Podle v úterý zveřejněného rychlého odhadu statistického úřadu Eurostatu dosáhla roční inflace v eurozóně v červnu 2025 úrovně 2,0 %, což představuje mírný nárůst oproti květnovým 1,9 %, ale nižší než v dubnu (2,2 %) a březnu (2,2 %). Dosažená hodnota je rovna inflačnímu cíli Evropské centrální banky.

Nejvyšší příspěvek k celkové inflaci nadále poskytuje sektor služeb, kde se roční míra inflace zvýšila na 3,3 % z květnových 3,2 %. Následují potraviny, alkohol a tabák s 3,1 % (pokles z 3,2 % v květnu). Neenergetické průmyslové zboží zaznamenalo míru inflace 0,5 % (pokles z 0,6 %), zatímco energetický sektor pokračoval v deflaci s mírou -2,7 %, což je snížení deflace oproti květnovým -3,6 %.

Mezi jednotlivými zeměmi eurozóny jsou patrné výrazné rozdíly v míře inflace. Nejvyšší inflaci v červnu zaznamenalo Estonsko s 5,2 %, následované Slovenskem s 4,6 % a Chorvatskem s 4,4 %. Na opačném konci spektra se nachází Kypr s pouhými 0,5 % a Francie s 0,8 %. Německo, největší ekonomika eurozóny, vykázalo inflaci 2,0 %, což odpovídá průměru celé měnové unie. Tyto rozdíly odrážejí jak odlišnou strukturu ekonomik, tak i různé vnější a vnitřní faktory ovlivňující cenovou hladinu v jednotlivých zemích

Vývoj inflace v eurozóně odráží složitou ekonomickou situaci, kdy se projevuje postupné oslabování deflačních tlaků v energetickém sektoru, zatímco služby nadále vykazují vyšší míru růstu cen. Měsíční míra inflace dosáhla v červnu 0,3 %, což naznačuje pokračující mírný růst cenové hladiny. Eurostat plánuje zveřejnit kompletní data o harmonizovaném indexu spotřebitelských cen pro červen 17. července 2025.

Tento vývoj bude pravděpodobně důležitý pro další rozhodování Evropské centrální banky o měnové politice, zejména pokud jde o případné úpravy úrokových sazeb v nadcházejících měsících. Přiblížení k inflačnímu cíli při současném udržení ekonomické stability zůstává klíčovou výzvou pro měnové autority eurozóny.