Ministerstvo financí vydalo v pátek novou prognózu makroekonomického vývoje.  Inflace poroste, ekonomika ne. Růst HDP snížilo z 3,1 % na 1,2 % (snížení o tři pětiny) a inflaci naopak z 8,5 % zvýšilo na 12,3 % (tedy téměř o polovinu).  Když inflace bude taková, neměla by zapomenout na další zvýšení úrokových sazeb. Tato dvě čísla budou základem pro novelu letošního státního rozpočtu a startovacími ukazateli v přípravě rozpočtu pro rok 2023. Po jejich zohlednění je v roce 2023 očekáván růst HDP o 3,1 % a průměrná inflace 4,4 %.

Zároveň však ministerstvo přiznává, že tuto variantu vidí jako optimistickou. Jinak by nenapsali:

„Predikce je zatížena množstvím rizik, která v úhrnu považujeme za výrazně vychýlená směrem dolů. Hlavním rizikem je další vývoj války na Ukrajině. Případný výpadek dodávek komodit, jichž jsou Rusko a Ukrajina významnými exportéry, by přitom negativní ekonomické dopady války značně prohloubil. Podstatnými riziky jsou také pokračující problémy v globálních dodavatelských řetězcích, vyšší a déle trvající inflační tlaky, stejně jako vznik a šíření nových mutací koronaviru, proti nimž by dostupné vakcíny nebo prodělané onemocnění poskytovaly jen malou ochranu.“

Lepší prognózu pro příští rok nedají, horší pravděpodobně ano. ČNB vydá novou prognózu za měsíc. Snad nebude inflace ještě vyšší a růst HDP ještě nižší. Ale možné je všechno… včetně stagflace.