Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek oznámila, že téměř zdvojnásobí „koronavirový“ nákup dluhopisů. Zvedne ho ze 750 na 1.350 bilionu euro.  Tento byl naplánován do konce letošního roku. Jak bývá u ECB zvykem, trvání programu bylo prodlouženo. Poběží minimálně do června 2021, plus rozšíří a prodlouží i další nákupy obligací. Chová se, jako by se s Bundesbankou nic nedělo.

Dělá to i proto, že pokles ekonomiky států eurozóny je odhadován na 8,7 procenta. Na konci roku 2022 by se ekonomika eurozóny měla vrátit na úroveň roku 2019. Natvrdo přiznala, že je zde riziko zhoršení tohoto výhledu, a to až na pokles o téměř 13 procent. Tím by se vyrovnání ekonomiky protáhlo na roky 2023 až 2024. Naše ekonomika je na tom podobně.

S úroky ECB nijak nehýbala, ona stejně moc možností nemá. ECB bude tisknout peníze, dokud se inflace nedostane na 2 procenta. Třeba se jim něco takového povede. Potom nezbývá než doufat, že až vysněného cíle dosáhne, inflace nezajásá a nezrychlí růst. To se však může klidně stát. Při množství peněz, co pouští do oběhu, by měla co dělat. Zde by byla faktorem i rychlost oběhu peněz v ekonomice.

Zvýšení rychlosti obratu peněz v ekonomice tlačí inflaci vzhůru, tedy i ceny drahých kovů. U drahých kovů je to opačně. Zmenšení rychlosti jejich obratu tlačí jejich cenu vzhůru.