Řada evropských centrálních bank zavedla před pár lety záporné úrokové sazby. Mělo jít o krátkodobé opatření k podpoře ekonomiky. Experiment se však nevydařil, ekonomiky se nezvedly podle představ centrálních bankéřů, centrální banky se ocitly v začarovaném kruhu a teď neví, kudy z něj ven. Japonsko zavedlo nulové sazby před cca 20 lety a pořád tam jsou, plánovaný efekt nikde.

Kromě Evropské centrální banky se jedná například i o centrální banky Švýcarska nebo Švédska – viz následují graf:

Komerční banky se obávají dalšího pokračování záporných sazeb, ztráty odhadují na miliardy dolarů ročně. Protože existuje hotovost, nemohou jednoduše přenést záporné úrokové sazby na drobné střadatele. Například švýcarská centrální banka registruje výraznou poptávku po tisícifrankových bankovkách. O zlatu nemluvě.

Tisícifranková bankovka je jednou z bankovek s největší hodnotou. Tamní úroková sazba ve výši -0,75 %  je nejnižší.

Podle ECB jsou problémy komerčních bank způsobené zápornými úroky pouze „drobné“ proti tomu, co na nich údajně vydělávají díky větší poptávce po úvěrech. Firmy toho využívají, půjčují se ve větší míře, zvětšují svoji finanční páku. Otázkou je, kde je rozumná míra a co je těmito úvěry financováno.

Kupodivu Fed nikdy úroky pod nulu nesrazil, Bank of England nebo naše ČNB taktéž. Doufejme, že si ponechají zdravý rozum.