Archiv autora: Jan Rohrbacher

Začněme vývojem ceny stříbra tento týden:

 

Co se stalo? O víkendu došlo k další eskalaci v obchodních vztazích mezi Spojenými státy Čínou. Technický default Argentiny také zvýšil nervozitu mezi investory. Obvykle v takových situacích roste hlavně cena zlata, což vývoj potvrdil.  Proč ale cena stříbra rostla o tolik rychleji než cena zlata, že srazila poměr ceny zlata ku stříbru z pátečních 88 na středečních necelých 80?

 

Bylo to díky mimořádné situaci na trhu stříbra. Investoři si na úterý 3. září vyžádali fyzické dodání 4.862 kontraktů. Každý kontrakt představuje 5.000 uncí stříbra, celkem tedy investoři stáhli z trhu téměř 25 milionů uncí stříbra za půl miliardy dolarů. Tento kov se na trh nevrátí. Může se to zdát málo, ale na trhu stříbra je to velká částka. Loňská těžba stříbra byla 855 milionu uncí, spotřeba 1 miliarda uncí. Z trhu byla jednorázově stažena 3 % roční těžby, resp. 2,5 % roční nabídky. Pro srovnání s ropou – to je, jako by Saúdská Arábie oznámila, že na dva měsíce zastavuje veškerou těžbu ropy. Dovedete si představit, co by se na trhu s ropou dělo? Jak by reagovala cena ropy? To by nebylo jenom o 7 %…

 

Pokud máte zájem se s námi setkat a prodiskutovat aktuální vývoj na finančních trzích, zejména drahých kovů, jste vítáni na veletrhu Investor – Sběratel, Praha Letňany, který se koná ve dnech 6. – 7. 9. 2019.

 

Sobota 7.září, se zaměří na alternativní investice. Témata budou drahé kovy, nemovitosti a další investice. Sobotu připravilo Silverum, ve spolupráci s partnery. Přednáška spoluzakladatele společnosti Silverum, pana Rohrbachera začíná ve 14:30. Podrobný program a další informace naleznete na odkazu zde: http://www.investor-fair.com/trading-expo-alternativni-investice.

 

 

Cena zlata a záporné úroky

Zlato je obecně považováno za ochranu proti inflaci. Když se podíváme na následující obrázek, uvidíme, že cena zlata letos silně koreluje s objemem dluhopisů se záporným výnosem. Je to rozpor nebo ne?

 

 

Tohle není klasický rozpor, tady vstupuje od hry druhý faktor – náklady obětované příležitosti. Tím myslím ušlý zisk z jiné investice místo zlata. Nejen reálný, ale v případě evropských bondů se bavíme i o nominálním výnosu. Protože zlato samo o sobě nevyplácí žádné úroky, tento druh nákladů klesá spolu s úrokovými sazbami. I díky tomu je cena zlata tam, kde je.

 

Paradoxně k tomu nepřispívá slabý dolar, protože cena zlata je na mnoholetých nebo dokonce historických maximech v řadě měn. O historická maxima se jedná u eura, japonského jenu, britské libry nebo kanadského dolaru. Na sedmiletých maximech je v případě švýcarského franku, podobně jako u české koruny.

 

Nejlepší je tak investice rozprostřít do delšího období a průměrovat nákupní ceny.

 

 

Pro ty z Vás, komu toto jméno nic neříká: A. Greenspan je šéf Fedu z let 1987-2006. Šéfoval Fedu téměř 20 let a zažil 4 prezidenty Spojených států. Byl prvním, co použil intervence proti propadu akciových trhů „Greenspanův put“. Poprvé v roce 1987, nejvíce pak po prasknutí dot-com bubliny roku 2000. Tam dokonce Fed snižoval sazby i mimo běžná zasedání.

 

V rozhovoru z minulého týdne v rozhovoru pro agenturu Bloomberg prohlásil, že výnosy US bondů jsou tlačeny dolů mezinárodními arbitrážovými obchody. Že nula je jen určitá hodnota a pro stanovováním výše úrokových sazeb nemá tato hodna žádný mimořádný význam. Jak je vidět z jeho chování dříve, mimořádná opatření mu nejsou cizí. Nevidí tak důvod, aby se Spojené státy nadále vyhýbaly trendu záporných úrokových sazeb.

