen zboží a služeb na rekordní úroveň  8,6 procentního bodu.
• Pokračuje zpomalení růstu imputovaného nájemného, činí 9,1 %, klasické nájemné se zvýšilo o 6,1 %.
• Potraviny: cukr +84,7 %, vejce + 85 %, mouka + 44,2 %, polotučné trvanlivé mléko + 39,5 %, rýže +35,1 %,
• Stravovací služby + 23,8 %, ubytovací služby + 19,9 %

 

Dosažená inflace je o 0,1 procentního bodu nižší, než v zimní prognóze ČNB. Jedná se přijatelný výsledek, protože obecně je lednová inflace vnímána jako důležitější než prosincová a nevychýlila se od odhadu ČNB.

 

Podle Luboše Komárka, náměstka ředitele sekce měnové ČNB:

„Zimní prognóza očekává, že zrychlení cenového růstu počátkem letošního roku je přechodné a souvisí zejména s výrazným zrychlením růstu regulovaných cen. Inflace začne následně rychle klesat a ve druhé polovině letošního roku se sníží na jednociferné hodnoty. Tržní složky inflace zvolní vlivem snižujících se nákladových tlaků ze zahraničí i z domácí ekonomiky. Současně dojde k postupné korekci aktuálně kulminujících ziskových marží domácích výrobců, obchodníků a poskytovatelů služeb. Začátkem roku 2024 se celková i měnověpolitická inflace sníží do blízkosti 2% cíle ČNB, kde setrvá do konce prognostického horizontu. K tomu přispěje i zpřísněná měnová politika.“

 

Obecně je očekáváno zmírnění inflace již v únoru. Uvidíme za měsíc.

 

Na středečním zasedání Fed jednomyslně zvýšil v souladu se všemi očekáváními úrokové sazby o 0,25 % na 4,50 % – 4,75 %. Od června loňského roku až do listopadu zvyšoval úrokové sazby na každém zasedání o 0,75 %.  V prosinci je zvýšil pouze o 0,50 %, nyní ještě méně. Díky od léta klesající inflaci si zpomalení zvyšování úrokových sazeb může již dovolit.

 

Jedná se o další zpomalení zvyšování úrokových sazeb, ale ne ukončení zvyšování. Z prohlášení Fedu vyplývá, že je zatím plánuje dále zvyšovat, ale ne výrazně. Dosažení 5% hranice na březnovém zasedání je téměř jisté.

 

Při následném rozhodování v květnu budou hlavním kritériem opět tvrdá data. Debatou bude, zda podle v té době dostupných dat ukončit zvyšování úrokových sazeb nebo ne.

 

Dnes zasedá Bankovní rada ČNB, vedení Evropské centrální banky i Bank of England. Kromě ČNB by nezvýšení úrokových sazeb bylo velkým překvapením.

 

V reakci na to dolar oslabil a cena zlata reagovala růstem.

 

 

Milí přátelé, vážení klienti a obchodní partneři,

děkujeme Vám za přízeň a přejeme jen to nejlepší v roce 2023. Co se týče Stříbrných účtů – první nákup je již za dveřmi a bude v ročníku 2023

 

Vaše Silverum

 

 

Na londýnské burze pro obchodování s drahými kovy (LBMA) jsme svědky pádu zásob stříbra. Letos klesají plynule měsíc po měsíci, ani v jenom z nich nedošlo k jejich zvýšení. Zásoby jsou na minimu od července 2016, kdy se začaly evidovat. Zásoby na konci srpna činily 25,8 milionu tun, resp. 916 milionů uncí. Letošní pokles již přesahuje 20 %.

Zásoby však neklesají pouze letos. Počínaje loňským července, jediným měsícem, kdy se množství zásob zvýšilo je listopad 2021. Ve všech ostatních měsících zásoby klesaly a souhrnný pokles činí 8200 tun (263 milionu uncí)

 

Zmíněných 916 milionu uncí je méně, než očekávaná letošní těžba, která má podle odhadu Silver Intitute dosáhnout necelých 845 milionů uncí. K něčemu takovému v posledních letech nedošlo.

 

Do hry dále vstupují ETF. Vydaná ETF mají být krytá fyzickými kovy. Za předpokladu, že tomu tak skutečně je, téměř dvě třetiny uloženého stříbra je takříkajíc „blokováno“ ETF. Na investory zbývá přibližně 10 400 tun, tedy 334 mil uncí. To je přibližně 40 % očekávané letošní těžby.

 

Volného stříbra není mnoho, zvláště, když další uložené stříbro je drženo soukromými investory.

