Vzhledem k vysokým příjmům z prodeje ropy, jejíž cena není stabilní, má Rusko mimo státní rozpočet ještě jeden fond. Rozpočet je postaven na ceně X dolarů. Pokud jsou příjmy z těžby ropy vyšší díky vyšší ceně ropy, příjmem státního rozpočtu je pouze očekávaný objem a kladný rozdíl jde do zmíněného fondu. V případě nízké ceny ropy je tomu naopak – rozpočet je z toto fondu takříkajíc dotován.

Likvidní aktiva fondu držená v dolarech budou prodána. Ve fondu o velikosti téměř 120 miliard dolarů představují dolarová likvidní aktiva přibližně 40 miliard. Aktiva v dolarech budou nahrazena aktivy v euru, juanu a zlatem. Podíl eura vzroste na 40 procent, juanu na 30 % a zlata na 20 procent. Po 5 procentech bude podíl libry a jenu. Dvacetiprocentní podíl zlata odpovídá nastavení v devizových rezervách držených ruskou centrální bankou.

Dodržování 20% podílu zlata v tomto směru znamená jednu věc – ruská poptávka po zlatě bude záviset na ceně ropy. Růst ceny ropy zvýší poptávku po zlatě. Pokud ceny ropy klesne, sníží se i poptávka po zlatě. A v případě, že cena ropy klesne po státem nastavenou úroveň, dojde k prodeji zlata.

Na závěr ukažme dvacetiletý vývoj poměru ceny zlata a ropy. Pokud hledáte důvod loňského enormního výkyvu podílu směrem nahoru, je to výsledek dubnového pádu ceny ropy, kdy skokově klesla pod 20 dolarů za barel.