 

Tímto prohlášením poskytl prezidentu Trumpovi obrovskou munici v jeho boji s Fedem za rychlé a výrazné snížení úrokových sazeb. Tlak na J. Powella bude o to silnější. Zvláště pokud ECB příští měsíc přistoupí k něčemu mimořádnému, což je podle prohlášení člena jeho vedení silně pravděpodobné.

 

 

 

Ačkoliv nejsme investiční fond, ale obchodník s drahými kovy, podíváme se dnes v krátkosti na vývoj ceny těžařů zlata. Řada z vás, co alespoň trochu sledují akciový trhy, pravděpodobně slyšela o firmách pod zkratkou FNAG (Facebook, Amazon, Netflix a Google). Tato skupina bývá často rozšiřována i o Apple a svým vývojem významně ovlivňuje celý akciový trh.

 

Málo kdo asi slyšel o akciích shrnutých pod zkratkou „BANG“. Jedná se o největší těžaře drahých kovů na světě – Barrick, Agnico Eagle, Newmont Mining a Goldcorp (i když poslední dvě již zfúzovaly do jedné, čímž vznikl největší světový těžař zlata). Akcie těžařů podléhají nejen vývoji akciového trhu jako celku, ale významným faktorem ovlivňujícím jejich hospodaření a potažmo cenu akcií je cena zlata.

 

Tady je porovnání vývoje cen akcií těchto 2 skupin za posledních 12 měsíců. V posledních 2 měsících došlo k významnému posunu. Za růstem ceny akcií těžařů zlata stojí růst této investiční komodity. Je zde názorně vidět růst cen akcií těžařů zlata od května letošního roku. Tehdy se cena zlata snažila prorazit hranici 1.300 dolarů, včera zakončila nad úrovní 1.440 dolarů.

 

 

Do analýzy hospodaření jednotlivých společností se zde pouštět nebudu, jak jsem napsal na úvod, jsme obchodník s fyzickými drahými kovy, ne investiční fond. Pro zajištění jsou díky menší volatilně vhodnější fyzické kovy, ne akcie těžařů. Fyzické kovy ideálně nakoupené metodou průměrování nákupních cen. 

 

 

Včerejší snížení sazeb bylo široce očekáváno (spekulovalo se i o snížení o půl procentního bodu) a bylo prvním po 11 letech. K nemalému překvapení hlasovali dva členové pro ponechání sazeb na stávající úrovni. Takto podané se může zdát, že Fed držel dlouhodobě sazby vysoko, ale opak je pravdou. Vývoj sazeb od roku 2008 je zde:

Sazby Fedu se před jejich snižováním se dostaly sotva na polovičku předkrizové úrovně. Až do září 2007 byly sazby na úrovni 5,25 procenta. Reálně nulová sazba začala platit v prosinci 2008 a přetrvala do konce roku 2015. V roce 2015 došli k 1 zvýšení, v roce 2016 také k jednou. V roce 2017 byly sazby zvýšeny 3x, loni pak 4x. Ve všech případech o 25 bp.

 

Dále Fed ukončil k 1. srpnu s dvouměsíčním předstihem politiku zmenšování objemu rozvahy.

 

Připomínám, že loni v listopadu trhy pracovaly se změnou sazeb o 1 procentní bod, nyní také. Jediný rozdíl je v tom, že tehdy trhy očekávaly jejich zvýšení, nyní o tutéž hodnotu jejich snížení… snížení sazeb v září je přiřazena dvoutřetinová pravděpodobnost. Fed si nechává otevřené všechny možnosti, on počtu možných dalších snížení sazeb Fed mlží. Na tiskové konferenci J. Powell výslovně uvedl: “It’s not the beginning of a long series of rate cuts,” vzápětí ale dodal: “I didn’t say it’s just one”.

 

S volbami příští rok na podzim bude Trump jistě i nadále tlačit na snižování sazeb (vždyť třeba v úterý tweetoval o „velkém snížení“).