 

 

Minulý týden proběhla roční konference Fedu v Jackson Hole. Hlavním bodem projevu šéfa Fedu J. Powella bylo zdůraznění, že inflace je dnes hlavní prioritou Fedu. Oznámil, že Fed bude pokračovat v rychlém zvyšování úrokových sazeb.

 

Až dosáhnou účinné úrovně (odmítá říci jakou očekává, a to i když to investory velmi zajímá), bude držet úroky tak vysoko, a tak dlouho, aby nad inflací vyhrál a ta se snížila zpět ke 2 %. Tuto výši odmítal i naznačit. Snížení inflace bude mít přednost před zpomalením růstu ekonomiky i zvýšení nezaměstnanosti, což odpovídá posledním Minutes z jejich jednání.  Oznámil to natvrdo, že to firmy a občané pocítí. Chová se stejně jako ČNB.

 

Zkopíroval ji ještě jednou, když zmínil, že je pro něj velmi důležité, aby lidé neočekávali, že zvýšená inflace bude trvat delší dobu a bude akceptována.  Varoval trhy, že si myslí, že mají příliš rychlá očekávání.

 

Uvidíme, co na to odpoví drahé kovy, jak moc se jim to (ne)bude líbit.

 

Na svém včerejším zasedání Fed zvýšil v souladu se všemi očekáváními úrokové sazby o 0,75 % na 2,25 % -2,50 % a je vyrovnáno maximu z posledního zvyšování úrokových sazeb. Jedná se o stejné zvýšení, jaké bylo provedeno i v červnu.

 

Cílem zvyšování úroků je pro něj boj proti inflaci, která ve Spojených státech dosahuje 9,1 %, což představuje maximum od roku 1981. Před dvěma měsíci se očekávalo, že do konce letošního roku Fed zvedne úrokové sazby na 2,4 %. Před měsícem očekávání stoupla na 3,4 %. Dnešní očekávání jsou již 3,75 % – 4,00 %. V zářijovém zasedání se očekává zvýšení alespoň o 0,50 %.

 

Fed je na rozdíl od ČNB přesvědčen, že očekávaná míra inflace je stále ukotvena. Powell opět zdůraznil, že Fed se bude primárně řídit tvrdými makroekonomickými ukazateli a že si je vědom oslabování růstu ekonomiky, ale zároveň se domnívá, že americká ekonomika není v recesi. Proto opakovaně odmítl předpovídat další kroky. Zda americká ekonomika již je v recesi nebo není, bude jasné dnes odpoledne.

 

Zároveň potvrdil, že snižování aktiv Fedu se zdvojnásobí na 95 mld dolarů měsíčně.

 

 

Nový guvernér ČNB A. Michl minulý týden prohlásil, že v rámci devizových rezerv bude ČNB držet minimálně 100 tun zlata (v dnešní době drží 11 tun).

 

Téměř přesně před dvěma lety se ke zlatu vyjádřil J. Rusnok. Tehdy oznámil, že nákupy budou pouze na pokrytí ražby zlatých pamětních mincí, ne k něčemu jinému.  Jako důvod uvedl, že z pohledu ČNB není zlato dostatečně likvidní a nepřináší pravidelně vyplácený výnos. Dodal, že žádná měna na světě není v dnešní době kryta zlatem a že cílovou úrovní je přibližně 8 tun. Aktuálních 11 tun je tedy více, než bylo plánováno před dvěma roky.

 

Uvedených 100 tun zlata je shodná s množstvím zlata v centrálních bankách Polska a Maďarska. Maďarsko loni na jaře nakoupilo 60 tun zlata za měsíc, Polsko bude nakupovat 100 tun v průběhu několika let. Stejnou politiku postupných nákupů použije i ČNB

 

Vyjádření A. Michla (akcie nebudeme komentovat).: „Tým řízení rezerv jsou profesionálové, mají zadání od bankovní rady, které skvěle plní. Chtěl bych jim dát nové zadání, o něco zvýšit očekávaný výnos z rezerv. K tomu je potřeba mít více akcií a více zlata. A to dělat postupně, krok za krokem, to je změna strategie na roky“…

 „A mít více zlata, z 11 tun na 100 a více tun. Opět postupně, během několika let. Zlato je dobré k diverzifikaci, má nulovou korelaci s akciemi…“

 

Vyjádřeno v uncích, se 100 tun rovná přibližně 3.215.000 uncí. U takovéto částky se přímo nabízí „zaokrouhlení“ na 3.250.000 uncí. Standardní investiční cihla představuje 400 uncí, vyšlo by z toho 8.125 cihel.

 

P.S.

O místě uložení zlatých rezerv nemluví, v návštěvnickém centru to asi nebude ?