Během prvního čtvrtletí letošního roku došlo ke skokovému zvýšení vládního dluhu o 6,3 procentního bodu z 37,8 % na 44,1 % HDP. Jedná se o druhé nejvyšší zvýšení zadluženosti měřené tímto způsobem. Průměr EU činí 2,4 procentního bodu, ale průměrná zadluženost je 92,9 %. Alespoň jeden pozitivní pohled. Důležité je následné vyjádření ministerstva financí:

„Vývoj českého vládního dluhu za první čtvrtletí podle Eurostatu odpovídá tomu, že jsme na ministerstvu financí výhodně předfinancovali všechny letošní splátky státního dluhu ve výši 165 mld. Kč. A to ještě před zahájením probíhajícího cyklu zvyšování úrokových sazeb ze strany České národní banky.

Předpokládáme, že celková výše zadlužení už ve zbytku roku neporoste, tedy že následující čtvrtletí budeme patřit k zemím s nejnižším či nulovým nárůstem dluhu. Potvrzují to i pozitivní data za druhého čtvrtletí, kdy došlo k mezičtvrtletnímu poklesu státního dluhu o 3,6 mld. Kč.“

Raději si půjčili dříve než později, nesnížení úrokových sazeb na čistou nulu jim muselo být jasné.

Očekávaná zadluženost na konci roku činí 44,8 % HDP. To znamená, že za první čtvrtletí bylo profinancováno 90 procent očekávaného zvýšení letošního zadlužení a o pomyslnou stříbrnou medaili pravděpodobně přijdeme, což je jedině dobře. Další růst zadluženosti je blokován shora – prvním je 55% „interní“ limit České republiky, druhým dočasně pozastavený 60% limit EU.  Vzhledem k 92procentnímu průměru zemí EU bude sotva obnoven za stávajících podmínek, pokud vůbec.

Tak či onak, zadluženost poroste a drahé kovy jsou v tomto případě ochranným nástrojem. Proč? Je to jednoduché – státní dluhy se nejlépe splácejí inflací. Po druhé světové více to úspěšně použily Spojené státy s Velkou Británií. Mějte to na vědomí. Dost možná vláda uvažuje o tomtéž, pouze to nesmí říci nahlas.