 

Celé prohlášení Fedu se změnami oproti minulého je zde:

 

V roce 1999 byla na pětileté období podepsána centrálními bankami pětileté dohoda stanovující maximální roční limit jejich prodejů fyzického zlata. Následně byla v letech 2004, 2009 a 2014 prodloužena, vždy na 5 let. V pátek bylo oznámeno, že letos už nebude prodloužena. Dohodu pro pětileté období končící letos v záři podepsala před 5 lety například ECB,  Bundesbanka, Švýcarská centrální banka, dále centrální banky třeba Rakouska, Francie, Itálie, Slovenska, všech tří pobaltských zemí. Mezi signatáři chybí ČNB, stejně tak jsem tam marně hledal Fed nebo BoE.

 

Důvodem je podle signatářů její nepotřebnost. Limit striktně fungoval do roku 2005, následně ještě 2007. Od finanční krize z přelomu let 2008/2009 začal být tento limit jen číslem na papíře. Na nic neměl vliv.

 

Následující graf je naprosto výmluvný – centrální banky přestaly zlato prodávat, naopak. Centrální banky se v posledních letech dostaly na stranu čistých kupujících.

 

 

 

Samozřejmě, některé země mohou v případě problémů chtít část svého zlata prodat (ze seznam snad jen Francie a Itálie). To by ale nemělo mít dramatický dopad na trh. Země jako Rusko nebo Čína takovou nabídkou ke koupi nepohrdnou. Stejně si datum 26. 9. 2019 poznamenám a podívám se na vývoj ceny zlata a tento a následující dny.

 

 

Za první pololetí stoupl český státní dluh o 90 miliard korun a vyšplhal se nad 1,7 bilionu. Tato informace se objevila v řadách titulků. Je pravdivá, ale… prosím nezaměňovat s deficitem rozpočtu.

 

Růst státního dluhu v dlouhodobém pohledu odpovídá deficitům státního rozpočtu. Z krátkodobého pohledu to tak být nemusí a 1. pololetí letošního roku je tomu důkazem. Deficit rozpočtu je kolem 20 miliard, státní dluh stoupl o 90 miliard, tedy 4,5x více. Jak je to možné?

 

Uvědomme si, že státní rozpočet účtuje jako běžní občané, tedy podle cash flow. To přesně odpovídá vyjádření ministerstva financí, že stát si půjčil „dopředu“. Je si vědom splátek dluhu v druhé polovině letošního roku. Využil aktuálních výhodných podmínek na trhu a dopředu půjčil na tři čtvrtiny letošních splátek. Ani se nedivím, zvláště když se v prvním pololetí podařilo vydat eurové dluhopisy za téměř 20 miliard korun se zápornou úrokovou sazbou. Kdo by to dopředu nebral.

 

Až na splátky dojde, doje i ke snížení státního dluhu o danou částku. Jen v červnu si stát dopředu půjčil 70 miliard korun na červencovou splátku. Takže na konci července bude dluh jenom díky tomu o 70 miliard menší.

 

Nelze soudit jen podle titulků.  Klíčová jsou čísla.

 

Ať už si myslíme cokoliv, vývoj naší ekonomiky je ve vleku za ekonomikou Německa.  Nemluvě o blížícim se stropu zadlužení Spojených států. To je něco, co může výrazně ovlvinit ceny drahých kovů. Pokud do nich investujete, není od věci průměrovat nákupní ceny. 

 

Jsou to 3 měsíce, co prezident Trump nominoval na dvě volné pozice ve vedení Fedu dva ekonomy, jejichž nominace se nesetkala s pochopením v odborných kruzích. Šlo o S. Moorea a H. Caina. Nakonec navrhne Senátu ke schválení Christophera Wallera, aktuálně výkonného viceprezidenta pobočky Fedu v St. Louis. Dále navrhne Judy Sheltonovou, člena vedení Evropské banky pro obnovu a rozvoj.

 

J. Sheltonová dříve pracovala jako Trumpův ekonomický poradce v době prezidentské kampaně a je zastáncem snížení úrokových sazeb na nulu a dříve byla zastáncem volného obchodu. V těchto dnes se k tématu odmítla vyjádřit. Zároveň je zastáncem alespoň částečného zlatého standardu.

