Jsou to 2 týdny, co jsme psali, že Německý ústavní soud označil hlavní politiku kvantitativního uvolňování ECB jako v Německu protiústavní a ECB tak získala práce nad hlavu.

ECB podle dostupných informací pracuje na krizovém scénáři, že by musela fungovat bez Bundesbanky. Peníze od ní by velmi chyběly, vždyť její peníze financují zhruba čtvrtinu nákupů vládních dluhopisů papírově realizovaných ECB. Úplně nejzazší variantou je soudní řízení proti Bundesbance. Tady by šlo opravdu o pohyb na extrémně tenkém ledu – bylo by Německo ochotno dodržet své závazky vůči euru?  Vždyť by s jedno o první řízení podobné typu od vzniku eura. Navíc proti snad nejsilnější centrální bance zemí eurozóny.

Ekonomové a politici zatím věří, že Bundesbanka se nepřestane na stávajícím programu podílet. Kdyby ale přestala, černé labutě dosedají. Musel by se najít někdo, kdo převezme její roli nebo dohodnout, jak se o ní jiné banky podělí.

Co s tím? Takový krok ukazuje, že drahé kovy při stávajících akcích centrálních bank ještě více nabírají na smyslu. Totéž si myslí i Bundesbanka. U centrálních bank je zvykem mít zlaté rezervy na více místech. Jednom domácím, následně pak v Londýně na New Yorku. Bundesbanka před pár lety stáhla veškeré německé zlaté rezervy do Německa, navíc výrazně rychleji, než bylo plánováno. Německo byla první větší země, která si je stáhla k sobě.