V úterý a ve středu proběhlo dvoudenní zasedání Fedu. Fed potvrdil, že úrokové sazby zůstávají na úrovni blízké nule a začne je zvyšovat až v roce 2023, resp., že do konce tohoto roku dojde k dvojímu zvýšení. Finanční trhy pracují s 50% pravděpodobností, že k prvnímu zvýšení úrokových sazeb dojde v příštím roce (7 z 20 členů Boardu by to za stávající situace udělalo).

Pokud jde o makroekonomické ukazatele, Fed je spokojen s pozitivním vývojem ekonomiky, odhad růstu HDP zvedl z 6,5 na 7 procent a skokově (logicky) zvýšil letošní očekávanou míru inflace z 2,4 na 3,4 procenta a opět ji označil jako inflaci přechodného rázu. Fed však používá o něco jiný ukazatel nežli je klasická inflace. Ke zmíněným 3,4 % je podle zkušeností z minulých let třeba přičíst přibližně 0,5 % a dostáváme se úrovni kolem 4 procent ukazatele CPI.

Při porovnání dubnového a včerejšího prohlášení nedošlo k výrazným změnám. Zde jsou označeny červeně.

Zvýšení odhadu letošního růstu HDP a důraz na termín zvyšování úroků až v roce 2023 zapůsobil pozitivně na dolar, který posílil. Směrem dolů se naopak vydalo zlato. Zároveň se však nic nemění na nákupech dluhopisů. Fed bude i nadále nakupovat dluhopisy za 120 miliard dolarů měsíčně. Velké množství informací včetně případné změně měnové politiky bude zveřejněno na tradiční srpnové konferenci v Jackson Hole. Mimochodem, právě tam byla loni oznámena změna metodiky vyhodnování inflace.