 

Názor Ch. Waltera na měnovou politiku není tak čitelný. Pracoval však jako vedoucí úseku Research v pobočce Fedu v St. Louis, jejíž prezident James Bullard je stejně jako Sheltonová zastáncem snížení úrokových sazeb. Dá se tak předpokládat, že jeho pohled Ch. Waltera bude podobný.

 

V případě sválení kandidátů Senátem Spojených států by D. Trump nominoval šest ze sedmi členů Boardu Fedu, počítaje v to i J. Powella, s nímž se rozkmotřil.

 

Nejbližší zasedání vedení Fedu je na pořadu 30. – 31. července a čeká se velké debata o (ne)snížení úrokových sazeb. Finanční trhy již pracují s jejich snížením.

 

V úterý a ve středu se uskutečnilo další zasedání vedení Fedu. S čím přišlo? V první řadě konečně začal oficiálně projednávat možnost snížení úrokových sazeb. Zatím vyhlásil, že v letošním roce s něčím takovým nepočítá, respektive dosud nemá pro tento krok dostatek informací.
 
Co Fedu vadí, je nízká inflace. Proto již jeden z členů Boardu hlasoval pro snížení sazeb už na tomto zasedání. Co se týče pohledu na sazby i nehlasujících členů vedení Fedu, síly mezi zastánce zachování sazeb a zastánce jejich dvojího snížení již letos jsou rozděleny rovnoměrně. Fed tak bude velmi pozorně sledovat další vývoj, vývoj rizik apod. Jedním z nich je případně nedohoda mezi USA a Čínou o vzájemném obchodu. Přesto, nebo spíše právě proto, si pro jistotu připravuje půdu pro případnou otočku v měnové politice.
 
Částečně byl přitlačen do kouta i Evropskou centrální bankou a jejím dramatickým obratem v měnové politice. I ECB vadí nízká inflace. ECB je podle nedávného vyjádření M. Dragiho připravena v případě přetrvávající nízké inflace otočit kormidlem měnové politiky a snížit už tak záporné úrokové sazby, případně se vrátit k tištění peněz. Toto prohlášení trhy překvapilo, protože dosud nebyly žádné náznaky o úvahách tímto směrem. Fed si dává větší pozor, aby trhy nepřekvapil.
 
Jako vždy po zasedání Fedu přikládám i jeho výstup s vyznačenými změnami proti minulému, je jich docela dost.

 

Během května se snížila aktiva Fedu o 42 miliard dolarů, na nejnižší úroveň od podzimu 2013. Proti maximu z ledna 2015 Fed zmenšil velikost rozvahy o 669 miliard dolarů.

 

A to i přes to, že v květnu Fed zveřejnil plán zpomalení kvantitativního utahování. Přitom zároveň došlo k posunu ve splatnosti držených bondů – část dlouhodobých bondů byla nahrazena krátkodobými. To je pravý opak toho, co Fed dělal v rámci kvantitativního uvolňování. Připomínám, že Fed bondy neprodává. Bondy z portfolia nechává expirovat a část inkasovaných prostředků nereinvestuje. Podobným způsobem upouští Fed ze svého portfolia u Mortgage Backed Securities. Jejich pokles o 20 miliard (což je předem vyhlášené měsíční maximum) je již zahrnut ve zmíněných 42 miliardách.

 

Zahraniční investoři se také nijak nehrnou do nákupů, takže ve své podstatě v posledních 3 letech americký deficit vykrývají domácí soukromí investoři.

To je výrazná změna, vždyť v letech 2000-2015 zahraniční investoři kupovali více než polovinu nově emitovaných US bondů. Zlom nastal ve stejném období, kdy Fed začal zmenšovat svoji rozvahu. Náhoda? Můžeme se jen dohadovat.

 

Zahraniční investoři také sotva najdou impuls na změnu svého chování z posledních několika let. Fed své chování asi nezmění, ledaže by k tomu byl donucen mimořádnou situací… Celá tíže financování státního deficitu USA tak leží na soukromých domácích investorech. Jak dlouho to vydrží, uvidíme, přece jenom jde o více než 1 billion dolarů ročně.